Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
214 C 156/2020-65
Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evženií Vodovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
adresa trvalého pobytu ulice a číslo, PSČ obec
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s 9% úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do částky částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši částka a 9% úroku z prodlení z částky částka od datum do datum se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku částka do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně doplatek soudního poplatku ve výši částka do 3 dnů od právní moci rozsudku na č. účtu: číslo – číslo pod variabilní symbol.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s 9% úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Co do částky [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka] a 9% úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně doplatek soudního poplatku ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku na č. účtu: [číslo] – [číslo] pod [variabilní symbol].
1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky částka jako dlužné jistiny s 9% úrokem z prodlení od datum do zaplacení, dále kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši částka za dobu od datum do datum, náklady na upomínání v částce částka označené v žalobě jako kapitalizovaný úrok a smluvní pokutu ve výši částka. Svoji žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně právnická osoba, IČO byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru číslo ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne datum, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši částka, žalovaný se zavázal vrátit částku částka do datum, smluvní pokuta byla dohodnuta ve výši 0,1% z dlužné jistiny za každý den prodlení.
2. Elektronický platební rozkaz ve věci nebyl vydán pro pochybnosti o oprávněnosti celkové žalované částky.
3. Soud ve věci nařídil jednání, žalobkyně prostřednictvím právního zástupce omluvila svoji neúčast, souhlasila s rozhodnutím v její nepřítomnosti, pokud jde o žalovaného, k jednání se bez omluvy nedostavil, doručení měl vykázané, soud proto podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen,,o. s. ř.) jednal v jeho nepřítomnosti.
4. Soud provedl dokazování smlouvou o úvěru číslo ze dne číslo 2018 a její doplnění ze dne datum, obchodními podmínkami původního věřitele, výpisy z účtu původního věřitele a zprávou právnická osoba, jimiž vzal za prokázaný skutkový stav, podle něhož právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba a žalovaný uzavřely dne datum smlouvu o úvěru a dne datum na ni navazující dodatek, na základě kterých byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši částka, žalovaný se zavázal vrátit částku částka do 30 dnů od poskytnutí úvěru spolu s úrokem ve výši 1 199 % ročně (v původní smlouvě 1 141,2 % ročně). Pro případ prodlení žalovaného byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny za každý den prodlení a poplatek za písemnou upomínku ve výši částka. Právní předchůdkyně žalobkyně pak za období měsíce června 2018, poskytla žalovanému na jeho účet č. bankovní účet nejprve dne datum částku částka a následně dne datum rovněž částku částka, celkem tedy částka.
5. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by na dluh žalobkyni či její právní předchůdkyni zaplatil více než částka, proto soud vycházel z toho, že dlužná jistina představuje částku částka.
6. Z předžalobní upomínky právního zástupce žalobkyně ze dne datum spolu s podacím archem ze dne datum soud shledal, že žalovaný byl upomínán o zaplacení dluhu do datum.
7. Aktivní legitimaci žalobkyně vzal soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, jež byla uzavřena mezi právnická osoba a žalobkyní, seznamu postupovaných pohledávek k této smlouvě a oznámení o postoupení pohledávky původního věřitele ze dne datum žalovanému.
8. Ze žalobkyní předložených důkazů zároveň nevyplynulo, že by žalobkyně či její právní předchůdkyně u žalovaného ověřovala s odbornou péčí schopnost spotřebitele úvěr splácet. Nebyly prověřovány příjmy ani výdaje žalovaného, ani jeho celková finanční situace, případně nebyly důkazy prokazující splnění takového postupu předloženy.
9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz rozsudek Soudní dvora ze dne
5. 3. 2020 ve věci C 679/18).
12. Soud měl v úmyslu při jednání poučit žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. v tom směru, aby uvedla tvrzení a označila důkazy, které by byly schopné prokázat, že s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele (tj. žalovaného) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Žalobkyně se jednání nezúčastnila, a své břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalované splácet spotřebitelský úvěr tak neunesla.
13. Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou, k čemuž je povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o. z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu.
14. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
15. Žalovaný však od právní předchůdkyně žalobkyně převzal částku částka, přičemž jí vrátil částku částka, žalovaný se tak co do částky částka bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni podle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění stanovené v předžalobní upomínce. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32Cdo 4179/2007).
16. S ohledem na shora uvedenou absolutní neplatnost smlouvy o úvěru byla žaloba co do zbytku zamítnuta, což obráží výrok II. rozsudku.
17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., pro posouzení výše náhrady nákladů řízení vyčíslil soud požadovaný 9% úrok z prodlení z částky částka od datum do rozhodnutí soudu datum částkou částka. Takto se tedy žalobkyně domáhala celkem zaplacení částky částka (částka + částka + částka + částka + částka). Žalobkyni však byla přiznána částka částka a 9% úrok z prodlení z této částky od datum do rozhodnutí soudu datum ve výši částka, tedy celkem částka. Žalobkyně takto byla úspěšná co do 60,5% a neúspěšná co do 39,5%, přísluší jí proto rozdíl mírou úspěchu a mírou neúspěchu, tedy 21% náhrady nákladů řízení.
18. Náklady žalobkyně tvoří zaplacený a dovyměřený soudní poplatek v částce částka a náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a 21% DPH částka, celkem částka, což s ohledem na nárok 21% náhrady nákladů řízení představuje zaokrouhleně částku částka O DPH bylo rozhodnuto podle § 137 odst. 3 o. s. ř., když právní zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem této daně. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. bylo žalovanému uloženo zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.
19. Soudní poplatek byl zaplacen ve výši částka, avšak ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz. Soud proto podle položky 2 odst. 2 ve spojení s položkou 1 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, soudní poplatek žalobkyni doměřil.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu ve dvou vyhotoveních.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem plněna dobrovolně, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.
Nebude-li soudní poplatek doplacen, bude soudem vymáhán.