Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 387/2020-50

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Romanem Flanderkou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 8 260 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 060 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně:

z částky 2 514 Kč od 10. 8. 2019 do 11. 6. 2020 kapitalizovaným částkou 211 Kč a

z částky 4 546 Kč od 24. 8. 2019 do 11. 6. 2020 kapitalizovaným částkou 365 Kč,

a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 1 200 Kč a úroku z prodlení ve výši ve výši 10 % ročně:

z částky 600 Kč od 10. 8. 2019 do 11. 6. 2020 kapitalizovaným částkou 51 Kč a

z částky 600 Kč od 24. 8. 2019 do 11. 6. 2020 kapitalizovaným částkou 48 Kč

zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 788 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 060 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně: z částky 2 514 Kč od 10. 8. 2019 do 11. 6. 2020 kapitalizovaným částkou 211 Kč a z částky 4 546 Kč od 24. 8. 2019 do 11. 6. 2020 kapitalizovaným částkou 365 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do částky 1 200 Kč a úroku z prodlení ve výši ve výši 10 % ročně: z částky 600 Kč od 10. 8. 2019 do 11. 6. 2020 kapitalizovaným částkou 51 Kč a z částky 600 Kč od 24. 8. 2019 do 11. 6. 2020 kapitalizovaným částkou 48 Kč zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 788 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 8 260 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Podanou žalobu odůvodnila zejména tím, že s žalovaným uzavřela dne 2. 5. 2019 pojistnou smlouvu číslo jejímž předmětem byl pojistný produkt„ Autopojištění Combi Plus III“, pojištěno bylo vozidlo anonymizována dvě slova, registrační značka. Z uzavřené pojistné smlouvy plynul žalovanému závazek hradit sjednané pojistné ve výši 2 336 Kč čtvrtletně. Svoji povinnost však žalovaný porušil, když neuhradil pojistné splatné ve lhůtě jeho splatnosti. Toto pojistné neuhradil ani přes výzvu k úhradě s upozorněním na možnost zániku pojištění v důsledku nezaplacení. Pro nezaplacení pojistného došlo k zániku pojištění ke dni 9. 8. 2019. Žalovaná částka představuje pojistné za období od 2. 5. 2019 do 9. 8. 2019, a paušalizované náklady spojené s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného ve výši 600 Kč. Dále s žalovaným uzavřela dne 13. 5. 2019 pojistnou smlouvu číslo jejímž předmětem byl pojistný produkt„ Autopojištění Combi Plus III“, pojištěno bylo vozidlo anonymizováno, registrační značka. Z uzavřené pojistné smlouvy plynul žalovanému závazek hradit sjednané pojistné ve výši 4 100 Kč čtvrtletně. Svoji povinnost však žalovaný porušil, když neuhradil pojistné splatné ve lhůtě jeho splatnosti. Toto pojistné neuhradil ani přes výzvu k úhradě s upozorněním na možnost zániku pojištění v důsledku nezaplacení. Pro nezaplacení pojistného došlo k zániku pojištění ke dni 23. 8. 2019. Žalovaná částka představuje pojistné za období od 13. 5. 2019 do 23. 8. 2019, a paušalizované náklady spojené s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného ve výši 600 Kč.

2. Ačkoliv žalobkyně souhlasila s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání, považoval soud uvedená tvrzení žalobkyně za zcela nedostatečná – neúplná a neurčitá pro rozhodnutí bez jednání, kdy rovněž nebylo možné rozhodnout toliko na základě dosud předložených důkazů. Z toho důvodu soud žalobkyni vyzval k jejich doplnění a osvětlení nedostatků. Konkrétně žalobkyni vyzval, aby uvedla, z čeho dovozuje, že si účastníci sjednali povinnost k úhradě poplatku a co je jeho předmětem. Závěrem pak vytkl nedostatky tvrzení týkající se úroku z prodlení, když z žaloby není zřejmé, z čeho žalobkyně dovozuje oprávněnost na úrok z prodlení z nákladů na upomínání. Pro případ, že nedojde-li k odstranění uvedených nedostatků, upozornil, že bude soud nucen nařídit ve věci jednání.

3. Žalobkyně podáním doručeným soudu dne 29. 10. 2020 upřesnila, že v případě první pojistné smlouvy neuhradil žalovaný ani první sjednané pojistné, byl proto opakovaně formou SMS upomínán k jeho úhradě. Poté byl upomínán upomínkou ze dne 17. 6. 2019, následně upomínkou označenou jako pokus o smír ze dne 17. 9. 2019. V případě druhé pojistné smlouvy neuhradil žalovaný ani první sjednané pojistné, byl proto opakovaně formou SMS upomínán k jeho úhradě. Poté byl upomínán upomínkou ze dne 1. 7. 2019, následně upomínkou označenou jako pokus o smír ze dne 8. 10. 2019. Za upomínky byly účtovány poplatky po 300 Kč podle sazebníku ze dne 3. 6. 2019. Od 3. 6. 2019 byl stanoven poplatek za pokus o smír ve výši 300 Kč. Poplatky jsou účtovány dle pojistných podmínek daného produktu, tj. autopojištění Combi Plus III. (ACP). Všeobecné pojistné podmínky obsahují v článku 4. bod 10. text„ ….je-li pojistník v prodlení s placením pojistného, má pojistitel právo na úrok z prodlení za každý den prodlení podle obecně platných právních předpisů, jakož i na jemu vzniklé náklady spojené se zpracováním a doručením upomínek.“. V závěru pojistné smlouvy je pak ustanovení označené jako“ Čestné prohlášení pojistníka“. Ve čtvrtém odstavci tohoto prohlášení je uvedeno, že„ součástí pojistné smlouvy jsou příslušné pojistné podmínky vyznačené na pojistné smlouvě a přehled poplatků za vykonané úkony pojistitelem“. Podpisem tohoto prohlášení, resp. podpisem pojistné smlouvy, která obsahuje i toto prohlášení, pojistník potvrzuje, že se seznámil a převzal příslušné pojistné podmínky.

4. V souladu s  , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “), kdy žalovanému bylo předvolání k jednání řádně doručeno a žalovaný se následně k jednání nedostavil, ani včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalobkyně se z jednání omluvila. Soud tak věc projednal a rozhodl bez přítomnosti obou stran a vycházel toliko z obsahu spisu a provedených důkazů.

5. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: mezi žalobkyní jakožto právnickou osobou oprávněnou k provozování pojišťovací činnosti a žalovaným byla dne 2. 5. 2019 uzavřena pojistná smlouva číslo s počátkem pojištění od 2. 5. 2019, jejímž předmětem bylo pojištění vozidla anonymizována dvě slova, registrační značka. Z uvedené smlouvy byl žalovaný zavázán hradit sjednané pojistné ve výši 2 336 Kč čtvrtletně. Žalovaný však žalobkyni neuhradil pojistné splatné dne 2. 5. 2019. K jeho úhradě byl vyzván upomínkou, v níž byl upozorněn na možnost zániku pojištění po marném uplynutí lhůty k zaplacení. Pro nezaplacení dlužného pojistného pak pojistná smlouva ke dni 9. 8. 2019 zanikla, přičemž žalovaný dluží na pojistném částku 2 514 Kč. Mezi žalobkyní j a žalovaným byla dále dne 13. 5. 2019 uzavřena pojistná smlouva číslo s počátkem pojištění od 13. 5. 2019, jejímž předmětem bylo pojištění vozidla anonymizováno, registrační značka. Z uvedené smlouvy byl žalovaný zavázán hradit sjednané pojistné ve výši 4 100 Kč čtvrtletně. Žalovaný však žalobkyni neuhradil pojistné splatné dne 13. 5. 2019. K jeho úhradě byl vyzván upomínkou, v níž byl upozorněn na možnost zániku pojištění po marném uplynutí lhůty k zaplacení. Pro nezaplacení dlužného pojistného pak pojistná smlouva ke dni 23. 8. 2019 zanikla, přičemž žalovaný dluží na pojistném částku 4 546 Kč.

6. Na základě uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle , věty první a druhé , o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“) pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. Podle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. Podle věty první zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo.

7. Po právní stránce byly v souladu s výše citovanými ustanoveními uzavřeny smlouvy o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ze kterých žalovanému plynul závazek hradit sjednané pojistné. Z důvodu neplacení pojistného pak v souladu s ustanovením § 12 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, smlouvy zanikly dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené žalobkyní v upomínce. Za dobu do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo, má žalobkyně právo požadovat sjednané pojistné. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by žalobkyni dluh uhradil, že mu povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto shledal žalobu ohledně této částky důvodnou a uložil žalovanému povinnost k její úhradě.

8. Podle a b) k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti, b) plnit důkazní povinnost () a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Podle ; ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy. Podle ; zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy.

9. Vzhledem k neodstranění nedostatků, když ani přes písemnou výzvu soudu nebyly předloženy důkazy o sjednání žalobou uplatněných poplatků, bylo nutné ve věci nařídit jednání s tím, že soud byl připraven postupovat podle , tedy při tomto jednání vyzvat žalobkyni, aby k prokázání tvrzených skutečností navrhla a předložila potřebné důkazy. Žalobkyně se však k tomuto jednání nedostavila, pročež se sama ze své vůle zbavila možnosti být při jednání poučena o povinnosti tvrzení a důkazní ve smyslu , které vymezuje poučovací povinnost soudu poskytovanou účastníku, jemuž hrozí neúspěch ve sporu pro neunesení břemene tvrdit a prokazovat, jehož konkrétní obsah si účastník bez své viny neuvědomil. Ustanovení totiž upravuje poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, znemožnil tím soudu, aby mu poskytl poučení podle ustanovení , jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s ustanovením Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 1. 2009, sp. zn. či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2016, sp. zn. ). Lze tedy uzavřít, že k jednání se žalobkyně nedostavila, a proto soudu znemožnila postup předpokládaný v ust. V tomto případě tedy nemohlo být žalobkyni dáno poučení směřující k předložení důkazů potřebných k prokázání svých skutkových tvrzení, neboť žalobkyně se svojí procesní nečinností práva na poskytnutí těchto poučení zbavila. Za této situace není soud povinen, ba ani oprávněn poskytnout žalobkyni potřebné poučení jiným způsobem.

10. Protože žalobkyně neprokázala, že by mezi účastníky došlo ke sjednání žalobou uplatněných poplatků, kdy žalovaný jako spotřebitel nepodepsal předložený sazebník a samotný podpis pod tzv. včleňovací klauzuli pro uplatnění poplatků podle sazebníku sám o sobě nepostačuje, zamítl soud žalobu co do těchto poplatků, jakož i úroků z prodlení z těchto poplatků. V tomto směru tudíž žalobkyně neunesla důkazní břemeno, za což je procesně odpovědná.

11. Protože žalovaný svoji povinnost k úhradě pojistného nesplnil řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s  o. z. nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s , je její nárok v této části po právu z částky 2 514 Kč za dobu od 10. 8. 2019 do 11. 6. 2020 činí z neuhrazeného pojistného celkem 211 Kč a z částky 4 546 Kč za dobu od 24. 8. 2019 do 11. 6. 2020 činí z neuhrazeného pojistného celkem 365 Kč.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 788,20 Kč, přičemž tato částka představuje 70 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 85 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 15 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 260 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí zastoupení, sepis žaloby) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč.

13. Soud neshledal, že by zde byl další úkon právní služby, za který by náležela odměna a paušální náhrada hotových výdajů. Úspěšný účastník totiž nemá právo na náhradu jakýchkoliv nákladů, které mu v řízení vznikly, nýbrž jen těch, které byly potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Přitom platí, že za účelně vynaložené náklady ve smyslu lze považovat toliko takové náklady, které musela procesní strana nezbytně vynaložit, aby mohla řádně hájit své porušené nebo ohrožené subjektivní právo u soudu. Soud nemůže rezignovat na zkoumání účelnosti jednotlivých úkonů provedených advokátem, odvíjí-li se výše odměny a hotových výdajů takového zástupce právě od počtu provedených úkonů. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení nelze omezit na prosté konstatování, že takové náklady jsou vždy účelné jen proto, že účastníka zastupuje advokát. Pouhé uvedení některého úkonu právní služby v  advokátního tarifu tedy nutně neznamená povinnost soudu vždy přiznat odměnu za takový úkon vykonaný advokátem procesně úspěšného účastníka řízení (srov. nález Ústavního soudu ze dne 25. 7. 2012, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 8. 2016, sp. zn. a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. ). V případě sepsání předžalobní upomínky, za kterou zástupce žalobkyně požaduje rovněž přiznat odměnu, jde o úkon činěný ještě před zahájením řízení – nejedná se tedy o náklad řízení. Smyslem této upomínky je právě to, aby žádné náklady řízení nevznikaly. V daném případě je zřejmé, že žalovaný byl několikrát vyzván k úhradě dlužné částky již samotnou žalobkyní. Proto další výzvu zaslanou zástupcem žalobkyně soud shledává jako nadbytečnou a náklad na ni za neúčelně vynaložený. Zvláště pak za situace kdy na předžalobní výzvu k plnění nejsou kladeny žádné specifické právní nároky a žalobkyně, disponujíc potřebným aparátem, tuto výzvu může zaslat sama, aniž by bylo nezbytně nutné vynakládat další výlohy na právní pomoc. Navyšování nákladů tímto způsobem soud považuje za neúčelný postup, a jestliže si tento rutinní úkon nechá jedna strana obstarat prostřednictvím advokáta, je na ní, aby si s tím spojené náklady také uhradila.

14. Lhůty k plnění byly stanoveny dle jako základní zákonné pro peněžité plnění.

15. V odůvodnění rozsudku soud s odkazem na ustanovení uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. ).

Nebude-li plněno, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze se domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí či exekuce.