Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
9 C 13/2021-15
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Hrubou, Ph.D., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 1 555 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 555 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 055 Kč od datum do datum a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 555 Kč od datum do zaplacení, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 555 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 055 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 555 Kč od [datum] do zaplacení, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 1 555 Kč se zákonným úrokem z prodlení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení. Žalobkyně poukázala zejména na následující skutečnosti: žalovaný je vlastníkem osobního automobilu Škoda Octavia, registrační značka, přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v období od datum do datum uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). název žalobkyně vyzvala dne datum žalovaného v souladu s § 24c zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období, sestávajícího ze základu příspěvku 1 755 Kč a nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč. Žalovaný zaplatil dne datum pouze částku 500 Kč, zbývající část pohledávky ve výši 1 255 Kč žalobkyni neuhradil. Vzhledem k tomu, že žalovaný na výzvu žalobkyně nereagoval plným uhrazením pohledávky, je podle § 24 c odst. 2 zákona povinen uhradit i náklady na vymáhání ve výši 300 Kč.
Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný též, kdy zároveň i požádal soud o možnost zaplatit žalobkyni pohledávku ve dvou splátkách. V návaznosti na uvedené, soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.
Z výzvy ze dne datum vzal soud za prokázané, že název žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 1 755 Kč jako zákonného příspěvku nepojištěného vozidla, neboť z centrálního registru vozidel bylo zjištěno, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel vozidla a vozidlo nemá ve výše uvedeném období uzavřeno tzv. povinné ručení. Denní sazba podle typu vozidla činila 65 Kč, náklady uplatnění 300 Kč. Dne datum uhradil žalovaný žalobkyni částku 500 Kč, aktuální nesplacená výše příspěvku tedy činila 1 255 Kč. Totéž prokazuje upomínka ze dne datum. Doručenkou zaslanou na adresu žalovaného bylo prokázáno, že výzva k zaplacení k úhradě zákonného příspěvku se do jeho dispoziční sféry dostala dne datum.
Podle ustanovení § 24c zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla je-li provozováno tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu s tímto zákonem, je vlastník vozidla povinen uhradit anonymizováno (název žalobkyně) příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Za úhradu příspěvku podle věty první odpovídá společně a nerozdílně s vlastníkem vozidla jeho provozovatel, není-li současně jeho vlastníkem. Povinnost podle věty první a druhé vzniká tomu vlastníkovi a provozovateli vozidla, který byl nebo měl být zapsán v registru silničních vozidel v době, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. To neplatí v případě, kdy pojištění odpovědnosti zaniklo podle § 12 odst. 1 písm. d) .
Dle stejného ustanovení se výše příspěvku určí součtem hodnoty vypočtené vynásobením výše příslušné denní sazby pro daný druh vozidla počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem, a nákladů na jeho uplatnění, v případě jeho nezaplacení včetně nákladů na jeho vymáhání. Výše denních sazeb pro jednotlivé druhy vozidel stanoví příloha k tomuto zákonu. Při zjišťování údajů podle odstavců 1 a 2 vychází anonymizováno z porovnání údajů podle § 15 odst. 3 (prováděného Ministerstvem dopravy).
Protože soud vycházel ze skutkového stavu, že žalovaný je vlastník nebo provozovatel vozidla a vozidlo nemělo ve výše uvedeném období uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, bylo žalobě vyhověno, když výše denní sazby odpovídá bodu 3 přílohy k výše uvedenému zákonu. Žalobkyni náleží rovněž náklady na uplatnění a podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 555 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Lhůtu k plnění soud stanovil delší než zákonnou, třicet dnů od právní moci tohoto rozsudku, a to s přihlédnutím k postoji žalovaného a jeho žádosti o možnost zaplatit pohledávku žalobkyně ve dvou splátkách. Soud uvádí, že s přihlédnutím k osobě žalobkyně nebude mít poskytnutí delší lhůty plnění vážný dopad do jejích majetkových práv, naopak žalovaného bude motivovat k zaplacení pohledávky v plné výši v soudem stanoveném termínu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.