Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
6 C 278/2020-17
Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem Mgr. JUDr. Janem Hurdíkem PhD. ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 1 400 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 1 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 1 400 Kč od datum do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 183,41 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 639,92 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 1 368 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 1 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 1 400 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 183,41 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 639,92 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 1 368 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 občanského soudního řádu :
Jako předmět daného řízení byl posuzován nárok žalobce proti žalované na zaplacení částky 1 400 Kč s dalším příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem dne datum.
V rámci zjištěného skutkového stavu věci soud po provedeném řízení učinil závěr, že žalovaná jako dlužník uzavřela s právním předchůdcem žalobce jako věřitelem dne datum smlouvu o úvěru č. anonymizováno za sjednaný poplatek a úrok a z ní poskytnuté finanční prostředky se zavázala splatit ve lhůtě do datum, což však posléze řádně neučinila, proto jí soud stanovil povinnost k úhradě výrokem rozsudku. Při hodnocení posuzovaného závazku co do jeho výše soud vycházel z toho, že výše dlužné jistiny úvěru a smluvených poplatků zůstala mezi stranami v řízení nespornou.
Po právní stránce soud projednávanou věc hodnotil v intencích ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku a otázku tzv.„ zákonného“ úroku z prodlení podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku .
O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu , dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení § 150 občanského soudního řádu soud v projednávaném případě neshledal, tedy ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal proti žalované právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet následujících položek:
1. soudní poplatek ve výši 400 Kč,
2. odměna advokáta ve smyslu vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu ve výši 2,5 x 200 Kč za dva hlavní úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu týkající se věci samé) a jeden tzv.„ půlúkon“ právní služby (jednoduchá výzva k plnění před podáním žaloby),
3. 3x 100 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby.
Shora přiznané náklady řízení (s výjimkou zaplaceného soudního poplatku jako hotového výdaje) jsou dále navýšeny o 21% jako částku odpovídající sazbě daně z přidané hodnoty, neboť právní zástupce žalobce je coby registrovaný plátce daně z přidané hodnoty povinen tuto daň odvést dle zvláštního právního předpisu.
Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobce nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu ; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, k příslušenství pohledávky se nepřihlíží a nejedná se přitom ani o rozsudek pro uznání či zmeškání (ustanovení § 202 odst. 2 občanského soudního řádu ).