Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 45/2020-27

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Nikolou Reifovou

ve věci

žalobkyně: ; název žalobkyně, IČO: osobní údaje žalobkyně

se sídlem adresa žalobkyně,

zastoupené: ; Mgr. jméno příjmení, advokátkou se sídlem anonymizováno 6 slov,

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum,

bytem adresa žalovaného,

o zaplacení 5 141 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 5 141 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 141 Kč od 1. 1. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 5 141 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 141 Kč od 1. 1. 2019 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí 5 141 Kč s příslušenstvím, a to úroky z prodlení v zákonné výši z této částky za dobu od 1. 1. 2019 do zaplacení. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaný je provozovatelem vozidla registrační značka, VIN kód, s obsahem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3. Žalovaný v době od 4. 6. 2018 do 14. 9. 2018 neměl k vozidlu uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ač je k tomu dle , o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, povinován. Jelikož vozidlo pojištěno nebylo pojištěno, je žalovaný dle shora uvedeného zákona povinen žalobkyni uhradit příspěvek, který se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost a výše denní sazby dle druhu vozidla, tedy 103 dní x 47 Kč = 4 841 Kč. Dále žalobkyně požaduje úhradu částky 300 Kč jakožto poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.

Žalobkyně a právní zástupkyně žalobkyně se z jednání soudu omluvily; žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil (pozn.: předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno fikcí dne 5. 10. 2020). Soud proto v souladu s ustanovením věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti; vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

Soud v této věci učinil následující skutková zjištění:

Z upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu anonymizováno ze dne 17. 1. 2019 vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu s tím, že dlužná část příspěvku činí 5 156 Kč.

Z upomínky II. o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu anonymizováno ze dne 1. 3. 2019 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu s tím, že aktuální výše příspěvku činí 5 211 Kč.

Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu anonymizováno ze dne 16. 11. 2018 vyplývá, že vozidlo anonymizováno číslo nebylo v období od 4. 6. 2018 do 14. 9. 2018 pojištěno. Vlastníkem nebo provozovatelem předmětného vozidla je dle žalobkyně od 14. 3. 2016 žalovaný.

Z předžalobní upomínky ze dne 5. 4. 2019 plyne, že právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 8. 4. 2019.

Podle , o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů, nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.

Podle , o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů, jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen " ") společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle ; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.

Podle , o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů, je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.

Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že žalovaný coby provozovatel vozidla neměl ode dne 4. 6. 2018 do 14. 9. 2018 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost zakotvena v  , o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů. Dle ustanovení citovaného zákona jsou vlastník vozidla a jeho provozovatel povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení povinnosti. Žalobkyně k prokázání těchto svých tvrzení označila a předložila soudu výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu a dvě upomínky k úhradě příspěvku. Žalobkyně však řádně těmito předloženými listinnými důkazy neprokázala, že by žalovaný byl v předmětné době provozovatelem shora specifikovaného vozidla. Ze shora uvedených listin jednoznačně a nepochybně neplyne, že by vlastníkem či provozovatelem vozidla byl právě žalovaný. Ke ztotožnění žalovaného a předmětného vozidla, které nebylo ve shora specifikované době pojištěno, tak žalobkyně neoznačila a nepředložila žádný relevantní důkaz. Soud proto uzavřel, že v daném případě nebylo prokázáno, že žalovaný byl vlastníkem či provozovatelem předmětného vozidla. Pro úplnost soud dodává, že žalobkyně svou nepřítomností u soudního jednání dne datum nevyužila svého procesní práva, jež jí skýtá , tj. nevyužila svého práva být soudem vyzvána k označení ještě jiných důkazů na podporu svých tvrzení ohledně ztotožnění žalovaného jakožto vlastníka či provozovatele předmětného vozidla (srov. s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 4. 2008 sp. zn. ). Proto nezbylo než konstatovat, že žalobkyně neunesla břemeno důkazní.

S ohledem na vše výše uvedené soud žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu, jak co do jistiny ve výši 5 141 Kč včetně zákonného úroku z prodlení ze shora uvedené částky, zamítl (výrok I. rozsudku).

Podle rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě by ve věci úspěšnému žalovanému podle náležela plná náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že z obsahu spisu neplyne, že by žalovanému vznikly jakékoliv náklady řízení, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II. rozsudku).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).