Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 C 238/2020-32

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Zdeňkem Piskačem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 3.900 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba se zamítá co do částky 4.289,49 Kč a dále co do částky 1.300 Kč.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 2.600 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 266,41 Kč a dále spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2.600 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žaloba se zamítá co do částky 4.289,49 Kč a dále co do částky 1.300 Kč.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 2.600 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 266,41 Kč a dále spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2.600 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. V souladu s ustanovením (dále jen ) soud vyhotovil tzv. zjednodušený rozsudek, neboť v dané věci se jedná o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné.

2. Žalobce se původně žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 2.600 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 266,41 Kč a dále spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2.600 Kč od datum do zaplacení, dále částku 4.289,49 Kč a dále částku 1.300 Kč – to vše z titulu„ Smlouvy o úvěru“ č. anonymizováno, kterou údajně uzavřel právní předchůdce žalobce, tj. právnická osoba, se žalovanou dne datum (v elektronické podobě), na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 2.600 Kč. Žalovaná úvěr vyčerpala, avšak řádně a včas jej nesplatila v dohodnutém termínu do 30 dní od čerpání úvěru, splatnost úvěru nastala ke dni datum. Dlužná částka ve výši 8.576,07 Kč byla dle žaloby tvořena následujícími položkami: jistinou 2.600 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru 2.839,46 Kč, smluvní úroky za poskytnutí úvěru 1.342,03 Kč, smluvní pokutou 1.300 Kč, kapitalizovanými zákonnými úroky z prodlení 386,58 Kč a náklady vymožení pohledávky 108 Kč. Dále žalobce požadoval zákonné úroky z prodlení ve výši, z částek a za období, jak byly specifikovány výše.

3. Podle , :„ Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle , :„ Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobce a tím i právní nástupnictví žalobce měl soud za prokázané Smlouvou o postoupení pohledávek s přílohami ze dne datum, Oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum a s Podacím archem ze dne datum. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobce – tzn., že žalobci svědčí práva z postoupené pohledávky.

4. Žalovaná se k věci nevyjádřila a k ústnímu jednání soudu se bez omluvy nedostavila.

5. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, kdy soud měl za prokázané pouze to, že na účet žalované č. bankovní účet byla poskytnuta částka 2.600 Kč, a to převodem na tento účet dne datum údajně na základě výše uvedené smlouvy o úvěru. Soud používá slovo údajně z toho důvodu, že soud nemá najisto postaveno, že tuto smlouvu o úvěru uzavřela se žalobcem skutečně žalovaná, neboť přístupové údaje k účtu mohly být zneužity třetí osobou, jak už se s tím soud ve své praxi opakovaně setkal, například osobou, která s majitelem účtu žije ve stejné domácnosti, stejně tak mohou být zneužity další doklady, jako je občanský průkaz a rodný list a jak tomu mohlo být i v tomto posuzovaném případě. Smlouva o úvěru nebyla žalovanou podepsána a soud tak neměl za prokázaný ani obsah smlouvy, se kterým žalovaná údajně souhlasila, to že žalobce tvrdil, že žalovaná podepsala smlouvu elektronicky, nepovažuje soud za prokázání toho, zda tento úkon, resp. právní jednání žalovaná skutečně učinila. Soud tak nemá najisto postavené ani to, že žadatelkou o úvěr byla skutečně žalovaná a najisto postavené měl pouze, že částka 2.600 Kč došla na účet, který byl veden na jméno žalované, to znamená, že žalovaná byla prokazatelně majitelkou uvedeného účtu č. bankovní účet dne datum, jak soudu na dotaz sdělila právnická osoba ve své odpovědi na výzvu soudu došlé soudu dne datum (na čl. 20 – 21 spisu). Jinak řečeno, není jisté, s kým byla smlouva o úvěru uzavřena, ale pouze to, komu byla vyplacena částka 1.300 Kč. Soud tak žalobci přiznal podle dále uvedených právních norem pouze jistinu dluhu ve výši 2.600 Kč a z ní zákonné úroky z prodlení ve výši 8,5 % ročně ve výši, z částek a za období jak jsou uvedeny ve výroku II. tohoto rozsudku. Částku 2.600 Kč soud žalobci přiznal nikoliv z titulu smlouvy o úvěru, ale z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované. Z výše uvedeného tak vyplývá i to, že ostatní nároky žalobcem uplatněné, jak jsou vyčísleny ve výroku I tohoto rozsudku, soud jako nedůvodně uplatněné zamítl – soud tak zamítl konkrétně tyto nároky žalobce: částku 4.289,49 Kč (přičemž struktura této částky je podrobně uvedena ve 2. odstavci odůvodnění tohoto rozsudku) a dále smluvní pokutu ve výši 1.300 Kč. Soud ještě nad rámec výše uvedeného odůvodnění uvádí, že úvěr 2.600 Kč byl dle tvrzení žalobce poskytnut na dobu 30 dnů, přičemž úroková sazba činila 40 % ročně a roční procentuální sazba nákladů (tzv. RPSN) činila 9. 088,1 % ročně – což je jeden ze smutných rekordů RPSN, se kterým se podepsaný soud ve své praxi setkal, přičemž soud napadá, jestli si lze představit krystaličtější příklad nemravných úroků.

6. Hmotně právní posouzení věci spočívalo v ustanovení až , (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení, kdy podle o. z. platí, že:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“. Právní posouzení věci ohledně zákonných úroků z prodlení spočívalo v ust. , ve spojení s ust.

7. Právní posouzení věci ohledně zákonných úroků z prodlení spočívalo v ust. § 1970, podle kterého platí, že: Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

Ve spojení s  , dle kterého: Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

V této sazbě (dané shora uvedeným prováděcím předpisem) tedy soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci úroky z prodlení za období, které je podrobněji odůvodněno v odstavci čtvrtém odůvodnění tohoto rozsudku.

8. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

9. O nákladech řízení rozhodl soud podle , podle kterého: Měl-li účastník řízení úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Pro posouzení úspěchu a neúspěchu účastníků řízení soud porovnával předmět řízení – jak byl uveden v žalobě a předmět řízení – který zůstal po částečném zamítnutí žaloby. Přičemž předmětem řízení je vždy souhrn žalovaných částek a příslušenství, tj. zde úroků z prodlení. V daném případě měl žalobce úspěch pouze částečný, a to v rozsahu menším než 50 %, neúspěch žalobce a tudíž úspěch žalovaného tak činil více než 50 % – byl by to tedy žalovaný, kdo by měl nárok na částečnou náhradu nákladů řízení, žalovanému však dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly. Vzhledem k výše uvedenému rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí dle příslušných ustanovení nebo příslušných ustanovení nebo řádu exekučního,