Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
34 C 141/2020-40
Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Hromkem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
bytem adresa května 329,
zastoupeného Mgr. et Mgr. jméno příjmení,
advokátem v obec, ulice a číslo,
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa května 329,
o vyklizení nemovitosti,
takto:
I.) Žalovaný je povinen vyklidit nemovitost, a to pozemek parc. číslo jehož součástí je stavba adresa – rodinný dům, zapsaný na list vlastnictví pro katastrální uzemí, do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II.) Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši částka do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám Mgr. et Mgr. jméno příjmení, advokáta v obec.
Odůvodnění:
<b>I.) Žalovaný je povinen vyklidit nemovitost, a to pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům, zapsaný na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II.) Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám Mgr. et Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta v [obec].</b>
Žalobce se domáhá vydání rozsudku, kterým by soud uložil žalovanému povinnost vyklidit nemovitost, a to pozemek parc. číslo jehož součástí je stavba adresa – rodinný dům, zapsaný na list vlastnictví pro katastrální uzemí (dále společně jen„ předmětná nemovitost“). V žalobním návrhu uvedl, že je spolu s celé jméno žalobkyně vlastníkem předmětné nemovitosti, kterou žalovaný užívá na základě ústního souhlasu vlastníků. S ohledem na dlouhodobé chování žalovaného a jeho konflikty s majiteli nemovitosti odvolali vlastníci nemovitosti dopisem ze dne datum souhlas s užíváním nemovitosti žalovaným. Dopis byl žalovanému doručen dne datum, žalovaný však na něj nereagoval. Dopisem ze dne datum byl žalovaný vyzván k vyklizení nemovitosti před podáním žaloby, žalovaný si výzvu nepřevzal. Žalovaný nemovitost nevyklidil, nehradí za její užívání nájemné a užívá ji v rozporu s vůlí a bez souhlasu vlastníků bez právního důvodu.
Žalovaný skutková tvrzení žalobce žádným způsobem nezpochybnil, předložené listinné důkazy nevyvrátil, ve věci samé se na výzvu soudu nevyjádřil. Procesní strany souhlasily s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a občanského soudního řádu , když žalobce s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasil, žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, má se proto za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasil.
Z listinných důkazů vyplývají následující skutečnosti.
Dle informativního výpisu z katastru nemovitostí (č.l. 5 spisu) jsou žalobce a celé jméno žalobkyně podílovými spoluvlastníky předmětné nemovitosti. Dopisem ze dne datum odvolali spoluvlastníci nemovitosti svůj souhlas s užíváním nemovitosti žalovaným a vyzvali žalovaného k vyklizení nemovitosti ve lhůtě 14 dnů. Zásilka byla dle podacího lístku předána k poštovní přepravě dne datum. Dopisem ze dne datum byl žalovaný vyzván k vyklizení nemovitosti ve lhůtě 7 dnů, zásilka byla předána k poštovní přepravě dne datum.
Dle ustanovení § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník občanský zákoník “), kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. V případě nemovitých věcí se vlastník může domáhat vyklizení a předání vyklizených věcí.
Dle ustanovení § 2189 odst. 1 občanského zákoníku přenechá-li půjčitel někomu bezplatně věc k užívání, aniž se ujedná doba, po kterou se má věc užívat, ani účel, ke kterému se má věc užívat, vzniká výprosa.
Dle ustanovení § 2190 odst. 1 občanského zákoníku kdo věc výprosníkovi přenechal, může požadovat její vrácení podle libosti.
Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobce je spoluvlastníkem předmětné nemovitosti, kterou žalovaný užíval pouze na základě souhlasu vlastníků, tedy z titulu výprosy, kdy souhlas byl dopisem ze dne datum odvolán. Nadále tak žalovaný nemovitost užívá bez právního důvodu a proti vůli vlastníků nemovitosti (původně se vyklizení domáhala společnou žalobou v řízení rovněž druhá spoluvlastnice nemovitosti celé jméno žalobkyně, kdy řízení bylo ve vztahu mezi celé jméno žalobkyně a žalovaným zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku).
Jelikož žalovanému nesvědčí právo k užívání předmětných nemovitostí, soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost předmětné nemovitosti vyklidit.
Lhůta k vyklizení nemovitostí žalovaným byla stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu , kdy soud neshledal důvody pro poskytnutí delší než zákonem stanovené lhůty 15 dnů od právní moci rozsudku.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu , kdy ve věci plně úspěšnému žalobci náleží právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených.
Náhrada nákladů řízení se skládá ze soudního poplatku ve výši 5.000 Kč a dále odměny za právní zastoupení žalobce ve výši 2.400 Kč podle § 7 ve spojení s § 9 odst. 1 a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , za dva úkony právní služby, kterými jsou příprava a převzetí zastoupení a sepis žalobního návrhu. Úkony zástupce činil ve věci za dva účastníky řízení, kdy tyto úkony byly učiněny předtím, než bylo řízení ve vztahu mezi celé jméno žalobkyně a žalovaným zastaveno. Za zastupování žalobce proto náleží odměna snížená o 20 % ve smyslu ustanovení § 12 odst. 4 advokátního tarifu. Ve vztahu k části odměny, která by připadala na zastupování celé jméno žalobkyně, bylo rozhodnuto již usnesením ze dne 9.9.2020, č.j. 34 C 141/2020 -20. Ke každému úkonu náleží dle ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , paušální náhrada hotových výdajů v částce 300 Kč, celkem 600 Kč Celkem představuje náhrada nákladů řízení žalobce částku 8.000 Kč.
Lhůta k plnění nákladů řízení byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu , když důvody pro stanovení delší lhůty soud neshledal.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů od doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov.
Nesplní-li povinná strana dobrovolně povinnosti uložené vykonatelným rozhodnutím, může se oprávněná strana domáhat jejich splnění návrhem na soudní výkon rozhodnutí.