Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

13 C 318/2020-17

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Zavadilovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 30 660 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 250 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 3 250 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 27 410 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 542,63 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 125,48 Kč, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 12 444,44 Kč od datum do zaplacení, úroku ve výši 19,38 % ročně z částky 12 444,44 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 564,81 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 148,04 Kč, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 7 840 Kč od datum do zaplacení, úroku ve výši 19,31 % ročně z částky 7 840 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 313,90 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 843,56 Kč, úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 526,92 Kč od datum do zaplacení a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 3 526,92 Kč od datum do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 250 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 3 250 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do částky 27 410 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 542,63 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 125,48 Kč, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 12 444,44 Kč od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 19,38 % ročně z částky 12 444,44 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 564,81 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 148,04 Kč, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 7 840 Kč od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 19,31 % ročně z částky 7 840 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 313,90 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 843,56 Kč, úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 526,92 Kč od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 3 526,92 Kč od [datum] do zaplacení zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdce (příjmení anonymizována tři slova) uzavřel dne datum se žalovaným smlouvu o půjčce znějící na částku 15 000 Kč, dne datum na částku 15 000 Kč a dne datum na částku 22 000 Kč. Ve smlouvě se žalovaný dále zavázal zaplatit spolu s prve uvedenou půjčkou poplatek ve výši 3 000 Kč (úrok), 3 000 Kč (administrativní poplatek), 6 000 Kč (poplatek za hotovostní inkaso splátek). Ve smlouvě na druhou uvedenou půjčku poplatek ve výši 3 000 Kč (úrok), 3 000 Kč (administrativní poplatek), 6 000 Kč (poplatek za hotovostní inkaso splátek). Ve smlouvě na poslední uvedenou půjčku poplatek ve výši 3 080 Kč (úrok), 4 400 Kč (administrativní poplatek), 8 800 Kč (poplatek za hotovostní inkaso splátek). Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 2 x 15 000 Kč a 1 x 22 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření jednotlivých smluv. Žalovaný se zavázal uhradit celkem částku ve výši 27 000 Kč (resp. 38 280 Kč) v 60 týdenních splátkách po 450 Kč (resp. 58 týdenních splátkách po 660 Kč). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi právnická osoba anonymizována tři slova a žalobkyní došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni, a to s účinností k témuž dni. Žalovaný zaplatila celkem částku 11 750 Kč na prve uvedenou půjčku, 17 670 Kč na druhou uvedenou půjčku a částku 33 700 Kč na poslední uvedenou půjčku. Ke dni postoupení činila pohledávka u prve uvedené půjčky celkem částku 12 444,44 Kč na jistině, a 3 555,56 Kč na hotovostním inkasu, žalobkyně dále požaduje smluvní úrok ve výši 19,38 % ročně z dlužné jistiny a úrok z prodlení, částečně kapitalizované. U druhé půjčky činí pohledávka částku 7 840 Kč na jistině a 2 240 Kč na poplatku za hotovostní inkaso splátek, žalobkyně dále požaduje smluvní úrok ve výši 19,31 % ročně z dlužné jistiny a úrok z prodlení, částečně kapitalizované. U třetí půjčky činí pohledávka částku 3 526,92 Kč na jistině a 1 053,08 Kč na poplatku za hotovostní inkaso splátek, žalobkyně dále požaduje smluvní úrok ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny a úrok z prodlení, částečně kapitalizované. Žalobkyně o úhradě dlužné částky žalovaného upomínala. Úvěruschopnost žalovaného zkoumal právní předchůdce žalobkyně prostřednictvím vyplnění formuláře, tzv. zákaznické karty, a žalovaným doložených listin v zákaznické kartě uvedených.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ”), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Soud provedl dokazování smlouvami o půjčce ze dne datum, ze dne datum a ze dne datum, smluvními podmínkami smluv o půjčce, smlouvou o postoupení pohledávek, oznámením o postoupení pohledávek ze dne datum vč. podacího lístku ze dne datum, zákaznickými kartami žalovaného ze dne datum, ze dne datum a ze dne datum a předžalobní výzvou k úhradě ze dne datum vč. podacího lístku z téhož dne.

4. Ze shora provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav: Dne datum, datum a dne datum právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvy o půjčce, na základě nichž se věřitel zavázal poskytnout žalovanému v hotovosti částku 22 000 Kč, 15 000 Kč a 15 000 Kč, a tak učinil, a žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté částky společně s poplatkem ve výši 16 280 Kč, tj. celkem se zavázal vrátit 38 280 Kč u chronologicky prve uzavřené půjčky, s poplatkem ve výši 12 000 Kč (tj. celkem 27 000 Kč) u chronologicky druhé a třetí uzavřené smlouvy. Poplatek se skládá z úroku, administrativního poplatku a poplatku za hotovostní inkaso splátek, jak je rozepsáno v odst. 1 tohoto rozsudku. Dlužná částka měla být splacena v 58 pravidelných týdenních splátkách po 660 Kč s tím, že první splátka byla splatná 7. den od data uzavření smlouvy, u druhé a třetí smlouvy v 60 týdenních hotovostních splátkách ve výši 450 Kč. Z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaný uhradil částku 33 700 Kč na prve uzavřenou půjčku, 17 670 Kč na druhou uzavřenou půjčku a částku 11 750 Kč na poslední uzavřenou půjčku, tyto platby byly částečně započteny na jistinu a částečně na poplatky. Pohledávky byly na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupeny žalobkyni. Žalobkyně žalovaného o úhradu dlužných částek upomínala.

5. Žalobkyně (resp. právní předchůdce žalobkyně) zjišťovala od žalovaného jeho úvěruschopnost s výsledkem, že žalovaný pracoval jako prodavač u právnická osoba s měsíčním čistým příjmem v říjnu 2017 ve výši 9 316 Kč, v lednu 2018 ve výši 9 333 Kč a v dubnu 2018 ve výši 13 536 Kč (ve všech případech zaměstnán na dobu určitou do datum). Bydlel v nájmu jakožto spolubydlící s nájmem/inkasem 500 Kč (v měsíci lednu 2018 na zákaznické kartě tento údaj není uveden). Výdaje domácnosti činily v říjnu 2017 a lednu 2018 částku 4 000 Kč, v dubnu 2018 částku 5 000 Kč. V lednu 2018 činily měsíční splátky úvěrů žalovaného celkem částku 2 970 Kč, v dubnu 2018 celkem 4 995 Kč. Použitelný příjem tak činil v měsíci říjnu 2017 částku 4 500 Kč, v lednu 2018 částku 6 970 Kč a v dubnu 2018 částku 10 495 Kč.

6. Vzhledem k tomu, že ke sjednání úvěru došlo po datum, je třeba podle , (dále jen „o. z.“), na právní posouzení věci použít tento zákon a , neboť v daném případě jde zjevně o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu a a násl. o. z.

7. Smlouvy soud posoudil podle § 2395 o. z., který stanoví, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle , zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 12. 2016 (dále jen„ ZsÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle ZsÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

11. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

12. Podle § 1968 o. z. dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

13. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v  . Stejně tak v rozhodnutí Ústavní soud ČR pod sp. zn. judikoval, že„ poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z„ objektivizovaného“ hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy, …. Naopak obecné soudy … by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“

15. Podle rozsudku anonymizována dvě slova ve věci anonymizována dvě slova číslo:„ Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/ musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“

16. S ohledem na shora uvedené tak soud předmětné úvěrové smlouvy posoudil jako absolutně neplatné (a to i přes skutečnost, že právní předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalovaného právě vyplněním zákaznických karet), když je zjevné, že žalovaný měl sice pravidelný příjem ze zaměstnání, avšak s ohledem na výši výdajů nízký. A to nebyly do těchto„ použitelných příjmů“ započteny splátky z aktuálně uzavíraných úvěru. Žalovaný nemá za těchto okolností finanční prostředky k tvorbě úspor nebo úhradě mimořádných vydání. Objektivně vzato žalovanému příjem nevystačil ani na úhradu primárních potřeb, jako jsou potraviny, ošacení, obutí, či např. léky a hygienické potřeby. Poskytovatel úvěru je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, k tomu je povinen získat od spotřebitele dostatečné informace, případně nahlédnout do příslušných databází. Až v případě, že s odbornou péčí posoudí, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, úvěr poskytne, v opačném případě je smlouva neplatná, a to absolutně.

17. Podle odborné literatury uvedené zákonné ustanovení sleduje celou řadu cílů. Kromě ochrany samotného spotřebitele je důležité, aby se věřitelé nepouštěli do nezodpovědného půjčování, sekundárně je tak chráněn věřitel před vznikem případných v budoucnu nedobytných pohledávek. Spolu s nimi jsou chráněni i další věřitelé, kteří poskytli spotřebiteli finanční prostředky dříve, takže v důsledku případného dalšího zadlužování spotřebitele by mohla být ohrožena jeho schopnost řádně a včas splácet tyto již dříve vzniklé dluhy. Dále je pak chráněna i celá společnost před různými sociopatologickými jevy, které mohou být s neschopností spotřebitele splácet dluhy spojeny (rozpad rodiny, alkoholismus či jiné závislosti, ztráta bydlení, trestná činnost aj.).

18. Shora uvedené úvěrové smlouvy tak soud hodnotil s ohledem na skutečnost, že právní předchůdce žalobkyně nesplnil podmínky § 86 odst. 1 ZsÚ, jako absolutně neplatné. Právní předchůdce žalobkyně však poskytl žalovanému peněžní prostředky, které mu žalovaný v plném rozsahu nevrátil. Žalovaný se tak na úkor právního předchůdce žalobkyně, resp. po postoupení pohledávek na úkor žalobkyně, bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částky 3 250 Kč (15 000 Kč – 11 750 Kč zaplacené žalovaným na smlouvu uzavřenou dne datum), žalobkyni také vrátit, co do této částky bylo žalobě vyhověno. Žalobě ale soud nevyhověl v ostatních nárocích s ohledem na neplatnost smluv o úvěru, neboť žalobkyně měla nárok pouze na vrácení jistin, když na základě smlouvy ze dne datum obdržel žalovaný částku 15 000 Kč a zaplatil částku 17 670 Kč, na základě smlouvy ze dne 21. 10. číslo obdržel žalovaný částku 22 000 Kč a zaplatil 33 700 Kč, tedy z těchto smluv žalobkyni nevyplynul žádný nárok.

19. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení, byla žalovanému rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni z částky, o niž se žalovaný bezdůvodně obohatil, úrok z prodlení podle a o. z. ve spojení s , a to od datum, neboť ve výzvě podle o. z. ze dne datum byl žalovaný žalobkyní vyzvána k zaplacení do 10 dnů ode dne doručení výzvy (podací lístek je ze den datum), domněnka doručení ve smyslu o. z. nastala dne datum, ode dne následujícího po 10. dni (datum) v souladu s uvedenou výzvou tak je v prodlení ( a o. z.).

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle podle míry úspěchu za situace, kdy úspěch žalobkyně (11 %) je nižší, než žalované (89 %), když žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.

21. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s  , tj. v obecné pariční lhůtě.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.