Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
5 C 292/2020-23
Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Homolovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 2.500 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 2.500 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,05% jdoucími z částky 1.248,87 Kč od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám titul jméno příjmení, titul, advokátky se sídlem adresa.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 2.500 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,05% jdoucími z částky 1.248,87 Kč od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [titul] [jméno] [příjmení], [titul], advokátky se sídlem [adresa].</b>
Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala na žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že její právní předchůdce - právnická osoba příjmení anonymizováno, se sídlem adresa, anonymizováno příjmení příjmení, anonymizována dvě slova číslo, země, uzavřel s žalovanou na internetových stránkách společnosti, smlouvu o zápůjčce ze dne datum. Na jejím základě byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 2.500 Kč, a to převodem na bankovní účet, jehož číslo žalovaná uvedla v žádosti. Součástí smlouvy o zápůjčce jsou i obchodní podmínky právnická osoba příjmení anonymizováno spotřebitelským úvěrům poskytovaným spotřebitelům s trvalým pobytem v ČR účinné od 10. 11. 2014 Smluvní strany si dohodly (přesné znění v čl. 3 VOP), že smlouva je považována za uzavřenou okamžikem, kdy anonymizováno poskytne žalované zápůjčku na základě žádosti žalované. Zápůjčka byla žalované poskytnuta v den schválení poskytnutí zápůjčky anonymizováno Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách anonymizováno, resp. formou textové zprávy SMS. Odesláním žádosti o zápůjčku žalovaná potvrdila, že se seznámila s VOP a s informacemi v nich uvedenými, které jsou zároveň k dispozici na internetových stránkách anonymizováno, a že s nimi v plném rozsahu souhlasí. Žalovaná se zavázal vrátit anonymizováno zápůjčku společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky do dne datum. Žalovaná však zápůjčku ani částečně nesplatila. Žalobkyně se pak stala věřitelkou pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum.
Žalovaná se k návrhu nevyjádřila.
V řízení se jedná o věc s mezinárodním prvkem, neboť žalobkyně je právnickou osobou se sídlem na území země. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda je dána jeho pravomoc (mezinárodní příslušnost) ve věci rozhodovat a podle jakého právního řádu má soud ve věci postupovat. Otázku pravomoci pak soud zkoumal z hlediska Nařízení EP a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen„ Nařízení“). Podle čl. 7 odst. 1 osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn (pro účely tohoto ustanovení a pokud nebylo dohodnuto jinak, je místem plnění zmíněného závazku v případě poskytování služeb místo na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytnuty). Příslušnost zdejšího soudu je tak dána, neboť dle smlouvy se místo plnění nachází v České republice.
Pokud jde o hmotné právo, je v daném případě rozhodné ustanovení čl. 6 odst. 1 Nařízení EP a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (dále jen„ Nařízení Řím I“), podle kterého aniž jsou dotčeny články 5 a 7, smlouva uzavřená fyzickou osobou za účelem, který se netýká její profesionální nebo podnikatelské činnosti (dále jen„ spotřebitel“), s jinou osobou, která jedná v rámci výkonu své profesionální nebo podnikatelské činnosti (dále jen„ obchodník“), se řídí právem země, v níž má spotřebitel obvyklé bydliště, pokud: a) obchodník provozuje svou profesionální nebo podnikatelskou činnost v zemi, kde má spotřebitel své obvyklé bydliště, nebo b) se jakýmkoli způsobem taková činnost na tuto zemi nebo na několik zemí včetně této země zaměřuje a smlouva spadá do rozsahu této činnosti. Podle odst. 2 bez ohledu na odstavec 1 si mohou strany zvolit v souladu s článkem 3 právo rozhodné pro smlouvu, která splňuje podmínky odstavce 1. V důsledku této volby však nesmí být spotřebitel zbaven ochrany, kterou mu poskytují ustanovení právního řádu, od nichž se nelze smluvně odchýlit, a jež by se v případě neexistence volby práva na základě odstavce 1 jinak použila. V daném případě byla provedena volba práva v obchodních podmínkách, které tvoří nedílnou součást smlouvy o zápůjčce, odkazem na ochranu poskytovanou podle českého zákona na ochranu spotřebitelů, tj. rozhodné je tak právo české.
Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. na základě listinných důkazů předložených účastníky, neboť žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaná svůj souhlas vyjádřila postupem dle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř.
Soud zjistil tento skutkový stav věci:
Mezi právnická osoba a žalovanou byla uzavřena prostředky komunikace na dálku (po internetu) smlouva o zápůjčce ze dne datum. Jejímu uzavření předcházelo zřízení uživatelského účtu pro žalovanou, když žalovaná na stránkách anonymizováno provedla dne datum registraci na webovém portálu společnosti. Registrací pak žalovaná sdělila právnická osoba své jméno a příjmení, rodné číslo, užívané telefonní číslo, skutečně užívanou emailovou adresu, číslo svého účtu a kód banky a požádala o poskytnutí zápůjčky ve výši 2.500 Kč. Zápůjčka byla žalované poskytnuta převodem na běžný účet žalované vedený u právnická osoba pod č. bankovní účet, kam byla připsána ke dni datum, což soud ověřil výpisem z uvedeného účtu. Tuto zápůjčku se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky (poplatek však není předmětem žaloby) do datum. Žalovaná však zápůjčku ve lhůtě splatnosti do datum nesplatila. Žalobkyně se stala věřitelkou žalované na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Postoupení pohledávky bylo žalované řádně oznámeno přípisem ze dne datum. Předžalobní upomínkou ze dne datum byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky, avšak bezvýsledně.
Nebylo naopak prokázáno, že by žalovaná na svůj dluh cokoliv zaplatila.
Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o.z. “), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
Dle § 1751 odst. 1 o.z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.
Dle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
Dle § 1968 o.z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem (§ 1969 občanského zákoníku ).
Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Na základě shora zjištěného skutkového stavu ve světle citovaných právních ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.
Soud proto žalobě vyhověl, a to i co do příslušenství přiznané pohledávky ve smyslu ustanovení § 1970 o.z. , když období, za něž žalobkyně úrok z prodlení požaduje, je obdobím, kdy byla žalovaná s plněním své povinnosti již v prodlení. Požadovaná výše úroků z prodlení pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , v platném znění.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2.500 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.