Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (6)No categories available
7 C 234/2020-43
Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudcem Mgr. Alešem Landsmanem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 3 000 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 000 Kč od 24. 10. 2016 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 000 Kč od 24. 10. 2016 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.</b>
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne datum ve znění jeho doplnění ze dne datum domáhala na žalované zaplacení částky 3 000 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila pohledávkou, kterou nabyla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum od právnická osoba, registrační číslo: anonymizováno číslo anonymizováno. Žalobkyně popsala, že žalovaná uzavřela se právnická osoba příjmení anonymizováno (dále jen„ původní věřitelka“) dne datum smlouvu o úvěru, na jejímž základě původní věřitelka poskytnula žalované úvěr ve výši 3 000 Kč, a to bankovním převodem na účet žalované. Úvěr měl být splacen do datum. Úvěr byl žalované poskytnut prostřednictvím webové stránky anonymizováno, na které se žalovaná nejprve zaregistrovala a poté zaslala původní věřitelce žádost o poskytnutí úvěru. Žalovaná však do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky původní věřitelce nevrátila. Původní věřitelka následně postoupila pohledávku za žalovanou právnická osoba právnická osoba právnická osoba právnická osoba, která ji dále postoupila na žalobkyni. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalované zaplacení částky 3 000 Kč sestávající z nesplacené jistiny úvěru. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, předžalobní upomínka byla žalované zaslána dne datum, žalovaná však žalobkyni na svůj dluh ničeho neuhradila.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. se žalovaná nevyjádřila a žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas). Soud proto postupoval podle § 115a o.s.ř. a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zcela prokázané, že původní věřitelka zaslala dne datum ve prospěch účtu žalované peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč Smlouvu o úvěru žalobkyně soudu nepředložila. Jelikož žalovaná peněžní prostředky původní věřitelce nevrátila, původní věřitelka postoupila pohledávku za žalovanou na právnická osoba právnická osoba právnická osoba právnická osoba, která ji na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum dále postoupila na žalobkyni. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne datum.
5. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník občanský zákoník “), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
6. Ve světle citovaných ustanovení soud posoudil po právní stránce žalobu ohledně nároku žalobkyně jako oprávněnou. Žalobkyně prokázala, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum na ni byla v souladu s ustanovením § 1879 občanského zákoníku platně postoupena pohledávka za žalovanou. Žalobkyně tvrdila, že důvodem vzniku pohledávky za žalovanou byla smlouva o úvěru uzavřená mezi původní věřitelkou a žalovanou. Jelikož však žalobkyně nepředložila soudu smlouvu o úvěru, nemohl soud posoudit nárok žalobkyně z titulu smlouvy o úvěru. Na druhou stranu však žalobkyně prokázala, že původní věřitelka poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč, a to bankovním převodem na její účet. V daném případě tak lze dospět k závěru, že žalovaná obdržela od původní věřitelky dne datum bez právního důvodu částku 3 000 Kč. Tuto částku původní věřitelce nevrátila. Žalovaná na svou obranu ve věci nic neuvedla. Na straně žalované tedy vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 občanského zákoníku bezdůvodné obohacení, jelikož žalovaná získala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzývána žalobkyní, přesto dlužnou částku neuhradila, tedy bezdůvodné obohacení nevrátila, a dostala se tak dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku do prodlení s plněním peněžitého závazku. S ohledem na shora uvedené skutečnosti shledal soud žalobu důvodnou a zavázal proto žalovanou k úhradě dlužné částky spolu se zákonným úrokem z prodlení, jehož výše byla stanovena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
7. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 142a o.s.ř. tak, že právo na jejich náhradu přiznal žalobkyni, která měla ve věci plný procesní úspěch. Náklady řízení ve výši 1 489 Kč představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení v celkové částce 1 089 Kč, sestávající z mimosmluvní odměny ve výši 600 Kč dle § 14b odst. 1 bod 1 . vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) za tři úkony právní služby à 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka), dále je nutno připočíst částku 300 Kč, která představuje náhradu hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu za tři úkony právní služby à 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka), a konečně částku 189 Kč jako náhradu daně z přidané hodnoty v souladu s ustanovením § 137 odst. 1 , 3 o.s.ř. Soud posoudil žalobu podanou žalobkyní jakožto návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech tak, jak to předpokládá ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu. Je totiž zřejmé, že žalobkyně podala ke zdejšímu soudu více obdobných žalob, které se liší pouze osobou žalovaného, výší poskytnutého úvěru a výší dlužné částky. Nejedná se tedy o skutkově i právně složité věci, které by se vyskytovaly v rámci podnikání žalobkyně výjimečně.
8. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně.
9. Žalovaná je povinna uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.