Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
43 C 162/2019-51
Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Janou Leblochovou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: ; příjmení jméno a právnická osoba, IČO,
sídlem adresa žalobkyně,
zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení,
sídlem adresa
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum,
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 7.000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši
8,05 % ročně z částky 4.000 Kč od 31.7.2018 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4.000 Kč od 31.5.2018 do 30.7.2018 zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 292 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4.000 Kč od 31.7.2018 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4.000 Kč od 31.5.2018 do 30.7.2018 zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 292 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.
Žalobce se žalobou po žalovaném domáhal (poté, co bylo řízení částečně zastaveno pro zpětvzetí co do smluvní pokuty ve výši 3.000 Kč a kapitalizovaného úroku 3.920 Kč) zaplacení 4.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z uvedené částky od 31.5.2018 do zaplacení. Částku 4.000 Kč právní předchůdce žalobce právnická osoba poskytl žalovanému na základě jednání o uzavření smlouvy o úvěru dne datum. Žalobce nemá k dispozici údaje a podklady k ověření schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr.
Žalovaný se k doručené žalobě nevyjádřil.
Soud v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř. “), k projednání věci samé nenařizoval jednání.
Z předložených listin zjistil soud následující skutkový stav. Ze smlouvy o úvěru ze dne datum soud zjistil, že byla uzavřena mezi právnická osoba, jako věřitelem, a žalovaným, jako úvěrovaným, předmětem smlouvy byl závazek věřitele poskytnout žalovanému úvěr ve výši 4.000 Kč. Žalovanému byla vyplacena částka 4.000 Kč dne datum (potvrzení právnická osoba). Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum, odeslaným prostřednictvím pošty datum s výzvou k úhradě do 10 dnů (smlouva o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení, poštovní podací arch). Žalovaný byl o úhradu upomenut (předžalobní výzva).
Právním posouzením takto zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.
Sjednaný úvěr měl povahu spotřebitelského úvěru ve smyslu ustanovení § 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Z uvedeného vyplývá, že věřitel poskytne úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Věřiteli je tak uložena před uzavřením smlouvy o úvěru povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, přičemž při této činnosti je povinen vynaložit odbornou péči. Tato činnost představuje kvalifikovanou činnost profesionála v příslušném oboru, jejímž obsahem je individuální posouzení konkrétní situace každého jednotlivého spotřebitele žádajícího o úvěr. Jedná se o institut, jehož smyslem je odpovědný přístup věřitelů, kteří mají předem pečlivě posoudit schopnost spotřebitele nabízený spotřebitelský úvěr splácet a v případě, že je výsledek posouzení úvěruschopnosti negativní, spotřebitele nezadlužovat. Primárním cílem je ochrana spotřebitele před neúměrným zadlužováním, sekundárně je chráněn i věřitel před vznikem v budoucnu nedobytných pohledávek. V neposlední řadě je pak chráněna společnost jako celek před různými sociopatologickými jevy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ). Za situace, kdy poskytovatel úvěru uzavře se spotřebitelem smlouvu a úvěr poskytne bez toho, že řádně splní svou zákonnou povinnost prověřit s odbornou péčí spotřebitelovu schopnost úvěr splatit, je i za úpravy § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 24.2.2013 namístě závěr, že jde o smlouvu, která svým účelem odporuje zákonu a taková smlouva je od počátku absolutně neplatná (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20.3.2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018 ).
Žalovaný obdržel na základě neplatné smlouvy o úvěru finanční prostředky ve výši 4.000 Kč, čímž mu vzniklo bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o.z. “), které je podle ustanovení § 2993 věty první o.z. povinen žalovaný vydat, a to žalobci, jehož aktivní věcná legitimace je dána ustanovením § 1879 o.z. Bezdůvodné obohacení je splatné na výzvu (§ 1958 odst. 2 o.z. ). Žalobce vyzval žalovaného k plnění výzvou doručenou žalovanému při běžném chodu věcí třetí den po jejím odeslání, tj. dne datum, posledním dnem stanovené destidenní lhůty byl den datum a ode dne datum je žalovaný v prodlení, a žalobce tak má od tohoto dne nárok i na úrok z prodlení (§ 1970 o.z. ), jehož výše je nižší než podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě co do částky 4.000 Kč s úrokem z prodlení uvedeným ve výroku I. vyhověl, a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce, jenž byl v řízení procesně úspěšný co do 57 % a neúspěšný co do 43 %, má po odečtení neúspěchu od úspěchu právo na náhradu nákladů řízení ve výši 14 % Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.000 Kč, z odměny za zastoupení advokátem za tři úkony právní služby po 200 Kč (příprava a převzetí právního zastoupení, výzva k plnění, žaloba) a tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč za tytéž úkony (§ 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. ) a z částky 189 Kč odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty a náhrad, tj. celkem 2.089 Kč, z toho 14 % činí 292 Kč Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. , platební místo podle § 149 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání.
Nebude-li povinnost stanovená vykonatelným rozhodnutím řádně a včas splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.