Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
15 C 235/2020-19
Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Martou Gottwaldovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni
a) částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení,
b) částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení,
a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka, k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a) částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, b) částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.
1. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř. “), ve spojení s ustanovením § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč (tzv. bagatelní spor), omezil se soud v odůvodnění pouze
na uvedení předmětu řízení, závěru o skutkovém stavu a na stručné právní posouzení věci.
2. Předmětem řízení je pohledávka žalobkyně za žalovaným v částce částka, odůvodněná černou jízdou žalovaného v prostředku veřejné hromadné dopravy žalobkyně a představující částku
za dlužné jízdné ve výši částka a přirážku k tomuto jízdnému ve výši částka, včetně příslušenství v podobě zákonných úroků z prodlení z obou částek.
3. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný se dne datum přepravoval anonymizováno veřejné hromadné dopravy anonymizována čtyři slova, přičemž když byl kontrolován revizorem žalobkyně, neprokázal se platným jízdním dokladem, o čemž byl sepsán protokol (prokázáno Zápisem o provedené přepravní kontrole číslo). Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení přirážky k jízdnému v částce částka za tzv. černou jízdu, přičemž ve snížené výši částka by činila přirážka k jízdnému pouze v případě, že by byla zaplacena do 15 dnů ode dne jejího uložení (prokázáno anonymizována čtyři slova, anonymizováno anonymizováno). Žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne datum spolu se skutkovým a právním rozborem, přesto dlužnou částku neuhradil (prokázáno Výzvou k úhradě dluhu).
4. Po právní stránce soud stručně posoudil věc následovně:
5. Dle ustanovení § 2550 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , v platném znění (dále jen„ ObčZ“), se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.
6. Podle ust. § 18a odst. 1 zákona č. 111/1994 Sb. , o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, řidič a průvodčí vozidla veřejné linkové dopravy a jiná osoba pověřená dopravcem veřejné linkové dopravy a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce (dále jen„ pověřená osoba“) je oprávněna dávat cestujícím pokyny a příkazy k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti a plynulosti dopravy a bezpečnosti ostatních cestujících. Pověřená osoba je oprávněna mimo jiné uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplatit přirážku nebo vyžadovat od cestujícího, aby se prokázal osobním dokladem a sdělil osobní údaje podle odstavce § 18a odst. 2 písm. c) cit. zákona. Podle ust. § 18a odst. 2 písm. c) shora citovaného zákona, cestující je povinen, mimo jiné, na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození a adresa pro doručování. Podle ust. § 18a odst. 3 téhož zákona, výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku částka.
7. Ust. § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. , o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, stanovuje, že nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem.
8. Podle anonymizováno 5 slov platného od datum, ve znění dodatků, činí základní plnocenné jízdné po anonymizováno obec částka. Podle anonymizováno 6 slov platného od datum, ve znění dodatků, cestující, který se nemůže prokázat platným jízdním dokladem, zaplatí jízdné a přirážku částka.
9. V souladu s ust. § 1970 ObčZ, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Protože se žalovaný neprokázal platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby, a jelikož nezaplatil jízdné a přirážku k jízdnému, je nárok žalobkyně důvodný včetně požadavku na zákonný úrok z prodlení ve výši dle prováděcího předpisu, tj. dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , přičemž žalobkyně řádně požaduje úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti (tj. ode dne následujícího po jízdě bez platného jízdního dokladu). Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud tak dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a v celém rozsahu žalobě vyhověl.
11. Dále s ohledem na mimořádnou situaci na území ČR v souvislosti se zamezením virového onemocnění SARS-CoV-2 (pandemie covid 19) a z ní plynoucí negativní ekonomické dopady
na osoby, ať už fyzické či právnické, byla lhůta k plnění určena delší, než standardní třídenní,
a sice jednoměsíční s počátkem běhu od právní moci rozsudku, když lze předpokládat, že žalobkyně stanovením takovéto pariční lhůty nebude nadměrně zatížena (§ 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , když žalobkyně měla ve věci úspěch a náleží jí náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši částka, odměnou právního zástupce za 3 úkony právní služby
po částka (převzetí a příprava zastoupení, výzva před podáním žaloby a sepis žaloby), kdy sazba mimosmluvní odměny za každý úkon právní služby je vyčíslena podle s § 14b odst. 1 ve spojení
s § 11 odst. 1 vyhlášky 177/1996 Sb. , advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“). Odměnu dále tvoří paušální částka jako náhrada hotových výdajů účelně vynaložených
v souvislosti s poskytnutím právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) AT za 3 úkony po částka, a náhrada za DPH 21% z odměny a náhrad zástupce ve výši částka Celkem bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částku ve výši částka, a to k rukám jejího právního zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ). Pokud jde o lhůtu k plnění, soud i u nákladů řízení zohlednil mimořádnou situaci v ČR a stanovil lhůtu v délce jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku, z důvodů popsaných v odst. 11 odůvodnění tohoto rozsudku (§ 160 o. s. ř. o. s. ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat nuceného splnění povinnosti návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.