Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
13 C 7/2021-40
Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Klouzkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa, země
zastoupená advokátkou titul jméno příjmení, titul.
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
trvale bytem adresa žalované
o zaplacení částky 3 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právní zástupkyně žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právní zástupkyně žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.”) ve spojení s § 202 odst. 2 o. s. ř. obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění.
2. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se domáhala po žalované zaplacení částky 3 000 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba příjmení anonymizováno, uzavřela s žalovanou smlouvu o zápůjčce, na základě které jí poskytla částku 3 000 Kč a ta se zavázala ji vrátit s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky do datum. Žalovaná částka se skládá z nevrácené jistiny. Pohledávka byla postoupena žalobkyni. Zároveň žalobkyně uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení.
3. Soud ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. Soud jej proto zrušil a vyzval účastníky ke zjištění stanovisek k jeho zamýšlenému postupu dle § 115a o. s. ř. Účastníci proti tomuto postupu neměli námitek, a jelikož věc bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, nebylo ve věci nařizováno ústní jednání, pouze byl veřejně vyhlášen rozsudek.
4. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, právnická osoba, IČO anonymizováno, a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru prostředky komunikace na dálku, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr 3 000 Kč převodem na bankovní účet dne datum a žalovaná se zavázala uhradit částku 3 990 Kč nejpozději do
datum, kdy poplatek za úvěr činil 990 Kč. Žalovanou částku představuje nevrácená jistina. Dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně vyrozuměna. Žalované byla zaslána předžalobní výzva ze dne datum, kterou byla vyzvána k zaplacení dlužné částky.
5. Vzhledem k tomu, že žalobkyně je právnickou osobou se sídlem na Kypru, jedná se o věc s mezinárodním prvkem. Při určení mezinárodní příslušnosti soud postupoval podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, kdy je dána mezinárodní příslušnost ČR a předmětný právní vztah se řídí právním řádem ČR.
6. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“) a zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku. Na předmětnou smlouvu je zároveň nutno hledět jako na smlouvu spotřebitelskou ve smyslu § 1810 a násl. občanského zákoníku.
7. Pohledávka za žalovanou byla v souladu s § 1879 a násl. občanského zákoníku platně postoupena žalobkyni, která je tak aktivně věcně legitimována.
8. Stran tvrzení žalobkyně o výši dlužné částky soud vyšel ze zásady negativní, kdy bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala, že svůj dluh žalobkyni zaplatila, případně že na svůj dluh zaplatila více, než kolik odpovídá žalobkyní tvrzená výše pohledávky. Žalovaná zůstala ve sporu pasivní, k žalobě se nevyjádřila. Soud tak považoval tvrzení žalobkyně za dostatečně prokázaná listinnými důkazy, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni z titulu smlouvy o úvěru částku 3 000 Kč včetně zákonného úroku z prodlení z dlužné částky, když žalovaná se s úhradou dluhu dostala do prodlení, a to dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 a
§ 142a odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud dle
§ 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náklady řízení sestávají ze tří úkonů právní služby po 200 Kč, tj. 600 Kč, tří režijních paušálů po 100 Kč, tj. 300 Kč, 21 % DPH počítané z částky 900 Kč, tj. 189 Kč, a zaplaceného soudní poplatku 400 Kč.
10. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Pokud by povinná dobrovolně nesplnila povinnost uloženou jí tímto rozhodnutím, má oprávněná právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce (zákon č. 120/2001 Sb.).