Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
14 C 332/2020-13
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Ivanou Bačovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 4 077 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 077 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 077 Kč od 30. 10. 2019 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni, k rukám Mgr. jméno příjmení, advokátky se sídlem adresa, náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 077 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 077 Kč od 30. 10. 2019 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni, k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa], náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 077 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 077 Kč od 30. 10. 2019 do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že žalobkyně uzavřela s žalovaným účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací číslo jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné podmínky právnická osoba Na základě účastnické smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a žalovaný se zavázal jí za tyto služby řádně platit ceny, v souladu s ceníkem žalobkyně. Své povinnosti ze smlouvy však porušil, když přestal cenu za poskytnuté služby vyúčtovanou v jednotlivých vyúčtováních hradit. Konkrétně se jedná o vyúčtování číslo splatné dne 20. 3. 2019 ve výši 30 Kč, vyúčtování číslo splatné dne 20. 4. 2019 ve výši 30 Kč, vyúčtování číslo splatné dne 20. 5. 2019 ve výši 17 Kč a vyúčtování číslo splatné dne 29. 10. 2019 ve výši 4 000 Kč. Nedílnou součástí účastnické smlouvy bylo smluvní ujednání ke smlouvě o pronájmu koncového zařízení, na základě kterého žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o pronájmu koncového zařízení IMEI číslo, typu Huawei B525, na dobu neurčitou. Výše měsíčního nájemného byla v souladu s ceníkem stanovena na 30 Kč. V souladu se smlouvou byl žalovaný povinen pronajaté koncové zařízení vrátit žalobkyni do 30 dnů od ukončení smlouvy o pronájmu na vlastní náklady.
Ke dni podání žaloby žalovaný dluží žalobkyni částku 4 077 Kč představující cenu za poskytnuté služby třetích stran ve výši 77 Kč a smluvní pokutu ve výši 4 000 Kč za nevrácení či poškození koncového zařízení. Výzvou ze dne 14. 8. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, a to do 7 dnů od odeslání výzvy. Žalobkyně tak po žalovaném požaduje úhradu částky 4 077 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a., na který má žalobkyně dle platných občanskoprávních předpisů právo, a to ode dne následujícího po dni splatnosti dlužného vyúčtování, tj. od 30. 10. 2019 do zaplacení a dále náhradu nákladů řízení.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání nařízenému na den 26. 1. 2021 se žalovaný nedostavil, žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, když přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu).
Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný požádal žalobkyni o poskytování služeb elektronických komunikací v síti T-Mobile. Nedílnou součástí smlouvy jsou všeobecné podmínky a dále ujednání o smlouvě o pronájmu na koncové zařízení. Žalovaný využil služby třetích stran, které žalobkyně vyúčtovala žalovanému vyúčtováním číslo splatným dne 20. 3. 2019, vyúčtováním číslo splatným dne 20. 4. 2019, vyúčtováním číslo splatným dne 20. 5. 2019 a vyúčtováním číslo splatným dne 29. 10. 2019. Součástí těchto vyúčtování byla i smluvní pokuta za pronajaté koncové zařízení.
Podle § 1 odst. 2 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích (dále též„ ZEK“), tento zákon se nevztahuje na obsah služeb poskytovaných prostřednictvím sítí elektronických komunikací, jako je obsah rozhlasového a televizního vysílání, finančních služeb a některých služeb informační společnosti, není-li dále stanoveno jinak. Oddělením regulace přenosu od regulace obsahu nejsou dotčeny vazby, které mezi nimi existují, zejména pro zaručení mediální plurality, kulturní rozmanitosti a ochrany spotřebitele.
Podle § 2 písm. n) ZEK, pro účely tohoto zákona se rozumí službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací.
Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že na základě smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací žalobkyně umožnila žalovanému využívat také služby třetích stran (tzv. služby obsahu), které však nejsou službami elektronických komunikací a dále na základě smlouvy o pronájmu poskytla žalovanému k pronájmu koncové zařízení. Žalovaný nehradil pravidelné splátky ceny koncového zařízení a toto následně žalobkyni ve lhůtě 30 dnů od ukončení smlouvy o pronájmu žalobkyni nevrátil. Žalovaný tak částku v celkové výši 4 077 Kč, představující cenu za poskytnuté služby třetích stran ve výši 77 Kč a smluvní pokutu ve výši 4 000 Kč za nevrácení či poškození koncového zařízení žalobkyni neuhradil, proto mu soud uložil povinnost zaplatit dlužnou částku ve výroku rozsudku, a to včetně úroků z prodlení, jejichž výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 077 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.