Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
9 C 319/2020-34
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Hrubou, Ph.D., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 41 430 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 217 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 217 Kč od datum do zaplacení, částku 5 195 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 195 Kč od datum a částku 9 944 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 9 944 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 4 831 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 306,48 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 824,62 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 659,45 Kč od datum do datum a z částky 3 442,45 Kč od datum do zaplacení a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 3 659,45 Kč od datum do zaplacení, částky 9 100 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 715,64 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 458,33 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10 918,87 Kč od datum do datum a z částky 5 723,87 Kč od datum do zaplacení a úroku ve výši 19,31 % ročně z částky 10 918,87 Kč od datum do zaplacení a částky 12 360 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 686,56 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 421,2 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 15 000 Kč od datum do datum a z částky 5 056 Kč od datum do zaplacení a úroku ve výši 19,38 % ročně z částky 15 000 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 217 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 217 Kč od [datum] do zaplacení, částku 5 195 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 195 Kč od [datum] a částku 9 944 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 9 944 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do částky 4 831 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 306,48 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 824,62 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 659,45 Kč od [datum] do [datum] a z částky 3 442,45 Kč od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 3 659,45 Kč od [datum] do zaplacení, částky 9 100 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 715,64 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 458,33 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10 918,87 Kč od [datum] do [datum] a z částky 5 723,87 Kč od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 19,31 % ročně z částky 10 918,87 Kč od [datum] do zaplacení a částky 12 360 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 686,56 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 421,2 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 15 000 Kč od [datum] do [datum] a z částky 5 056 Kč od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 19,38 % ročně z částky 15 000 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala, aby jí žalovaná zaplatila částku uvedenou v záhlaví tohoto rozsudku z titulu tří smluv o spotřebitelském úvěru uzavřených s právní předchůdkyní žalobkyně, právnická osoba anonymizována tři slova, dne datum číslo dne datum číslo dne datum číslo. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč (úvěr číslo), 11 000 Kč (úvěr číslo) a 15 000 Kč (úvěr číslo) v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaná se poskytnutý úvěr ve výši 6 000 Kč zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 4 440 Kč, sestávající ze součtu kapitalizovaných úroků za poskytnuté peněžní prostředky ve výši 840 Kč (úroková sazba 23,72 % ročně), odměny za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč a dále poplatku za sjednané životní pojištění ve výši 174 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 183 Kč Poslední splátka měla být uhrazena dne datum. Poskytnutý úvěr ve výši 11 000 Kč se žalovaná zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 8 800 Kč, sestávající ze součtu kapitalizovaných úroků za poskytnuté peněžní prostředky ve výši 2 200 Kč (úroková sazba 19,31 % ročně), odměny za administrativní činnost ve výši 2 200 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 400 Kč a dále poplatku za sjednané životní pojištění ve výši 300 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 335 Kč Poslední splátka měla být uhrazena dne datum. Žalovaná se poskytnutý úvěr ve výši 15 000 Kč zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 12 000 Kč, sestávající ze součtu kapitalizovaných úroků za poskytnuté peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč (úroková sazba 19,38 % ročně), odměny za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč a dále poplatku za sjednané životní pojištění ve výši 360 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 456 Kč. Poslední splátka měla být uhrazena dne datum. Nedílnou součástí smluv byly smluvní podmínky. Sjednané splátky však žalovaná včas a řádně nehradila, na úvěr ve výši 6 000 Kč naposledy zaplatila splátku dne datum, na úvěr ve výši 11 000 Kč dne datum a na úvěr ve výši 15 000 Kč dne datum. Na úvěr ve výši 6 000 Kč uhradila celkem 5 783 Kč, na úvěr ve výši 11 000 Kč celkem částku 5 805 Kč a na úvěr ve výši 15 000 Kč pak celkem 5 056 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo v souladu se smluvními podmínkami právo požadovat uhrazení zbývajících dlužných částek sestávajících z jistiny ve výši 3 659,45 Kč a poplatku ve výši 1 171,55 Kč (v případě úvěru 6 000 Kč), z jistiny ve výši 10 918,87 Kč a poplatku ve výši 3 376,13 Kč (v případě úvěru 11 000 Kč) a z jistiny ve výši 15 000 Kč a poplatku ve výši 9 304 Kč (v případě úvěru 15 000 Kč), a to marným uplynutím týdenní lhůty po úhradě poslední splátky. Původní věřitelka postoupila s účinností ke dni datum své pohledávky za žalovanou na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek z téhož dne, o čemž byla žalovaná písemně informována. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě dlužných částek. Vzhledem k prodlení žalované požadovala žalobkyně přiznat též ve vztahu k úvěru 6 000 Kč kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 306,48 Kč (úrok ve výši 9 % ročně z dlužné jistiny 3 659,45 Kč, který žalobkyně nárokuje za období od datum, po uplynutí týdenní lhůty od uhrazení poslední splátky, do datum, kdy došlo k postoupení pohledávek), kapitalizovaný úrok ve výši 824,62 Kč (úrok ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny 3 659,45 Kč, který žalobkyně nárokuje za období od datum, kdy vzniklo právo na úhradu celé dlužné částky, do datum, kdy došlo k postoupení pohledávek), úrok ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny 3 659,45 Kč od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z dlužné jistiny 3 659,45 Kč od datum do zaplacení. Ve vztahu k úvěru 11 000 Kč požaduje žalobkyně kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 715,64 Kč (úrok ve výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny 10 918,87 Kč, který žalobkyně nárokuje za období od datum, po uplynutí týdenní lhůty od uhrazení poslední splátky, do datum, kdy došlo k postoupení pohledávek), kapitalizovaný úrok ve výši 1 458,33 Kč (úrok ve výši 19,31 % ročně z dlužné jistiny 10 918,87 Kč, který žalobkyně nárokuje za období od datum, kdy vzniklo právo na úhradu celé dlužné částky, do datum, kdy došlo k postoupení pohledávek), úrok ve výši 19,31 % ročně z dlužné jistiny 10 918,87 Kč od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny 10 918,87 Kč od datum do zaplacení. Ve vztahu k úvěru 15 000 Kč požaduje žalobkyně kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 686,56 Kč (úrok ve výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny 15 000 Kč, který žalobkyně nárokuje za období od datum, po uplynutí týdenní lhůty od uhrazení poslední splátky, do datum, kdy došlo k postoupení pohledávek), kapitalizovaný úrok ve výši 1 421,20 Kč (úrok ve výši 19,38 % ročně z dlužné jistiny 15 000 Kč, který žalobkyně nárokuje za období od datum, kdy vzniklo právo na úhradu celé dlužné částky, do datum, kdy došlo k postoupení pohledávek), úrok ve výši 19,38 % ročně z dlužné jistiny 15 000 Kč od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny 15 000 Kč od datum do zaplacení.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “), podle něhož k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k těmto skutkovým zjištěním a z nich plynoucímu závěru o skutkovém stavu:
4. Právní předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba anonymizována tři slova, IČO, uzavřela se žalovanou dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč a žalované vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 4 440 Kč (poplatek sestává z úroku ve výši 840 Kč, poplatku za administrativní činnost původní věřitelky ve výši 1 200 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč) a dále s poplatkem za zařazení do pojišťovacího programu anonymizována dvě slova ve výši 174 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 183 Kč, splatných vždy do 7. dne od předešlé splátky. Podpisem smlouvy žalovaná stvrdila, že peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč převzala v hotovosti. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Podle čl. 1 smluvních podmínek právní předchůdkyně žalobkyně byla výpůjční úroková sazba sjednána ve výši 23,72 %. Výpůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy. Sjednané splátky žalovaná nehradila řádně a včas, právní předchůdkyni uhradila pouze částku 5 783 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně proto vzniklo v souladu s čl. 5 smluvních podmínek právo na uhrazení dlužných částek. Dne datum uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč a žalované vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 8 800 Kč (poplatek sestává z úroku ve výši 2 200 Kč, poplatku za administrativní činnost původní věřitelky ve výši 2 200 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 400 Kč) a dále s poplatkem za zařazení do pojišťovacího programu anonymizována dvě slova ve výši 300 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 335 Kč, splatných vždy do 7. dne od předešlé splátky. Podpisem smlouvy žalovaná stvrdila, že peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč převzala v hotovosti. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Podle čl. 1 smluvních podmínek právní předchůdkyně žalobkyně byla výpůjční úroková sazba sjednána ve výši 32,15 %. Výpůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy. Sjednané splátky žalovaná nehradila řádně a včas, právní předchůdkyni uhradila pouze částku 5 805 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně proto vzniklo v souladu s čl. 5 smluvních podmínek právo na uhrazení dlužných částek. Následně dne datum uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalované vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 12 000 Kč (poplatek sestává z úroku ve výši 3 000 Kč, poplatku za administrativní činnost původní věřitelky ve výši 3 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč) a dále s poplatkem za zařazení do pojišťovacího programu anonymizována dvě slova ve výši 360 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 456 Kč, splatných vždy do 7. dne od předešlé splátky. Podpisem smlouvy žalovaná stvrdila, že peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč převzala v hotovosti. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Podle čl. 1 smluvních podmínek právní předchůdkyně žalobkyně byla výpůjční úroková sazba sjednána ve výši 32,15 %. Výpůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy. Sjednané splátky žalovaná nehradila řádně a včas, právní předchůdkyni uhradila pouze částku 5 056 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně proto vzniklo v souladu s čl. 5 smluvních podmínek právo na uhrazení dlužných částek. Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou ze dne datum postoupila pohledávky za žalovanou na žalobkyni a žalované tuto skutečnost písemně oznámila dopisem z téhož dne odeslaným dne datum. K zaplacení žalovaných částek byla žalovaná vyzvána dopisem zástupce žalobkyně ze dne datum odeslaným dne datum s tím, aby žalovaná uhradila žalované částky do datum. Žalovaná však na výzvu nijak nereagovala a rovněž ničeho nezaplatila.
5. Soud naopak nemá za prokázané, že by žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně, dostatečně prověřila úvěruschopnost žalované ve vztahu ke všem třem úvěrům. Ze zákaznických karet soud zjistil, že žalovaná požádala postupně o tři úvěry, přičemž údaje u daných karet, které jsou v blízké časové souslednosti, zcela nekorespondují. K osobním poměrům žalované bylo v první zákaznické kartě ze dne datum zaznamenáno, že žalovaná je svobodná, nemá žádné nezaopatřené děti, žije s partnerem v nájmu, pobírá rodičovský příspěvek ve výši 5 410 Kč. Další příjmy domácnost nijak blíže nespecifikované činí 10 000 Kč. Celkové běžné výdaje byly zaznamenány částkou 12 500 Kč měsíčně (3 000 Kč výdaje na bydlení, 8 000 Kč osobní výdaje, 1 000 Kč splátky úvěrů, 500 Kč další výdaje). Právní předchůdkyně žalobkyně následně uzavřela, že použitelný příjem domácnosti činí 2 910 Kč měsíčně. Tyto informace získané od žalované měly být ověřeny z občanského průkazu, nájemní smlouvy a složenek. V zákaznické kartě ze dne datum bylo zaznamenáno, že žalovaná je svobodná, nemá žádné nezaopatřené děti, žije sama v nájmu, pobírá státní podporu ve výši 16 500 Kč. Celkové běžné výdaje byly zaznamenány částkou 12 800 Kč měsíčně (4 000 Kč výdaje na bydlení, 8 000 Kč osobní výdaje, 800 Kč splátky úvěrů). Právní předchůdkyně žalobkyně následně uzavřela, že použitelný příjem domácnosti činí 3 700 Kč měsíčně. Tyto informace získané od žalované měly být ověřeny z občanského průkazu, nájemní smlouvy, rozhodnutí o přiznání příspěvků a složenek. K osobním poměrům žalované bylo v zákaznické kartě ze dne datum zaznamenáno, že žalovaná je svobodná, nemá žádné nezaopatřené děti, žije sama v nájmu, pobírá státní podporu ve výši 13 000 Kč. Další příjmy domácnost nijak blíže nespecifikované činí 2 000 Kč. Celkové běžné výdaje byly zaznamenány částkou 11 100 Kč měsíčně (3 000 Kč výdaje na bydlení, 6 000 Kč osobní výdaje, 2 100 Kč splátky úvěrů). Právní předchůdkyně žalobkyně následně uzavřela, že použitelný příjem domácnosti činí 3 900 Kč měsíčně. Tyto informace získané od žalované měly být ověřeny z občanského průkazu, nájemní smlouvy, rozhodnutí o přiznání příspěvků a složenek. Ke svým tvrzením žalobkyně předložila oznámení o přiznání příspěvku na živobytí ze dne datum ve výši 5 349 Kč měsíčně od prosince 2017, z daného oznámení bylo zjištěno, že žalovaná má tři nezletilé děti. Dále žalobkyně předložila rozhodnutí ze dne datum o přiznání doplatku na bydlení ve výši 5 874 Kč měsíčně od prosince 2017. Z poštovních poukázek bylo zjištěno, že příjem žalované v souhrnné výši 5 410 Kč byl tvořen rodičovským příspěvkem a přídavky na její tři nezletilé děti. Žalobkyně ani přes výzvu nepředložila dostatek listin či neoznačila další důkazy k prokázání skutečnosti, že údaje uvedené v zákaznických kartách právní předchůdkyně žalobkyně skutečně ověřila, jak uvádí žalobkyně, a tím dostatečně prověřila úvěruschopnost žalované.
6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o.z. “) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 419 o.z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
8. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
9. Podle § 75 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
10. Podle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.
11. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.
12. Podle § 86 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
13. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
14. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
15. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 věty první o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
16. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda předmětné smlouvy o úvěru byly mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřeny platně, a to s ohledem na to, zda byla před uzavřením těchto smluv dostatečně a odborným způsobem zkoumána schopnost žalované jakožto spotřebitele sjednávané úvěry splácet (úvěruschopnost), a to v souladu s § 86 a § 87 ZoSÚ, neboť soud nepochyboval o tom, že předmětné smlouvy jsou smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ZoSÚ, kdy na straně jedné vystupuje právní předchůdce žalobkyně coby poskytovatel a na straně druhé žalovaná coby spotřebitel. Soud dospěl k závěru, že tuto otázku je nutno posuzovat z úřední povinnosti, bez ohledu na to, zda žalovaná uplatnila námitku neplatnosti smluv.
17. Soudní dvůr Evropské unie – druhý senát v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci právnická osoba proti anonymizována dvě slova číslo, uvedl, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. dubna 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
18. Ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ stanovícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele je tedy třeba vykládat v souladu s citovaným rozsudkem Soudní dvora Evropské unie – tedy tak, že zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní (k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti).
19. Poskytovatel úvěru je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, k tomu je povinen získat od spotřebitele dostatečné informace, případně nahlédnout do příslušných databází. Až v případě, že s odbornou péčí posoudí, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, úvěr poskytne, v opačném případě je smlouva neplatná, a to absolutně. Žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalované byla posuzována podle informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smlouvy a získané informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované a následně zaneseny do zákaznické karty. Výše shrnutý způsob, jakým žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalované, však soud nepovažuje za dostatečný. Žalobkyně neposoudila řádně ani příjmové poměry žalované, když jím tvrzené příjmy jsou doložené jen zčásti, nad to se jedná o dávky státní sociální podpory jako je příspěvek na živobytí či doplatek na bydlení, které jsou přiznávány osobám, které nemají dostatečný jiný příjem a jsou v těžké životní situaci. Pokud jde o výdajové poměry žalované, tyto výdaje nejsou ničím doloženy. Žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně, se tak zejména co se týče výdajové stránky, spokojila pouze s jednostranným a ničím nedoloženým prohlášením žalované. Navíc v zákaznických kartách je zaznamenáno, že žalovaná nemá žádné nezaopatřené děti, přitom pobírá rodičovský příspěvek, přídavky na děti a ohledně dávek státní sociální podpory jsou spoluposuzovány její tři nezletilé děti. Soud nemůže přisvědčit námitce žalobkyně, že neměla možnost si výdajovou stránku žalované ověřit a že prohlášení žalované ohledně jejích výdajů před poskytnutím úvěrů jsou zcela dostačující. Žalobkyně za této situace měla postupovat podle § 86 odst. 1 ZoSÚ, který ukládá povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě mimo jiné nezbytných a hlavně spolehlivých informací získaných od spotřebitele, a pakliže by to nestačilo, pak i z jiných zdrojů. Žalobkyni muselo být zřejmé, že skladba žalovanou tvrzených výdajů svědčí o možných problémech s úvěruschopností, nadto výdajová stránka nijak nezahrnuje výdaje nezletilých dětí. Žalobkyně tudíž měla postupovat podle § 84 odst. 1 ZoSÚ a vyžádat si od žalované příslušné doklady, na základě kterých by si výdaje žalované verifikovala. K tomu je nutné dodat, že již v poměrech zákona o spotřebitelském úvěru č. 145/2010 Sb. platilo, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tudíž nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ). Soud je přesvědčen, že řečené se plně uplatní i v poměrech ZoSÚ, který je s odkazem na § 78 ZoSÚ v tomto i přísnější.
20. Vzhledem k výše uvedenému soud učinil závěr, že žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně, zkoumala úvěruschopnost žalované u všech tří smluv o úvěru zcela nedostatečně. Soud proto smlouvy o úvěru posoudil jako neplatné podle § 87 odst. 1 ZoSÚ. Žalovaná je tak povinna uhradit žalobkyni toliko částky, které jí byly poskytnuty na základě neplatných smluv (§ 2991 o.z. ) a které dosud nesplatila. Z dokazování vyplynulo, že v případě úvěru číslo byla žalované takto poskytnuta částka ve výši 6 000 Kč, kdy dosud žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně, resp. žalobkyni v součtu zaplatila částku ve výši 5 783 Kč. V případě úvěru číslo byla žalované takto poskytnuta částka ve výši 11 000 Kč, žalovaná však uhradila pouze 5 805 Kč. V případě úvěru číslo byla žalované poskytnuta částka ve výši 15 000 Kč, přičemž žalovaná uhradila pouze 5 056 Kč. Žalovaná se tak na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, resp. po postoupení pohledávky na úkor žalobkyně, bezdůvodně obohatila co do částek 217 Kč (6 000 Kč – 5 783 Kč), 5 195 Kč (11 000 Kč – 5 805 Kč) a 9 944 Kč (15 000 Kč – 5 056 Kč) a je tak povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit.
21. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě žalobkyně vyhověl toliko co do částek 217 Kč, 5 195 Kč a 9 944 Kč, kdy rovněž uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni tyto částky spolu se zákonným úrokem z prodlení, a to od datum do zaplacení, neboť ve výzvě podle § 1958 o.z. ze dne datum byla žalovaná žalobkyní vyzvána k zaplacení do datum.
22. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobě výrokem II. nevyhověl, a to s ohledem na absolutní neplatnost předmětné smlouvy. Lhůta pro splnění povinnosti uložené tímto rozsudkem byla soudem stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř.
23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. Náhrada nákladů řízení by v poměrné výši příslušela žalované, nicméně té v řízení žádné náklady nevznikly, a proto nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.