Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 362/2020-48

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Švarcovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa, obec - část obce

zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení jméno.

sídlem adresa, obec a číslo

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa žalované

o zaplacení 24 682,68 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 21 300 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 303,45 Kč za dobu od datum do datum a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 21 300 Kč od datum do zaplacení.

II. Žaloba o zaplacení částky ve výši 3 382,68 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 446,55 Kč, úroku ve výši 29,88 % ročně z částky 23 192,68 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 374,57 Kč od datum do datum a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 71,12 Kč za dobu od datum do datum a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 382,68 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 771,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 21 300 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 303,45 Kč za dobu od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 21 300 Kč od [datum] do zaplacení. II. Žaloba o zaplacení částky ve výši 3 382,68 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 446,55 Kč, úroku ve výši 29,88 % ročně z částky 23 192,68 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 374,57 Kč od [datum] do [datum] a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 71,12 Kč za dobu od [datum] do [datum] a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 382,68 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 771,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne datum ve znění jejího doplnění domáhala po žalované zaplacení částky 24 682,68 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že se žalovanou uzavřela dne datum smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru číslo jejíž součástí byly úvěrové podmínky. Tvrdila, že smlouva byla uzavřena elektronickou formou prostřednictvím Správce financí, tj. webového rozhraní žalobkyně, jež je obdobou internetového bankovnictví s tím, že v rámci registrace klienta do systému je ověřována totožnost klienta poskytnutím osobních a kontaktních údajů (rodné číslo, číslo mobilního telefonu, e-mail, občanský průkaz). Registrace a podpis smlouvy byl žalovanou učiněn za pomoci SMS kódu na telefonním čísle číslo a IP adrese číslo a číslo. Žalovaná se u žalobkyně registrovala dne datum, když projevila souhlas s užíváním Správce financí a s možností elektronického uzavírání smluv. Smlouva byla elektronicky podepsána kódem číslo dne datum. Žalobkyně rovněž uvedla, že před uzavřením smlouvy se žalovanou řádně posoudila její úvěruschopnost, když zjistila, že žalovaná bydlela v nájmu, byla na mateřské dovolené s příjmem 10 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti činil 30 000 Kč a měsíční výdaje domácnosti činily 15 000 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že provedla lustraci žalované v registrech ISIR, příjmení a příjmení s negativním výsledkem a NRKI, z něhož vyplynulo, že žalovaná nemá a neměla žádný další úvěr, pročež nemá pochybnosti o úvěruschopnosti žalované. Žalobkyně se na základě uzavřené smlouvy zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky, a to opakovaně do výše nevyčerpaného zůstatku úvěrového rámce ve výši 25 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit a uhradit za ně úrok. Výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena ve výši 3,28% z výše sjednaného úvěrového rámce. V jednotlivých splátkách byly zahrnuty sjednané úroky, příslušná část čerpaného úvěru na pravidelné poplatky jako je poplatek za výpis a dále nepravidelné poplatky jako je poplatek za výběr z automatu, za blokaci karty apod. Splatnost splátek byla ujednána na 20. den kalendářního měsíce následující po měsíci, kdy došlo k čerpání částky. Mezi účastníky byl sjednán rovněž úrok ve výši 29,88 % ročně. Žalovaná v průběhu úvěrového vztahu načerpala celkem 25 000 Kč a uhradila celkem 2 700 Kč, přičemž žalobkyně tuto částku započetla na úrok, poplatky a jistinu. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s úhradou dlužné částky, využila žalobkyně svého práva a celý úvěr ke dni datum zesplatnila a požadovala splacení celého úvěru dopisem ze dne datum. Po zeplatnění žalovaná na dluh uhradila pouze částku 1 000 Kč, ve zbylé části zůstal dluh neuhrazen. Žalobkyně proto požadovala částku ve výši 24 682,68 Kč, která sestává z neuhrazené jistiny ve výši 23 192,68 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 230 Kč představující součet poplatků za proces vymáhání prostřednictvím SMS, telefonátů, e-mailů, obyčejného a doporučeného psaní a smluvní pokuty v celkové výši 1 260 Kč za opakované prodlení žalované s úhradou dlužné částky a dále příslušenství ve formě úroku a zákonného úroku z prodlení. Jelikož žalovaná nereagovala ani na zaslanou předžalobní upomínku, domáhá se žalobkyně svého nároku soudní cestou.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud v souladu s ustanovením účastníky k vyjádření, zda s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ust. za to, že jejich souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání je dán. Protože žalobkyně s navrženým postupem vyslovila souhlas a žalovaná na výzvu soudu nereagovala, rozhodl soud bez ve věci bez nařízení jednání.

4. Soud z úvěrové smlouvy Flexibilní půjčka – revolvingový úvěr číslo ze dne datum a úvěrových podmínek zjistil, že mezi účastníky měla být uzavřena smlouva, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované bezúčelový revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 25 000 Kč, který se měla žalovaná zavázat splácet měsíčně ve výši 3,28 % (tj. 820 Kč) z úvěrového rámce a s úrokem ve výši 29,88 % ročně. Smlouva byla podepsána oprávněným zaměstnancem žalobkyně, podpis žalované měl být uveden v kolonce„ podpis klienta“ s uvedeným kódem číslo. Ve smlouvě bylo uvedeno, že žalovaná bydlí v podnájmu s druhem, má základní vzdělání, je na mateřské dovolené s příjmem 10 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti měl činit 30 000 Kč. Žalovaná měla jednu vyživovací povinnost. Nedílnou součástí smlouvy pak byly úvěrové podmínky žalobkyně, dle nichž si žalobkyně při uzavírání smlouvy vyžádá od klienta dokumenty potvrzující pravdivost JÍ sdělených údajů. Důvěryhodnost a platební morálku klienta je prověřována též z údajů z databáze příjmení nebo NRKI, ze správy pohledávek či od třetích osob. Dále byly v úvěrových podmínkách mj. sjednány sankce pro případ prodlení s úhradou splátek, a to smluvní pokuta ve výši 500 Kč za splátku v prodlení, úrok z prodlení v zákonné výši a vynaložené náklady na upomínky.

5. Z dokumentu Dohledání informací o činnosti klienta bylo zjištěno, že dokument obsahuje číslo smlouvy číslo, jméno a příjmení žalované s datem narození, telefonní číslo e-mail email, IP adresu - 1.a 2.kód číslo a IP adresu – elektronický podpis úvěru číslo ze dne zaslání sms datum, jakož i kód sms – elektronický podpis úvěru číslo ze dne zaslání datum.

6. Z přípisu právnická osoba a právnická osoba soud zjistil, že telefonní číslo není provozováno v jejich síti, a IP adresy adresa, z rozsahu těmito společnostmi přidělených IP adres.

7. Z přípisu právnická osoba ze dne datum vyplývá, že telefonní číslo je evidováno v síti této společnosti na jméno celé jméno žalované, rodné číslo, tedy na žalovanou. Uvedená společnost však již neměla k dispozici údaje o uživateli IP adresy číslo a číslo.

8. Z potvrzení o provedené platbě ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně dne datum poukázala na účet žalované č. bankovní účet částku ve výši 25 000 Kč.

9. Z úvěrové zprávy soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím této zprávy zkoumala úvěruschopnost žalované. Podle této zprávy byly žalované odmítnuty dva splátkové úvěry, a to dne datum vždy na částku 30 000 Kč.

10. Výpis čerpání splátek a úhrad prokazuje, že žalovaná načerpala u žalobkyně dne datum částku 25 000 Kč. Z tohoto výpisu je dále zřejmé, že žalovaná zaplatila žalobkyni na svůj dluh celkem 2 700 Kč, a to dne datum částkou 1 500 Kč a dne datum částkou 1 200 Kč. Po zesplatnění úvěru žalovaná uhradila ještě částku 1 000 Kč, a to dne datum. Z uvedeného vyplývá, že žalovaná uhradila žalobkyni celkem částku 3 700 Kč.

11. Žalobkyně výzvou ze dne datum vyzvala žalovanou k zaplacení celého úvěru čerpaného na základě úvěrové smlouvy číslo stanovila jí k zaplacení lhůtu 14 dnů od sepsání dopisu. Odeslání výzvy žalobkyně doložila podacím archem ze dne datum.

12. Předžalobní výzvou ze dne datum vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení dluhu v dodatečné lhůtě do sedmi dnů ode dne odeslání předmětné výzvy. Tato výzva byla zaslána žalované, jak je zřejmé z podacího archu ze dne datum.

13. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu , vzal soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaná měly uzavřít pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru číslo která však za žalovanou nebyla podepsána. Žalobkyně však poskytla dne datum na účet žalované částku ve výši 25 000 Kč. Žalovaná na dluh žalobkyni postupně uhradila částku 3 700 Kč, ve zbylé výši dluh neuhradila ani na základě zaslané výzvy, a je tedy se splněním tohoto svého peněžitého závazku v prodlení.

14. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení a , (dále jen „o. z.“), tedy z toho, že mezi žalobkyní a žalovaným jde o vztah ze spotřebitelské smlouvy, v důsledku čehož se k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanoveným k ochraně spotřebitele nepřihlíží.

15. Podle § 562 odst. 1 o.z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý

16. Podle § 561 odst. 1 o.z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

17. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

19. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

20. Podle § 1879 a násl. o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

21. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSU“) vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu, kdy nesplnění písemné formy má za následek neuzavření smlouvy.

22. Podle , o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v  nebo .

23. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu.

24. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení číslo (dále jen„ eIDAS) se„ podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.

25. Podle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

26. Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: musí být: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

27. Ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 o.z. je k platnosti smlouvy třeba, aby k ní žalovaný připojil svůj podpis. Elektronický podpis, jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpisem vytvořeným kvalifikovaným prostředkem = v české terminologii rovněž označovaný jako„ kvalifikovaný elektronický podpis“). Ve smyslu článku 26 eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující označit i zaručený elektronický podpis (= v českém terminologii označovaný„ zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis“), jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Tedy takový podpis, který je v terminologii zákona č. č. , podřazen pod termín uznávaný elektronický podpis. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 eIDAS.

28. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

29. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

30. Podle § 1968 věta prvá o.z., podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970 o.z., podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak , v platném znění.

31. V daném případě dospěl soud k závěru, že mezi účastníky nebylo prokázáno, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru, jelikož podpis žalované na smlouvě není připojen ani v písemné, ani v elektronické podobě. Ani z žádného z úkonů tvrzených žalobkyní ani předložených listin nelze dovodit, že mezi žalovanou a žalobkyní byla uzavřena smlouva o úvěru. Postup uzavření smlouvy nebyl prokázán ani na základě sdělení mobilních operátorů za účelem zjištění IP adres ke dni datum a datum, tedy ke dni registrace žalované do SF a ke dni údajnému uzavření smlouvy.

32. Odhlédneme-li od neplatnosti smlouvy, pak je nutno konstatovat, že i v případě posouzení úvěryschopnosti žalované nebyla žalobkyně důsledná. Z obsahu nepodepsané smlouvy vyplývá, že žalovaná byla na mateřské dovolené, měla jednu vyživovací povinnost a její příjem měl činit 10 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti pak 30 000 Kč. ulice výdaje domácnosti měly činit 15 000 Kč. Žalobkyně však soudu v tomto směru nepředložila žádné důkazy, že se těmito výdaji žalované zabývala. Stejně tak žalobkyně nepředložila žádný důkaz o tom, že provedla lustraci žalované v registrech příjmení s negativním výsledkem. Žalobkyně se pak vůbec nezabývala výdaji žalované, tedy např. v jaké výši hradí inkaso, jaké jsou její náklady na stravu a zda má žalovaná další závazky, které se zavázala splácet. K žádosti o úvěr nebyly žalobkyní tvrzeny ani přiloženy žádné další relevantní důkazy prokazující majetkové poměry žalované, např. to, zda žalovaná vlastní hodnotnější věci, zda ověřovala výši příjmů, které žalovaná uvedla. Žalobkyně stejně tak nezkoumala další příjmy žalované, ani to, že příjem domácnosti měl činit 30 000 Kč. Z úvěrové zprávy pak vyplývá, že žalovaná žádala o dva splátkové úvěry dne datum a to vždy na částku 30 000 Kč, které jí byly odmítnuty. Žalobkyně tedy řádně neporovnala příjmy a výdaje žalované ve smyslu § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, a nebylo tak zřejmé, zda žalovaná měla dostatek finančních prostředků na splácení úvěru.

33. Soud má proto za to, že žalobkyně nedostatečně prověřila úvěruschopnost žalované před uzavřením úvěrové smlouvy, a z tohoto důvodu smlouvu posoudil jako neplatnou dle ust. zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ustanovením .

34. Soud doplňuje, že k této absolutní neplatnosti smlouvy přihlédl z úřední povinnosti ve smyslu , neboť měl za to, že ust. a 87 je třeba vykládat ve prospěch spotřebitele a vyvozování pouze relativní neplatnosti úvěrové smlouvy za použití pouze gramatického výkladu uvedených ustanovení by znamenalo popření smyslu a účelu zákonné povinnosti zkoumání úvěruschopnosti vůbec, a vedlo by i k výraznému snížení ochrany spotřebitele jako slabší strany, závislé jen na jeho vlastní aktivitě, což zcela jistě nebylo záměrem zákonodárce. Jak vyplývá např. z rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 9.1.2020, č. j. - 46„ české spotřebitelské právo je mimo jiné částečně transponovanou směrnicí číslo a ve vztahu ke spotřebitelskému úvěru pak transponovanou směrnicí č. 2008 číslo. Článek 8 směrnice č. 2008 číslo ve svém odst. 1 stanoví, že členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat. Podle článku 23 uvedené směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Směrnice samy sice nemají tzv. horizontální účinek, tedy textu směrnice se nelze ve vztahu mezi jednotlivci přímo dovolávat (viz např. rozhodnutí Soudního dvora ve věci C číslo, příjmení příjmení, srov. též stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne datum, sp.zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslo). Postulát o ochraně spotřebitele obsažený v dotčených směrnicích tak směřuje především k zákonodárci (aby správně provedl transpozici směrnice do národního práva), nicméně v rámci tzv. nepřímého účinku směrnic i k národním soudům a k jejich povinnosti volit v rámci národního práva ex offo eurokonformní výklad tak, aby uvedeného účelu bylo dosaženo (viz např. rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci právnická osoba, z datum, ve vztahu k úvěrům pak ve věci C číslo, příjmení, z datum), nebo C číslo, Pohotovosť, z datum). Možnost, aby soud sám rozhodl o nepoužití ustanovení vnitrostátního práva, jež by bylo v rozporu s právem Evropských společenství (tedy i o případném rozhodnutí contra legem) byla připuštěna i v již zmíněném usnesení pléna Ústavního soudu ze dne datum, sp.zn. (srov. bod 34., 35. uvedeného usnesení Ústavního soudu).“ Soudní dvůr EU pak v tomto směru rozhod rozsudkem ze dne datum ve věci C číslo, v němž soud konstatoval, že„ Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23.“

35. Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 25 000 Kč a že žalovaná zaplatila celkem 3 700 Kč, jedná se na straně žalované o bezdůvodné obohacení v částce 21 300 Kč, kterou je ve smyslu § 2991 o.z. povinna vydat (výrok I. rozsudek).

36. Vzhledem k tomu, že žalovaná je v prodlení s úhradou částky 21 300 Kč, přiznal soud žalobkyni rovněž nárok na zaplacení úroku z prodlení podle o. z. z této částky ve výši dle , tj. ve výši 10 % ročně z této částky. Soud tento úrok z prodlení přiznal žalobkyni až od datum, neboť z předložených důkazů vyplývá, že žalovaná byla poprvé vyzvána k vrácení dluhu částky výzvou ze dne datum, v níž jí byla stanovena lhůta k zaplacení 14 dní od vyhotovení dané výzvy. Výzva byla žalované odeslána téhož dne, a s ohledem na ust. o.z. má soud za to, že zásilka byla žalované doručena datum Lhůta k plnění tak žalované uplynula dnem datum a ode dne následujícího je proto žalovaná v prodlení (výrok I. rozsudku).

37. Ve zbytku pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).

38. Lhůtu k plnění soud určil podle v délce trvání 3 dnů a ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok I. a II. rozsudku).

39. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 771,20 Kč, přičemž tato částka představuje 72,59 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 86,29 % a úspěchu žalované v rozsahu 13,70 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 988 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 24 682,68 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Berouně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).