Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
1 C 167/2020-65
Okresní soud ve obec rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Bártovou ve věci
žalobce: ; právnická osoba, IČO
sídlem adresa žalobkyně
zastoupeného: ; JUDr. jméno příjmení, advokátkou
sídlem adresa
proti;
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, datum narození
trvale bytem adresa žalovaného
o zaplacení částky 45 924 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 22 693 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% z částky 22 693 Kč od 23.11.2019 do zaplacení s úrokem ve výši 8,36% z částky 20 906 Kč od 23.11.2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 141 638 Kč a částku 4 369, 35 Kč to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 15 534 Kč s úrokem z prodlení z částky 15 534 Kč ve výši 10% od 23.11.2019 do zaplacení, co do částky 3 328,12 Kč, co do úroků ve výši 95,91 % z částky 8 817, 50 Kč od 23.11.2019 do zaplacení a co do úroků ve výši 87,55 % z částky 20 906 Kč od 23.11.2019 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám zástupce JUDr. jméno příjmení náklady řízení v částce 3 232,60 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 22 693 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% z částky 22 693 Kč od 23.11.2019 do zaplacení s úrokem ve výši 8,36% z částky 20 906 Kč od 23.11.2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 141 638 Kč a částku 4 369, 35 Kč to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do částky 15 534 Kč s úrokem z prodlení z částky 15 534 Kč ve výši 10% od 23.11.2019 do zaplacení, co do částky 3 328,12 Kč, co do úroků ve výši 95,91 % z částky 8 817, 50 Kč od 23.11.2019 do zaplacení a co do úroků ve výši 87,55 % z částky 20 906 Kč od 23.11.2019 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám zástupce JUDr. [jméno] [příjmení] náklady řízení v částce 3 232,60 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1 Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky 38 227 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 38 227 Kč ve výši 10 % ročně od 23.11.2019 do zaplacení, dále pohledávky ve výši 7 697,47 Kč a úroku ve výši 95,91 % z částky 29 723, 50 Kč od 23.11.2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 141 638 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce je držitelem povolení obec národní banky k poskytování spotřebitelských úvěrů. Mezi žalobcem jako věřitelem a žalovaným jako klientem byla uzavřena smlouva o úvěru číslo kterou žalovaný podepsal dne 23. 4. 2019. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč a to dne 24. 4. 2019. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutý úvěr sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 151,6 % splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši 2 459 Kč splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem květnem 2019. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění uhradil pouze splátky ze dne 16. 5. 2019 až 15. 8. 2019 ve výši 4 x 2 459 Kč. V důsledku prodlení žalovaného došlo k zesplatnění celého úvěru v souladu s bodem 6. 3 smlouvy o úvěru. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátky o délce 65 dnů u splátky číslo splatné 17. 9. 2019. K datu 21.11.2019 došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6. 4 smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 36 829,55 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobci nejpozději v den zesplatnění úvěru. Před zesplatněním úvěru v důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvních pokut podle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši 998 Kč (2x 499 Kč) a právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného podle bodu 6. 2 smlouvy v celkové výši 400 Kč, tj. 200 Kč za každou splátku, s níž se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Před zesplatněním úvěru byl žalovaný vyzván k úhradě dané dlužné částky, byla mu poskytnuta lhůta alespoň 30 dnů. V bodě 6. 5 smlouvy bylo sjednáno, že pokud žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0, 1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, tedy ode dne 23.11.2019 do úplného zaplacení. V bodě 2. 2 smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru s tím, že tento úrok běží i po zespaltnění úvěru a nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru až do doby její úhrady. Žalobce tedy požaduje uhradit na nové jistině úvěru částku 36 829,55 Kč (odpovídající dlužné původní jistině ve výši 29 723,50 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 7 106,05 Kč, smluvní pokuty ve výši 998 Kč podle bodu 6. 1 smlouvy, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6. 2 smlouvy ve výši 400 Kč, ze smluvní pokuty podle 6. 5 smlouvy (ve výši 0, 1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 36 829,55 Kč za každý den prodlení s její úhradou ode dne 23.11.2019 do zaplacení) požaduje smluvní pokutu k datu vyhotovení této žaloby tj. ke dni 18. 6. 2020 v částce 7 697,47 Kč, dále úrok za poskytnutí úvěru z částky 29 723,50 Kč ode dne 23.11.2019 ve výši 95,91 %.
2 Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3 Z provedených důkazů zjistil soud následující skutečnosti. 23. dubna 2019 podepsal žalovaný návrh na uzavření smlouvy o úvěru se žalobcem jako poskytovatelem úvěru. Smlouva byla akceptována žalobcem 24. 4. 2019. Z uvedené smlouvy soud zjistil, že jejím předmětem je úvěr ve výši 30 000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit ve 48 měsíčních splátkách po 2 459 Kč splatných nejpozději 17. dne každého kalendářního měsíce počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen, zápůjční úroková sazba byla sjednána na částku 151,6 % s tím, že podle článku 2. 2 smlouvy, je poskytovatel úvěru oprávněn na úrocích za poskytnutí úvěru, které přirostou po zesplatnění úvěru, požadovat částku maximálně v souhrnné výši 141 638, 40 Kč. Podle článku 6. 1 smlouvy, jestliže se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části v délce 30 dnů vzniká mu povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku. Podle článku 6. 2 má poskytovatel právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s jejich prodlením. Výše těchto nákladů činí u každé splátky, u které se klient (žalovaný) ocitl v prodlení s její úhradou o délce 15 dnů, částku 200 Kč. Podle bodu 6.3 smlouvy automaticky dojde ke zesplatnění úvěru v případě prodlení klienta s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů. Podle článku 6. 5 smlouvy pokud klient po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Žalobce doložil, že před poskytnutím úvěru posuzoval úvěruschopnost žalovaného, vyžádal si potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu, dále pak rozsudek, kterým bylo rozhodnuto o výživném pro nezletilé děti k rukám žalovaného jakožto otce, byly hodnoceny pohyby na účtu žalovaného, provedl lustraci v evidenci příjmení. Žalovaný nenamítal, že by žalobce nedostatečně posuzoval jeho úvěruschopnost.
4 Z výpisu osobního účtu žalovaného vedeného u anonymizováno banky je zřejmé, že žalovanému byl úvěr ve výši 30 000 Kč vyplacen dne 24. 4. 2019. Z karty klienta žalovaného k předmětnému úvěru soud zjistil, že žalovaný uhradil čtyři splátky ve výši 2 459 Kč a to dne 17. 5. 2019, 17. 6. 2019, 17. 7. 2019 a 17. 8. 2019. Žalovanému byly zaslány dvě výzvy k zaplacení a upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru a to ze dne 18.10.2019 a 18.11.2019. Dopisem ze dne 21. 11. 2019 byl informován o zesplatnění úvěru v celkové částce 38 227 Kč.
5 K problematice úročení pohledávek předložila žalobkyně vyjádření znalce příjmení jméno příjmení anonymizováno, příjmení, ohledně přepočtu efektivní úrokové sazby na nominální úrokovou sazbu. Z tohoto vyjádření se podává, že efektivní úroková sazba ve výši 151 % odpovídá nominální úrokové sazbě 95,6491 %.
6 Z databáze příjmení jméno (dále jen„ příjmení“) soud zjistil, že v době uzavření smlouvy představoval obvyklý úrok z úvěru na spotřebu výši 8,7 % ročně.
7 V právní rovině soud skutková zjištění hodnotí následovně. Účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2 395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb, občanského zákoníku (dále jen„ OZ“). Základní náležitostí úvěrové smlouvy je závazek úvěrujícího (zde žalobce), že úvěrovanému (zde žalovanému) poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky, v tomto případě částku 30 000 Kč, a závazek úvěrovaného, tedy žalovaného, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí a zaplatí úroky jako odměnu za poskytnutí úvěru. Žalobce správně posoudil úvěruschopnost žalovaného, když si vyžádal zprávy ze systému příjmení, zprávy zaměstnavatele, výpisy z účtů, dále rozsudek o výživném. Žalovaný nerozporoval, že by žalobce neposuzoval jeho úvěruschopnost dostatečným způsobem.
8 Soud se zabýval tím, zda výše sjednaných úroků ve výši 151,6 % ročně jako efektivní úroková sazba odpovídající nominální úrokové výši 95,91 %, je ujednáním platným. V době uzavření smlouvy byla obvyklou výší úvěrů na spotřebu úroková výše 8,36 %, jak vyplývá z databáze příjmení jméno. Soud dospěl k závěru, že sjednaná výše úrokové sazby je absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 odst. 1 OZ , § 588 OZ a § 576 OZ . Jedná se o neplatnost absolutní ve smyslu § 588 OZ , podle něhož soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud dovodil absolutní neplatnost úvěrové smlouvy pouze částečnou, a to právě v části, v níž byla sjednána shora uvedená výše úrokové sazby. Zde soud odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu ČR (např. sp.zn. 29 Cdo 4498/2007 a 33 Cdo 2029/2018 ) s tím, že závěry Nejvyššího soudu ČR, ač primárně dopadají na ustanovení § 497 a následujícího zákona č. 513/1991 Sb. , obchodního zákoníku, jsou aplikovatelné i při výkladu ustanovení § 2395 a následující OZ ), neboť ujednání o výši úroků je oddělitelné od zbylých smluvních ujednání. Vzhledem k výši sjednaného úroku z úvěru soud dospěl k závěru, že toto ujednání je absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Sjednaný úrok ve výši 95,91 % jakožto nominální úrokové sazby mnohonásobě (více než desetinásobně) převyšuje průměrnou úrokovou sazbu vyplývající z databáze příjmení, podle níž byl obvyklý úrok v době uzavření smlouvy 8,36 %. Žalobce poukazoval na to, že podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR, zejména podle rozhodnutí ze dne 27. 2. 2007 sp.zn. 33 ODO 236/2005 , je přípustná až trojnásobná výše úroků vypočtená podle systému příjmení. K tomu soud uvádí, že toto rozhodnutí není přiléhavé, týká se půjčky mezi dvěma fyzickými osobami při zvýšené míře rizika. Soud musí vždy přihlížet ke konkrétním skutkovým zjištěním v daném případě. Žalobce dále s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 9. 2020 č.j. 32 Cdo 1490/2019 -175 poukazoval na to, že úroková výše sama o sobě nemusí být v rozporu s dobrými mravy, naopak za situace, kdy úrok plní sankční, motivační a kompenzační funkci, nemůže být v rozporu s dobrými mravy. K tomu soud uvádí následující. V tomto případě úrok více než desetinásobně převyšuje úrok, za který v době uzavření úvěrové smlouvy obvykle banky v ČR poskytovaly úvěry. Úroky v této konkrétní věci byly sjednány v takové výši, že z každé splátky úvěru byly především na počátku splácení na splátku jistiny započítávány jen zlomky platby, např. v první splátce šlo o cca 2,5% ze splátky na jistinu (61,37 Kč na jistinu oproti 3397,63 Kč na úrok), u desáté splátky šlo na úhradu jistiny necelých 5%, u dvacáté splátky necelých 11%. Úrok představuje odměnu za poskytnuté peněžní prostředky, motivační, sankční a kompenzační funkci plní především úroky z prodlení. V tomto případě sjednaná výše úroku je v hrubém nepoměru s poskytnutými prostředky, odměna žalobce jakožto úvěrujícího je nepřiměřená.
9 S ohledem na absolutní neplatnost sjednané výše úroků je žalovaný podle § 1802 občanského zákoníku povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Soud vycházel při stanovení obvyklých úroků právě z databáze příjmení, která zohledňuje různé úvěry, ať už jde o jejich výši, dobu splatnosti nebo zajištění a stanoví z nich úroky obvyklé. Žalobce poukazoval na to, že jako nebankovní poskytovatel úvěru nese vyšší míru rizika než banky při poskytování úvěru, a proto i úroky jsou smluveny vyšší. K tomu soud uvádí, že pokud žalobce splní svou zákonnou povinnost a s odbornou péčí posoudí ve smyslu § 86 odst. 1 , odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, úvěruschopnost žalovaného a na základě tohoto řádného posouzení učiní závěr, že taková osoba (v tomto případě žalovaný), je schopen splácet poskytnutý úvěr, potom rizikovost takového úvěru není zvýšená. Soud zde odkazuje na nález Ústavního soudu ČR (sp.zn. III ÚS 4129/18 ), v němž Ústavní soud ČR dospěl k závěru, že nelze přiznat soudní ochranu subjektům, především nebankovním společnostem, které poskytují úvěry spotřebitelům, a to takové úvěry, které zjevně poškozují práva svých klientů. Tento závěr je přiléhavý i pro tuto konkrétní věc.
10 Po závěru, že ujednání o výši sjednaných úroků je absolutně neplatné a po závěru, že žalovaný je povinen platit za poskytnutý úvěr obvyklé úroky ve výši 8,36 % ročně z poskytnuté částky, se soud musel zabývat tím, jakou část jistiny žalovaný svými splátkami uhradil. Soud vycházel z toho, že výše sjednané splátky, konkrétně 2 459 Kč je závazná, neboť právě pro tuto výši posuzoval žalobce úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný uhradil čtyři splátky po 2 459 Kč. Z první splátky byla umořena jistina ve výši 2 250 Kč a úrok 209 Kč, z druhé splátky na jistinu mělo být započítáno 2 266 Kč a 193 Kč na úroky, ze třetí splátky 2 281 Kč na jistinu a 178 Kč na úroky a ze čtvrté splátky částka 2 297 Kč na jistinu a částka 162 Kč na úrok. Žalovanému tak zůstává zaplatit na jistině částka 20 906 Kč, ke dni zesplatnění tj. k 21. 11. 2019 k této částce přirostly podle článku 6. 4 úvěrové smlouvy nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, tedy úroky za pátou, šestou a sedmou splátku celkem ve výši 389 Kč. Dále je žalovaný povinen hradit smluvní pokutu podle bodu 6. 1 smlouvy ve výši 998 Kč, tedy 2x 499 Kč za prodlení o délce 30 dnů se splátkou 5. a 6. a současně podle bodu 6. 2 smlouvy náhradu nákladů vzniklé v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč (2x 200 Kč) za prodlení v délce 15 dnů za splátky pět a šest. Konkrétně se jedná o náklady na dvě upomínky k zaplacení ze dne 18. 10. 2019 a 18. 11. 2019. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 22 693 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % z této částky od 23.11.2019 do zaplacení. O nároku na úrok z prodlení soud rozhodl podle § 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , v účinném znění. Soud dále uložil žalovanému uhradit žalobkyni úrok ve výši 8,36%, tedy nikoli sjednaný, ale obvyklý úrok, jak bylo uvedeno shora, z částky 20 906 Kč od 23.11.2019 do zaplacení. Soud zároveň omezil výši takto stanoveného úroku maximální částkou 141 638 Kč, a to v souladu s návrhem žalobce. Dále soud přiznal žalobci nárok na smluvní pokutu, a to ve výši 4 369,35 Kč. Jedná se o smluvní pokutu ve výši 0, 1 % denně z jistiny ve výši 20 906 Kč od 23.11.2019, tedy ode dne zesplatnění úvěru, do dne vyhotovení žaloby, tedy do 18. 6. 2020.
11 Ve zbytku soud žalobu zamítl, tedy ohledně částky 15 534 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % od 23.11.2019 do zaplacení, dále co do částky 3 328, 12 Kč, jakožto rozdílu mezi požadovanou smluvní pokutou a smluvní pokutou přiznanou (jedná se o smluvní pokutu dle bodu 6. 5 smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení od 23.11.2019 do vyhotovení žaloby), dále soud zamítl žalobu co do úroků ve výši 95,91 % z částky 8 817, 50 Kč od 23.11.2019 do zaplacení, jakožto rozdílu mezi částkou 29 723,50 Kč, jakožto původní dlužné jistiny úvěru a soudem přepočítanou jistinu úvěru s přihlédnutím k obvyklým úroků v částce 20 906 Kč. Dále soud zamítl úroky z částky 20 906 Kč, tedy z nově vypočítané jistiny, ve výši 87,55 % představující rozdíl mezi požadovanou výši úroků 95,91 % a přiznanou výší úroků 8, 36 %, od 23.11.2019 do zaplacení.
12 O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce měl ve věci úspěch v poměru 59 ku 41 % úspěchu žalovaného. Rozdíl mezi mírou úspěchu a neúspěchu tak u žalobce činí 18 %. Soud tedy přiznal žalovanému náhradu nákladů řízení z 18 %. Náklady řízení jsou tvořeny odměnou za zastoupení žalobkyně za čtyři úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a) , d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. , dále jen advokátní tarif (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby a účast u jednání, a to ve výši 2 940 Kč za jeden úkon. Soud vycházel z tarifní hodnoty 45 525,02 Kč podle § 7 bodu 5 advokátního tarifu, činí smluvní odměny za jeden úkon 2 940 Kč. Dále náklady řízení tvoří 4 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 1 , odst. 4 advokátního tarifu a náhrada za DPH ve výši 21 %, neboť zástupkyně žalobce je plátkyní DPH. Náklady řízení jsou dále tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 277 Kč, celkem tak náklady řízení dosahují částky 17 958, 60 Kč. Žalobce má právo na náhradu nákladů z 18 % tedy v částce 3 232, 60 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu ve obec.
Pokud by podle tohoto rozsudku nebylo plněno řádně a včas, může být k návrhu soudem vykonán.