Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
36 C 200/2020-49
Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Martinem Havlíkem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky ve výši 63 726 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 63 726 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 59 059 Kč jdoucím od 19. 6. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 667 Kč jdoucím od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 17 561,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 63 726 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 59 059 Kč jdoucím od 19. 6. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 667 Kč jdoucím od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 17 561,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 63 726 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku a nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce coby vlastník bytové jednotky číslo ve anonymizována dvě slova domu nacházejícího se na adrese adresa žalobce (dále též jen„ byt“) uzavřel dne datum s žalovaným smlouvu o nájmu bytu, na jejímž základě poskytl žalovanému do jeho užívání byt a žalovaný se zavázal za nájem bytu hradit žalobci nájemné ve výši 7 000 Kč a dále služby spočívající ve spotřebě vody, odvozu odpadu a úklidu chodby. Žalovaný však nedostál svému závazku hradit žalobci za užívání bytu nájem a služby spojené s nájmem bytu a to za měsíce duben 2019 ve výši 7 225 Kč (7 000 Kč představuje nájem, 225 Kč představuje služby), květen 2019 ve výši 7 224 Kč (7 000 Kč představuje nájem, 224 Kč představuje služby), červen 2019 ve výši 7 357 Kč (7 000 Kč představuje nájem, 357 Kč představuje služby), červenec 2019 ve výši 7 316 Kč (7 000 Kč představuje nájem, 316 Kč představuje služby), srpen 2019 ve výši 7 480 Kč (7 000 Kč představuje nájem, 480 Kč představuje služby), září 2019 ve výši 7 247 Kč (7 000 Kč představuje nájem, 247 Kč představuje služby), říjen 2019 ve výši 7 312 Kč (7 000 Kč představuje nájem, 312 Kč představuje služby), listopad 2019 ve výši 7 449 Kč (7 000 Kč představuje nájem, 449 Kč představuje služby) a prosinec 2019 ve výši 449 Kč představující služby) s tím, že na dlužné nájemné za prosinec 2019 započetl žalobce jistotu, kterou žalovaný složil při podpisu nájemní smlouvy. Žalovaný uznal svůj závazek co do důvodu a výše za nezaplacené nájemné a služby za období od měsíce dubna 2019 až prosince 2019 v celkové výši 59 059 Kč uznáním dluhu ze dne 24. 12. 2019. Žalobce se dále domáhá po žalovaném zaplacení částky 4 667 Kč představující dlužné nájemné za období od 1. 1. 2020 do 20. 1. 2020, kdy žalovaný byt opustil a vyklidil. Celková dlužná částka tak představuje částku ve výši 63 726 Kč, kterou žalovaný neuhradil ani po té, co byl zástupcem žalobce výzvou ze dne 1. 6. 2020 vyzván k jejímu zaplacení.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobce s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasil. Žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu jeho konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Jelikož žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, vycházel soud pouze z důkazů, které předložil žalobce.
4. Na základě předložených listinných důkazů má soud v tomto sporu za zjištěné, že žalobce coby bytové jednotky číslo ve anonymizována dvě slova domu nacházejícího se na adrese adresa žalobce, na jejímž základě poskytl žalovanému do jeho užívání byt a žalovaný se zavázal za nájem bytu hradit žalobci nájemné ve výši 7 000 Kč a dále služby spočívající ve spotřebě vody, odvozu odpadu a úklidu chodby. Splatnost nájemného byla ujednána nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce předcházejícího měsíci, za který se nájemné platí (výpis z katastru nemovitostí, nájemní smlouva ze dne datum). Žalovaný byt vyklidil dne 20. 1. 2020 (předávací protokol k bytu z 20. 1. 2020). Žalovaný dne 24. 12. 2019 písemně uznal svůj dluh z titulu dlužného nájemného za období dubna 2019 až prosince 2019 v celkové výši 59 059 Kč (uznání dluhu z 24. 12. 2019). Žalovaný byl výzvou k plnění ze dne 1. 6. 2020 vyzván zástupcem žalobce k zaplacení dlužné částky do 7 dnů ode dne doručení výzvy s tím, že výzva byla předána k poštovní přepravě dne 2. 6. 2020 (předžalobní výzva ze dne 1. 6. 2020 a podací lístek ze dne 2. 6. 2020).
5. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) platí, že nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.
6. Podle § 2246 odst. 1 o. z. platí, že strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.
7. Podle § 2251 odst. 1 o. z. platí, že nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednaný platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § číslo obdobně.
8. Podle § 2053 o. z. platí, že uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu znání v době uznání trvá.
9. Soud po zhodnocení shora uvedených skutkových zjištění dospěl k závěru o důvodnosti podané žaloby a žalobě vyhověl (výrok I. tohoto rozsudku). V řízení bylo spolehlivě zjištěno, že strany mezi sebou uzavřely platnou nájemní smlouvu, na jejímž základě přenechal žalobce byt žalovanému k jeho užívání a žalovaný se na stranu druhou v nájemní smlouvě zavázal žalobci za nájem bytu hradit měsíční nájemné ve výši 7 000 Kč a specifikované služby. Žalovaný však žalobci neuhradil nájemné a služby specifikované v bodě 1 tohoto rozsudku v celkové výši 63 726 Kč. Soud navíc nemá pochyb o důvodnosti podané žaloby i s odkazem na uznání dluhu žalovaným v podstatné výši 59 059 Kč představující dlužné nájemné a služby za období od dubna 2019 do prosince 2019 (§ 2053 o. z.). Žalovaný je dále povinen uhradit žalobci poměrnou část nájemného za měsíc leden 2020, neboť v řízení bylo spolehlivě zjištěno, že žalovaný byt užíval z titulu nájemní smlouvy až do 20. 1. 2020, kdy byt vyklidil. Bylo na žalovaném, aby v řízení případně tvrdil a prokazoval, že nájemné a služby hradil, což se však s ohledem na pasivitu žalovaného v řízení nestalo. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení se splněním svých povinností je povinen uhradit žalobci i zákonný úrok z prodlení dle ust. § 1970 o. z., jehož výše požadovaná žalobcem neodporuje nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pokud jde o dobu prodlení, pak tato odpovídá, pokud jde o žalovaným uznanou část dluhu, předžalobní výzvě ze dne 1. 6. 2020, ve které byl vyzván k úhradě dluhu do 7 dnů ode dne doručení výzvy a to i s přihlédnutím k ust. § 573 o. z. Pokud jde o splatnost dluhu žalovaného za dlužné nájemné za měsíc leden 2020, pak požadované úrokové příslušenství a splatnost této části dluhu odpovídá nájemní smlouvě, ve které se žalovaný zavázal hradit nájemné nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce předcházejícího měsíci, za který se nájemné platí.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 ve spojeni s ust. § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 561,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 187 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 63 726 Kč sestávající z částky 3 660 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava věci, předžalobní výzva, podání návrhu ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 880 Kč ve výši 2 494,80 Kč.
11. O lhůtách a způsobu splnění veškerých povinností z tohoto rozsudku soud rozhodoval podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a stanovil pro splnění povinností třídenní lhůtu, když neshledal důvody pro jiný postup.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň - město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.