Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
14 C 187/2020-43
Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem JUDr. Josefem Pelcnerem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D.
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa
o zaplacení částky 4 996,96 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 1 000 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení ročně od 14. 8. 2017 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 3 996,96 Kč s 29 % úrokem ročně od 25. 6. 2019 do zaplacení z částky 3 372,99 Kč a kapitalizovaným úrokem ve výši 1 489,29 Kč, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 1 000 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení ročně od 14. 8. 2017 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 3 996,96 Kč s 29 % úrokem ročně od 25. 6. 2019 do zaplacení z částky 3 372,99 Kč a kapitalizovaným úrokem ve výši 1 489,29 Kč, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně podala dne 30. 10. 2020 ke zdejšímu soudu shora uvedenou žalobu z níže popsaných důvodů, přičemž usnesením Okresního soudu v Příbrami ze dne 12. 11. 2020, č.j. 14 C 187/2020 -31, byli účastníci vyzváni ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. ke zjištění stanovisek k zamýšlenému postupu soudu podle § 115a o.s.ř. (projednání věci bez nařízení jednání), účastníci proti tomuto postupu neměli námitek, a proto nebylo ve věci nařizováno ústní jednání, pouze byl veřejně vyhlášen rozsudek.
2. S ohledem na shora uvedené rozhodl soud jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů s tím, že právní předchůdce žalobkyně (právnická osoba, IČO, sídlem adresa) uzavřela se žalovanou dne 4. 3. 2017 smlouvu o zápůjčce číslo za dohodnutých podmínek, na základě které převzala žalovaná v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, přičemž se zavázala vrátit žalobkyni částku ve výši celkem 9 726 Kč (6 000 Kč jistina, 799 Kč smluvní úrok, 1 832 Kč částka za zpracování, doručení a flexibilní splácení, 1 095 Kč částka za administrativní činnost), se splatností ve 45ti týdenních splátkách po 237 Kč s poslední splátkou dne 13. 1. 2018, žalovaná uhradila žalobkyni pouze 5 000 Kč, částku ve výši 1 000 Kč s příslušenstvím dosud neuhradila, přestože byla o zaplacení upomenuta, pohledávka byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 (§ 2390 a § 1879 a následující občanského zákoníku ). Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala s plněním peněžitého dluhu do prodlení, byla jí zároveň uložena povinnost zaplatit žalobkyni i požadované úroky z prodlení, a to v souladu s ustanovením § 1968 věty první a § 1970 občanského zákoníku , jejichž výše odpovídala příslušenému prováděcímu předpisu k citovanému zákoníku (nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění účinném ke dni prodlení). Lhůta k plnění pak byla určena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř. . V rozdílu pak byla podaná žaloba s příslušenstvím zamítnuta, neboť prvostupňový soud uzavřel, s ohledem na obsah spisu a předmět sporu, že žalobkyně dostatečným způsobem neověřila schopnost žalované jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (řádně nesplnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované), kterým nepochybně zápůjčka je, tudíž nedošlo k uzavření úvěrové smlouvy platně ve smyslu § 1810 a následující občanského zákoníku , s přihlédnutím k ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016, tedy na předmětnou smlouvu je třeba hledět na absolutně neplatnou, s přihlédnutím k ustanovení § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, ve spojení s ustanovením § 588 občanského zákoníku (srovnej rozsudky Krajského soudu v Praze ze dne 31. 5. 2019, č.j. 27 Co 81/2019 -75 a ze dne 18. 2. 2020, č.j. 22 Co 295/2019 -86 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 či nálezu ÚS z 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 ), když zákaznickou kartu předloženou žalobkyní nelze považovat za přesvědčivý důkaz (např. údaj u počtu zdrojů příjmů žadatele„ 1“ neodpovídá údajům o celkovém čistém příjmu 26 400 Kč, který se skládal z částek 8 000 Kč čistý příjem žadatele, 5 400 Kč ostatní příjmy žadatele a 13 000 Kč další čisté příjmy domácnosti, když odhadované měsíční výdaje žadatele činily „pouze“ 5 500 Kč, žádným relevantním způsobem toto ověřeno nebylo), byť žalovaná současně prohlásila, že jí uvedené údaje jsou „pravdivé a úplné“. V tomto konkrétním případě pak nelze postup žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, považovat za dostatečný a naplňující kritérium vynaložení odborné péče, kdy zákon o spotřebitelském úvěru předpokládá získání informací i z jiných zdrojů, než pouze od dlužníka. Díky tomuto právnímu závěru prvostupňového soudu měla žalovaná vrátit žalobkyni fakticky pouze poskytnuté plnění ve výši zápůjčky v částce 6 000 Kč, a protože uhradila částku celkem 5 000 Kč, byla zavázána k úhradě rozdílu ve výši 1 000 Kč.
3. Ve smyslu § 142 odst. 2 o.s.ř. rozhodl soud o nákladech řízení mezi účastníky, kdy žalobkyně měla neúspěch v převážné míře a žalované náklady s vedením tohoto sporu prozatím nevznikly, a proto soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, takže každý z nich si hradí náklady, které mu s vedením tohoto řízení vznikly, sám.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 věty před středníkem o.s.ř. ).
Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněný právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o.s.ř. ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na pověření soudního exekutora provedením exekuce (zák. č. 120/2001 Sb. ).