Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
19 C 75/2020-25
Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Stehlik Vodrážkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
(sp. zn. žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa
o zaplacení částky 15 641,59 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 641,59 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 551,93 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 266,12 Kč od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 2 791,68 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 9 266,12 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 252 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokáta, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 641,59 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 551,93 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 266,12 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 2 791,68 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 9 266,12 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 252 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum, ve znění doplnění žaloby, se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení dlužné částky ve výši 15 641,59 Kč s příslušenstvím, a to z titulu nesplacené zápůjčky. Uvedla, že právní předchůdce žalobkyně, právnická osoba, IČO, uzavřela s žalovaným dne datum Smlouvu o zápůjčce číslo na základě které byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Dle smlouvy se žalovaný zavázal vrátit společnosti částku 10 000 Kč spolu s poplatkem ve výši 8 917 Kč zahrnujícím součet kapitalizovaných úroků ze zapůjčených peněžních prostředků ve výši 1 789 Kč úročených sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou ve smlouvě, odměnu za zpracování a doručení ve výši 2 720 Kč a náklady za administrativní činnost ve výši 4 408 Kč, a to v 60 pravidelných týdenních splátkách po 316 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalobkyně dále uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy. Žalovaný svůj dluh nehradil řádně a včas, poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne datum. Ke dni datum činila dlužná jistina částku 9 266,12 Kč, poplatek pak částku 6 375,47 Kč. Po tomto datu žalovaný na dluh ničeho neuhradil. Součástí smlouvy bylo zároveň ujednání, na základě kterého byla mezi účastníky dohodnuta roční úroková sazba ve výši 29 %, a to od datum (tj. od uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru) a v případě prodlení s placením splátky celkové dlužné částky zákonný úrok z prodlení. Dne datum byla pohledávka původního věřitele za žalovaným s účinností k témuž dni smluvně postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný dne datum informován a vyzván k zaplacení dlužné částky. Žalovaný na dluh do postoupení pohledávky uhradil celkem částku 1 598 Kč. Ke dni postoupení činila výše pohledávky 23 341,59 Kč, jejíž součástí bylo navýšení účtované původním věřitelem, nicméně žalobkyní v tomto řízení neuplatňující. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby žalovaný neuhradil ničeho. Žalobkyně tak požaduje úhradu dlužné částky zápůjčky ve výši 15 641,59 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 9 266,12 Kč a dlužného poplatku ve výši 6 375,47 Kč, úroků a úroků z prodlení v částce 2 791,68 Kč a 1 551,93 Kč kapitalizovaných z neuhrazené části zápůjčky do dne postoupení pohledávky, tj. datum, a dále rovněž tak i úrok a úrok z prodlení z neuhrazené části zápůjčky ode dne datum do zaplacení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, přičemž žalobce s tímto postupem vyjádřil výslovný souhlas již v podané žalobě, a v případě žalovaného, který nereagoval na výzvu soudu a poučení ve smyslu ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “) ve spojení s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. , se má za to, že souhlas byl dán, rozhodl soud věc, aniž nařizoval jednání.
4. Soud vycházel z obsahu listin předložených žalobkyní, a to ze Smlouvy o zápůjčce – příjmení v hotovosti číslo smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce ze dne datum, z přehledu plateb žalovaného (tabulka umoření), ze zákaznické karty ze dne datum, ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a seznamu postoupených pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum včetně poštovního podacího lístku, jakož i z předžalobní výzvy k plnění ze dne datum včetně poštovního podacího lístku.
5. Ze shora uvedených listin soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: Původní věřitel, právnická osoba, uzavřel se žalovaným dne datum Smlouvu o zápůjčce – příjmení v hotovosti číslo na jejímž základě mu poskytla zápůjčku ve výši 10 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Před uzavřením smlouvy byla právním předchůdcem žalobkyně posouzena úvěruschopnost žalovaného. Poskytnutou zápůjčku spolu s poplatkem ve výši 8 917 Kč (celkem tedy částku 18 917 Kč) se žalovaný zavázal věřiteli uhradit v 60 pravidelných týdenních splátkách po 316 Kč, poslední splátku ve výši 273 Kč a dále se zavázal zaplatit první splátku 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy, a každou následující týdenní splátku vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období spolu s úrokem, jehož výše je stanovena jako pevná, a to ve výši 29 % ročně po celou dobu trvání smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce byly smluvní podmínky, uvedené na zadní straně formuláře. Podle čl. 18 smluvních podmínek, druhá věta platilo, že pro případ prodlení žalovaného s některou ze splátek, se prodlužuje účinnost smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky. Podle čl. 10 smluvních podmínek platilo, že pokud žalovaný nesplní včas povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky, má právní předchůdce žalobkyně právo na zaplacení celé zbývající dosud neuhrazené částky. Žalovaný splátky nehradil řádně a včas, poslední splátku uhradil dne datum, původní věřitel tak měl v souladu s čl. 10 smluvních podmínek možnost požadovat uhrazení zbylé nesplacené částky, která činila ke dni datum na dlužné jistině 9 266,12 Kč a na poplatku 6 375,47 Kč Smlouvou ze dne datum pak byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni. Žalovaný byl o této skutečnosti právním předchůdcem žalobkyně písemně vyrozuměn dopisem ze dne datum. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu samostatně zaslanou předžalobní upomínkou. Žalovaný však na výzvu nikterak nereagoval. Žalobkyně tak činí nárok na zaplacení částky 15 641,59 Kč sestávající z jistiny ve výši 9 266,12 Kč a poplatku ve výši 6 375,47 Kč spolu s příslušenstvím i přesto, že ke dni postoupení činila výše pohledávky částku 23 341,59 Kč, jejíž součástí bylo navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobkyně v tomto řízení nepožaduje.
6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále také jen o. z.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
7. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky (§ 2392 odst. 1 věta prvá o. z.).
8. Podle § 1879 a § 1880 odst. 1 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
9. Ve smyslu § 1970 občanského zákoníku může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. V daném případě soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný platně uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku v dohodnuté době ve splátkách spolu s poplatkem souvisejícím s poskytnutím zápůjčky ve výši 8 917 Kč představující úroky, odměnu za zpracování a doručení a náklady za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti). Žalovaný však svoji povinnost vyplývající ze smlouvy řádně neplnil, neboť se dostal do prodlení se zaplacením částky jistiny ve výši 9 266,12 Kč a poplatku ve výši 6 375,47 Kč. Právní předchůdce žalobkyně, právnická osoba, IČO, postoupila svoji pohledávku za žalovaným na žalobkyni ve smyslu § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , a toto postoupení bylo žalovanému oznámeno v souladu s ustanovením § 1882 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník . Protože je tak žalobkyně aktivně legitimována k podání žaloby, a žalovaný dlužnou částku ani přes upomínku žalobkyně nezaplatil, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná včetně zákonných úroků z prodlení, které soud přiznal z dlužných částek jistiny podle § 2 vyhlášky č. 351/2013 Sb. ve spojení s ustanovením § 1970 občanského zákoníku za dobu od datum, (tj. ode dne následujícího po marném uplynutí sedmidenní lhůty pro úhradu poslední splátky zápůjčky) do datum (tj. dne, kdy došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni) v kapitalizované výši, a dále od datum do zaplacení. Z uvedených důvodů tedy soud žalobě vyhověl v rozsahu tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Třídenní lhůta k plnění ve výroku I. pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř. , neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.
11. Žalobkyně dále požadovala zaplacení smluvního úroku ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny 9 266,12 Kč, a to jednak v kapitalizované výši do datum (tj. do postoupení pohledávky), a dále od datum do zaplacení. Soud však v této části shledal žalobu zcela nedůvodnou, neboť smluvní úrok ve výši 29 % nebyl takto mezi účastníky sjednán. Žalobkyně odkazovala na ujednání ve smlouvě (viz strana 2 smlouvy), z tohoto ustanovení dle názoru soudu nárok žalobkyně na smluvní úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny zápůjčky nevyplývá. Naopak ze smlouvy je zřejmé, že smluvní úrok byl sjednán pevnou částkou ve výši 1 789 Kč, a to jakožto součást poplatku ve výši 8 917 Kč, přičemž takto byl úrok vypočten za použití úrokové sazby 29 % ročně. Dle článku 20 smluvních podmínek byla smlouva uzavřena na dobu určitou do splatnosti poslední ze sjednaných splátek, a v případě prodlení žalovaného s úhradou splátek měla být účinnost smlouvy prodloužena až do řádného zaplacení celkové dlužné částky. V daném případě tak nepochybně došlo k prodloužení doby trvání smlouvy o zápůjčce s ohledem na prodlení žalovaného, který poskytnutou zápůjčku ve sjednaných splátkách řádně a včas nesplatil. Nicméně v případě tohoto prodloužení smlouvy o zápůjčce výslovně žalobkyni právo na zaplacení kapitalizovaného smluvního úroku z dlužné jistiny zápůjčky ve výši 29 % ročně a dále od datum do zaplacení nevzniklo. Jiný výklad není možný, jelikož ve smlouvě samotné je úrok jednoznačně vyjádřen pevnou částkou a„ odvození“ dalšího úroku z již pevně daného dle smluvního ujednání neodpovídá podle soudu tomu, jak by daným ustanovením průměrný spotřebitel porozuměl. Měla-li by být smluvními podmínkami založena další obdobná povinnost nad rámec textu smlouvy samotného, pak (odhlédneme-li od otázky, v jakých případech je takový postup ve spotřebitelském právu vůbec možný) musí být tato nová povinnost vyjádřena zcela jednoznačně a srozumitelně, což v projednávané věci nepochybně není splněno. Soud proto nárok žalobkyně na zaplacení dalšího smluvního úroku ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny zápůjčky zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.
12. Výrok III. rozsudku o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , neboť žalobkyně měla ve věci převážný úspěch (soud zamítl pouze část požadovaného příslušenství pohledávky, nikoliv žalovaný nárok či jeho část). Žalobkyni proto přísluší náhrada účelně vynaložených nákladů řízení v plné výši, tj. v částce 2 252 Kč Tyto náklady tvoří soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení advokátem za tři úkony právní služby po 300 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a) , d), § 14b odst. 1 vyhlášky – převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva k plnění), a náhrada hotových výdajů v rozsahu tří režijních paušálů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky). Zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty a požádal, aby mu z odměny za zastupování a z přiznaných náhrad byla rovněž přisouzena daň z přidané hodnoty. V souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. vyhověl soud požadavku žalobkyně a zvýšil výše specifikované náklady řízení o daň z přidané hodnoty v sazbě 21 %, což představuje částku 252 Kč. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení podle § 14b advokátního tarifu s ohledem na to, že tento typ žaloby je žalobkyní uplatňován opakovaně a jde o věc skutkově i právně obdobnou dalším žalobám podávaným žalobkyní u zdejšího soudu, přičemž předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Třídenní lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř. , ve smyslu ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Berouně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).