Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 272/2020-28
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Ševelovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D.
se sídlem adresa žalobkyně
sp.zn. spisová značka číslo
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum, zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, úroku ve výši 29 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, úroku ve výši 28 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 29 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 28 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně domáhala, aby jí žalovaný zaplatil částku částka s příslušenstvím s tím, že předchůdce žalobkyně právnická osoba (dále jen„ právní předchůdkyně“) poskytla žalovanému na základě smlouvy o zápůjčce ze dne datum peněžní prostředky ve výši částka. V souvislosti se zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit i částku ve výši částka, která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši částka s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnou za zpracování a doručení ve výši částka a částkou za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši částka (dále jen poplatek). Celkovou částku měl žalovaný uhradit v hotovosti v šedesáti týdenních splátkách po částka, poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný smluvené podmínky porušil, neboť nesplácel půjčku podle dohodnutých podmínek, uhradil celkem částka. Žalobkyně požaduje po žalovaném částku částka, sestávající se z jistiny ve výši částka a poplatku ve výši částka, kapitalizovaných úroků ke dni postoupení pohledávky, tedy datum a zákonných úroků z prodlení a nadále běžících úroků (nárok I.). Dále se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka (nárok II.) sestávající se z dlužné jistiny ve výši částka a dlužné částky poplatku ve výši částka, když dne datum uzavřel předchůdce žalobkyně s žalovaným smlouvu o zápůjčce na základě které poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši částka a žalovaný se tuto částku zavázal splácet spolu s poplatkem ve výši částka, který představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši částka s úrokovou sazbou 28 % ročně, odměnou za zpracování a doručení ve výši částka a částkou za administrativní činnost ve výši částka. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v šedesáti týdenních splátkách ve výši částka, přičemž poslední splátka byla splatná datum. Žalovaný uhradil na tuto pohledávku částku částka, poslední splátka byla uhrazena dne datum a žalovaný od té doby sjednané splátky nehradil. Žalobkyně kapitalizovala úrok a zákonný úrok z prodlení ke dni postoupení pohledávky, tedy k datum Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byly obě pohledávky postoupeny na žalobkyni a žalovanému bylo postoupení písemně oznámeno.
2. Žalobkyně svou neúčast omluvila. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání soudu se nedostavil. Předvolání mu bylo doručeno na adresu místa trvalého pobytu řádně a včas. Soud proto projednal a rozhodl věc v jejich nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“).
3. Soud má za prokázáno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a její přílohy se seznamem pohledávek ve spojení s oznámením o postoupení pohledávek ze dne datum, že žalobkyně nabyla postoupením celou pohledávku za žalovaným podle § 1879 a § 1880 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.
4. Ze smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené dne datum (dále také smlouva číslo) soud zjistil, že žalovaný uzavřel se právnická osoba, smlouvu, na jejímž základě mu věřitelem byla poskytnuta zápůjčka ve výši částka, kterou převzal v den podpisu smlouvy v hotovosti. Zavázal se zaplatit celkem částka v 60 týdenních splátkách ve výši částka (poslední splátka částka), počínaje 7 dnem od data uzavření smlouvy a každou následující splátku nejpozději do konce následujícího týdenního období. Byl tedy sjednán souhrnný poplatek ve výši částka sestávající se z úroku ve výši částka, odměny za zpracování a doručení ve výši částka, poplatku za administrativní činnost a flexibilní splácení částka, úroková sazba byla sjednána ve výši 28 %, RPSN ve výši 242,56 %. Rovněž žalovaný svým podpisem stvrdil (v obou smlouvách o zápůjčce), jak vyplývá z první strany smlouvy, že jako„ Zákazník dále potvrzuje, že mu byly s dostatečným předstihem před uzavřením Smlouvy poskytnuty Standardní informace o spotřebitelském Úvěru a bylo mu poskytnuto náležité vysvětlení, tak aby byl schopen posoudit, zda navrhovaná Smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci číslo rovněž potvrzuje, že název firmy před uzavřením Smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informaci získaných i od zákazníka - tyto jsou obsahem Zákaznické karty“.
5. Ze smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené dne datum (dále také smlouva číslo) soud zjistil, že žalovaný uzavřel se právnická osoba, smlouvu, na jejímž základě mu věřitelem byla poskytnuta zápůjčka ve výši částka, kterou převzal v den podpisu smlouvy v hotovosti. Zavázal se zaplatit celkem částka v 60 týdenních splátkách ve výši částka (poslední splátka částka), počínaje 7 dnem od data uzavření smlouvy a každou následující splátku nejpozději do konce následujícího týdenního období. Byl tedy sjednán souhrnný poplatek ve výši částka sestávající se z úroku ve výši částka, odměny za zpracování a doručení ve výši částka, poplatku za administrativní činnost a flexibilní splácení částka, úroková sazba byla sjednána ve výši 29 %, RPSN ve výši 229,29 %.
6. Podle přehledu plateb- tabulky umoření má soud za prokázáno, žalovaný na smlouvu ze dne datum zaplatil částka a na smlouvu ze dne datum zaplatil částka. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně tvrdila, že ověřila úvěruschopnost posuzovaného, který byl dotazován na své poměry a informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedené v části ověřené dokumenty. Dále bylo odkázáno na prohlášení žalovaného uvedené ve smlouvě, že poskytl pravdivé informace, je schopen celkovou dlužnou částku zaplatit a byly mu poskytnuty předsmluvní informace. příjmení jiné listiny k tvrzení o posouzení úvěruschopnosti žalovaného než kromě smlouvy o zápůjčce žalobkyně k důkazu neoznačila.
7. Vzhledem k době uzavření smluv soud posuzoval vztah účastníků ze smlouvy číslo podle níže uvedených ustanovení zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru účinného do 30.11.2016 a vztah účastníků ze smlouvy číslo podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (také jen ZosÚ) účinného od 1.12.2016 a dospěl k závěru, že smlouvy o zápůjčce nebyly platně uzavřeny. Žalovanému jako spotřebiteli (§ 419 o. z.) byla poskytovatelem poskytnuta v obou případech peněžní částka ve formě zápůjčky, což znamená, že se v obou případech jedná o spotřebitelský úvěr výše uvedených zákonů o spotřebitelském úvěru.
8. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
9. Podle § 86 odst. 1 ZosÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
10. Podle § 86 odst. 2 ZosÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
11. Podle § 87 odst. 1 ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § číslo odst. 1 při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.
13. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
14. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
15. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
16. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
17. Věřiteli je a byla oběma zákony o spotřebitelském úvěru uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoli změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. To chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka). Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.
18. V daném případě žalobkyně tvrdila, že spoléhala na tvrzení žalovaného před uzavřením smlouvy, z čehož vyplývá, že aktivně úvěruschopnost neprověřovala. Žalobkyně netvrdila, jaké byly konkrétní poměry žalovaného, jaké doklady žalovaný předložil, jaké ověřila a ani nenavrhla důkazy k prokázání, zda a s jakým výsledkem jeho právní předchůdce posoudil schopnost žalovaného (jakožto spotřebitele) splácet spotřebitelský úvěr ve smyslu ust. § 9 zákona č. 145/2010 Sb. a § 86 odst. 1 ZosÚ. Žalobkyně vyšla pouze a jen z prohlášení dlužníka, že původní věřitel s odbornou péčí tuto úvěruschopnost posoudil, aniž by ovšem doložila obsah jednání před uzavřením smlouvy či zákaznickou kartu, z níž by byla patrna alespoň další dílčí skutková zjištění ohledně úvěruschopnosti a o tom, jaké doklady byly k posouzení úvěruschopnosti předloženy a ověřeny. O této povinnosti tvrdit a prokázat však soud však žalobkyni nemohl poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. s ohledem na její omluvenou absenci u jednání. Žalobkyně proto neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že byla před uzavřením každé smlouvy ověřena úvěruschopnost žalovaného (tj. že by věřitel splnil zákonem mu uloženou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované s odbornou péčí a aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťoval a prověřoval). Tedy předchůdce žalobkyně poskytl obě zápůjčky, aniž by ověřil, zda ji bude žalovaný schopen splatit, což nakonec nebyl, když uhradil na každou zápůjčku jen několik splátek.
19. V projednávané věci byla smlouva číslo ze dne datum uzavřena za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb. a otázkou tedy zůstávalo, zda i podle nové právní úpravy bylo možné vyhodnotit smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou bez řádného splnění uvedené povinnosti věřitelem za neplatnou a k takové neplatnosti přihlédnout z úřední povinnosti. Za situace, kdy poskytovatel úvěru uzavře se spotřebitelem smlouvu a úvěr poskytne bez toho, že řádně splní svou zákonnou povinnost prověřit s odbornou péčí spotřebitelovu schopnost úvěr splatit, je i za úpravy § 87 odst.1 zák. č. 257/2016 Sb. namístě závěr, že jde o smlouvu, která se zjevně příčí dobrým mravům, odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Proto je taková smlouva absolutně neplatná podle § 580 a § 588 o.z.
20. Rovněž Krajský soud v Ostravě uvedl ve svém rozsudku ze dne datum rozhodnutí sp. zn. spisová značka, že:„ Neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží, aniž by se jí spotřebitel dovolal. Jedná se o neplatnost absolutní, protože stanovení relativní neplatnosti právního jednání by bylo v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli z hlediska vyjednávací a ekonomické síly.“
21. Jiný závěr, než že je smlouva absolutně neplatná i za právní úpravy platné od datum, by poskytovatele úvěru ve vztahu k dlužníkům (spotřebitelům) také neopodstatněně zvýhodňoval jen proto, že úvěrovou smlouvu uzavřeli v jiném časovém období. Přitom ochrana spotřebitele je průběžně od roku 2010 (kdy platil původní zákon o spotřebitelském úvěru) do současnosti posilována, a to v souladu s evropským právem.
22. Soud proto dospěl k závěru, že i za existence úpravy § 87 odst.1 zák. č. 257/2016 Sb., který hovoří o možnosti uplatnění námitky neplatnosti spotřebitelem, jde o absolutní neplatnost smlouvy, pokud věřitel nesplnil své povinnosti uvedené v § 86 odst.1 věta druhá zák. č. 257/2016 Sb. Neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele řádně a s odbornou péčí podle ustanovení § 86 ZosÚ, je smlouva neplatná pro rozpor se zákonem (§ 588 o. z.) a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek.
23. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního úkonu od samého počátku a na právní úkon se hledí jakoby nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).
24. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost obou smluv o zápůjčce plnění z neplatného právního úkonu, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením, které jsou si smluvní strany povinny podle § 2993 o.z. vzájemně vydat. Pokud tedy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému na základě absolutně neplatné smlouvy o zápůjčce číslo částku částka, a na základě absolutně neplatné smlouvy o zápůjčce číslo částku částka je žalovaný povinen takové plnění vrátit. Žalovaný na svou obranu ničeho neuvedl, a z provedených důkazů vyšlo najevo, že žalovaný již uhradil částku částka na částku poskytnutou dle smlouvy číslo částka na částku poskytnutou ze smlouvy číslo kterou soud celou na tuto poskytnutou částku započítal (srov. rozhodnutí Krajského soud v Ostravě pobočka v obec ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací). Dlužníkem plněný dluh musí existovat, dlužník o něm musí vědět (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka). Poskytnutá plnění lze účtovat jen na ty nároky z tohoto jediného vztahu, které existují (jsou platné) a nikoli na ty, které neexistují (jsou neplatné), jak to učinila žalobkyně. Navíc podle ZosÚ je spotřebitel v těchto případech povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru nikoli jiné neplatné nároky. Žalovaný tedy dosud žalobkyni dluží částku (8 částka částka 880) částka a (26 000- částka 228) částka, kterou je povinen žalobkyni vydat. Soud proto uložil žalovanému, výrokem I. tohoto rozsudku povinnost zaplatit žalobkyni zbývající částku částka s úrokem z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené žalobkyní v oznámení o postoupení pohledávky, v níž byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů. Výzva byla odeslána datum a doručena datum třetí pracovní den po odeslání (§ 573 o.z.) Lhůta k plnění uplynula datum, od datum je žalovaný v prodlení. Žalobkyně neprokázala dřívější splatnost tedy, že by žalovanou vyzvala dříve než v oznámení o postoupení pohledávky. Nárok na úrok z prodlení pak soud posoudil podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb.. Výše úroku z prodlení je stanovena vládním nařízením číslo Sb. a činí ke dni prodlení 8,05 %.
25. Soud proto žalobě v této části vyhověl a podle § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil žalovanému povinnost dlužnou částku s příslušenstvím uhradit do tří dnů od právní moci rozsudku. Ve zbytku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).
26. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně byla převážně neúspěšná (včetně kapitalizovaného příslušenství) a žalovanému podle obsahu spisu náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v obec prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.