Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
37 C 209/2020-23
Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem Mgr. Karlem Schiesserem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa
zastoupený advokátem Mgr. jméno jméno
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení částky částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka s 8,05% ročním úrokem z prodlení z této částky za dobu od datum do zaplacení, a náhradu nákladů řízení ve výši
částka k rukám právního zástupce žalobce advokáta Mgr. jméno jméno, to vše do tří dnů
od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky dalších částka s úrokem z prodlení z této částky za dobu od datum do zaplacení, zamítá.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] s 8,05% ročním úrokem z prodlení z této částky za dobu od [datum] do zaplacení, a náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám právního zástupce žalobce advokáta Mgr. [jméno] [jméno], to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky dalších [částka] s úrokem z prodlení z této částky za dobu od [datum] do zaplacení, zamítá.
1. Žalobou podanou u soudu dne datum domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky celkem částka s příslušenstvím, neboť právní předchůdce žalobce právnická osoba měl uzavřít dne datum s žalovaným smlouvu o poskytnutí úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr vyčerpaný v celkové částce částka, kterou se žalovaný zavázal splatit ve lhůtě do datum spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši částka. Žalovaný tento svůj závazek nesplnil, žalobci tak vznikl nárok na vrácení úvěru s poplatkem
za jeho poskytnutí celkem v částce částka Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne
datum pak byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce.
2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.
3. K jednání nařízenému na datum se žádný z účastníků nedostavil, o odročení jednání požádáno nebylo, dle ust. 101 odst. 3 o.s.ř. tedy jednal soud ve věci v nepřítomnosti žalobce
a žalovaného.
4. Soud provedl důkaz výpisem z účtu žalovaného za období anonymizována dvě slova rok, smlouvou o úvěru
číslo smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, výpisem z účtu předloženého žalobcem, ze kterých zjistil, že na účet žalovaného byla dne datum připsána částka částka od právnická osoba Tato společnost pak měla s žalovaným uzavřít dne smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které měl být žalovanému poskytnutu úvěr ve výši částka, který žalovaný zcela vyčerpal, a který se měl žalovaný zavázat vrátit ve lhůtě do datum společně s poplatkem částka. Žalovaný částku takto obdrženou právnímu předchůdci žalobce nevrátil, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum pak byla tato pohledávka postoupena ze právnická osoba na žalobce.
5. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , v platném znění, občanský zákoník , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit
a zaplatit úroky.
6. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá,
že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
7. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8. Podle ust. § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. Podle ust. § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
10. Zjištěný skutkový stav posoudil soud podle citovaných ustanovení občanského zákoníku a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně v rozsahu to co, žalovaný od právního předchůdce žalobce skutečně čerpal, tedy částka, a to jako nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Pokud pak žalovaný tuto částku obdržel od právního předchůdce žalobce jako spotřebitelský úvěr na základě smlouvy uzavřené mezi účastníky, tak takovou smlouvu o úvěru soud vyhodnotil jako neplatnou ve smyslu ust. § 87 odst. 1 , věta prvá, zákona o spotřebitelském úvěru, ve spojení s ust. § 588 občanského zákoníku . Právní předchůdce žalobce byl jako věřitel povinen posoudit s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Při posouzení úvěruschopnosti žalovaného byl žalobce povinen vycházet z dostatečných informací získaných od žalovaného, a i z nahlédnutí do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného, přičemž měl spotřebitelský úvěr poskytnout jen tehdy, pokud by bylo po posouzení úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí zřejmé, že žalovaný bude schopen spotřebitelský úvěr splácet; jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Ochranu spotřebitelů před neúměrným zadlužováním lze posoudit jako součást veřejného pořádku České republiky. Právní předchůdce žalobce jako osoba poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti přitom byla povinna k jeho zajištění přispět a v rámci náležité odborné péče nespoléhat jen na údaje tvrzené žalovaným (přičemž žádné takové informace ze strany právního předchůdce žalobce ani nebyly vyžádány), ale tato tvrzení i dostatečně prověřit a zejména odborně vyhodnotit. Žalobce k tomu, jak jeho právní předchůdce posoudil úvěruschopnost žalovaného, neuvedl a nedoložil ničeho, porušil tak zásady odpovědného úvěrování, a případně uzavřenou smlouvu soud tedy vyhodnotil jako neplatnou. Nárok žalobce pak, jak je výše uvedeno, soud vyhodnotil jako nárok na vrácení bezdůvodného obohacení odpovídajícího tomu, co žalovaný od právního předchůdce žalobce skutečně čerpal.
11. O nákladech řízení rozhodoval soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. , když každý z účastníků měl ve věci částečný úspěch. Žalobce byl úspěšný co do částky částka s příslušenstvím, která byla žalovanému uložena k zaplacení, což představuje poměr úspěchu (v poměru k žalované částce
částka představující jistinu dluhu) ve výši 81,3% uplatněného nároku, úspěch žalovaného ve zbývající části jistiny (částka ve které byla žaloba zamítnuta) je ve výši 18,7% uplatněného žalobního nároku, odečtením úspěchu žalovaného od úspěchu žalobce vzniká žalobci právo na úhradu 62,6% vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení žalobce představující odměnu advokáta stanovenou dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) v platném znění. Podle
ust. § 14b odst. 1 písm. c) bod. 2., ust. § 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) činí sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby v této věci částku částka, a to za tři úkony právní služby spočívající v :
-) převzetí věci a přípravě zastoupení (ust. § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu),
-) výzva k plnění (ust. § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu),
-) podání žaloby (ust. § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu),
celkem tedy částka,
dále pak má zástupce žalobce nárok na paušální náhradu hotových výdajů ve výši
částka (3x100 Kč za jeden úkon právní služby) za tři úkony právní služby výše uvedené, vše zvýšené o DPH ve výši 21% dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. , a dále náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši částka, celkem tedy ve výši částka, žalobce má právo na náhradu 62,6% vynaložených nákladů řízení, což činí celkem částku částka. Dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. rozhodl soud o povinnosti žalovaného zaplatit přiznané náklady řízení právnímu zástupci žalobce.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím podepsaného soudu, písemně, ve trojím vyhotovení.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.