Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
11 C 107/2020-44
Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudcem JUDr. Štěpánem Slavíkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
zastoupená advokátem titul jméno jméno
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa
o zaplacení částky 17 900 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 17 900 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,05 % p. a. od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05% p. a. z částky částka od datum do datum zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 1 440 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 17 900 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,05 % p. a. od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05% p. a. z částky [částka] od [datum] do [datum] zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 1 440 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Příbrami dne datum domáhala zaplacení částky 17 900 Kč se zákonným úrokem z prodlení s tvrzením, že se jedná o nárok z titulu smlouvy o úvěru, kterou dne datum s žalovanou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba se sídlem adresa, která pohledávku postoupila právnická osoba, IČO sídlem adresa, a ta následně žalobkyni. Na základě smlouvy o úvěru poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované úvěr ve výši 20 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit do datum. Žalovaná však na dluh zaplatila pouze 2 100 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřené dne datum postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou žalobkyni.
2. Elektronický platební rozkaz ve věci vydaný byl usnesením soudu ze dne datum zrušen dle ustanovení § 174a odst. 3 . zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , dále jen „o. s. ř. “, pro nedoručení žalované do vlastních rukou.
3. Žalovaná se k věci žádným způsobem nevyjádřila a k jednání ve věci se bez omluvy nedostavila, žalobkyně se k jednání omluvila. Soud podle ustanovení § 101 odst. 3 . o. s. ř. o. s. ř. jednal v jejich nepřítomnosti.
4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy žalobkyní označenými a předloženými. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne datum zjistil, že smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Na jejím základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit do datum. Částka 20 000 Kč byla žalované poskytnuta převodem na účet č. bankovní účet. Žalovaná se zavázala jej vrátit v měsíčních splátkách, a to k 20. 7. a k datum vždy částka a dne datum ve výši částka, celkem tedy včetně poplatku 28 250 Kč. Ze smlouvy samotné nevyplývá, o jaký poplatek se má jednat, zda byl sjednán úrok za půjčení či jiné další platby. Soud se nicméně tímto nedostatkem nezabýval, neboť, jak níže uvedeno, dospěl k závěru, že smlouva je absolutně neplatná z jiného důvodu. Předžalobní upomínka a oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum byly zaslány na adresu žalované dne datum. Smlouvami o postoupení pohledávek bylo prokázáno postupné postoupení žalovaného nároku na žalobkyni.
5. Podle ustanovení § 9 odstavec 1 zákona č. 145/2010 Sb. účinného v době uzavření smlouvy o úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
6. Žalobkyně netvrdila ani neprokazovala, že by její právní předchůdkyně poskytující žalované úvěr splnila svoji zákonnou povinnost a ve smyslu citovaného ustanovení zákona č. 145/2010 Sb. realizovala řádné přezkoumání úvěruschopnosti žalované. Tato skutečnost nevyplývá ani ze smlouvy o úvěru ani jiných žalobkyní označených a soudu předložených listinných důkazů.
7. Svou neúčastí při jednání se žalobkyně připravila o možnost být soudem vyzvána k doplnění skutkových tvrzení a případně označení dalších důkazů dle § 118a odst. 1 , 3 o. s. ř. o. s. ř. Soud ve světle výsledků dokazování posoudil smlouvu jako absolutně neplatnou. Nicméně je třeba vidět, že žalobkyně prokázala poskytnutí částky 20 000 Kč žalované na její účet a tímto bezesmluvním plněním se žalovaná bezdůvodně obohatila na úkor žalobkyně. Soud posuzoval nárok dle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , dále jen „o. z.“. Podle odstavce 1 tohoto ustanovení, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odstavce 2 pak bezdůvodné obohacení spočívá mimo jiné v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu.
8. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 17 900 Kč z titulu bezdůvodného obohacení, a to včetně zákonného úroku z prodlení dle ustanovení § 1970 o. z. Vydání bezdůvodného obohacení je splatné na výzvu, tedy prodlení nastává nejdříve dne následujícího po doručení výzvy (k tomu srovnej např. roz. NS sp. zn. 33 Odo 871/2005 ). Proto soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení až ode dne datum, kdy se předžalobní výzva dostala do sféry vlivu žalované. Ve zbytku požadavek na zaplacení úroku z prodlení jako nedůvodný zamítl. Lhůta k plnění byla stanovena třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 . věta první o. s. ř. o. s. ř.
9. Konečně soud rozhodoval akcesorickým výrokem o náhradě nákladů řízení. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil mezi žalobkyni a žalovanou a žalované jako ve větší míře neúspěšné účastnici řízení uložil povinnost zaplatit žalobkyni jako úspěšnějšímu účastníkovi tohoto řízení k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů ve výši 1 440 Kč. Celkovou náhradu nákladů řízení určil ve výši 2 252 Kč (skládající se jednak z hotových výdajů žalobkyně za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a z nákladů právního zastoupení 1 452 Kč za tři režijními paušály po 100 Kč podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , tři hlavní úkony dle § 14b odst. 1 . písm. c) bod 2. této vyhl. po 300 Kč + 21 % DPH v částce 252 Kč). Soud prvního stupně ji poté poměřil tzv. absolutním úspěchem žalobkyně ve věci, který byl 63,94 %. Relativní úspěch žalobkyně ve věci byl totiž 81,97 % a neúspěch ve výši 18,03 %. Soud vycházel z toho, že žaloba byla podána důvodně pouze co do částky přiznané včetně zákonných úroků z prodlení splatných do rozhodnutí soudu a tuto částku pak poměřil s původně vymáhanou pohledávkou se zákonným úrokem z prodlení splatným ke stejnému datu. Takto žalobkyně požadovala celkem 23 594,27 Kč a přiznáno jí bylo 19 340,95 Kč (K tomu srovnej např. Nález Ústavního soudu ČR I. ÚS 2717/08 ze dne 30. 8. 2010).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě 15-ti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami písemně ve dvojím vyhotovení.
Pokud by povinná dobrovolně nesplnila povinnost uloženou jí tímto rozhodnutím, má oprávněná právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř. o. s. ř. ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na pověření soudního exekutora provedením exekuce (zák. č. 120/2001 Sb. ).