Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 36/2020-77

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohumírou Netrvalovou, Ph.D., ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka, úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky částka, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, co do částky částka, co do úroku ve výši 76,3 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky částka.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka], úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do částky [částka], úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, co do částky [částka], co do úroku ve výši 76,3 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky [částka]. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum, se domáhala žalobkyně na žalovaném zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od datum do zaplacení, částky částka, úroku ve výši 76,3 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky částka. Konstatovala, že uzavřela s žalovaným datum smlouvu o úvěru číslo na základě které poskytla žalovanému na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši částka. K vyplacení úvěru došlo datum. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok ve výši efektivní úrokové sazby 109,54 % ročně splácet v 18 měsíčních splátkách ve výši celkem částka splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce, počínaje anonymizováno rok. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla žalobkyní prověřena. Žalovaný dosud na úvěru neuhradil ničeho. Před zesplatněním celého úvěru v důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši částka (prodlení s každou splátkou o délce 30 dnů částka, když se jednalo o prodlení se splátkou číslo. V důsledku s těmito splátkami pak žalobkyni vzniklo právo na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 2x částka. V důsledku prodlení žalovaného došlo k automatickému zesplatnění celého úvěru k datu datum. V bodu 6.5 úvěrové smlouvy se žalovaný po zesplatnění úvěru zavázal z nové jistiny úvěru hradit též smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně, v daném případě jde o smluvní pokutu účtovanou od datum do datum ve výši částka. Žalovaný uvedenou částku neuhradil i přes písemnou upomínku právní zástupkyně žalobkyně.

2. Soud ve věci nařídil jednání na den datum, k němuž se žalovaný nedostavil, neomluvil, byť žalobu současně s předvoláním měl doručenou dnem datum v intencích Soud za splnění podmínek jednal v nepřítomnosti žalovaného, když u jmenovaného byla zachována 10 denní lhůta na přípravu dle

3. Soud provedl důkazní řízení, důkazy hodnotil v intencích a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z předsmluvního formuláře, jakož i z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru (č. l. 16, 4 spisu) bylo zjištěno, že tyto byly podepsány klientem – žalovaným dne datum a vztahovaly se k úvěrové smlouvě, jež měla být uzavřena mezi žalobkyní jako poskytovatelem úvěru a žalovaným jako klientem. V popisu základních vlastností spotřebitelského úvěru bylo uvedeno, že se jedná o spotřebitelský úvěr podléhající režimu a Celková výše spotřebitelského úvěru měla činit částka, při celkové částce, kterou byl povinen klient zaplatit ve výši částka, při době trvání úvěru 18 měsíců, při výši měsíční splátky částka splatné vždy k 15. dni kalendářního měsíce, při zápůjční úrokové sazbě 109,54 % ročně, kdy se jednalo o pevnou zápůjční úrokovou sazbu na celou dobu splácení úvěru, při zajištění dluhu žalovaného smluvními pokutami sjednanými pro případ prodlení s hrazením splátek, konkrétně v bodu 6.1, 6.2, 6.5 návrhu na uzavření smlouvy o úvěru. Žalobkyně dopisem ze dne datum (č. l. 8 spisu) oznámila žalovanému schválení úvěru, součástí oznámení byl splátkový kalendář vztahující se k úvěrové smlouvě, z něhož je zřejmé, že splatnost první splátky připadla na datum datum a splatnost poslední 18. splátky na datum datum. Z dokladu o vyplacení úvěru (č. l. 30 spisu) bylo zjištěno, že dne datum z účtu žalobkyně odešla platba ve výši částka na účet číslo bankovní účet, tj. na účet uvedený v návrhu na uzavření smlouvy o úvěru, jako účet žalovaného. Z tvrzení žalobkyně, jež nebylo ze strany žalovaného rozporováno, vzal soud za zjištěné, že žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou 1., 2. i 3. splátky úvěru, proto byl výzvami ze dne datum, datum vyzván k úhradě těchto splátek, upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru. Oznámením datovaným dne datum žalobkyně informovala žalovaného o zesplatnění úvěru k tomuto datu a zároveň dluh vyčíslila na částka, když tato částka byla tvořena dlužnou původní jistinou částka, úrokem za poskytnutí úvěru přirostlým ke dni zesplatnění úvěru částka, neuhrazenou smluvní pokutou částka, náhradou nákladů ve výši částka. Ze shora uvedeného, podpořeného kartou klienta (č. l. 11) vzal soud za prokázané, že žalovaný neuhradil jedinou splátku úvěru.

4. Po právní stránce soud uzavřel, že smlouvu o úvěru účastníky uzavřenou považuje za smlouvu absolutně neplatnou, a to jako celek pro její rozpor s dobrými mravy. Rozpor s dobrými mravy vede k neplatnosti právního jednání v intencích § 580 o. z., a to neplatnosti absolutní dle § 588 o. z. Při respektování principu smluvní volnosti autonomie vůle účastníků smlouvy nelze pominout, že smluvní volnost ve spotřebitelských smlouvách je korigována požadavkem nepřekročení rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele. V daném případě žalovaný je v pozici spotřebitele. Tato nerovnováha je v předmětné věci natolik významná, že je nutno ujednání smlouvy hodnotit v celku jako obecně nespravedlivé, když obecná ustanovení vyjádřená v hlavě I. je nutné používat vždy a musí mít přednost před ostatními ustanoveními zákona. Podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru v intencích o. z. je ujednání o výši poskytnutých peněžních prostředků, o povinnosti úvěrovaného tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky. Smlouva o úvěru nemůže být sjednána jako bezúročná, neboť závazek zaplatit úroky patří k pojmovým znakům smlouvy o úvěru. Pokud tedy účastníci ve smlouvě úrok sjednají, což byl daný případ, musí to být úrok přiměřený, neboť dle judikatury vyšších soudů jedná v souladu s dobrými mravy ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatě převyšuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček (viz rozsudek název soudu sp. zn. spisová značka). Soudem k důkazu provedená průměrná úroková sazba pro daný typ úvěru v daném období, tj. v období poskytnutí úvěru, při zadání délky splácení sjednaného úvěru, tj. 5,8 % ročně, zpracovaná Českou národní bankou v rámci systému příjmení (č. l. 62 spisu), pak v sobě promítá i nejvyšší úrokové sazby uplatňované bankami při poskytování úvěrů a soud ji proto užil jako vodítko při srovnání obvyklých úrokových sazeb se sazbou sjednanou mezi účastníky řízení ve smlouvě, a to z pohledu její přiměřenosti. Jinými slovy řečeno, jestliže věřitel požaduje úrok nepřiměřený, tedy sjednaný ve výši, která zásadně převyšuje úrokovou míru obvyklou v době sjednání smlouvy s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám požadovaného bankami při poskytování úvěrů či půjček v rozhodné době, pak se nejedná o úrok sjednaný v souladu s dobrými mravy. V předmětné věci sjednaný úrok činil 109,54 % ročně, a byl sjednán jako pevný, po celou dobu splácení úvěru. Takto sjednaný úrok soud však hodnotí jako zcela nemravný, tedy úrok představující znaky lichvy ve smyslu o. z. Smlouva s takovýmto úrokem je smlouvou absolutně neplatnou. Soud při posuzování nemravnosti úroku vycházel z databáze České národní banky o průměrných úrokových sazbách za daný typ spotřebitelského úvěru, neboť v ní je promítnuta jak minimální, tak maximální možná výše úrokových sazeb v bankovních sektorech. Tento listinný důkaz podpořil závěr soudu o nemravnosti úroku. V této souvislosti je třeba rovněž zmínit i tu skutečnost, že žalobkyně by předmětnou částku ve výši částka žalovanému neposkytla, smlouvu by neuzavřela, pokud by žalovaný na její podmínky nepřistoupil.

5. Lze shrnout, že účastníky uzavřená smlouva o úvěru je smlouvou absolutně neplatnou, protože smluvní ujednání představují značnou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran. Soud tedy tuto nerovnováhu hodnotil jako důvod neplatnosti pro zjevný rozpor s dobrými mravy a vztah účastníků posoudil jako vztah vzniklý z tzv. bezdůvodného obohacení. Nelze rovněž přehlédnout, že žalobkyně je profesionálem na trhu v poskytování úvěrů (jak doloženo úplným výpisem ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu) a její konání, pokud požaduje úroky z půjčené částky významně vyšší než obvyklé, spoléhaje přitom na malou finanční gramotnost dlužníků či jejich nezodpovědnost, případně tíseň, je nutno posuzovat jako společensky nežádoucí až nebezpečné. Jde v podstatě o obchod s chudobou. A právě tyto okolnosti brání tomu, aby ujednání o výši úroků mohlo být v dané věci oddělitelné od ostatního obsahu smlouvy. Je nutné mít na zřeteli i to, že požadováním placení neúměrně vysokých částek po dlužnících se věřitel podílí na dalším zvyšování počtu osob, jež se dostávají do dluhových pastí, což obecně vzato zatěžuje celou společnost. Roste tak šedá ekonomická sféra, zvyšuje se počet osob padajících do insolvence a kráceni jsou další věřitelé, a to i ti, kteří úvěr poskytli za daleko přiměřenějších podmínek. Žalobkyně jako věřitel zcela cílevědomě kalkuluje s tím, že je ve společnosti nikoli nepatrná vrstva osob, jež nejsou ani přes vyhovění požadavkům zákona o spotřebitelském úvěru schopni smyslu ujednání ve smlouvě pochopit a vyhodnotit. Jde o jednání věřitele, které nemůže požívat právní ochrany, a to ani s odkazem na autonomii vůle, ani s odkazem na to, že žalovaný si byl plně vědom výše úrokové sazby. V této souvislosti lze odkázat na rozhodnutí název soudu ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací či číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, kde krajský soud rozhodoval obdobné věci, v nichž právnická osoba byla rovněž žalobkyní jako v předmětné věci.

6. S ohledem na výše prezentovaný právní názor soud uzavřel, že plnění, které bylo mezi účastníky poskytnuto, je nutné posuzovat v intencích § 2991 odst. 2 o. z., a to jako případné plnění bez právního důvodu. Jak bylo prokázáno, žalobkyně poskytla žalovanému částka, a to dne datum. Jak doloženo kartou klienta, žalovaný žalobkyni dosud z částky částka ničeho neuhradil. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o částku částka, tedy získal v tomto rozsahu majetkový prospěch bez právního důvodu, a proto dle § 2991 odst. 1 o. z. je povinen vydat žalobkyni oč se obohatil, tedy o částku částka. Soud s ohledem na výše uvedené žalobě vyhověl, a to v rozsahu částky částka, jak z výroku rozsudku pod bodem I. je patrno, a to rovněž co do zákonného úroku, který má oporu v  , o. z. a jeho výše požadovaná žalobkyní v  vládního Žalobkyně požadovala úrok z prodlení od datum, soud v tomto směru žalobě vyhověl, neboť z výzvy datované datum vyplývá, že žalovaný byl vyzván k úhradě celkové částky žalobou uplatněné okamžitě. Daná výzva byla dána k poštovní přepravě datum a ve světle o. z. se dostala do dispoziční sféry adresáta datum, tedy dnem datum měl žalovaný plnit žalobou uplatněnou částku, dnem datum se ocitl v prodlení. Žalobkyně však požadovala úrok z prodlení od data pozdějšího, tj. od datum, soud vázán žalobním petitem rozhodl tak, jak z výroku rozsudku pod bodem I. je patrno.

7. S ohledem na výše prezentovaný právní názor soud žalobu co do zbývající části předmětu sporu zamítl, tak jak z výroku rozsudku pod bodem II. je patrno. Částka částka, jakož i částka představovaly smluvní pokutu, částka pak náklady upomínání a částka kapitalizovaný úrok ke dni datum. Ujednání o smluvních pokutách, jakož i nákladech, jsou pak existenčně závislá na existenci utvrzovaného dluhu, tj. dluhu, který je prostřednictvím smluvních pokut utvrzen, tento však byl soudem shledán absolutně neplatným. Ujednání o smluvní pokutě, jakož i o nákladech obsažené v úvěrové smlouvě proto nebyla soudem shledána platná, když nebyl shledán platný ani utvrzený dluh.

8. Soud sice k důkazu provedl prohlášení klientů, pracovní smlouvu, dodatek ke smlouvě, mzdové listy, stav účtu žalovaného, hodnocení klienta, jimiž žalobkyně prokazovala, že dostatečně se zabývala úvěruschopností klienta – žalovaného před uzavřením smlouvy, avšak s ohledem na shora prezentovaný právní závěr z těchto listinných důkazů soud nedovodil pro věc žádných významných zjištění. Stejně tomu tak bylo i u vyjádření znalce k úrokovým sazbám.

9. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn , kdy žalobkyně měla úspěch co do výše 50 % předmětu sporu, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V této souvislosti je nutné zmínit nález název soudu sp. zn. ústavní nález ze dne datum, kdy je-li předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství, je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství. Soud proto při určení míry úspěchu účastníků řízení vycházel též z požadovaných úroků a úroků z prodlení a tyto kapitalizoval ke dni vyhlášení rozhodnutí ve věci samé.

10. Při určení lhůty splatnosti částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku vycházel z část věty před středníkem a určil lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke zdejšímu soudu ve dvojím vyhotovení, o odvolání by rozhodoval Krajský soud v Plzni.

Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, může oprávněná navrhnout soudní výkon rozhodnutí (exekuci).