Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
121 C 2/2020-47
Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Lehnertovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 6 500 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 500 Kč od 14. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 500 Kč od 11. 3. 2017 do 13. 12. 2019 zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 4 630 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 500 Kč od 14. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 500 Kč od 11. 3. 2017 do 13. 12. 2019 zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 4 630 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 25. 1. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 6 500 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Žalobkyně (tehdy pod obchodním jménem právnická osoba) uzavřela se žalovanou dne 8. 6. 2007 smlouvu o připojení a poskytování veřejných služeb retransmise prostřednictvím satelitu číslo ve znění dodatku ze dne 5. 11. 2016, na základě které poskytovala žalované služby televizního vysílání prostřednictvím satelitu, a to až do dne 28. 2. 2017, kdy byla smlouva ukončena. Žalovaná dne 5. 11. 2016 převzala od žalobkyně zařízení - set top box/CA Modul sériové číslo anonymizováno a přístupovou kartu číslo které po ukončení smlouvy měla vrátit žalobkyni, což neučinila, ačkoliv k tomu byla vyzvána. Porušením povinnosti vrátit žalobkyni ve stanovené lhůtě zařízení a přístupovou kartu vznikla žalované povinnost uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za zařízení a ve výši 1 500 Kč za 6 500 Kč vyzvána žalobkyní dne 20. 3. 2017 a právním zástupcem žalobkyně dne 4. 12. 2019, ničeho však neuhradila.
2. Žalovaná k žalobě uvedla, že smlouvu se žalobkyní skutečně uzavřela a smlouva byla řádně ukončena k datu 28. 2. 2017. Po odstěhování z nájemního bytu jí zůstalo zařízení set top box/CA Modul sériové číslo anonymizováno a přístupová karta číslo se kterými nadále velmi opatrně nakládala a měla snahu je vrátit žalobkyni, která byla jejich vlastnicí. Snažila se kontaktovat obchodního zástupce žalobkyně, který zajišťoval instalaci zařízení, ale sdělil jí, že tuto činnost již nedělá. Snažila se i telefonicky kontaktovat žalobkyni, ale nikdo jí nebyl schopen říci, kam má zařízení zaslat. Nikdo neodpověděl ani na její písemnou výzvu o sdělení, kam má být zařízení zasláno. Zařízení má tedy stále u sebe a je v pořádku. Žalovaná dále uvedla, že nikdy neobdržela žádnou výzvu ani jinou informaci, které zmiňuje právní zástupce žalobkyně, přestože po skončení nájemního vztahu na adrese adresa žalované, měla na poště po dobu jednoho roku zřízenou dosílku. Závěrem žalovaná požádala o prominutí finanční částky uvedené v platebním rozkazu a sdělení adresy, na kterou má být zasláno zařízení. Uvedla, že není občanem, který by se stranil svým povinnostem, žalobkyni vždy řádně za poskytnuté služby platila a žaloba není podána s objektivním důvodem. Žalobkyně nevyužila řádné prostředky pro to, aby jí informovala o adrese, na které je třeba zařízení zaslat.
3. Soud ve věci nařídil jednání na den 8. 12. 2020, k němuž se žalobkyně nedostavila, svou neúčast omluvila, a za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. tedy soud jednal v nepřítomnosti žalobkyně.
4. Žalovaná při jednání setrvala na svém stanovisku a doplnila, že v době, kdy se stěhovala z adresy adresa žalované, oznámila žalobkyni novou adresu, na které je možné jí kontaktovat. O soudní zásilce, která jí byla zaslána také na tuto adresu, se dozvěděla náhodně, protože v domě je provozovna, ve které pracuje dívka, která v domě dříve bydlela, a zásilku odnesla rodičům žalované. Žalovaná uvedla, že k soudnímu jednání přinesla i předmětné zařízení.
5. Z provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:
Žalobkyně jako poskytovatel uzavřela dne 8. 6. 2007 se žalovanou jako uživatelem smlouvu o připojení a poskytování veřejných služeb číslo dne 5. 11. 2015 dodatek k této smlouvě, na základě kterého si žalovaná mimo sjednání služby vzala do nájmu zařízení STB – set top box. Ve smlouvě je dál uvedeno, že žalovaná bere na vědomí a podpisem smlouvy souhlasí s úhradou smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč v případě nevrácení, poškození či zničení přístupové karty a smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč nevrácení, poškození či zničení zapůjčeného STB. Smlouvu podepsaly obě smluvní strany.
Bližší podmínky poskytování sjednaných služeb, způsob ukončení smlouvy, práva a povinnosti smluvních stran a další stanoví Všeobecné podmínky a reklamační řád žalobkyně. V článku 8 bod 8.2 podmínek je stanovena povinnost uživatele (žalované) vrátit žalobkyni v případě ukončení smlouvy nepoškozené zařízení, s přihlédnutím k běžnému opotřebení, a to ve lhůtě 10 dnů od ukončení smlouvy. Bod 8.3 stanoví, že vrácením zařízení a/nebo karty se rozumí jejich skutečné odevzdání a převzetí v sídle nebo provozovny žalobkyně nebo protokolární odevzdání technikovi, případně jejich doručení žalobkyni poštou. V článku 9 bod 9.2.3 je vyjádřen závazek uživatele (žalované) oznámit žalobkyni jakoukoliv změnu v údajích poskytnutých při uzavření smlouvy, zejména změnu bydliště, sídla fakturační adresy, kontaktních údajů apod. Článek 19 upravuje způsob doručování písemností mezi účastníky smluvního vztahu. Bod 19.5 pak stanoví, že poruší-li uživatel bez omluvitelného důvodu povinnost sdělit změny a oznámit novou poštovní adresu, považuje se písemnost za doručenou třetí pracovní den po odeslání, a to aniž by se měl adresát možnost se s obsahem písemnosti seznámit.
Z formuláře o provedení ze dne 5. 11. 2015 bylo zjištěno, že žalovaná převzala od žalobkyně zařízení - set top box/CA Modul sériové číslo anonymizováno a přístupovou kartu číslo.
Dopisem žalobkyně ze dne 20. 3. 2017 byla žalovaná vyzvána k vrácení zařízení - set top boxu/CA Modul sériového číslo anonymizováno a přístupové karty číslo s odůvodněním, že smlouva byla ukončena a žalovaná svou povinnost vrátit žalobkyni předmětné zařízení a přístupovou kartu nejpozději do 10 dnů od ukončení smlouvy dosud nesplnila. Žalovaná byla tímto dopisem rovněž vyzvána k úhradě smluvní pokuty ve výši 6 500 Kč za nevrácené zařízení a přístupovou karty. Doklad o odeslání této výzva žalobkyně soudu nedoložila.
Dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne 4. 12. 2019 byla žalovaná vyzvána k vrácení zařízení set top boxu/CA Modul sériového číslo anonymizováno a přístupové karty číslo když tuto svou povinnost dosud nesplnila. Žalovaná byla tímto dopisem rovněž vyzvána k úhradě smluvní pokuty ve výši 6 500 Kč za nevrácené zařízení a přístupovou kartu, a to nejpozději do 13. 12. 2019. Uvedená výzva byla žalované zaslána doporučeně dne 4. 12. 2019 na adresu uvedenou ve smlouvě, tedy adresa žalované.
6. Po právní stránce soud věc posoudil zejména dle zákona č. 127/2005 Sb. , o elektronických komunikacích, dále ust. § 1810 a násl., ust. § 2048 a ust. § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , rovněž přihlédl k závěrům nálezu Ústavního soudu ČR č. j. I. ÚS 3512/11 ze dne 11. 11. 2013.
7. Po provedeném dokazování a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Mezi účastnicemi byla uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, která ve smluvních ujednáních zahrnuje i ujednání o nájmu věci movité. Žalobkyně pak žaluje nárok z tohoto smluvní vztahu po jeho skončení, kdy žalovaná částka představuje smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za nevrácení set top boxu/CA Modul sériové číslo anonymizováno a smluvní pokutu ve výši 1 500 Kč za nevrácení přístupové karty číslo. Žalovaná zařízení i přístupovou kartu prokazatelně převzala do užívání, což ostatně ani ona sama v průběhu řízení nesporovala, když uváděla, že zařízení i kartu má dosud ve svém držení. Žalovaná nesplnila svou povinnost po ukončení smlouvy zařízení a přístupovou kartu žalobkyni ve stanovené 10 denní lhůtě vrátit, což rovněž nebylo mezi účastnicemi sporné, stejně tak ani datum ukončení smluvního vztahu ke dni 28. 2. 2017. Nesplněním této povinnosti žalované vznikla povinnost zaplatit žalobkyni sjednanou smluvní pokutu, přičemž sankce za porušení této povinnosti ve formě smluvní pokuty i její výše byla sjednána přímo ve smlouvě. Z uvedených důvodů tedy soud vyhověl podané žalobě a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 6 500 Kč.
8. K námitkám žalované vzneseným v průběhu řízení třeba zejména uvést, že tvrzená skutečnost, že žalovaná se pokoušela vrátit žalobkyni předmětné zařízení prostřednictvím obchodního zástupce žalobkyně, který zajišťoval instalaci zařízení, zůstala i přes poučení soudu o povinnosti označit důkazy k jejímu prokázání pouze v rovině tvrzení. Soud tedy nemohl obraně žalované přisvědčit a nemohl tak dospět k jinému závěru, než že žalovaná žalobkyni zařízení a přístupovou kartu po ukončení smluvního vztahu řádně nevrátila, když ani ona sama netvrdila a neprokazovala, že by se pokusila zařízení a přístupovou kartu žalobkyni předat jiným způsobem, např. zaslat poštou, jak stanoví všeobecné podmínky. Žalovaná pak ani neprokázala, že by žalobkyni oznámila jinou doručovací adresu, než která byla uvedena ve smlouvě, tedy z pohledu soudu i zásilky adresované žalované na žalobkyni poslední známou adresu adresa žalované, byly zasílány řádně, když žalobkyně nemá přístup do základních registrů obyvatel, aby mohla zjistit jinou adresu.
9. Žalobkyni dále v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , vzniklo právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení z částky 6 500 Kč, a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty k úhradě této částky. Soud má za zjištěné, že žalovaná byla poprvé prokazatelně vyzvána k úhradě dluhu dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne 4. 12. 2019, který byl doporučeně odeslán téhož dne a stanovil lhůtu k úhradě do 13. 12. 2019. Vzhledem k tomu, že v řízení však nebylo zjištěno, kdy byla tato zásilka doručena žalované, přihlédl soud rovněž k ust. § 573 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , a dospěl k závěru, že nesplnila-li žalovaná svou povinnost úhrady dluhu nejpozději ve stanovené lhůtě, dostala se následujícím dnem do prodlení. Soud tedy uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni spolu s dlužnou částkou 6 500 Kč i zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z této částky za období od 14. 12. 2019 do zaplacení; ve zbývající části žalobou tvrzeného období prodlení žalované s úhradou peněžitého dluhu pak výrokem II. rozsudku žalobu zamítl. Nutno k otázce počátku běhu prodlení žalované současně uvést, že soud byl připraven poskytnout žalobkyni při jednání, které bylo ve věci nařízeno, poučení ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. o povinnosti označit důkazy k prokázání tvrzení o odeslání výzvy již ze dne 20. 3. 2017 žalované, žalobkyně se však k nařízenému jednání nedostavila a sama se tak o možnost poučení připravila.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení neúspěšná v poměrně nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 630 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží odměna ve výši 300 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění a písemné podání ve věci samé - žaloba), dále dle ust. § 6 a 7 vyhlášky odměna ve výši 1 500 Kč a dle ust. § 13 stejné vyhlášky náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k odporu žalované) a daň z přidané hodnoty v sazbě 21% stanovená ze základu ve výši 3 000 Kč částkou 630 Kč. K použití ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. pro stanovení výše odměny a náhrady hotových výdajů právního zástupce žalobkyně pak soud uvádí, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, kdy skutková tvrzení jsou obdobná jako v dalších sporech vedených u zdejšího soudu, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč.
11. Pro úplnost soud uvádí, že nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v souvislosti s jedním úkonem jejího právního zástupce (další vyjádření ze dne 9. 11. 2020 k odporu žalované), když tento úkon nepovažuje za potřebný k účelnému uplatňování práva.
12. Žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, proto soud uložil žalované zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně (ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
13. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu či exekuce.