Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 87/2020-51

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Tomášem Bělohlávkem ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobce

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

sídlem adresa státního zastupitelství

o zaplacení 7 865 Kč

takto:

I. Žaloba na uložení povinnosti uhradit 7 865 Kč se zamítá.

II. Žalobce je povinen uhradit žalované na náhradě nákladů řízení 300 Kč.

Odůvodnění:

I. Žaloba na uložení povinnosti uhradit 7 865 Kč se zamítá. II. Žalobce je povinen uhradit žalované na náhradě nákladů řízení 300 Kč.

1. Žalobce se žalobou ze dne 3. 6. 2020 domáhá náhrady škody ve výši 7 865 Kč. Žalobce je soudním exekutorem a škoda mu vznikla tím, že by pověřen Okresním soudem v Ostravě pověřením ze dne 12. 5. 2014 vedením exekuce proti povinnému, nesvéprávnému anonymizováno. příjmení. Žalobce v průběhu exekuce vymohl ve prospěch oprávněného částku 10 754 Kč, a dále rovněž náklady exekučního řízení ve výši 7 865 Kč. Exekuční soud však exekuční řízení v jeho průběhu zastavil, a to usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 22.11.2018, č.j. -48 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 8. 2019, č.j. -66. Exekuční řízení bylo zastaveno k návrhu opatrovníka povinného a důvodem pro zastavení řízení bylo zjištění exekučních soudů, že exekuční titul nenabyl právní moci, když tento nebyl řádně doručen (byl doručen v té době neustanovenému opatrovníkovi). Soud prvé instance pak exekutorovi nepřiznal nárok na náhradu nákladů exekučního řízení, když povinný byl v řízení úspěšným a oprávněnému tyto neuložil k úhradě z důvodu, že v době podání návrhu na zahájení exekuce nemohl mít pochyb o tom, že exekuční titul je bezvadným. Rozhodnutí k odvolání žalobce potvrdil odvolací soud. Pochybením v doručování a následném vyznačení doložky právní moci tak exekutorovi vnikla škoda právě ve výši nákladů řízení, které na vedení exekuce vynaložil, které i vymohl, ale byl nucen vrátit pro zastavení exekuce, aniž by byla kterékoli ze stran uložena povinnost tyto náklady exekutorovi uhradit.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne 19. 10. 2020. Žalovaná žalovaný nárok odmítla s tím, že pokud je namítán odpovědnostní titul ve formě nesprávného úředního postupu (chybné vyznačení doložky právní moci), pak s tímto není tvrzená škoda v příčinné souvislosti, když o nepřiznání nákladů bylo přímo rozhodnuto exekučním soudem. Tato rozhodnutí nebyla zrušena, proto se nemůže jednat ani o nezákonné rozhodnutí.

3. Mezi stranami bylo nesporným, že žalobce žalobou uplatněný nárok u žalované předběžně uplatnil, a to dne 13. 1. 2020. Věc tak může být projednána soudem.

4. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud věc rozhodl podle , aniž jednání nařizoval.

5. Protože předmětem tohoto řízení je částka nižší než 10 000 Kč a odvolání tak proti rozsudku není přípustné ( ), v odůvodnění je v souladu s  popsán toliko předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

6. Z nesporných tvrzení účastníků, která soud vzal podle ust. . o.s.ř za svá skutková zjištění, a z předložených listin, učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Žalobce, jakožto soudní exekutor, byl Okresním soudem v Ostravě pověřen vedením exekuce, pod . zn. , a to k vymožení pohledávky na základě exekučního titulu - rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 3. 3. 2010, č.j. -32. Usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 22.11.2018, č.j. -48 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 8. 2019, č.j. -66 došlo k zastavení exekuce s tím, že na exekučním titulu byla chybně vyznačena doložka právní moci (z důvodu nedoručení aktuálnímu opatrovníkovi). Žalobci pak nebyly přiznány náklady exekučního řízení, které vyčíslil částkou 7 865 Kč (PUNE ze dne 28.6.2017. Žalobce se obrátil se svým nárokem na žalovanou, a to žádostí ze dne 13. 1. 2020, přičemž žalovaná žádost neshledala důvodnou a žalobci náhradu škody neposkytla.

7. Soud posoudil věc podle následujících ustanovení. Podle ust. zákona č. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 sb. o notářích a jejich činnosti (dále jen zákona) stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. , b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle nebo v trestním řízení a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. zákona, právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož vznikla škoda. Podle ust. nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle ust. zákona byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Podle ust. zákona nejde-li o případy hodné zvláštního zřetele, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce. Podle ust. zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž po porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. zákona přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do 6 měsíců od uplatnění nároku. Podle ust. zákona domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do 6 měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

8. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku. Existence všech těchto podmínek musí být bezpečně prokázána, přičemž důkazní břemeno leží na poškozeném.

9. Soud v tomto ohledu uzavírá, že shora citovaná ustanovení zákona, a to konkrétně ust. § 8 odst. 1 a ust. § 13 odst. 1, rozeznávají dva odpovědnostní tituly - nezákonné rozhodnutí a nesprávný úřední postup. Nesprávným úředním postupem se rozumí porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to i při takových úkonech, které jsou prováděny v rámci činnosti rozhodovací, ale neodrazí se bezprostředně v obsahu vydaného rozhodnutí. Naopak nesprávnost úředního postupu či vady úkonů při úředním postupu, které směřující k vydání rozhodnutí, jež nacházejí svůj odraz v jeho obsahu, mohou být posuzovány toliko z hlediska odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím. Sami o sobě však odpovědnostní titul představovat nemohou. Nezákonným rozhodnutí je pak rozhodnutí, které nabylo právní moci (vyjma předběžně vykonatelných) a které bylo zároveň pro nezákonnost zrušeno či změněno.

10. Žalobcem je napadána nesprávnost postupu Okresního soudu v Ostravě v řízení vedeném pod sp. zn. , a to v podobě chybně vyznačené doložky právní moci, a od tohoto se odvíjející zahájené exekuce, posléze zastavené pro toto pochybení s tím, že náklady na provedení exekuce pro toto pochybení nebyly žalobci přiznány a uhrazeny.

11. Právní hodnocení skutkových tvrzení je věcí soudu, tedy soud není vázány právní kvalifikací učiněnou žalobcem a spočívající v závěru o nesprávnému úředním postupu jakožto příčině škody.

12. Fakticky se přitom žalobce domáhá toho, že nebylo rozhodnuto tím způsobem, že by některé ze stran exekuční soud uložil povinnost k náhradě nákladů exekuce, čímž by žalobci škoda nevznikla. Soudy tak dle tvrzení žalobce pochybily tím, že náklady nechaly na exekutorovi, ač na zastavení exekuce nenese žádnou vinu.

13. Po právní stránce se tak žalobce domáhá nezákonnosti rozhodnutí obou exekučních soudů, jimiž bylo rozhodováno o zastavení předmětné exekuce. Žádné z těchto rozhodnutí však nebylo pro nezákonnost zrušeno či změněno, tedy nejde o nezákonné rozhodnutí ve smyslu odškodňovacího zákona.

14. Dle se navíc nelze domáhat jakožto škody náhrady nákladů řízení, o kterých bylo již příslušnými soudy rozhodováno, což je právě posuzovaný případ.

15. K tomu je třeba doplnit, že žalobcem tvrzený nesprávný úřední postup nalézacího soudu se v tomto konkrétním případě bezprostředně odrazil v rozhodnutí obou exekučních soudů, kterými byla právě z tohoto důvodu (chybná doložka právní moci pro chybné doručování) exekuce zastavena. Současně bylo přitom rozhodnuto i o nákladech exekučního řízení, které žalobci nebyly přiznány. Pokud jde o posouzení věci ve smyslu ust. § 13 ost. 1 zákona, tedy pro nesprávný úřední postup, je tedy toto nutné vykládat tak, že v daném případě se nemohlo pojmově jednat o nesprávný úřední postup, když tento se bezprostředně promítl a odrazil v usnesení, kterým byla exekuce zastavena, a současně bylo rozhodnuto o nákladech exekuce, neboť oba exekuční soudy právě chybnost doložky a doručování exekučního titulu přímo řešily. Předmětný nárok žalobce je tedy nutno posuzovat nikoli z titulu nesprávného úředního postupu, nýbrž pouze z titulu nezákonného rozhodnutí (viz výše, nedošlo ke zrušení).

16. Dle ustáleného výkladu je pověření soudního exekutora k vedení exekuce soudním úkonem sui generis a jako takové nemůže být rozhodnutím nezákonným. Tedy ani toto pověření nemůže být odpovědnostním titulem ve formě nezákonného rozhodnutí.

17. Pro úplnost soud uvádí, že skutečnost chybného vyznačení doložky právní moci na rozhodnutí může v obecné rovině být nesprávným úředním postupem zakládajícím jakožto odpovědnostní titul jeden z předpokladů pro nárok na náhradu škody vůči státu. V tomto případě však bylo toto vyznačení doložka právní moci – viz výše – úkonem, který se odrazil bezprostředně v rozhodnutích, která nejsou nezákonnými. I pokud bychom skutečnost chybného vyznačení doložky právní moci posuzovali izolovaně, bylo by nutné dojít rovněž k závěru, že stát za vzniklou škodu neodpovídá, neboť příčinou toho, že vynaložené náklady na realizaci exekuce exekutorovi nebyly přiznány, je opět rozhodnutí exekučních soudů, které okolnosti případu vyhodnotily tak, že žádné ze stran povinnost hradit náklady exekuce nebude uložena. I při izolovaném hodnocení této skutečnosti je tak přetržena příčinná souvislost s tvrzenou škodou. Soud však pro vyhodnocení právě těchto vztahů (chybná doložka na exekučním titulu – zastavení exekuce bez přiznání nákladů) dospěl, viz výše k závěru, že jde o natolik propojené vztahy, že chybné vyznačení doložky nemůže být samo nesprávným úředním postupem, když se bezprostředně promítlo a bylo přímo posuzováno i co do nákladů exekutora uvedeným způsobem právě při zastavení exekuce.

18. Pro absenci odpovědnostního titulu tak soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

19. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. ve spojení s ust. Nákladům žalované v řízení v dané věci odpovídá částka ve výši 300 Kč představující režijní paušál za jeden úkon právní služby (vyjádření k žalobě).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).