Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
15 C 19/2020-30
Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Vladimírem Doležalem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
IČO
sídlem adresa, číslo obec
zastoupené advokátem titul jméno příjmení, IČO
sídlem adresa, číslo obec
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku částka a částku částka.
II. Soud zamítá žalobu na zaplacení částky částka a částky částka.
III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku částka.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku [částka] a částku [částka].</b> <b>II. Soud zamítá žalobu na zaplacení částky [částka] a částky [částka].</b> <b>III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku [částka].</b>
1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně uplatněný rozkazní žalobou, podanou ke zdejšímu soudu dne datum, na zaplacení částky částka. Ta představovala jednak nedoplatek pojistného částka, žalovaného za období od datum do datum a dále paušalizované náklady spojené s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného částka, a to za prokazatelně odeslanou upomínku na dlužné pojistné s upozorněním na možnost zániku pojištění. Nakonec byl také žalován úrok z prodlení z těchto částek za období od datum do datum ve výši částka. Podle tvrzení žalobkyně uzavřeli dne datum účastníci pojistnou smlouvu v písemné formě, podpisem vyplněného formuláře tohoto pojistného produktu, který je označen číslo jejímž předmětem bylo typ pojištění anonymizována dvě slova rok anonymizováno, přičemž touto smlouvou mělo být pojištěno vozidlo značka vozidla anonymizována dvě slova, anonymizována dvě slova, registrační značka, s pojistným částka za čtvrtroční pojistné období, které bylo splatné v první den pojistného období. Pojistné nebylo žalovaným zaplaceno právě za žalované období. Žaloba na zaplacení žalovaných nákladů a úroku z prodlení nebyla žaloba blíže zdůvodněna.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání nařízenému na den datum anonymizována dvě slova se nedostavil žádný z účastníků, ani jejich zástupců, přičemž pouze žalobkyně svou neúčast předem omluvila.
3. Na základě dokazování soud zjistil, že mezi účastníky byla v den uváděný žalobkyní sjednána výše uvedená smlouva, která ovšem obsahovala ujednání o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem uváděného vozidla, a to za pojistné částka ročně a pojištění zavazadel a přepravovaných osob za pojistné částka ročně. Sjednáno bylo pojistné období uváděné žalobkyní. Nad rámec žalobních tvrzení pak soud zjistil, že žalovaný byl ve smlouvě označen jako pojistník a žalobkyně jako pojistitel a že pojištění bylo sjednáno od datum.
4. Soud dále vycházel z tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný nezaplatil žalované pojistné, náhradu, ani žalovaný úrok z prodlení, když žalovaný v tomto směru neuváděl tvrzení o případném opaku, ačkoli mu tuto povinnost předepisuje § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , (dále jen„ OSŘ“). Lze souhlasit s právním hodnocením žalobkyně o tom, že, že mezi účastníky byla sjednána pojistná smlouva. Byť žalobkyně uváděla, že smlouvou bylo pojištěno vozidlo, současně nelogicky právně sama podřizovala režim smlouvy zákonu č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), (dále jen„ ZPOPV“). Pojištění upravené tímto zákonem se tedy týkalo je odpovědnosti za újmu způsobenou provozem uvedeného vozidla a podpůrně a zcela ve zbytku, tzn. u pojištění věcí a osob se vztah účastníků řídil § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , (dále jen„ OZ“).
5. Z dané smlouvy byla žalobkyně povinna vyplatit pojistnou částku oprávněné osobě v případě pojistné události. Žalovaný byl pak povinen hradit pojistné do doby zániku pojištění podle § 2782 odst. 1 OZ , resp. jen u pojištění odpovědnosti do konce kalendářního měsíce, v němž pojištění zaniklo, stalo-li se tak dříve, než uplynula sjednaná doba podle § 13 odst. 2 ZPOPV. Doba pro placení pojistného nebyla účastníky sjednána. Lhůta pro zaplacení pojistného tedy byla stanovena § 2783 odst. 2 OZ na první den pojistného období. Za žalované období tedy mělo být zaplaceno žalované pojistné do datum.
6. Pojištění trvalo také v době, za kterou se žalobkyně domáhala zaplacení pojistného. Její nárok na zaplacení pojistného za žalovanou dobu trvání pojištění v uváděném období, resp. u pojištění odpovědnosti datum anonymizována dvě slova rok v poměrné výši částka (částka u pojištění odpovědnosti a částka u ostatního pojištění) je tedy důvodný. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním tohoto peněžitého závazku, má žalobkyně právo nejen na zaplacení tohoto nedoplatku pojistného, ale také na úhradu úroku z prodlení z této částky za požadované období podle § 1970 odst. 2 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě výrokem I. vyhověl i v tomto rozsahu. Lhůta pro splnění uložené povinnosti byla stanovena podle § 160 odst. 1 OSŘ .
7. Ve zbytku byla žaloba na zaplacení pojistného v částce částka výrokem II. zamítnuta, neboť z žalobních tvrzení nebylo možné zjistit nárok za placení této částky, kdy bližší podrobnosti ohledně jejího výpočtu nebyly uvedeny. Protože soud nezjistil, že by se žalovaný ohledně této částky dostal do prodlení s placením, bylo stejným výrokem nutné zamítnout také žalobu na zaplacení úroku z prodlení z této částky.
8. Výrokem II. soud také zamítl žalobu na zaplacení paušalizované náhrady ve výši částka, neboť žalobkyně netvrdila, že by se žalovaný k placení v tomto směru zavázal. Ani ohledně tohoto nároku tedy nebylo možné zjistit právní normu, z níž by žalovaná povinnost vyplývala. Pokud se touto částí žaloby snad žalobkyně domáhala nahrazení nákladů, které jí vznikly v důsledku porušení smluvní povinnosti žalovaným, tedy náhrady toho, oč se žalobkyni v tomto důsledku zmenšil majetek, pak žalobkyně nevysvětlila, jaké konkrétní náklady (v jaké výši ve vztahu ke konkrétní činnosti či výdaji) takto vznikly a žádné náklady ani nedoložila. Jestliže snad žalovaná náhrada nevyjadřuje skutečnou hodnotu činnosti, která byla dodavatelem vykonána, ale jedná se o paušální náhradu, jejíž výše se neodvíjí od uskutečněných úkonů, lze odkázat na zobecnitelný závěr vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 21. prosince 2011, sp. zn. 25 Cdo 3476/2008 , (všechna zde citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na: http://www.nsoud.cz/) který nepřiznal právo na obdobnou náhradu nákladů za řešení škodné události. I zde pak platí, že pokud byl nárok na zaplacení částky částka hodnocen jako nedůvodný, bylo nutné výrokem II. zamítnout také žalobu na zaplacení úroku z prodlení z této částky s ohledem na akcesoritu tohoto příslušenství k úročené jistině.
9. O náhradě nákladů soud rozhodl výrokem II. v souladu s § 142 odst. 2 OSŘ , podle kterého je kritériem poměr procesního úspěchu ve věci. V daném případě měla žalobkyně procesní úspěch ve vztahu k částce částka s příslušenstvím a žalovaný byl procesně úspěšný v částce částka s příslušenstvím. Míra procesního úspěchu žalobkyně z takto zjištěného celkového součtu peněžitého předmětu řízení ve výši částka činila ~ 85 % a míra procesního úspěchu žalovaného ~ 15 %. Žalobkyně měla proto právo na náhradu nákladů, potřebných k účelnému uplatnění jejího práva před soudem v poměru ~ 70 %.
10. Žalobkyně požadovala ze svých nákladů nahradit výdaje za soudní poplatek ve výši částka, odměnu svého zástupce za tři úkony právní služby spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, ve výzvě k plnění a v písemném podání ve věci, vždy po částka za každý tento úkon. Dále žádala paušální náhradu provozních výdajů zástupce žalobkyně za tyto tři úkony po částka a zřejmě i náhradu odvodu daně z přidané hodnoty z těchto částek mimo soudního poplatku. Celkem žádala nahradit částku částka.
11. Žalobkyně vynaložila (resp. lze očekávat, že vynaloží) k účelnému uplatnění svého práva před soudem v souladu s § 137 a ve smyslu § 142 odst. 1 OSŘ tyto náklady: na soudní poplatek v částce částka; odměnu svého zástupce, který je advokátem, počítanou v souladu se stanoviskem Nejvyššího soudu České republiky, vyjádřeným v jeho rozsudku ze dne 15. května 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010 (uveřejněném pod č. 73/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní), podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za dva úkony právní služby (1. převzetí a příprava věci a 2. spis žaloby) po částka podle § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 advokátního tarifu; provozní výdaje zástupce žalobkyně v paušální výši za jednotlivé zohledněné úkony právní služby, a to ve smyslu § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, také v souladu se závěry vyjádřenými v usneseních Nejvyššího soudu, například ze dne 19. dubna 2001, sp. zn. 29 Cdo 196/2001 po částka za dva zohledněné úkony a odvod daně z přidané hodnoty z odměny a paušálních náhrad zástupce žalobkyně ve výši 21 % podle § 137 odst. 1 a 3 písm. a) OSŘ a § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty.
12. Celkem se tedy jedná o základ náhrady nákladů řízení v částce částka. Žalovaný je povinen žalobkyni nahradit z těchto nákladů poměrnou částku částka (~ 70 %). O splatnosti k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 OSŘ Lhůta pro splnění této povinnosti byla také stanovena podle § 160 odst. 1 OSŘ .
13. Další žádanou náhradu, jež se týká nákladů za úkon právní služby zástupce žalobkyně, spočívající ve výzvě k plnění adresované žalovanému, učiněné před zahájením řízení, nelze zohlednit. Výzvu k plnění totiž nelze posuzovat jako výdaj žalobkyně vynaložený v průběhu řízení a jde tedy o hmotněprávní příslušenství žalované pohledávky ve smyslu § 513 OZ , které musí žalobkyně učinit předmětem řízení, aby je bylo možné žalobkyni přiznat. V této souvislosti je nutné také odkázat na stanovisko Nejvyššího soudu České republiky, vyjádřené v jeho usnesení ze dne 13. srpna 2014, sp. zn. 22 Cdo 1655/2014 , podle nějž náklady vynaložené na předžalobní upomínku nepředstavují náklady řízení ve smyslu § 137 odst. 1 OSŘ .
14. V daném případě je navíc zřejmé, že náklady na výzvu před podáním žaloby učiněnou advokátním zástupcem žalobkyně by nebyly vynaloženy účelně s ohledem na postavení žalobkyně, jako společnosti, zabývající se poskytováním pojištění a inkasováním pojistného, v jejíchž možnostech jistě je vyzvat své dlužníky k placení jejich dluhů. V tomto směru lze odkázat na shodné závěry, vyjádřené například v odůvodnění usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 28. června 2016, čj. 25 Co 192/2016 - 62, vydaného jakožto soudem odvolacím ve věci vedené před zdejším soudem pod sp. zn. 15 C 325/2014 , usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 3. srpna 2017, čj. 25 Co 208/2017 - 94, vydaného jakožto soudem odvolacím ve věci vedené před zdejším soudem pod sp. zn. 15 C 272/2015 , usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 15. ledna 2016, čj. 25 Co 445/2015 - 55, vydaného jakožto soudem odvolacím ve věci vedené před zdejším soudem pod spisovou značkou 15 C 166/2014 , či usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 20. ledna 2016, čj. 25 Co 427/2015 - 47, vydaného jakožto soudem odvolacím ve věci vedené před zdejším soudem pod spisovou značkou 15 C 157/2014 .
15. Nakonec je, s ohledem na zjevně jiné právní hodnocení žalobkyně ohledně aplikace právní úpravy náhrady nákladů řízení, nutné doplnit vysvětlení důvodu použití ustanovení § 14b advokátního tarifu. To vyplývá z toho, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (§ 14b odst. 1 písm. a) advokátního tarifu), v řízení je předmětem řízení peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částka (§ 14b odst. 1 písm. b) advokátního tarifu) a v řízení byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení (§ 14b odst. 1 písm. c) advokátního tarifu). Protože ve smyslu závěrů vyjádřených v usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29. prosince 2016, sp. zn. 17 Co 281/2016 , (uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod číslo části občanskoprávní a obchodní, dostupném například na https://www.fulsoft.cz číslo) nedošlo při činnosti advokátního zástupce žalobkyně k podrobné individualizaci případu v žalobě, nebo zjevné aktivní účasti tohoto zástupce na shromažďování podkladů (např. zadávání posudků, zajišťování svědků), není důvod paušální náhradu přiznávat podle jiné právní normy. Nalézacímu soudu je z vlastní činnosti známo, že žalobkyně v podstatě stejnými žalobami uplatňuje své nároky na zaplacení pohledávek ze smluv o pojištění v obdobných případech, které se liší jen označením žalovaného, výší pojistného a náhrad nákladů, splatností a pochopitelně s ohledem na různé plnění platebních povinností žalovanými i žalovanou částkou. Odůvodnění žalobních návrhů je však jinak stejné. Soud připouští, že žalobkyně je účastníkem i dalších soudních sporů, které se od věci projednávané v nadepsaném řízení liší. To samo však zjevně nemůže způsobit aplikaci jiné procesní úpravy náhrady nákladů tohoto řízení..
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 OSŘ ).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.