Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
12 C 188/2020-109
Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudkyní Mgr. jméno příjmení ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D.
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalované
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 8,05% ročně, s úrokem z částky částka od datum do zaplacení ve výši 29 % ročně, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku částka do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka], se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,05% ročně, s úrokem z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 29 % ročně, to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku [částka] do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou soudu podanou dne datum se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, kterým mělo být žalované uloženo zaplatit částku částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 8,05% ročně, s úrokem z částky částka od datum do zaplacení ve výši 29 % ročně a na náhradu nákladů řízení částka. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná uzavřela dne datum s právním předchůdcem žalobkyně – právnická osoba (dříve právnická osoba nebo právnická osoba, IČO) smlouvu o poskytování bankovních produktů a služeb, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovanou a následně také poskytování kontokorentního úvěru anonymizováno k tomuto běžnému účtu. Součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky a sazebník. V souladu se smlouvou a dispozicemi byl žalované poskytnut úvěrový limit ve výši částka. Výše povoleného limitu, úroková sazba pro čerpání tohoto limitu a úroková sazba pro nepovolený debetní zůstatek byly sjednány v dispozicích ke smlouvě. Žalovaná se zavázala, že její běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek alespoň jedenkrát v průběhu každých číslo dnů čerpání anonymizováno a že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50% poskytnutého úvěrového limitu a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Dále se žalovaná zavázala neocitnout se v prodlení se splněním jakéhokoliv svého závazku vzniklého ze smlouvy. Žalovaná porušila závazky ze smlouvy, zejména překročením povoleného úvěrového limitu, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. příjmení proto využila svého práva ze smlouvy a podmínek a zrušila žalované poskytování kontokorentního úvěru anonymizováno a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši částka převedla dne datum na nově otevřený úvěrový účet č. bankovní účet. Po převedení debetního zůstatku ve výši částka na zvláštní úvěrový účet banka žalované umožnila jeho splácení ve splátkách. Žalovaná byla dle ujednání ve smlouvě ve spojení s podmínkami povinna hradit z převedeného debetního zůstatku úrok a platit poplatky za vedení úvěrového účtu ve výši dle sazebníku banky. Dlužná částka však nebyla ze strany žalované řádně a včas splácena a banka proto využila svého práva a v souladu se smlouvou a podmínkami celou dlužnou částku dopisem ze dne datum zesplatnila ke dni datum a vyzvala žalovanou k okamžité úhradě dlužné částky ve výši částka. Pohledávka však nebyla ze strany žalované řádně a včas uhrazena. Dlužná jistina se proto dále úročila úrokem s úrokovou sazbou pro nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu 29% ročně dle úrokového lístku banky platného ke dni zesplatnění. Ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty k úhradě, tj. datum požaduje žalobkyně také zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši. Pohledávka za žalovanou vyplývající z výše uvedené smlouvy vč. příslušenství a všech práv a povinností s pohledávkou spojenými byla ze strany banky postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, a to s účinností ke dni datum, což bylo žalované oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne datum, kdy byla současně vyzvána k její úhradě žalobkyni jako novému věřiteli. Dlužná částka na úvěrovém účtu byla ke dni postoupení vyčíslena na částka. K úhradě nedošlo ani přes předžalobní výzvu k plnění odeslanou doporučeně dne datum.
2. K výzvě soudu podle § 118a občanského soudního řádu žalobkyně doplnila, že v souladu s čl.„ Flexikredit“ dispozic ze dne datum byl žalované k běžnému účtu č. bankovní účet poskytnut úvěrový limit ve výši částka, žalovaná se zavázala, že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši částka, a že nepřekročí výši poskytnutého povoleného limitu. Žalovaná své závazky ze smlouvy porušila, když na svém běžném účtu přečerpala povolený limit dne datum strhnutím úhrady ve výši částka z titulu exekuce, a to o částku částka. Žalovaná současně nedodržela podmínku měsíčního kreditního příjmu min. ve výši částka za leden, únor a březen r. 2015, jak je patrné z výpisů z běžného účtu. Vzhledem k porušení smluvních podmínek, zejména nedodržení kreditního příjmu, přečerpání povoleného limitu a nařízení exekuce, využila banka svého oprávnění a v souladu s čl. 44c písm. f) a n) VOP a současně s čl. 44d písm. c) VOP zrušila žalované poskytování produktu anonymizováno (tj. zrušila povolený debet na běžném účtu) dopisem ze dne datum. příjmení současně využila své oprávnění vyplývající ze smlouvy a z čl. 44d písm. e) VOP převést v případě překročení povoleného limitu a/nebo nedodržení měsíčního kreditního příjmu debetní zůstatek z běžného účtu na nově otevřený úvěrový účet ke dni zrušení povoleného limitu a oznámit klientovi číslo nového úvěrového účtu, celkovou dlužnou částku, výši jednotlivých měsíčních anuitních splátek s tím, že délka splácení nepřesáhne dobu 24 měsíců a dále oznámí aktuální výši poplatku za převedení anonymizováno na úvěrový účet ve výši uveřejněné v sazebníku. Dopisem ze dne datum pak banka žalovanou informovala o převedení debetního zůstatku ve výši částka z běžného účtu žalované na zvláštní úvěrový účet bankovní účet, která měla být uhrazena ve 8 měsíčních splátkách po částka, počínaje dnem datum, dlužná jistina se proto dále úročila úrokem pro nepovolený debetní zůstatek ve výši 29 % ročně dle úrokového lístku banky platného ke dni převodu na úvěrový účet. Z výpisů z běžného účtu je patrný vznik a vývoj dlužné částky ve výši částka až do dne jejího převedení na úvěrový účet. příjmení částka představuje součet čerpání žalované, úroků z povoleného i nepovoleného debetního zůstatku a poplatků (tj. částka na úhradě exekuce včetně částka na dani z úroku + částka na úroku z povoleného debetu + částka na úroku z nepovoleného debetu + částka na neuhrazených poplatcích, kdy 2x částka je za vedení, částka za vymáhání a částka za otevření úvěrového účtu). Vzhledem k tomu, že žalovaná příjmení v navržených splátkách řádně a včas nehradila, banka úvěr v souladu s čl. 44d písm. b) VOP ke dni datum zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky částka, žalovaná byla informována dopisem„ oznámení banky o prohlášení dluhu za splatný“ ze dne datum odeslaným doporučeně, v souladu s ustanovením § 573 NOZ tato zásilka došla do dispozice žalované nejpozději 3. pracovní den po odeslání, tj. datum.
3. Soudem vydaný elektronický platební rozkaz byl pro nedoručení žalované do vlastních rukou zrušen. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
4. Ze smlouvy o poskytování bankovních produktů a služeb uzavřené datum mezi původním věřitelem právnická osoba, IČO, a žalovanou bylo zjištěno, že se banka zavázala žalované zřídit a vést bankovní účet č. bankovní účet, banka měla rovněž umožnit žalované čerpat z účtu až do debetního zůstatku částka, žalovaná však musela mít minimální kreditní měsíční příjem částka, žalovaná měla čerpané prostředky vrátit, platit poplatky podle sazebníku, debetní zůstatek se úročil úrokovou sazbou flexikreditu, při překročení povoleného limitu a nenapravení stavu po upomínce, mohla banka zrušit povolený limit a převést debetní zůstatek z běžného účtu na nově otevřený úvěrový účet, po takovém převodu se žalovaná zavazovala bance uhradit dlužnou částku v pravidelných měsíčních anuitních splátkách do 24 měsíců včetně poplatku 10% povoleného rámce flexikreditu, minimálně částka. příjmení mohla inkasovat smluvní pokutu, úroky a poplatky z běžného účtu i když tím vznikl nepovolený debetní zůstatek. Ke smlouvě byly dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách, podle nich byla tehdy úroková sazba 19,90% ročně. Soudu byl předložen úrokový lístek účinný od 17.12.2013, podle něj byl smluvní úrok z nepovoleného debetního zůstatku 29% ročně. Byly předloženy i všeobecné produktové podmínky účinné od 1.9.2014, sazebníky poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby, nepodnikatele platné od datum a od datum, smluvní úrok z nepovoleného debetního zůstatku činil 29 % ročně.
5. Z výpisů z běžného účtu žalované od ledna 2012 bylo zjištěno, že k datum vykazoval účet zůstatek částka, byl na něm povolen anonymizováno částka s úrokovou sazbou 21,99%. K datum proběhla z účtu úhrada exekuce na účet soudního exekutora Mgr. příjmení, Exekutorský úřad Brno ve výši částka, čímž došlo ke vzniku konečného zůstatku – částka. Do listopadu 2014 měla žalovaná na účtu i kreditní operace, od prosince už pouze debetní operace, kdy se zvyšoval debet až na částku částka, k datum došlo k převodu na otevřený úvěrový účet a běžný účet byl vyrovnán. Součástí byly i poplatky 2x částka a částka, za otevření úvěrového účtu bylo účtováno částka. Z výpisů z úvěrového účtu žalované bylo zjištěno, že od března 2015 byla až do června 2019 u žalované evidována dlužná částka částka, na kterou neproběhla jediná úhrada. Ve výpisech nebyly evidovány žádné úroky.
6. Podle dopisu z datum původní věřitel oznamoval žalované ukončení poskytování anonymizováno na jejím běžném účtu z důvodu překročení povoleného limitu o částka a prodlení s plněním třetí osobě, pro které byla žalované nařízena exekuce. V oznámení původního věřitele z datum a z podacího archu bylo zjištěno, že byla žalovaná doporučeným dopisem zaslaným datum seznámena s tím, že původní věřitel prohlásil úvěr v částce částka za splatný ke dni datum. Z oznámení z datum bylo zjištěno, že je v něm žalované oznámeno v souvislosti se zrušením anonymizováno převedením dluhu částka na nově otevřený úvěrový účet žalované s poplatkem 10% z rámce anonymizováno, žalované je oznamováno, že částka je splatná v osmi měsíčních splátkách po částka splatných vždy k 24. dni v měsíci počínaje datum s tím, že při neuhrazení termínu bude dluh vymáhán soudní cestou.
7. Z oznámení a z podacího lístku bylo zjištěno, že bylo žalované doporučeným dopisem zaslaným datum původním věřitelem oznámeno postoupení pohledávky žalobkyni. Z dohody a ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní datum bylo zjištěno, že došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni.
8. Z předžalobní upomínky a z podacího lístku bylo zjištěno, že byla žalovaná doporučeným dopisem zaslaným datum vyzvána, aby uhradila celkem částka nejpozději do datum s tím, že jinak bude dluh vymáhán soudní cestou.
9. Podle § 497 obchodního zákoníku se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je podle § 517 odst. 1 věty první občanského zákoníku v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel podle odstavce druhého téhož ustanovení právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis, kterým je vládní nařízení číslo Sb..
10. Na základě provedeného dokazování má soud zjištěno, že žalovaná uzavřela s právnická osoba datum smlouvu o úvěru, na jejímž základě měla být žalované poskytnuta možnost čerpat flexikredit do výše částka, které měly být spláceny, sjednaná původní úroková sazba byla 19,90%, podle úrokového lístku účinného od 17.12.2013 byl smluvní úrok z nepovoleného debetního zůstatku 29% ročně. Původní věřitel právnická osoba změnil v průběhu doby několikrát název, až na právnická osoba, již pod novým názvem právnická osoba k datum od smlouvy o flexikreditu odstoupil z důvodu překročení povoleného limitu žalovanou. Následně k datum původní věřitel oznámil žalované převedení vzniklého debetu včetně nepovolené části na nový úvěrový účet a vyzval žalovanou k dlužné částky formou měsíčních splátek s tím, že jinak bude po žalované vymáháno. Žalovaná dluh nesplácela. Následně původní věřitel postoupil smluvně datum svou pohledávku vůči žalované žalobkyni. Žalovaná přes výzvu s poučením soudu netvrdila a ani neprokazovala, že by uhradila více, než tvrdila žalobkyně, či že by byly dány důvody vylučující existenci pohledávky žalobkyně jako právní nástupkyně původního věřitele vůči žalované.
11. Soud přezkoumal ve smyslu § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. zjištěný skutkový stav podle § 497 a násl. obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb., včetně § 506, a dospěl k závěru, že byla žaloba podána důvodně a to jak co do žalované jistiny, úroku smluvního i zákonného úroku z prodlení. Žalovaná na základě smlouvy o flexikreditu čerpala na běžném účtu do povoleného limitu, který po překročení nevyrovnala, přestala vytvářet na běžném účtu sjednaný kreditní obrat, v důsledku exekuce došlo k vytvoření debetního zůstatku částka, který žalovaná nevyrovnala, na účet přestala poukazovat finanční prostředky, a proto právní předchůdce žalobkyně využil svého oprávnění a celý nepovolený debetní zůstatek na účtu zesplatnil k datum. Úroková sazba u nepovoleného debetního zůstatku činila v té době dle sazebníku 29 % ročně. Žalovaná debetní zůstatek nesplácela ani formou umožněných 8 měsíčních splátek. Následně došlo k postoupení pohledávky původního věřitele na žalobkyni. Žalobkyně plně prokázala svá žalobní tvrzení i nárok na debetní zůstatek a na žalované smluvní úroky z nepovoleného debetního zůstatku i zákonné úroky z prodlení. Soud proto uložil žalované zaplatit žalobkyni částku částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 8,05% ročně, s úrokem z částky částka od datum do zaplacení ve výši 29 % ročně (§ 160 občanského soudního řádu).
12. Pro úspěch žalobkyně jí soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. přiznává právo na tomu odpovídající poměrnou část náhrady nákladů řízení, a to z rozsahu nákladů účelně vynaložených, za které považuje soud zaplacený soudní poplatek částka a nákladů vyčíslených podle příslušného ustanovení vyhlášky č. 254/2015 Sb., tj. ve výši a 4 x částka (za úkony učiněné ve věci, nikoli však za vyjádření se k výzvě soudu, kdy výzva soudu byla dána z důvodu nedostatečnosti žaloby), tj. celkem částka. V daném případě však má soud za to, že žalobkyni zastoupené advokátem nesvědčí právo na náhradu nákladů řízení (dle vyhlášky č. 177/1996 Sb.), vyjma zaplaceného soudního poplatku a nákladů vyčíslených podle příslušného ustanovení vyhlášky č. 254/2015 Sb.. Jádrem podnikatelské činnosti žalobkyně je nákup a vymáhání pohledávek a s tím spojené uplatňování dobrovolně neuspokojených nároků u soudu. Byť je to pro přeměny právní formy žalobkyně a majetkových účastí společností a osob v nich obtížněji dohledatelné, fakticky jediným akcionářem žalobkyně je JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D., který je zároveň osobou, které žalobkyně uděluje plnou moc v zastupování v řízení. Táž osoba byla dříve i v pozici předsedy správní rady, jednatele, společníka. K nutným předpokladům podnikatele v tomto oboru proto nezbytně patří alespoň základní znalost hmotného i procesního práva a schopnost je využít. Subjekt, jenž se specializuje na tuto oblast, proto musí disponovat vlastním odborným potenciálem a na poskytování právních služeb profesionály z řad advokátů je nezávislý. U podnikání spočívajícím v hromadném vymáhání pohledávek lze právní zastoupení pokládat za účelné, nasvědčují-li zřejmé skutečnosti tomu, že průběh řízení se nebude vyvíjet obvyklým, očekávaným způsobem, nýbrž půjde o vybočení z tohoto stereotypu. V posuzované věci ovšem žádná mimořádná okolnost nenastala. Soud odkazuje na rozhodnutí Ústavního soudu, sp. zn. I. ÚS 988/12, dle něhož„ za účelně vynaložené náklady ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. lze považovat toliko takové náklady, které musela procesní strana nezbytně vynaložit, aby mohla řádně hájit své porušené nebo ohrožené subjektivní právo u soudu. Náklady spojené se zastoupením advokátem tomuto vymezení zpravidla budou odpovídat. Tomuto pravidlu však nelze přisuzovat absolutní, bezvýjimečnou povahu; mohou se vyskytovat i situace, za nichž náklady spojené se zastoupením advokátem nebude možno považovat za nezbytné k řádnému uplatňování práva nebo bránění práva u soudu. O takový případ půjde zejména v případě zneužití práva na zastoupení advokátem.“. Podle Nejvyššího soudu by o takové zneužití procesního práva, které občanský soudní řád zakazuje (srov. § 2 o. s. ř.), šlo tehdy, jestliže by účastník udělil advokátu plnou moc k zastupování nikoliv z toho důvodu, aby mu v řízení před soudem poskytoval právní pomoc, nýbrž proto, aby v souvislosti s tímto zastoupením vznikly náklady, které mu bude s ohledem na jím předpokládaný výsledek řízení povinen nahradit jiný účastník (viz např. 21 Cdo 756/2014, 20 Cdo 2129/2015, 25 Cdo 1119/2016 či 28 Cdo 887/2016). V daném případě tedy soud uložil žalované zaplatit žalobkyni částku částka, a to v třídenní lhůtě ode dne právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání podané ve lhůtě 15 dnů ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím soudu podepsaného.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí soudně.