Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

41 C 241/2020-44

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Bronislavou Tinklovou, LL.M., ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená anonymizováno údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 8 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 000 Kč od 18. 12. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 000 Kč od 1. 9. 2017 do 17. 12. 2020, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 863,62 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 000 Kč od 18. 12. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 000 Kč od 1. 9. 2017 do 17. 12. 2020, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 863,62 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

2. Předmětem řízení je zaplacení částky částka, tedy vrácení dluhu ze smlouvy o úvěru číslo uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně právnická osoba a žalovaným dne datum spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

4. Soud skutkově uzavřel, že dne datum byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným uzavřena distančním způsobem rámcová smlouva

číslo jejímž předmětem byla dohoda právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaného o jejich budoucím úmyslu uzavírat smlouvy o spotřebitelském úvěru (viz rámcová smlouva číslo). Dne datum byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena distančním způsobem smlouva o úvěru číslo na základě níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému na jeho bankovní účet č. bankovní účet finanční prostředky ve výši částka a žalovaný se je zavázal vrátit do datum (viz smlouva o úvěru číslo). Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši částka na jeho bankovní účet č. bankovní účet dne datum (viz výpis z účtu, sdělení banky). Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum včetně přílohy číslo). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum (viz oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum, podací arch).

5. Z anonymizována dvě slova a anonymizována dvě slova smlouva: číslo neučinil soud pro věc žádná relevantní skutková zjištění.

6. Právně soud věc podřadil pod ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “) a , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2017 (dále jen„ “).

7. Podle věty první ustanovení jako lex specialis mají přednost před ustanoveními obecné povahy v .

8. Podle poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (odstavec 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odstavec 2).

9. Podle poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odstavec 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odstavec 2).

14. Žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, když na ni přešla uplatněná pohledávka postupní smlouvou ze dne datum ( a násl. ).

15. V souladu s ustanovením a recentní judikaturou Ústavního soudu a Nejvyššího soudu České republiky (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ) soud nejprve zkoumal, zda poskytovatel úvěru při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit. Dle závěrů citovaných rozhodnutí„ neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná“. Tyto závěry jsou přitom dle citovaného rozhodnutí platné při výkladu , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, účinného do 30. 11. 2016, tak podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Platí, že„ součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit)“. Žalobkyně v řízení neprokázala, byť k tomu byla vyzvána již v průběhu přípravy jednání (viz usnesení Okresního soudu ve Zlíně ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací), že by právní předchůdkyně žalobkyně jakožto poskytovatel úvěru této své zákonné povinnosti podle a zmiňovaných judikatorních závěrů dostála, tedy že by jakkoli aktivně prověřovala či si nechala žalovaným doložit jeho příjmy, zdroj příjmů a jeho skutečné výdaje, příp. že by nahlédla do dlužnických registrů (anonymizováno, příjmení, anonymizována tři slova apod.). Vzhledem k nedostavení se žalobkyně k nařízenému soudnímu jednání, když jen u jednání soudu se může účastníkům dostat poučení soudem podle , nemohla být žalobkyně ve věci soudem poučena podle , 3 ke splnění její povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní ve vztahu k okolnosti řádného prověření úvěruschopnosti žalovaného. Pročež je třeba uzavřít, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní, že by poskytovatel úvěru dostál odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného splatit úvěr ve sjednané lhůtě, a proto je posuzovaná úvěrová smlouva jako spotřebitelská smlouva (, a a násl. ), neboť odporuje , neplatná. K této neplatnosti přihlédl soud ex lege v souladu s  (srov. rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, v řízení právnická osoba, proti anonymizováno).

16. Pakliže ale soud rozhoduje o nároku na peněžité plnění, který vychází ze skutkových tvrzení, jež umožňují posoudit uplatněný nárok po právní stránce i podle jiných norem, než jak je žalobkyní navrhováno, popř. dovolují-li výsledky provedeného dokazování podřadit uplatněný nárok pod jiné hmotněprávní ustanovení, než jakého se žalobkyně dovolává, je povinností soudu takto nárok posoudit, a to bez ohledu, zda je v žalobě právní důvod požadovaného plnění uveden či nikoliv (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 23. ledna 2002, sp. zn. ). Lze-li na základě zjištěného skutkového stavu žalobkyni přiznat plnění, kterého se domáhá, byť z jiného právního důvodu, než jak žalobkyně svůj nárok po právní stránce kvalifikovala, soud nemůže žalobu zamítnout, nýbrž musí žalobkyni plnění přiznat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 31. 7. 2003, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 78/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Soud žalobkyni v této souvislosti nemusel poučit procesně podle , když při změněné právní kvalifikaci žalobní tvrzení byla dostatečná a mohla být bez dalšího podkladem pro věcné rozhodnutí, tedy soud na jejich základě mohl dospět k závěru o vyhovění žalobě nebo o jejím zamítnutí i z jiného právního titulu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 26. 1. 2011, sp. zn. a ze dne 28. 2. 2012, sp. zn. ).

17. V daném případě při absenci závazkového vztahu bylo možno posoudit uplatněný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle a násl. . Plnění bez právního důvodu je jednou ze skutkových podstat bezdůvodného obohacení spočívající v tom, že mezi zúčastněnými osobami chybí právní vztah, který by zakládal právní nárok na předmětné plnění; o obohacení jde tehdy, dostalo-li se takovým plněním majetkové hodnoty tomu, komu bylo plněno, takže v jeho majetku došlo buď ke zvýšení aktiv, anebo ke snížení pasiv, případně se jeho majetkový stav nezmenšil, ač by se tak za běžných okolností stalo. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému z absentujícího obligačního vztahu na jeho bankovní účet č. bankovní účet dne datum částku částka. Žalovaný tuto částku dosud nevrátil.

18. Splatnost povinnosti k vrácení toho, co bylo plněno bez právního důvodu (bezdůvodného obohacení), není stanovena zákonem a ani nevyplývá ze smlouvy resp. dohody účastníků, nastává tedy podle k výzvě poskytovatele úvěru nebo jeho právního nástupce. K uplatněnému příslušenství pohledávky ( ) – zákonnému úroku z prodlení soud uvádí, že žalovaný se dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení nejpozději k výzvě žalobkyně učiněné v žalobě, která byla doručena žalovanému dne datum, když předžalobní výzva žalobkyně ani jiná výzva k úhradě dluhu se prokazatelně do dispozice žalovaného nedostala a je tak ve vztahu k nim vyloučeno užití (tzv. teorie dojití, k tomu srov. usnesení Ústavního soudu ze dne

25. 6. 2019, sp. zn. ). Lhůta tří dnů od doručení žaloby žalovanému, vzhledem k výši předmětné pohledávky, se pak jeví lhůtou, kdy žalovaný mohl plnit bez zbytečného odkladu podle . Pokud žalovaný dluh nesplnil v uvedené lhůtě, ocitl se dne datum v prodlení se zaplacením podle věty první . Podle ve spojení s  , ve znění pozdějších předpisů, je pak žalovaný povinen od datum do zaplacení zaplatit žalobkyni z této částky též zákonný úrok z prodlení, a to (ve prospěch majetkového cenzu žalovaného) v žalobkyní uplatněné výši 8,05 % ročně.

19. Vzhledem ke shora uvedeným závěrům soud žalobě jako důvodné vyhověl, při vázanosti žalobním nárokem podle , co do částky 8 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně, a to od 18. 12. 2020 do zaplacení. Ve zbylé části žalobu jako nedůvodnou soud zamítl.

20. O právu účastníků na náhradu nákladů řízení soud rozhodl podle ve spojení s  Žalobkyně splnila zákonnou podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení jí stanovenou v ustanovení (viz předžalobní výzva ze dne

datum, podací lístek) a byla úspěšná co do 79 % hodnoty sporu (výrok I. rozsudku) a neúspěšná co do 21 % (výrok II. rozsudku), počítáno z celkové hodnoty sporu včetně příslušenství pohledávky ke dni vyhlášení rozhodnutí. Žalobkyně má tedy vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení k uplatnění práva v rozsahu 58 % (79 – 21). Náklady řízení žalobkyně jsou:

- zaplacený soudní poplatek 400 Kč;

- odměna právního zástupce za zastupování 600 Kč:

z tarifní hodnoty 8 000 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu, žalobu) á 200 Kč podle , , , d), bod. 1., odst. 6 , advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů,

- hotové výdaje advokáta 300 Kč za shora uvedené tři úkony právní služby á 100 Kč podle , , d), , odst. 6 , advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů,

- DPH 189 Kč - 21% ze základu 900 Kč (600 + 300) podle ,

celkem na náhradě nákladů řízení 1 489 Kč, přičemž 58 % z této částky činí 863,62 Kč (1 489 x 0,58). Náhrada nákladů řízení je splatná k rukám právní zástupkyně žalobkyně podle

21. Podle věta před středníkem jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné v obecné pariční lhůtě, když za řízení nevyšly najevo okolnosti případu nebo důvody na straně účastníků, pro které by bylo namístě stanovit lhůtu plnění jinou ( věta za středníkem ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu, nebo exekuce.