Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
5 C 240/2020-67
Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudkyní Mgr. Janou Smýkalovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se částečně zamítá co do zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se částečně zamítá co do zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum]. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne datum domáhala na žalovaném zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že zahraniční právnická osoba příjmení anonymizováno uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které se původní věřitelka zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výše úvěrového limitu částka. Žalovaný čerpal úvěr ve výši částka. Žalovaný dosud dluží jistinu úvěru ve výši částka. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum.
2. Na výzvu soudu žalobkyně doplnila zcela obecně, že původní věřitelka prověřila schopnost žalovaného úvěru splácet, a to zjištěním exekučních řízení, lustrací v insolvenčním rejstříku, ověřením počtu závazků v interním systému poskytovatele a dále bylo po žalovaném požadováno sdělení příjmů, výdajů (viz podání žalobkyně ze dne datum na č.l. 60 spisu).
3. Žalovaný uvedl, že souhlasí s úhradou částky částka, nicméně v současné době má dluhy ve výši asi částka a na jeho mzdu probíhají exekuce, není tudíž schopen uhradit dlužnou částku jednorázově. Dále žalovaný vznesl námitky proti příslušenství pohledávky, jakož i nákladům řízení, když byl nezaměstnaný v evidenci uchazečů o zaměstnání, rozvedl se, podporoval dceru na studiích, a proto nebyl schopen dlužnou částku splácet. Na dotaz soudu žalovaný uvedl, že přes internet požádal původní věřitelku o úvěr, uvedl, jaké má příjmy, nic nedokládal, poté mu byl úvěr poskytnut.
4. Soud má za prokázané následující skutečnosti:
5. Mezi účastníky je nesporné, že žalovaný uzavřel přes internet se právnická osoba příjmení anonymizováno smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které mu tato společnost umožnila čerpat finanční prostředky do výše částka. Žalovaný čerpal úvěr v celkové výši částka. Žalovaný dosud dluží jistinu úvěru ve výši částka. Ačkoliv má žalovaný v tomto ohledu břemeno tvrzení, nedoložil, že by jistina úvěru byla nižší.
6. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum (viz č.l. 44 až 45 spisu).
7. Žalobkyně neprokázala, že by původní věřitelka důsledně zjišťovala schopnost žalovaného úvěr splácet, když v tomto ohledu nenabídla soudu žádné důkazy. Žalobkyně se k jednání nedostavila, nemohla být tudíž poučena o své povinnosti důkazní. Naopak z tvrzení žalovaného vyplynulo, že původní věřitelka nijak neověřovala tvrzené příjmy žalovaného a nezjišťovala blíže ani jeho osobní a majetkové poměry. Z obsahu spisu nevyplývá, zda byl žalovaný v době poskytnutí úvěru zaměstnán, či nikoliv, jaké byly jeho měsíční příjmy, výdaje apod.
8. Z obsahu spisu nevyplývá, že by žalobkyně (či její právní předchůdkyně) vyzvala žalovaného k úhradě dluhu.
9. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Společnost příjmení příjmení anonymizováno a žalovaný sjednali přes internet smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které se věřitel zavázal poskytnout žalovanému (v postavení spotřebitele) spotřebitelský úvěr do výše částka. Žalovaný čerpal úvěr ve výši částka. Žalobkyně neprokázala, že by původní věřitelka důsledně zjišťovala schopnost žalovaného úvěr splácet, když k tomuto nenabídla žádné důkazy. Pohledávka za žalovaným byla původní věřitelkou postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum.
10. Soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které žalovaný nijak nezpochybnil, že žalovaný neuhradil jistinu úvěru ve výši částka.
11. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen o.z.) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
12. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
13. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
14. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle odst. 3 spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.
15. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi původní věřitelkou a žalovaným došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože žalovaný vystupoval ve vztahu jako spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ). Úvěr pak může být poskytnut jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná. V tomto konkrétním případě z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by se původní věřitelka před uzavřením smlouvy o úvěru vůbec zabývala otázkou schopnosti žalovaného v budoucnu dostát svým závazkům ze smlouvy o úvěru a úvěr splácet. Původní věřitelka nijak neověřovala příjmy žalovaného, ani se blíže nezabývala jeho osobními a majetkovými poměry. Soud proto pokládal smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi původní věřitelkou a žalovaným za neplatnou dle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, když k této neplatnosti je soud povinen přihlížet ve smyslu ustanovení § 588 o.z. i bez návrhu, neboť takovéto jednání původní věřitelky (nedostatečné zjištění schopnosti žalovaného splácet úvěr) odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Původní věřitelka tedy na základě neplatné smlouvy o úvěru poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši částka. Na straně žalovaného tak vzniklo bezdůvodné obohacení dle § 2991 o.z., a žalovaný je povinen bezdůvodné obohacení vydat. Soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které žalovaný nijak nezpochybnil, že žalovaný dosud neuhradil jistinu úvěru ve výši částka. Je třeba připomenout, že žalovaný má břemeno tvrzení a břemeno důkazní o tom, zda a v jaké výši úvěr splatil. Žalovaný netvrdil, že by snad na úvěr uhradil vyšší částku, než tvrdí žalobkyně. Soud proto zavázal žalovaného uhradit žalobkyni, na níž byla pohledávka postoupena, částku částka, a to z titulu bezdůvodného obohacení.
16. Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru je ze shora uvedených důvodů neplatná, nemohl soud vycházet z data splatnosti sjednaného v této smlouvě. Jak vyplývá z ustanovení § 1958 odst. 2 o. z., splatnost pohledávky nastává na základě výzvy věřitele (resp. uplynutím přiměřené lhůty od doručení takové výzvy). Z obsahu spisu nevyplývá, že by žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k plnění. Proto soud považuje za takovou výzvu až platební rozkaz, který byl žalovanému doručen dne datum. Žalovaný byl povinen uhradit dlužnou částku do 15 dnů, tj. do datum, pokud tak neučinil, ocitl se dnem datum v prodlení s úhradou dluhu. Od tohoto data pak byly žalobkyni přiznány úroky z prodlení dle § 1970 o.z., a to ve výši stanovené vyhláškou č. 351/2013 Sb. , přičemž ve zbývajícím rozsahu byly úroky z prodlení zamítnuty.
17. Žalobkyně byla ve sporu převážně úspěšná, neúspěch se týkal jen části příslušenství, žalobkyně však neodeslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění ve smyslu § 142a o.s.ř. S ohledem na skutečnost, že žalovaný by ani při zaslání předžalobní výzvy nebyl schopen dlužnou částku uhradit, rozhodl soud ve smyslu § 142a odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, ale pouze v rozsahu uhrazeného soudního poplatku ve výši částka. Ve zbytku nebyly žalobkyni náklady řízení přiznání s odkazem na ustanovení § 142a odst. 1 o.s.ř.
18. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 věta první po středník o.s.ř. , když jiná lhůta nepřipadá s ohledem na majetkovou situaci žalovaného v úvahu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.