Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 399/2020-19

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Ottou Plachý ve věci

žalobkyně: ; příjmení jméno a právnická osoba, IČO

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení

sídlem adresa

proti;

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa

o zaplacení 15 552,60 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 699,86 Kč s vyčísleným úrokem z prodlení v částce 760,89 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 000 Kč od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do zaplacení částky 8 001,40 Kč zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 444 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 699,86 Kč s vyčísleným úrokem z prodlení v částce 760,89 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do zaplacení částky 8 001,40 Kč zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 444 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 15 552,60 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, právnická osoba, IČO, dne datum smlouvu o úvěru, na základě které mu byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 6 000 Kč a žalovaný se zavázal za poskytnutí úvěru uhradit poplatek ve výši 6 552,60 Kč a smluvní úrok z úvěru. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetových stránek anonymizováno, kde si žalovaný vybral výši úvěru, vyplnil registrační formulář a následně smlouvu potvrdil kódem, který mu byl zaslán SMS zprávou na jeho mobilní telefon. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit do datum. Žalovaný však nic neuhradil. Z původního věřitele byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, žalovanému bylo postoupení oznámeno. Žalobkyně se domáhala zaplacení jistiny ve výši 6 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 6 552,60 Kč, smluvních úroků 3 984,66 Kč (kdy se jedná o úroky ve sjednané sazbě za období od datum do datum), smluvní pokuty ve výši 3 000 Kč (jedná se o smluvní pokutu sjednanou ve smlouvě o úvěru za prodlení s placením, a to ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž byl žalovaný v prodlení, přičemž smluví pokuta byla napočítána jen do 50 % jistiny úvěru), vyčísleného úroku z prodlení ve výši 760,89 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny za období od datum do datum) a nákladů na vymožení pohledávky ve výši 164 Kč (sjednaných ve smlouvě). Dále žalobkyně požadovala zaplatit úrok z prodlení z dlužné jistiny od datum do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud věc projednal dle v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila s rozhodnutím v její nepřítomnosti a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil.

4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti:

5. Z předložené smlouvy o úvěru č. anonymizováno soud zjistil, že tuto uzavřela právnická osoba, IČO, jako věřitel (úvěrující) s žalovaným jako klientem (úvěrovaným). Žalovaný je označen mj. jménem a příjmením, rodným číslem a trvalým bydlištěm (a to shodnými, jako jsou evidovány v registru obyvatel), je uveden jeho bankovní účet bankovní účet. Ve smlouvě je uvedena výše úvěru 6 000 Kč, datum poskytnutí úvěru datum, splatnost úvěru datum, úroková sazba 40 % ročně. Dále je uveden poplatek za poskytnutí úvěru„ 2 502,60 Kč (po slevě) / 6 552,60 Kč (před slevou)“, celková částka, kterou klient zaplatí„ 8 699,86 Kč (po slevě) / 12 749,86 Kč (před slevou)“, že má být hrazeno v 1 splátce. Dále smlouva konkretizovala jednotlivá práva a povinnosti. V bodu II.1. smlouvy je uvedeno, že úvěrující poskytne úvěr a klient je povinen splatit řádně a včas poskytnutý úvěr a zároveň zaplatit Poplatek za poskytnutí úvěru a Úrok. Poplatek za poskytnutí úvěru je v bodu I.10. smlouvy definován jako finanční částka, kterou je klient povinen uhradit spolu s jistinou úvěru a Úrokem. Úrok je v bodu I.11. smlouvy definován jako konkrétní finanční částka vypočtená k termínu splatnosti úvěru na základě zápůjční úrokové sazby. V bodu VIII.1. smlouvy bylo sjednáno, že pro případ prodlení klienta se splněním kterékoliv platební povinnosti, zejména pro případ, že úvěr nebude uhrazen řádně a včas, je úvěrující oprávněn požadovat po klientovi, aby zaplatil mj. účelně vynaložené náklady, které úvěrujícímu vznikly v souvislosti s prodlením klienta (zejména náklady na výzvy, dopisy, SMS, e-maily a telefonické hovory), Úrok, úrok z prodlení ve výši stanovené právním předpisem a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je klient v prodlení. V závěru smlouvy je pak uveden pod jménem žalovaného příjmení kód anonymizováno, kterým smlouvu potvrdil.

6. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že v tomto jsou uvedeny parametry úvěru. Celková částka, kterou má klient zaplatit, je uvedena 8 700 Kč. V části týkající se RPSN je uveden reprezentativní příklad úvěru, kde jsou uvedeny stejné částky jako ve smlouvě, včetně rozdílné výše poplatků po slevě a před slevou a podle toho také rozdílná výše RPSN. RPSN platná pro klientův úvěr je však uvedena ve výši„ po slevě“. I v závěru této y se nachází elektronický kód / podpis zaslaný SMS anonymizováno.

7. Z potvrzení o platbě soud zjistil, že dne datum byla z účtu právnická osoba, provedena platba ve výši 6 000 Kč na účet žalovaného č. bankovní účet.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že předmětem smlouvy bylo postoupení pohledávek právnická osoba, na žalobkyni. Jednotlivé pohledávky měly být identifikovány v seznamu pohledávek podepsaném postupitelem i postupníkem, který tvoří přílohu číslo smlouvy. Kromě toho měl být předán i seznam pohledávek v elektronické formě, který obsahuje navíc úplaty za každou jednotlivou pohledávku. Příloha číslo byla také předložena, veškeré údaje o pohledávkách však byly na předložené kopii začerněné.

9. Z y označené žalobkyní jako příloha ke smlouvě o postoupení soud zjistil, že v této je uvedena„ půjčka“ za žalovaným ve výši 6 000 Kč ze dne datum, jsou uvedeny dlužné částky dle smlouvy. Tato však zjevně není přílohou smlouvy o postoupení pohledávky, resp. její součástí, a evidentně se nejedná ani o seznam pohledávek v elektronické formě, který měl být také předán (či jeho část), když tento měl obsahovat výši úplaty za jednotlivé pohledávky; v předložené ě však úplata za pohledávku není uvedena.

10. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že v tomto právnická osoba, (resp. člen jejího představenstva anonymizována tři slova, viz dále) oznámila žalovanému, že na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum na žalobkyni přešla pohledávka z předmětné smlouvy. Dle předloženého poštovního podacího archu bylo oznámení zasláno žalovanému dne datum.

11. Z předžalobní výzvy ze dne datum a poštovního podacího archu soud zjistil, že tuto výzvu zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému dne datum.

12. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně je zapsanou obchodní společností a kdo je oprávněn za ni jednat.

13. Nic podstatného soud nezjistil z projektu fúze sloučením ze dne datum, který se týkal fúze sloučením právnická osoba, IČO, jako právnická osoba, IČO, jako společností nástupnickou, když k fúzi mělo dojít ještě před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru, na žádná práva ani povinnosti ze smlouvy tak již uvedená fúze neměla žádný vliv.

14. Nad rámec listin předložených žalobkyní soud v souladu s ust. obstaral a provedl další důkaz, který považoval za potřebný ke zjištění skutkového stavu, a to úplný výpis z obchodního rejstříku právnická osoba, IČO, ze kterého bylo zjištěno, že osobou oprávněnou jednat za tuto právnická osoba, IČO, jako jediný člen představenstva, přičemž tuto společnost při výkonu funkce zastupoval jméno příjmení.

15. Na základě provedených důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

16. Soud vzal za prokázané, že předložená smlouva o úvěru byla mezi právnická osoba, IČO, a žalovaným uzavřena. Z této smlouvy vyplývá, že při uzavírání smlouvy byly sděleny údaje žalovaného a že smlouva byla potvrzena kódem zaslaným na uvedený mobilní telefon. Z toho je zjevné, že to byl žalovaný, kdo své údaje vyplnil a kdo požadoval zaslat peněžní prostředky na svůj účet, a že žalovaný zadáním kódu smlouvu odsouhlasil. Z potvrzení o platbě má soud za prokázané, že právnická osoba, zaslala žalovanému dne datum částku 6 000 Kč na jeho účet uvedený ve smlouvě.

17. Soud vzal dále za prokázané, že pohledávka z předmětné smlouvy o úvěru byla postoupena žalobkyni. I když nebyla předložena příloha smlouvy o postoupení pohledávek, kde měly být jednotlivé pohledávky specifikovány (resp. údaje v předložené kopii byly začerněny), z oznámení o postoupení pohledávky učiněné právnická osoba, jako postupitelem, vyplývá, že k postoupení skutečně došlo.

18. Při právním hodnocení se soud nejprve zabýval tím, zda je žalobkyně ve věci aktivně legitimována, tj. zda jí svědčí právo, kterého se domáhá. Pohledávky ze smlouvy byly postoupeny na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek v souladu s ust. , . K tomu lze ještě uvést, že i kdyby postoupení prokázáno nebylo, bylo doloženo oznámení právnická osoba, jako postupitele, o postoupení pohledávky. Z ustanovení přitom vyplývá, že pokud postupitel vyrozumí dlužníka o postoupení pohledávky, je dlužník povinen plnit postupníkovi bez ohledu na to, zda smlouva o postoupení pohledávek byla (platně) uzavřena (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2005, sp. zn. ). Žalovaný je tedy povinen případné pohledávky ze smlouvy hradit žalobkyni.

19. Pokud jde o samotnou smlouvu, soud shledal, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru dle . Předmětem smlouvy byl závazek úvěrujícího poskytnout žalovanému peněžní prostředky a závazek žalovaného tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky a poplatek. Avšak tato smlouva není zcela určitá ohledně výše poplatku, který má žalovaný zaplatit, když uvádí výši poplatku (i celkovou splatnou částku)„ po slevě“ a„ před slevou“. Není jasné, která z těchto částek pro tuto smlouvu platí. To nelze dovodit ani ze zbytku smlouvy, neboť z této nevyplývá, že by za určitých podmínek měla platit cena„ po slevě“ a za určitých cena„ před slevou“ (ani z ní nevyplývá, že by v nějakém případě žalovaný mohl o slevu„ přijít“). Bylo proto nutné přistoupit k výkladu smlouvy; pokud by pro neurčitost či nesrozumitelnost nebylo možné obsah zjistit ani výkladem ( ), jednalo by se o zdánlivé právní jednání, ke kterému se nepřihlíží ( ). Soud při výkladu smlouvy vyšel především z toho, že v obchodě není neobvyklé uvádět ceny před slevou a ceny po slevě. V takových případech cena před slevou obecně znamená cenu původní a cena po slevě cenu aktuální, která platí pro zákazníka. Závěru, že platí poplatek„ po slevě“, nasvědčuje i předložený formulář standardních informací o spotřebitelském úvěru, který sice v rámci reprezentativního příkladu také uvádí výši poplatků„ po slevě“ a„ před slevou“ a současně uvádí i výši RPSN„ po slevě“ a„ před slevou“, avšak RPSN platnou pro smlouvu uvádí ve výši„ po slevě“. Smlouva o úvěru pak uvádí pouze jednu výši RPSN, a to výši„ po slevě“ dle uvedeného formuláře. A oproti smlouvě naopak formulář neuvádí celkovou splatnou částku„ po slevě“ a„ před slevou“, ale pouze jednu částku, a to 8 700 Kč, tj. zaokrouhleně na celé Kč stejnou částku, jako uvádí úvěrová smlouva„ po slevě“. I to tedy svědčí pro závěr, že platí výše poplatku„ po slevě“. Konečně se nepochybně jedná o spotřebitelskou smlouvu a podle platí, že lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. Pro žalovaného je rozhodně příznivější výklad, podle kterého má zaplatit méně. Soud z těchto důvodů shledal, že je namístě smlouvu vyložit tak, že byla sjednána výše plateb uváděná jako„ po slevě“, to znamená, že žalovaný měl dle smlouvy uhradit věřiteli ve sjednané lhůtě splatnosti datum celkem částku 8 699,86 Kč (tj. jistina 6 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 2 502,60 Kč a zbylých 197,26 Kč zjevně představuje sjednaný úrok ve výši 40 % ročně za dobu od poskytnutí peněz do lhůty splatnosti – což soud ověřil výpočtem úroku).

20. To tedy znamená, že pokud žalobkyně požadovala na poplatku za poskytnutí úvěru zaplatit celkem 6 552,60 Kč, takový nárok nemá oporu ve smlouvě. Pro úplnost soud uvádí, že jelikož se žalobkyně nedostavila k jednání, nemohl ji soud upozornit na výše uvedený právní názor a dát jí příležitost se k němu vyjádřit (a případně uvést další skutečnosti, které by mohly mít na výklad smlouvy vliv).

21. Dále zde soud ještě uvádí, že se neztotožňuje s názorem žalobkyně, že sjednaný poplatek představuje úrok. I když je funkce tohoto poplatku zjevně totožná s funkcí úroku (tj. odměna za poskytnutí peněz), bylo na účastnících, jaké nároky si dohodnou. Pokud si účastníci sjednali namísto (či vedle) úroku poplatek, je to plně v rámci jejich smluvní volnosti (§ číslo, ) a soudu ani nepřísluší dohodu účastníků přezkoumávat, pokud se nikdo z nich nedovolává její neplatnosti ( , ). Poplatek však na rozdíl od úroků nepředstavuje příslušenství pohledávky ( ). To pak má význam i z hlediska procesního práva (např. výše peněžitého plnění pro přípustnost odvolání, tarifní hodnota pro výpočet odměny advokáta).

22. Pokud žalobkyně požadovala smluvní úrok za období od datum do datum, ani tento nárok (resp. nárok v takovém rozsahu) nemá oporu ve smlouvě. Ačkoliv zákon v případě úvěrové smlouvy předpokládá povinnost hradit úrok ( ), jeho výši nestanoví a ponechává zcela na vůli smluvních stran, zda a jak si úrok sjednají (ostatně i kdyby jeho výši stanovil, strany by se dle mohly od zákona odchýlit). Strany si ve smlouvě o úvěru povinnost platit úrok sjednaly, přitom úrok je ve smlouvě (bod I.11.) definován jako konkrétní finanční částka vypočtená k termínu splatnosti úvěru na základě zápůjční úrokové sazby. Úrok tedy představuje konkrétní vyčíslená suma za období od poskytnutí úvěru do termínu splatnosti, tj. za období od datum do datum, která činí 197,26 Kč. Pokud smlouva o úroku hovoří, vždy tím míní právě úrok tak, jak byl definován v bodu I.11. smlouvy. Ze smlouvy nevyplývá, že by v nějakém případě měla žalovanému vzniknout povinnost hradit úrok i za další období. Strany si tedy sjednaly úrok jen za období od datum do datum ve výši 197,26 Kč; pokud žalobkyně požadovala úrok i za další období, tak v tomto rozsahu žaloba není důvodná, neboť takto úrok sjednán nebyl.

23. Dále žalobkyně požadovala zaplatit smluvní pokutu ve výši 3 000 Kč, představující smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Ve smlouvě skutečně byla v souladu s § 2048 sjednána pro případ prodlení žalovaného s placením smluvní pokuta, a to ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Jelikož žalovaný porušil smlouvu tím, že úvěr řádně ve sjednané lhůtě neuhradil, je povinen smluvní pokutu zaplatit. Úvěr byl splatný dne datum, od následujícího dne tak byl žalovaný v prodlení a současně povinen hradit smluvní pokutu. Žalovaný byl v prodlení s úhradou částky celkem 8 699,86 Kč, z této částky činí smluvní pokuta 0,1 % denně za období od datum do současnosti více než požadovaných 3 000 Kč. Pro úplnost soud uvádí, že jak procentní výše smluvní pokuty, tak její celková požadovaná výše (do poloviny jistiny) je v souladu s limity dle , o spotřebitelském úvěru. V této části je tedy žaloba důvodná.

24. Pokud jde o požadovaný úrok z prodlení, žalovanému z důvodu prodlení s placením vznikla dle povinnost hradit úrok z prodlení ve výši dle Pokud tedy žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny za období od datum do datum (který byl správně vyčíslen na částku 760,89 Kč) a dále od datum do zaplacení, je i v této části žaloba důvodná.

25. Konečně pokud jde o požadované náklady na vymožení pohledávky ve výši 164 Kč, tak ve smlouvě (bod VIII.1.) bylo sjednáno, že v případě prodlení s placením může úvěrující požadovat mj. takovéto náklady. Jejich paušální výše ve smlouvě sjednána nebyla, žalobkyně tedy může požadovat jen náklady skutečně vzniklé. Skutečná výše nákladů však prokázána nebyla, z žádného předloženého důkazu nevyplývá vznik takových nákladů nebo jejich výše. K tomu soud uvádí, že žalobkyně se nedostavila k jednání, proto ji soud nemohl vyzvat k navržení důkazů v tomto směru a poučit ji o následcích neunesení důkazního břemene dle . Jelikož se toto poučení poskytuje zásadně na jednání (jak vyplývá z tohoto ustanovení), jde k tíži účastníka, že se k jednání nedostavil. Není na místě jednání odročovat proto, aby účastníkovi mohlo být poučení poskytnuto dodatečně. V této části tedy pro neunesení důkazního břemene soud žalobu důvodnou neshledal.

26. Soud tak rekapituluje, že žalobu shledal důvodnou celkem do částky 11 699,86 Kč (jistina 6 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 2 502,60 Kč, úrok 197,26 Kč, smluvní pokuta 3 000 Kč) s požadovaným úrokem z prodlení. V tomto rozsahu tedy žalobě vyhověl a ve zbytku žalobu zamítl.

27. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle , podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Přitom při hodnocení úspěchu je třeba vycházet z celé žalované částky, tj. včetně úroků, které soud pro účely posouzení úspěchu vyčíslil k datu rozhodnutí soudu ( ). Žalobkyně tak byla úspěšná do částky celkem 13 220,32 Kč (přiznaná částka včetně vyčíslených úroků z prodlení), to představuje 62 % z celkové částky, neúspěšná do částky 8 001,40 Kč, tj. 38 %, rozdíl činí 24 %, žalobkyně má tedy právo na náhradu 24 % nákladů řízení. Jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní v obdobných věcech, byly náklady řízení stanoveny dle , advokátního tarifu Náklady žalobkyně tak tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva) 3x 300 Kč, tj. celkem 900 Kč, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle advokátního tarifu, tj. 300 Kč, náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 252 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, tj. celkem 1 852 Kč. Z toho má žalobkyně právo na náhradu 24 %, tj. 444 Kč.

28. Podle ustanovení soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní dle , jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem.

Nesplní-li povinný dobrovolně rozsudkem uložené povinnosti, může se oprávněný domáhat nařízení soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.