Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
11 C 313/2020-17
Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudcem JUDr. Radkem Černovským ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 20.110 Kč / úvěr
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni:
a) částku 5.794 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 23. 11. 2020 do zaplacení,
b) částku 2.070 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 23. 11. 2020 do zaplacení,
a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbytku, tj.
a) co do částky 6.892 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % od 30. 11. 2019 do zaplacení, co do zákonného úroku z prodlení z částky 3.206 Kč od 30. 11. 2019 do 22. 11. 2020 ve výši 8,5 % ročně, co do kapitalizovaného úroku ve výši 3.528,35 Kč, co do úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 9.000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a
b) co do částky 5.354 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % od 30. 11. 2019 do zaplacení, co do zákonného úroku z prodlení z částky 3.566,91 Kč od 30. 11. 2019 do 22. 11. 2020 ve výši 8,5 % ročně, co do kapitalizovaného úroku ve výši 2.499,59 Kč, co do úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 5.636,91 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení se návrh zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – na účet Okresního soudu v Karlových
Varech – na nedoplatku SOP částku 201 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto
rozsudku.
Odůvodnění:
1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení, poplatkem za poskytnutí úvěru, smluvního úroku a hotovostního inkasa splátek. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplaceného úvěru.
2. Ve věci bylo rozhodnuto za souhlasu účastníků bez nařízení jednání.
3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:
4. Žalovaný uzavřel se právnická osoba anonymizována dvě slova, jako postupitelem, dne 3. 3. 2017 smlouvu o úvěru č. 1201012003, na základě které mu byla poskytnuta částka 9.000 Kč, a to oproti jeho závazku vrátit do 13. 4. 2018 celkem částku 15.660 Kč. Žalovaný zaplatil částku 3.206 Kč.
5. Žalovaný dále uzavřel se právnická osoba anonymizována dvě slova, jako postupitelem, dne 15. 12. 2016 smlouvu o úvěru č. 1201011896 na základě které mu byla poskytnuta částka 7.000 Kč, a to oproti jeho závazku vrátit do 25. 1. 2018 celkem částku 12.180 Kč. Žalovaný zaplatil částku 4.930 Kč.
6. Aktivní legitimace žalobkyně jako postupníka pro toto řízení plyne ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené s postupitelem dne 29. 11. 2019.
7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce dle § 2991 zák. č. 89/2012 Sb. , vztažmo k § 1970 téhož zákona, což znamená, že návrhu vyhověl pouze ohledně poskytnuté jistiny, zároveň pak den počátku prodlení žalovaného stanovil až dnem následujícím po doručení návrhu žalovanému. Ve zbytku pak, z důvodů níže uvedených, návrh zamítl jako nedůvodný, když veškeré platby žalovaného započetl na dlužnou jistinu.
8. Soud vedla k zamítnutí zbývající části návrhu aplikace příslušných ustanovení zák. č. 89/2012 Sb. , vztažmo k platné a standardní judikatuře. Soud především neposkytl právní ochranu vedlejším ujednáním pro jejich nepřiměřenou výši, a to s odkazem na ustanovení § 1813 , 1815, 2 odst. 3 a 580 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. , která je nutno na věc aplikovat z hlediska ochrany spotřebitele, když žalovaný, právě v pozici spotřebitele, úvěrovou smlouvu uzavíral, přičemž citovaná právní úprava vychází ze standardních směrnic Evropského společenství, implementovaných do Českého právního řádu, mj. směrnice Rady 91/13/ z 5. 4. 1993. Soud dále vycházel z nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. II ÚS 996/18 a sp. zn. II ÚS 3194/18 , z nichž dovozuje, že smlouvu jako takovou z hlediska posouzení její platnosti je nutno posuzovat jako jeden celek. Všechny tyto úvahy vedly soud k závěru, který vyjádřil pod výroky I. a II. tohoto rozsudku.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř.
Výrok o povinnosti žalobkyně k úhradě nedoplatku příjmení bod V. tohoto rozsudku vychází z § 4 písm. i), vztažmo k pol. 1/1b) sazebníku SOP zákona o soudních poplatcích, když z důvodů v rozsudku uvedených
takto:
Odůvodnění:
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li účastníci povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, můžou se oprávněné osoby domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.