Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (7)No categories available
15 C 245/2020-60
Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudcem Mgr. Petrem Machačkou ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení, Ph.D.
sídlem adresa
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 25 662 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se co do částky 5 062 Kč zastavuje.
II. Soud připouští změnu žaloby učiněnou žalobkyní přípisem ze dne datum.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 300 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení a s 25,85% ročním úrokem z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení, dále smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení další částky 5 300 Kč, se zamítá.
V. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 547 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Řízení se co do částky 5 062 Kč zastavuje.</b> <b>II. Soud připouští změnu žaloby učiněnou žalobkyní přípisem ze dne [datum].</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 300 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení a s 25,85% ročním úrokem z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, dále smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení další částky 5 300 Kč, se zamítá.</b> <b>V. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 547 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky 25 662 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že na základě smlouvy o úvěru číslo ze dne datum poskytla právní předchůdkyně žalobkyně – právnická osoba žalovanému bezúčelový úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit částku 34 600 Kč (úvěr 10 000 Kč, úrok ve výši 28% z jistiny v částce 2 800 Kč, úplata ve výši 4 500 Kč) v 13 měsíčních splátkách po 1 300 Kč. Celkové náklady spotřebitelského úvěru činily 7 300 Kč Celkem měl žalovaný vrátit 17 300 Kč (10 000 + 7 300). Žalovaný neuhradil ničeho, žalobkyně se domáhá zaplacení jistiny ve výši 10 000 Kč, poplatku za uzavření smlouvy ve výši 400 Kč nepožaduje, z poplatku za správu úvěru ve výši 2 200 Kč požaduje žalobkyně pouze částku 1 786 Kč, z inkasního poplatku ve výši 1 900 Kč požaduje žalobkyně pouze částku 1 542 Kč a z úroku ve výši 2 800 Kč požaduje částku 2 272 Kč, celkem tedy 15 600 Kč. Dále se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 5 000 Kč jako smluvní pokuty za pozdní platby ve výši 0,1 % denně z částky 10 000 Kč za období od datum do datum. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na současnou žalobkyni. Pohledávka proti žalovanému byla smlouvami o postoupení pohledávek postoupena na současnou žalobkyni.
2. Přípisem došlým soudu dne datum vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 5 062 Kč představující část požadované smluvní pokuty převyšující částku 5 000 Kč. S ohledem na zpětvzetí žaloby soud řízení podle § 96 o. s. ř. o. s. ř. co do 5 062 Kč zastavil. Stejným podáním žalobkyně potom rozšířila žalobu o 25,85% úrok z jistiny 10 000 Kč od datum do zaplacení. Soud tuto změnu žaloby při jednání dne datum připustil.
3. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání nesouhlasila. K nařízenému jednání se však nakonec nedostavila, svou neúčast omluvila a souhlasila s rozhodnutím věci bez své účasti. Žalovaný byl o jednání vyrozuměn, když zásilka s předvoláním byla uložena a připravena k vyzvednutí dle České pošty dne datum. Předvolání tak bylo žalovanému doručeno nejpozději dne datum. Žalovaný se však k jednání bez omluvy nedostavil, soud tedy jednal v jeho nepřítomnosti.
4. Žalobkyně uvedla, že nejsou k dispozici žádné informace o tom, že by žalovaný na daný úvěr, byť i částečně, plnil. Břemeno důkazní a břemeno důkazní v tomto směru leží na žalovaném, který však nic neuplatnil. Je třeba tedy pohlížet na žalobu tak, že nebylo uhrazeno ničeho. To, že žalobkyně uplatňuje méně, je věcí její volné úvahy.
5. Z úvěrové smlouvy ze dne datum, číslo vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč, a to za úplatu v celkové výši 7 300 Kč. Úrok představuje 28 % na poskytnuté období, tedy 25,85% ročně, RPSN potom 189,38 %. Žalovaný se zavázal splatit úvěr ve 13 měsíčních splátkách po 1 300 Kč. V článku V. bod 4 se strany dohodly pro případ prodlení dlužníka s úhradou splátek úvěru, že dlužník věřiteli zaplatí smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Souhrn uplatněné smluvní pokuty nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny.
6. Dne datum byla část závodu právnická osoba zabývající se poskytováním spotřebitelských úvěrů převedena na právnická osoba
7. Z přehledu postoupených pohledávek k návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu soud zjistil, že poskytnutá jistina činila 10 000 Kč, aktuální dluh vč. všech poplatků a úroků činil 15 600 Kč a aktuální dluh na jistině činil 10 000 Kč. Datum splatnosti představoval den datum
8. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení pohledávky za žalovaným ze právnická osoba na právnická osoba a smlouvou ze dne datum dále na žalobkyni. Poslední postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum.
9. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného dopisem ze dne datum k zaplacení částky 32 260,90 Kč.
10. Z ostatních předložených listin jako je smlouva o nájmu, pracovní smlouva či výplatnice, soud nezjistil podstatnější skutečnosti.
11. Po právní stránce se jedná o spor podle § 2395 a násl. o. z. ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb. . Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.).
12. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.).
13. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele.
14. Soud považuje tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný na úvěr ničeho nezaplatil za účelová s cílem dosáhnout pro sebe vyššího plnění. Z příloh o postoupení pohledávek vyplývá, že pohledávka proti žalovanému byla postoupena ve výši 15 600 Kč. Tato částka přitom dle výpisu zahrnuje i všechny poplatky a úroky. Tuto částku žalobkyně požaduje v souvislosti se svým vyjádřením ze dne datum. Původní částka požadovaná ze smlouvy však činila 17 300 Kč. Soud má tedy za to, že žalovaný musel uhradit minimálně částku 1 700 Kč, která byla poměrně rozpočítána na jednotlivé položky tvořící jistinu, resp. náklady úvěru, neboť na jistinu z této částky nebylo hrazeno ničeho. Tomuto ostatně odpovídá i výše poplatků, kterou žalobkyně již nepožaduje, neboť neuplatňuje poplatek za uzavření smlouvy ve výši 400 Kč, z poplatku za správu úvěru v původní výši 2 200 Kč požaduje žalobkyně pouze částku 1 786 Kč (rozdíl tak činí 414 Kč), z inkasního poplatku ve výši 1 900 Kč požaduje žalobkyně pouze částku 1 542 Kč (rozdíl tak činí 358 Kč) a z úroku ve výši 2 800 Kč požaduje částku 2 272 Kč (rozdíl tak činí 528 Kč). Celkový rozdíl činí shora uváděných 1 700 Kč (400 + 414 + 358 + 528).
15. Z úřední činnosti soudu je známo, že stejným způsobem jsou uplatňovány i jiné pohledávky původního věřitele právnická osoba postupované jiným žalobcům. Soud tedy žalobkyni ohledně plateb žalovaného neuvěřil a počítal s tím, že žalovaný na úvěr uhradil celkovou částku ve výši 1 700 Kč (rozdíl mezi tím, co měl dle úvěrové smlouvy zaplatit 17 300 Kč a požadovanou částkou 15 600 Kč).
16. Soud přezkoumal účastníky uzavřenou smlouvu o úvěru a dospěl k závěru, že tato je v části týkající se souhrnného poplatku uzavřena v rozporu s dobrými mravy.
17. Dle přesvědčení soudu je souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k poskytnuté částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o úvěr). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaný smlouvu o úvěru podepsal. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, kteří evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne datum). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující 73% (za 13 měsíců) z poskytnuté částky je neúměrně vysoký, stejně jako RPSN uvedené ve výši 189,38 %.
18. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček. Podle názoru soudu by celkové náklady na úroky, administrativní poplatky a inkasní poplatky neměly při splatnosti okolo jednoho roku přesáhnout 20% úvěru, v tomto případě tedy částku 2 000 Kč, a to včetně úroku.
19. Žalovaným bylo tedy uhrazeno 1 700 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím úvěru částku ve výši 20% z půjčky, v tomto případě tedy částku 2 000 Kč (10 000 Kč x 0,2), tak žalovanému zbývá k úhradě částka 10 300 Kč (10 000 Kč + 2 000 Kč – 1 700 Kč zaplacených žalovaným). příjmení 2 000 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí půjčky. Ve zbylé části souhrnného poplatku ve výši 5 300 Kč však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (7 300 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval 73% poskytnutého úvěru, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalovaného při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 20% poskytnutého úvěru, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné a pro částku 5 300 Kč žalobu zamítl (15 600 – 10 300). Požadavek na zaplacení smluvních úroků nebyl v této smlouvě omezen pouze na původně sjednanou dobu trvání smlouvy. Výpůjční úroková sazba je potom stanovena jako pevná ve výši 25,85% ročně pro celou dobu trvání smlouvy. Žalobkyně tedy podle názoru soudu má nárok i na běžící smluvní úrok 25,85 % ročně z jí požadované jistiny 10 000 Kč, od doby původní splatnosti smlouvy, tedy od datum do zaplacení.
20. Žalobkyně dále požadovala po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč. Jelikož žalobkyně vzala žalobu v další části smluvní pokuty ve výši 5 062 Kč zpět, tak smluvní pokuta ve výši jedné poloviny poskytnutého úvěru, tedy v částce 5 000 Kč, odpovídá zákonným ustanovením a byla soudem přiznána.
21. S ohledem na výše uvedené soudu proto nezbylo, než podané žalobě vyhovět částečně, a to výrokem III., kdy soud zavázal žalovaného uhradit žalobkyni částku 10 300 Kč (10 000 Kč + soudem přiznaný úrok a poplatky ve výši 2 000 Kč – 1 700 Kč zaplacených žalovaným), dále smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč a smluvní a zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 10 000 Kč od datum do zaplacení. S ohledem na uvedené pak soud žalobu co do částky 5 300 Kč představující část požadované úplaty za poskytnutý úvěr zamítl.
22. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení, je ve smyslu § 1970 o. z. povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z jistiny. Výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
23. Žalobkyně měla ve věci částečný úspěch a podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyně měla úspěch v částce 15 300 Kč (10 300 + 5 000) a neúspěch v částce 10 362 Kč (5 300 + 5 062, neboť do neúspěchu je nutno započítat i částku, pro kterou byla žaloba vzata zpět). Žalobkyně tak byla úspěšná z 60%, žalovaný ze 40%. Odečteme-li úspěch od neúspěchu, dojdeme k závěru, že žalobkyně má právo na náhradu 20% svých účelně vynaložených nákladů řízení.
24. Okresní soud nesouhlasí s požadavkem žalobkyně na postup podle § 7 bod 5 . vyhlášky č. 177/1996 Sb. ohledně všech úkonů právní služby. V projednávané věci je třeba vycházet z ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , neboť jde o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, který je žalobkyní opakovaně uplatňován ve skutkově i právně obdobných věcech, byť lze připustit, že v jednotlivostech se skutková i právní argumentace obsažená v podávaných žalobách může lišit, a předmětem řízení je současně částka nepřevyšující 50 000 Kč. Při stanovení výše náhrady nákladů řízení je tak nutno i v tomto případě vycházet z ustanovení § 14b odst. 1 bod 2 . vyhlášky č. 177/1996 Sb. , které stanoví výši sazby za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty přes 10 000 Kč do 30 000 Kč částkou 300 Kč a z odst. 5 písm. a/ citovaného ustanovení vyhlášky, který určuje paušální částku jako náhradu výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné ve výši 100 Kč za každý z úkonů právní služby hrazený podle odst. 1 a 2. To vše za první tři úkony právní služby.
25. Náklady řízení tvoří tedy jednak soudní poplatek 1 284 Kč a dále náklady právního zastoupení. Tyto byly určeny dle vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkonů právní služby (dále jen„ AT“), a to konkrétně ve znění od datum. Jde o odměnu advokáta za tři úkony právní služby dle § 14b odst. 1 bod 2 AT – po 300 Kč za jeden - celkem 900 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, a podání žaloby; § 11 odst. 1 písm. a) , d) AT), dále o náhradu hotových výdajů spojených s každým z úkonů – vždy po 100 Kč, tj. celkem 300 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) AT). Konečně žalobci náleží i náhrada za DPH v sazbě 21% (zák. číslo Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2013) z odměny i hotových výdajů advokáta, tj. částka 252 Kč (0,21 x (900 + 300)). Náhrada nákladů řízení tak činí celkem 2 736 Kč (1 284 + 900 + 300 + 252). Pokud jde o úkon ze dne datum spočívající v upřesnění žaloby, jejím zpětvzetí a rozšíření, pak soud náhradu nákladů za tento úkon neuznává, neboť bylo věcí žalobkyně, aby žalobu podala správně. Jestliže opomněla v původní žalobě požadovat smluvní úrok, nebo naopak požadovala smluvní pokutu ve výši, která neodpovídá zákonným ustanovením, musí jít tato skutečnost k její tíži. Jak shora uvedeno vznikl žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 20% ze shora uvedené částky, tedy celkem na částku 547 Kč Tyto náklady je žalovaný povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
Poučení:
Proti výroku II. tohoto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 1 písm. d) o. s. ř. o. s. ř. ).
Proti ostatním výrokům tohoto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích.
Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí či exekuce.