Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
36 C 295/2020-56
Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Danou Matoušovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem anonymizováno jméno jméno
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa žalovaného
o zaplacení 4 343,22 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 100 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 100 Kč za dobu od 24. 4. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2 243,22 Kč, úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4 343,22 Kč za dobu od 15. 11. 2018 do 23. 4. 2020 a úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 243,22 Kč za dobu od 24. 4. 2020 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 100 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 100 Kč za dobu od 24. 4. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2 243,22 Kč, úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4 343,22 Kč za dobu od 15. 11. 2018 do 23. 4. 2020 a úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 243,22 Kč za dobu od 24. 4. 2020 do zaplacení.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 4 343,22 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4 343,22 Kč za dobu od 15. 11. 2018 do zaplacení z titulu smlouvy o úvěru, kterou měl žalovaný uzavřít s právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba distančním způsobem prostřednictvím elektronické komunikace. Žalovaná částka 4 343,22 Kč je tvořena jistinou ve výši 2 100 Kč a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 243,22 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni.
Žalobkyně tvrdila, že smlouva o úvěru byla uzavřena prostřednictvím internetových stránek právního předchůdce žalobkyně anonymizováno, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, čímž zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Po dokončení registrace zaslal žalovaný žádost o poskytnutí úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh úvěrové smlouvy s navrhovanou výší úvěru 2 100 Kč a termínem splatnosti 14. 11. 2018. Podpis žalovaného je ve smlouvě nahrazen unikátním SMS kódem, který byl žalovanému zaslán na číslo mobilního telefonu, který žalovaný uvedl v žádosti o úvěr. K prokázání svých tvrzení o uzavření úvěrové smlouvy popsaným způsobem však žalobkyně nepředložila žádný důkaz. Předložená nepodepsaná smlouva o úvěru nemůže být důkazem o tom, že byl tvrzený postup dodržen. Žalobkyně tudíž neprokázala, že její právní předchůdce s žalovaným smlouvu o úvěru uzavřel.
V řízení bylo prokázáno, že dne 16. 10. 2018 byla na bankovní účet žalovaného připsána částka 2 100 Kč (sdělení právnická osoba ze dne 27. 11. 2020), přičemž právnická osoba postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 2. 4. 2020, seznam pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího lístku). Žalobkyni tak vznikl nárok na vrácení částky 2 100 Kč z titulu bezdůvodného obohacení (ust. § 2991 o. z.), proto soud žalovaného zavázal k zaplacení částky ve výši 2 100 Kč a ohledně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 243,22 Kč žalobu zamítl.
Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena. Za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení tak plyne ode dne následujícího po dni splatnosti závazku. Žalobkyně žalovaného vyzvala k plnění výzvou ze dne 17. 4. 2020, která byla předána k poštovní přepravě téhož dne a podle § 573 o. z. byla žalovanému doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. dne 20. 4. 2020. V této výzvě žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky do tří dnů (tj. do 23. 4. 2020). Žalovaný na výzvu nijak nereagoval, ode dne následujícího se tedy ocitl v prodlení a žalobkyni vzniká od 24. 4. 2020 nárok na úroky z prodlení v zákonné výši dané nařízením vlády č. 351/2013 (tj. 10 %). Žalobkyně se domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4 343,22 Kč od 15. 11. 2018 do zaplacení. Soud vázán jejím návrhem zavázal žalovaného k zaplacení úroku z prodlení v jí požadované nižší výši, avšak až od 24. 4. 2020 a jen z přiznané částky 2 100 Kč a za dobu od 15. 11. 2018 do 23. 4. 2020 žalobu ohledně úroku z prodlení zamítl z celé žalované částky a počínaje 24. 4. 2020 až do zaplacení ze zamítnuté částky 2 243,22 Kč.
Ve věci měl převažující úspěch žalovaný, kterému by tak podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náleželo právo na náhradu této míře úspěchu odpovídající části nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly, soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.