Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
24 C 371/2020-55
Okresní soud v Táboře rozhodl samosoudcem JUDr. Romanem Winklerem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 25 564 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 18 733,17 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení jdoucí z částky 18 733,17 Kč ve výši 10 % ročně od datum do zaplacení a dále částku 2 565,61 Kč a úrok ve výši 8,2 % ročně jdoucí z částky 17 000 Kč od datum
do zaplacení maximálně do doby, kdy úrok dosáhne částky 80 294 Kč, a to do tří dnů
od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 3 733,83 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení jdoucí z částky 3 733,83 Kč od ve výši 10 % ročně od datum do zaplacení a dále částky 531,68 Kč a úroku ve výši 87,75 % ročně jdoucí z částky 17 000 Kč od datum do zaplacení maximálně do doby, kdy úrok dosáhne částky 80 294 Kč, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 615 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 18 733,17 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení jdoucí z částky 18 733,17 Kč ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení a dále částku 2 565,61 Kč a úrok ve výši 8,2 % ročně jdoucí z částky 17 000 Kč od [datum] do zaplacení maximálně do doby, kdy úrok dosáhne částky 80 294 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 3 733,83 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení jdoucí z částky 3 733,83 Kč od ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení a dále částky 531,68 Kč a úroku ve výši 87,75 % ročně jdoucí z částky 17 000 Kč od [datum] do zaplacení maximálně do doby, kdy úrok dosáhne částky 80 294 Kč, se zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 615 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni celkovou částku 25 564,29 Kč spolu s příslušenstvím, a to z titulu nesplněných povinností vyplývajících žalované ze smlouvy o úvěru číslo uzavřené účastníky dne datum. Žalobkyně žalované na základě úvěrové smlouvy poskytla úvěr ve výši 17 000 Kč, žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a sjednaný úrok za poskytnutí úvěru splácet v 48 měsíčních splátkách po 1 394 Kč, splatných vždy k 21. dni každého kalendářního měsíce (počínaje od února 2020), a to vše dle splátkového kalendáře, který tvoří přílohu oznámení žalobkyně
o schválení úvěru. Žalovaná sjednané podmínky řádně neplnila a ocitla se tak v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru žalovaná nehradila žádnou splátku, proto žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvních pokut v celkové výši 1 398 Kč, kdy dle č.l. 6 smlouvy pro případ úhrady splátek s prodlením o délce více jak 30 dnů má žalobkyně právo na úhradu smluvní pokuty 499 Kč, účtuje tedy tuto pokutu u splátky č. 1 a 2. Dle bodu 6.2 smlouvy pak náhradu nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku, u které byla žalovaná v prodlení o délce 15 dnů, tj. u splátky 1 a 2. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s úhradou splátky
či její části v délce 65 dnů u splátky č. 1 splatné dne datum, došlo k zesplatnění úvěru
k datum. Podle bodu 6.4 smluvních ujednání úvěrové smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru stala celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 21 069,25 Kč byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejpozději do dne zesplatnění. Dále bylo ujednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění, vzniká jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu, kdy žalobkyně požaduje pouze smluvní pokutu ve výši ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, v daném případě od datum do zaplacení. Sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru. Ke dni podání žaloby žalovaná dlužila žalobkyni novou jistinu úvěru v celkové výši 21 069,25 Kč, což odpovídá původní jistině 17 000 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru (95,95 % ročně) přirostlému ke dni zesplatnění úvěru ve výši 4 069,25 Kč. Dále dluží žalovaná žalobkyni i úhradu za smluvní pokutu dle bodu 6.5 smluvních ve výši 0,1 % z dlužné částky nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalované s její úhradou, a to počínaje dnem datum do datum (den sepisu žaloby). Dále žalobkyně požaduje i úrok z úvěru ve výši 95,95 % ročně z částky 17 000 Kč, maximálně však do doby, kdy celkový úrok, za dobu od datum dosáhne částky 80 294 Kč. Po zesplatnění úvěru ani na základě předžalobní výzvy žalovaná na shora specifikovaný dluh nehradila.
2. Návrhem na uzavření úvěru číslo včetně smluvních ujednání úvěrové smlouvy, oznámením věřitele o schválení úvěru ze dne datum včetně splátkového kalendáře, karty klienta (žalované), dokladu o vyplacení úvěru, úplného výpisu se seznamu regulovaných
a registrovaných subjektů, výzvy žalobkyně ze dne datum a datum, vč. dodejky, předsmluvním formulářem včetně hodnocení klienta, prohlášení klienta, poštovních poukázek B, oznámení o změně výše dávky státní sociální podpory, výpisu z registru příjmení, předžalobní výzvy ze dne datum vč. podacího archu a výpisu ČNB pro období číslo 2020 o úrokových sazbách žalobkyně prokázala, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 17 000 Kč a žalovaná se tuto částku a sjednaný úrok zavázala splácet v 48 měsíčních splátkách po 1 394 Kč měsíčně, splatných vždy k 21. dni každého kalendářního měsíce, počínaje od února 2020. Pokud jde o úročení úvěru, žalovaná
se zavázala hradit úrok ve výši 95,95 % ročně, tato úroková sazba byla dohodnuta jako pevná
po celou dobu splácení úvěru. Dále se smluvní strany dohodly, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru. Tento úrok běží
i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté
do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Podle bodu 6.2 smlouvy pokud se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce více jak 15 dnů má právo
na úhradu smluvní pokuty ve výši 200 Kč za každou splátku a pokud se ocitne v prodlení o délce 30 dnů, je povinen uhradit smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku (bod 6.1 smlouvy). Pokud se dle bodu 6.3 smlouvy ocitne žalovaná v prodlení s úhradou splátky o 60 dnů, dojde k zesplatnění celého úvěru, zesplatnění bylo žalované sděleno dne datum. Podle bodu 6.4 smlouvy jestliže klient po zesplatnění úvěru nezaplatí novou výši jistiny úvěru v den zesplatnění, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru
až do jejího úplného zaplacení. Dne datum byla žalované věřitelem poskytnuta částka 17 000 Kč, na úhradu poskytnutého úvěru neuhradila žalovaná ničeho. Podle bodu 6.4 smlouvy
se pak ke dni zesplatnění úvěru stala celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejpozději do dne zesplatnění. Žalovaná byla k úhradě opakovaně vyzvána, zesplatnění úvěru bylo oznámeno žalované dne datum. Předžalobní výzvou ze dne datum byla žalovaná vyzvána k úhradě vzniklého dluhu
a zároveň byla upozorněna na možnost jeho soudního vymáhání. Z výpisu z registru příjmení žalované, potvrzení o sociální dávce, dokladu o zasílání sociální podpory a hodnocení klienta
před poskytnutím úvěru vyplývá, že žalobkyně před poskytnutím úvěru ověřila úvěruschopnost žalované. Ze statistického seznamu České národní banky - Úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR vyplývá, že v lednu 2020 činila průměrná sazba úroků z úvěru poskytovaná domácnostem v ČR 8,20 % ročně.
3. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutkové závěry. V dané věci byla mezi účastníky uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši
17 000 Kč a žalovaná se tento úvěr zavázala spolu s úroky z úvěru uhradit v dohodnutých splátkách po 1 394 Kč. Žalovaná smluvní ujednání nedodržela, splátky úvěru nehradila vždy včas a řádně,
a ocitla se tak s jejich splácením v prodlení. Žalobkyně úvěr ke dni datum zesplatnila. Žalobkyně požaduje uhradit dlužnou jistinu ve výši 22 467 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně od datum do zaplacení (dle bližší specifikace shora), smluvní pokutu účtovanou v celkové výši 998 Kč, náklady v souvislosti s prodlením ve výši 400 Kč, smluvní pokutu vyčíslenou k datu vyhotovení žaloby (datum) v částce 3 097,29 Kč a úrok z úvěru ve výši 95,95 % ročně z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru, dle bližší specifikace ve výroku tohoto rozhodnutí, maximálně však do doby, kdy celkový úrok, za dobu od datum dosáhne částky 80 294 Kč.
4. Při právním posouzení věci soud vycházel z § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku
(dále jen „o. z.“), podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce
nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 1977 o. z., poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla. Podle ustanovení § 2048 o. z., ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob,
jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu,
zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle § 1970 o. z.
po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není
za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li si strany výši úroku.
5. Podle § 1 odst. 2 o. z., nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 1802 o. z., mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.
6. V dané věci bylo specifické, že obdobné spory vedené žalobkyní již byly předmětem přezkoumání nadřízeného odvolacího soudu - Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v obec. Jednalo se například o rozhodnutí ze dne 22. 3. 2018, č. j. 15 Co 69/2018 –93, ze dne 22. 3. 2018, č.j. 15 Co 86/2018 -129, ze dne 9. 5. 2018, č.j. 15 Co 119/2018 -64 nebo ze dne 28. 2. 2019,
č.j. 15 Co 33/2019 . V souladu s právními závěry v nich vyslovenými dospěl podepsaný soud po přezkoumání a zhodnocení provedených důkazů k závěru, že žaloba je zčásti nedůvodná. Ve všech výše uvedených rozhodnutích, jakož i v předchozích rozhodnutích zdejšího soudu např. ze dne 23. 11. 2017, č. j. 23 C 193/2017 -36, ze dne 29. 11. 2017, č. j. 24 C 192/2017 -50, ze dne
4. 12. 2017, č. j. 24 C 147/2017 , bylo odkazováno na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu ČR, a to zejména na rozhodnutí ve věcech sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 , sp. zn. 20 Cdo 474/2006 , sp. zn. 32 Co 2773/2009 a sp. z n. 32 Cdo 3516/2009 , od kterých není důvod se v dané věci odchylovat. Konkrétně v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 Nejvyšší soud ČR dovodil, že„ Nemohou být žádné pochybnosti o tom, že nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, a že tedy jsou v rozporu s dobrými mravy.“ Dále
se v něm Nejvyšší soud odkázal na svoji ustálenou judikaturu ohledně pojmu dobrých mravů
(sp. zn. 21 Cdo 486/2002 ) a věc uzavřel se závěrem, že„ Vzhledem k tomu, že dohodnutá výše úroků (ve výši 60 % ročně) podstatně (téměř čtyřnásobně) přesahovala horní hranici této obvyklé úrokové míry, je za tohoto stavu věci odůvodněn právní závěr, že šlo o ujednání, které je v rozporu
s dobrými mravy.“ Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 32 Cdo 2773/2009
lze úroky z prodlení„ posoudit z hlediska souladu nebo rozporu s dobrými mravy pouze jako platné či neplatné a nelze je shledat neplatné jen co do výše, která přesahuje rámec dobrých mravů. Přičemž po přijetí závěru o neplatnosti dohody o výši úroku z prodlení je třeba se zabývat nárokem na zákonný úrok z prodlení (srov. shodně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. června 2008, sp. zn. 32 Cdo 3010/2007 a obdobně rozsudek ze dne 11. srpna 2005, sp. zn. 33 Odo 875/2005 ).“ Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 32 Cdo 3516/2009 uzavřeli-li účastníci smlouvy ujednání o výši úroků neplatně, má věřitel právo na úroky v obvyklé výši, a to za účinnosti občanského zákoníku ve smyslu § 1802 o. z. (dříve dle § 502 zákona č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník). Veškerá tato judikatura vydaná za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník (dále jen obč. zák.) je přitom plně použitelná i za účinnosti o. z. (viz Lavický, P. a kol., Občanský zákoník I., komentář, 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, str. 2077 – 2091).
7. Předmětnou smlouvou o úvěru ze dne datum byla mezi účastníky sjednána úroková sazba z úvěru ve výši 95,95 % ročně. Obvyklá výše úroků dle přehledu statistických údajů zveřejněných Českou národní bankou pro období leden 2020 činila pro korunové úvěry poskytnutými bankami domácnostem v ČR na spotřebu v průměru 8,20 % ročně. Dohodnutá výše úroků 95,95 % ročně tedy značně převyšuje tuto obvyklou úrokovou míru, což za situace, kdy se jedná o dlouhodobý úvěr, kdy doba splácení byla sjednána na 48 měsíců a žalovaná by tak při řádném splácení měl žalobkyni zaplatit celkem částku 66 92 Kč, tedy skoro čtyřnásobek původní jistiny úvěru, vede soud k závěru, že jde o ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy, a tedy neplatné. Nemůže přitom obstát argumentace, že se jednalo o vyjádření svobodné vůle účastníků s důsledky pacta sunt servanda, neboť korektiv dobrých mravů se uplatňuje právě na smluvní ujednání. Smluvní ujednání nejsou vyloučená ze soudního přezkumu, naopak tyto musí soud ex offo vždy přezkoumávat z hlediska souladu s dobrými mravy.„ Následkem rozporu s dobrými mravy je podle § 580 odst. 1 neplatnost právního jednání, ve spojení s ustanovením § 588 je třeba dospět k závěru, že se jedná vždy o neplatnost absolutní.” (viz výše uvedená odborná literatura, str. tamtéž). Na toto posouzení nemá žádný vliv § 1793 o. z. nebo § 1813 o. z., neboť jimi nejsou vyloučena ustanovení o absolutní neplatnosti právního jednání, které je zjevně v rozporu s dobrými mravy; právě k takovému absolutně neplatnému právnímu jednání došlo v dané věci. K témuž právnímu závěru dospěla
též všechna výše uvedená rozhodnutí odvolacího soudu. Jedná se přitom o důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, a proto soud považuje ve smyslu § 576 o. z. za neplatnou jen tuto část uvedené smlouvy úvěru, kde byly sjednány úroky z úvěru v nemravné výši 95,95 % ročně. I zde se jedná o shodný právní závěr, jaký je i ve všech výše uvedených rozhodnutích odvolacího soudu. Protože žalovaná poskytnutý úvěr vyčerpala, avšak řádně jej nesplácela (viz výše uvedené závěry o prokázaném skutkovém stavu), bylo zesplatnění úvěru po právu a žalované vznikla povinnost jej zcela zaplatit.
8. Protože úroky sjednané mezi účastníky byly neplatné a žalobkyně má v souladu s výše citovaným § 1802 o. z. nárok na úroky obvyklé, tj. ve výši 8,70 % ročně, musel soud provést přepočet částek, které žalovaná zaplatila a žalobkyně je započítávala na nemravně vysoké úroky. Postupoval přitom tak, že vyšel ze smluvního ujednání účastníků, že splátkou úroků, na kterou žalobkyně započítávala platby žalované, se rozumí dohodnutý úrok 95,95 % ročně a tento zápočet je však vzhledem k výše dovozené neplatnosti sjednaných úroků zcela nesprávný. Žalobkyně má nárok na úroky v obvyklé výši (§ 1802 o. z.). V dané věci soud proto vycházel z toho, že žalovaná neuhradila k datum žádnou částku. Úrok z jistiny (8,20 % ročně) tak ke dni zesplatnění dosáhl částky 335, 17 Kč Nová jistina ke dni zesplatnění tak dosáhla částky 17 335,17 Kč. Žalovaná dále žalobkyni dluží smluvní pokutu za prodlení s hrazením splátky č. 1 a 2 v celkové částce 998 Kč a náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované v celkové částce 400 Kč. Žalovaná dále dluží žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 17 335,17 Kč za období od datum do zaplacení,
když za období od datum do dne sepisu žaloby datum tato smluvní pokuta dosáhla částky 2 565,61 Kč. Žalovaná taktéž dluží žalobkyni úrok obvyklý v místě a čase ve výši 8,20 % ročně jdoucím z částky 17 000 Kč od datum do zaplacení.
9. S ohledem na výše uvedené tak soud žalobě vyhověl, co do prokázaných nároků uvedených v článku 8. tohoto rozsudku. V rozsahu přesahujícím tyto nároky soud žalobu, jako nedůvodnou zamítl.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobci částku 1 615 Kč, která představuje úspěch žalobkyně ve věci v rozsahu 25,1 %. Náklady řízení tvoří odměna za zastoupení žalobkyně ve výši 3 040 Kč, která byla stanovena dle § 14b odst. 1 bod 1 .
a odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , v účinném znění (dále jen„ advokátní tarif“), dále se jedná o 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a o 1 paušální náhradu hotových výdajů v částce 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. V této souvislosti soud konstatuje, že zástupkyně žalobkyně učinila 4 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) , d) a g) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby a účast u jednání). Součástí náhrady nákladů řízení je jak cestovné v částce 441,90 Kč za cestu obec – obec (celkem 60,5 Km) automobilem Alfa Romeo 166 registrační značka, s kombinovanou spotřebou 9,7 litru benzínu BA 95, tak náhrada za promeškaný čas za cestu obec – obec v rozsahu dvou započatých půlhodin v částce 200 Kč Náklady řízení představují součet všech shora uvedených částek zvýšený o náhradu za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 %, a to v souladu s § 137 odst. 3 o.s.ř. a § 14a advokátního tarifu, neboť zástupkyně žalobkyně prokázala, že je jejím plátkyní. Součástí přiznaných nákladů řízení je i zaplacený soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení ve výši 1 279 Kč Náklady řízení činí celkem částku ve výši
6 460,10 Kč, kterou je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám její zástupkyně do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř. ). K aplikaci § 14b advokátního tarifu soud závěrem dodává, že jen v roce 2019 žalobkyně podala několik desítek návrhů na zahájení řízení ve skutkově a právně obdobných věcech, tedy stran dlužného úvěru.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích – pobočka v obec, prostřednictvím Okresního soudu v Táboře.