Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
28 C 2/2020-59
Okresní soud okres rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Auterskou Šaškovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení částky 92 167, 70 s příslušenstvím
takto:
I.) Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 56 000 Kč
s 10 % zákonným úrokem z prodlení z částky 56 000 Kč jdoucím od 26. 7. 2019 do
zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II.) Ve zbytku tedy co do částky 36 167,70 Kč s příslušenstvím, se žaloba zamítá.
III.) Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění:
I.) Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 56 000 Kč s 10 % zákonným úrokem z prodlení z částky 56 000 Kč jdoucím od 26. 7. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II.) Ve zbytku tedy co do částky 36 167,70 Kč s příslušenstvím, se žaloba zamítá. III.) Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
1.) Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu Plzeň – sever dne 24. 7. 2019 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit mu částku 69 697 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že dne datum byla uzavřena mezi žalovanou a věřitelem smlouva o úvěru číslo na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 56 000 Kč dne 18. 5. 2018. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 134,25 % ročně splácet ve 42 měsíčních splátkách po 4 337 Kč. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobce prověřena. Žalovaná však neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení, když v souvislosti s poskytnutým úvěrem neuhradila ničeho. V souladu se smluvním ujednáním došlo k zesplatnění úvěru, kdy žalobci vzniklo v důsledku prodlení žalované právo na zaplacení smluvní pokuty dle bodu 6.1. smlouvy v celkové výši 998 Kč, dále právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované v celkové výši 400 Kč dle čl. 6 smlouvy. V důsledku prodlení žalované došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru v souladu s čl. 6 smlouvy, a to ke dni 26. 8. 2018. Podle bodu 6.4. smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši 68 299,80 Kč byla žalovaná povinna uhradit nejpozději v den zesplatnění úvěru. V bodu 6.5. smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže nebude po zesplatnění úvěru zaplacena nová jistina úvěru v den jeho zesplatnění, vzniká dlužníkovi povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, tj. od 28. 8. 2018 do jejího úplného zaplacení. V bodě 2.2. smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru. Žalovaná částka se tak skládá z částky odpovídající dlužné nové jistiny úvěru v celkové výši 68 299,80 Kč, smluvní pokuty dle bodu 6.1. smlouvy ve výši 998 Kč, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2. smlouvy ve výši 400 Kč, smluvní pokutu dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru kapitalizované k datu vyhotovení žaloby ve výši 22 470,70 Kč a úroku za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 56 000 Kč od 28. 8. 2018 ve výši 88,21 % ročně. Žalobce dále uvedl, že dle bodu 2.2. smlouvy je výše úroku za poskytnutí úvěru limitována na 120 % částky, kterou má žalovaný zaplatit dle části A smlouvy, tedy na částku 218 584 Kč, což zohlednil ve svém petitu.
2.) Usnesením ze dne 5. 11. 2019 č. j. 5 C 95/2019 – 24 vyslovil Okresní soud Plzeň – sever svoji místní nepříslušnost a věc byla postoupena soudu zdejšímu.
3.) Podáním doručeným zdejšímu soudu dne 20. 1. 2020 vzal žalobce žalobu částečně zpět, a to co do úroku ve výši 53,21 % ročně z částky 56 000 Kč, jdoucím od 28. 8. 2018 do zaplacení, ve zbytku na svém požadavku trval.
4.) Usnesením zdejšího soudu ze dne 13. 2. 2020 č. j. 28 C 2/2020 – 51 bylo řízeno částečně dle požadavku žalobce zastaveno.
5.) Soud ve věci nařídil ústní jednání na den 10. 6. 2020, ke kterému se žalovaná nedostavila, ačkoli k jednání byla řádně a včas předvolána. Soud tedy jednal v její nepřítomnosti.
6.) Z předložených listin byly zjištěny tyto skutečnosti. Dne 18. 5. 2018 došlo k uzavření smlouvy o úvěru mezi žalobcem a žalovanou, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 56 000 Kč, kdy celková částka, kterou si žalovaná v souvislosti s poskytnutím této částky zavázala uhradit, byla 182 154 Kč. Doba trvání úvěru byla na 42 měsíců s tím, že celkovou částku se zavázala žalovaná splácet formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 4 337 Kč, vždy do 22. dne kalendářního měsíce. Zápůjční sazba byla stanovena ve výši 134,25 % ročně, kdy výše předpokládané roční procentní sazby nákladů RPSN na úvěr činily 134,25 % smlouvě jsou dále uvedeny sankce v případě nedodržení smluvních podmínek, a to zejména v čl. 6, kdy obsah těchto sankcí odpovídá žalobnímu tvrzení žalobce. Dne 17. 5. 2018 byl dále sepsán tzv. předsmluvní formulář, ve kterém byly ujednány základní podmínky smlouvy. Z listiny označené hodnocení klienta soud zjistil, že žalobce před poskytnutím úvěru zjišťoval finanční situaci žalované. Soud poukazuje na to, že pokud byl stanoven čistý měsíční příjem klienta ve výši 11 800 Kč s tím, že výdaje byly uvedeny pouze v částce 5 090 Kč a měly zahrnovat bydlení, tj. nájemné a inkaso ve výši 1 680 Kč a životní minimum 3 410 Kč, pak soud podotýká, že má za to, že výdaje tak, jak byly uvedeny, jsou značně podhodnocené a neodpovídají reálným potřebám běžné osoby. Z oznámení o schválení úvěru ze dne 21. 5. 2018 soud zjistil, že žalované byl schválen úvěr v požadované výši tím, že součástí byl splátkový kalendář, kdy z dokladu o vyplacení úvěru vyplývá, že ve prospěch žalované byla poukázána částka 56 000 Kč. Žalovaná netvrdila, tudíž ani neprokazovala opak. Soud taktéž k důkazu provedl kartu klienta, ze které vyplynulo, že žalovaná v souvislosti s poskytnutím úvěrem neuhradila ničeho, ani k tomuto tvrzení žalovaná netvrdila, tudíž ani neprokazovala opak. Z výzvy k zaplacení ze dne 23. 7. 2018 soud zjistil, že žalobce vyzýval žalovanou k úhradě dlužné částky, když nebyla uhrazena první ani druhá splátka s tím, že žalovaná byla upozorněna na možnost zesplatnění celého úvěru. Dopisem ze dne 22. 8. 2018 byla žalovaná opětovně upomínána k uhrazení dlužné částky. Z oznámení z 26. 8. 2018 vyplynulo, že žalovaná byla informována o tom, že došlo k okamžitému zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy a žalovaná byla vyzvána k okamžitému zaplacení všech pohledávek. Stejně tak žalovaná byla vyzývána k uhrazení veškerých pohledávek vůči žalobci předžalobní výzvou ze dne 3. 7. 2019.
7.) K důkazu soud taktéž provedl žalobcem předložené informace o zápůjčních úrokových sazbách obvyklých na trhu, vyjádření ČNB včetně úrokových sazeb a odpověď název práv. osoby Název práv.osoby ohledně úrokových sazeb. Podle systému časových řad a rad dostupných na webových stránkách www.cnb.cz, činila průměrná úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v květnu 2018 při spotřebě v rozmezí od jednoho roku do pěti let včetně 8,23% ročně.
8.) Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9.) Podle § 6 občanského zákoníku, je každý povinen jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu.
10.) Podle § 8 občanského zákoníku, zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.
11.) Podle § 580 občanského zákoníku, je neplatné právní ujednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákon, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
12.) Podle § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
13.) Podle § 1813 občanského zákoníku, se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.
14.) Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze částečně. Soud posoudil shora uvedenou smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou a to s poukazem na porušení § 6 občanského zákoníku v souvislosti s poškozením spotřebitele tak, jak má na mysli ustanovení § 580 a § 1813 a následujících občanského zákoníku. Důvodem pro tento závěr je daná úroková sazba, která byla ve výši po 134,25 % ročně. Takto stanovená úroková sazba zcela jednoznačně vybočuje z mezí, které jsou dlouhodobě judikaturně nastaveny, kdy nejvyšší soud se opakovaně vyjádřil, že takto stanovený úrok je rovnající se zhruba trojnásobku běžně používané úrokové sazby v daném období. Pokud se v době uzavření smlouvy úroková sazba dle informací příjmení pohybovala ve výši 8,23 % ročně, pak sjednaná úroková sazba absolutně několikanásobně vybočuje ze stanovených mezí. Jednání žalobce při uzavírání smlouvy vykazuje všechny znaky jednání, které ukazují pouze snahu žalobce získat finanční prostředky v nestandardní výši. S ohledem na shora uvedené závěry pak bylo nutno požadavek žalobce posoudit jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 občanského zákoníku, kdy z tvrzení žalobce vyplynulo, že žalovaná v souvislosti s poskytnutým úvěrem neuhradila ničeho. Bylo případně na žalované, aby prokázala opak, ale nestalo se tak. Soud tedy důvodný požadavek žalobce považuje pouze co do částky 56 000 Kč, představující poskytnutou jistinu úvěru. Tím, že žalovaná řádně a včas nehradila, dostala se do prodlení, pak soud v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku přiznal úroky z prodlení v souvislosti se vznikem bezdůvodného obohacení. Okamžik prodlení soud vázal k předžalobní výzvě ze dne 3. 7. 2019, kdy z podacího archu je zřejmé, že předžalobní výzva byla odeslána 4. 7. 2019, nejpozději tak 10. 7. byla dle občanského zákoníku fikcí doručena žalované s tím, že lhůta k plnění byla stanovena v délce 15-ti dnů, žalovaná tak nejpozději ke dni 25. 7. 2019 měla žalobci bezdůvodné obohacení vydat, pokud tak neučinila, ocitla se v prodlení ode dne následujícího.
15.) Co do zbytku byla žaloba zamítnuta.
16.) O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. občanského řádu i náklady nebyly přiznány ani jedné ze stran s tím, že soud podotýká, že v rámci nákladů řízení soud zohlednil taktéž veškeré příslušenství, které žalobce požadoval a které soud kapitalizoval ke dni vydání rozhodnutí.
17.) O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu okres. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.