Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 170/2020-37
Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Šťastnou ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem titul jméno příjmení, titul.
sídlem adresa
proti
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum
bytem adresa
o zaplacení 87.423,70 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku 25.909,45 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky za dobu od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni na nákladech řízení částku 13.105,60 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně titul jméno příjmení, titul.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku 25.909,45 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky za dobu od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni na nákladech řízení částku 13.105,60 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení], [titul].</b>
Žalobou z datum domáhala se žalobkyně úhrady částky 87.423,70 Kč jako nesplaceného zůstatku úvěru, poskytnutého žalované, kdy úvěr byl zesplatněn z důvodu porušení povinnosti řádné a včasné úhrady sjednaných splátek. V návaznosti na zjištěné majetkové poměry žalované v době poskytnutí úvěru, zásadně odlišné od poměrů žalovanou deklarovaných, vzala před zahájením jednání žalobkyně částečně žalobu zpět do části, přesahující poskytnutou úvěrovou jistinu, poníženou o uhrazené platby, a zůstatek jistiny dále nárokovala z titulu bezdůvodného obohacení, které žalované vzniklo plněním z neplatné úvěrové smlouvy. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání se bez omluvy nedostavila.
Ze smlouvy o hotovostním úvěru vzal soud za prokázáno, že dne datum uzavřeli účastníci smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 97.000,00 Kč jako spotřebitelský, účelově neurčený úvěr, úročený 27,76 % ročně, který se žalovaná zavázala uhradit v 84 splátkách po 2.715,00 Kč. Z výpisu z úvěrového účtu žalované vzal soud za prokázáno, že úvěr čerpala v plné výši dne datum, přičemž na splátkách uhradila celkem částku 71.090,55 Kč. Výzvou z datum, odeslanou žalované datum, vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě celého zůstatku úvěru do 14 dnů.
Dle podání žalobkyně z datum žalovaná při uzavření úvěru za účelem posouzení své úvěruschopnosti deklarovala příjem 18.500,00 Kč, splátky jiných úvěrů 4.936,00 Kč. Ze zprávy České správy sociálního zabezpečení a z výdělkové zprávy vzal soud za prokázáno, že v době uzavření úvěrové smlouvy žalovaná pobírala starobní důchod ve výši 5.682,00 Kč (od ledna rok), přičemž z pracovního poměru (hlavní pracovní poměr a dohoda o provedení práce) u anonymizována dvě slova obec anonymizováno část obce měla v roce 2016 průměrný měsíční příjem 8.190,00 Kč, tj. dosahovala měsíčně celkových příjmů 13.872,00 Kč, z nichž po úhradě jiných závazků z úvěru (4.936,00 Kč) jí zbývalo 8.936,00 Kč. Při úhradě závazků z předmětné úvěrové smlouvy (2.715,00 Kč měsíčně) by tak žalované zůstávalo k dispozici 6.221,00 Kč, přičemž dle podání žalobkyně činily žalovanou tvrzené měsíční výdaje na bydlení 5.608,00 Kč a životní minimum 2.400,00 Kč, celkem tedy 8.008,00 Kč.
Z takto provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba – po částečném zpětvzetí – je důvodná.
Z výše uvedeného vyplývá, že žalobkyně zcela jednoznačně před uzavřením úvěrové smlouvy nesplnila povinnost prověřit úvěruschopnost žalované, kterou jí ukládá § 86 odst. 1 , 2 zákona 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, když dle tvrzení žalobkyně měla mít žalovaná příjem z důchodu ve výši 18.500,00 Kč, přičemž ze zprávy ČSSZ vyplývá, že takového příjmu z důchodu žalovaná nikdy nedosahovala. Navíc z výše uvedeného vyplývá, že žalovaná měla po úhradě svých závazků příjmy, které nedostačovaly ani k pokrytí základních životních potřeb.
S ohledem na tato zjištění žalobkyně svůj nárok vznesla z titulu bezdůvodného obohacení, kterého se žalované dostalo plněním z neplatné úvěrové smlouvy. Neplatnost úvěrové smlouvy vyplývá z porušení povinnosti žalobkyně prověřit řádně úvěruschopnost žalované, kdy ze shora uvedených zjištění vyplývá, že žalobkyně zjevně neměla k dispozici, resp. po žalované nevyžadovala, jakýkoliv doklad o výši jejího příjmu, neporovnala tak reálnou výši příjmů žalované a výši jejích závazků, a tím i schopnost dostát povinnostem z uzavírané úvěrové smlouvy, v důsledku čehož je uzavřená smlouva absolutně neplatná (viz rozhodnutí Ústavního soudu III. ÚS 4129/18 , rozhodnutí Nejvyššího správního soudu 1 As 30/2015 , výklad čl. 8 směrnice 2008 /48/ o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/, a bodu 26 její preambule, jak jej provedl Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ve věci C -449/13 CA Consumer Finance S.A. vs. Ingrid Bakkaus a další).
Soud proto za situace, kdy dovodil neplatnost úvěrové smlouvy, nárok žalobkyně posoudil v souladu s jejím procesním stanoviskem jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 an. zákona 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále o.z.), a to jako plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o.z.), které je žalovaná povinna vydat (§ 2991 odst. 1 o.z.) v rozsahu, v jakém se obohatila. Soud proto žalobě vyhověl do částky 25.909,45 Kč, představující rozdíl mezi žalobkyní poskytnutou částkou 97.000,00 Kč a žalovanou provedenými úhradami v celkové výši 71.090,55 Kč. Žalobě bylo vyhověno i pokud jde o nárok na úhradu úroku z prodlení (§ 1970 o.z., vládní nařízení 351/2013 Sb. , kterým se určuje výše úroků z prodlení), když pokud jde o dobu prodlení, s ohledem na závěr o neplatnosti úvěrové smlouvy vycházel z první doložené výzvy k vydání obohacení v podobě výzvy z datum, odeslané datum, a doručené žalované dle § 573 o.z. třetím pracovním dnem, tj. datum. Žalobkyní stanovená 14 denní lhůta tak uplynula datum, a žalovaná je v prodlení od datum.
Podle § 142 odst. 1 zákona 99/1963 Sb. občanský soudní řád byla žalovaná jako procesně neúspěšný účastník zavázána k úhradě nákladů řízení, sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku 1.296,00 Kč a nákladů právního zastoupení dle vyhlášky 177/1996 Sb. o odměnách advokátů za čtyři úkony (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby a účast u jednání) po 2.140,00 Kč, včetně čtyř režijních paušálů po 300,00 Kč a 21% DPH v částce 2.049,60 Kč celkem 13.105,60 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí, prostřednictvím Městského soudu v Brně ke Krajskému soudu v Brně.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.