Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 1/2020-14

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní titul Lenkou Engelovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 5 449 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 500 Kč od 30. 7. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do smluvní pokuty ve výši 949 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 538,64 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 4 500 Kč od

28. 11. 2019 do 29. 7. 2020 zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 891,38 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 500 Kč od 30. 7. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se, co do smluvní pokuty ve výši 949 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 538,64 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 4 500 Kč od 28. 11. 2019 do 29. 7. 2020 zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 891,38 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným nadepsanému soudu dne 30. 7. 2020 domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 5 449 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně, právnická osoba, IČO, uzavřela s žalovaným rámcovou smlouvu o úvěru číslo na ní navazující smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě původní věřitelka poskytla žalovanému dne 20. 12. 2017 na jeho účet částku 4 500 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit původní věřitelce poskytnuté peněžní prostředky ve lhůtě do 3. 4. 2018. Jelikož žalovaný této své povinnost včas a řádně nedostál, byla mu původní věřitelkou účtována smluvní pokuta dle čl. 12 odrážka číslo smlouvy ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, a to za období od 4. 4. 2018 do 31. 10. 2019 ve výši 949 Kč. Původní věřitelka smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30. 10. 2019 s účinností ke dni 27. 11. 2019 postoupila svou pohledávku za žalovaným ve výši 5 449 Kč na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 7. 1. 2020. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k zaplacení žalované částky upomínkou ze dne 9. 7. 2020.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle č. (dále jen „ “), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Na základě listin založených ve spise dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu:

4. Výpis z obchodního rejstříku žalobkyně dokládá právní subjektivitu žalobkyně.

5. Z rámcové smlouvy o úvěru číslo ze dne 20. 12. 2017, jednotlivé smlouvy o úvěru číslo ze dne 20. 12. 2017 a profilu žalovaného jakožto klienta právní předchůdkyně žalobkyně

číslo má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba, uzavřela s žalovaným za pomoci prostředků komunikace na dálku dne 19. 12. 2017 rámcovou smlouvu o úvěru a na jejím podkladě smlouvu o úvěru číslo kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému na jeho bankovní účet částku 4 500 Kč a žalovaný se zavázal ve lhůtě 44 dnů tuto částku původní věřitelce vrátit. Úrok byl sjednán ve výši 1 Kč. Pro případ prodlení žalovaného s vrácením úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky dle bodu 12 odrážky číslo smlouvy o úvěru.

6. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru vyplývá, že žalovaný byl před uzavřením smlouvy seznámen s jeho právy a povinnostmi vyplývajícími mu z uzavírané smlouvy o úvěru.

7. Z výpisu z účtu původní věřitelky ze dne 20. 12. 2017 a faktury číslo z 20. 12. 2017 se podává, že původní věřitelka převedla na účet č. bankovní účet částku 4 500 Kč a že téhož dne vystavila žalovanému fakturu na zaplacení částky 4 500 Kč se splatností dne

2. 2. 2018.

8. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30. 10. 2019 včetně její přílohy, potvrzení o zaplacení úplaty ze dne 30. 10. 2019 a oznámením o postoupení pohledávky ze dne 7. 1. 2020 včetně poštovního podacího archu ze dne 9. 1. 2020 žalobkyně doložila, že původní věřitelka postoupila svou pohledávku za žalovaným ze smlouvy o úvěru číslo ve výši 5 449 Kč na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem původní věřitelky ze dne 7. 1. 2020 podaným k poštovní přepravě dne 9. 1. 2020.

9. Výzvou před podáním žaloby ze dne 9. 7. 2020 včetně poštovního podacího archu z 10. 7. 2020 žalobkyně doložila, že její právní zástupce žalovaného před podáním žaloby vyzvala k zaplacení žalované částky upomínkou ze dne 9. 7. 2020 podanou následujícího dne k poštovní přepravě.

10. Žalobkyně netvrdila, že by zkoumala před poskytnutím úvěru úvěruschopnost žalovaného

a ani z předložených listin tato skutečnost nevyplývá.

11. Soud má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému prostřednictvím bankovního převodu na jeho účet č. bankovní účet dne 20. 12. 2017 částku 4 500 Kč. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně, ani následně po postoupení pohledávky žalobkyni na předmětný závazek ničeho neuhradil. Právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru neověřila úvěruschopnost žalovaného. K zaplacení dluhu byl žalovaný vyzván oznámením o postoupení pohledávky ze dne 7. 1. 2020 odeslaným mu dne 9. 1. 2020 a předžalobní upomínkou ze dne 9. 7. 2020 odeslanou mu následujícího dne.

12. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

13. Mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu z. č. o spotřebitelském úvěru, podle kterého je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Žalovaný byl spotřebitelem. Dle ustanovení z. č. 89/2012Sb, (dále jen „o. z.“)„ spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.“

14. V daném případě žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně nedostála povinnosti stanovené jí v ustanovení o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr, když schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr vůbec nezkoumala.

15. Pokud jde o charakter neplatnosti předmětné smlouvy o úvěru uzavřené dle § 2395 a násl. o. z., uzavřené po nedostatečném posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyní, je třeba, aby k neplatnosti takové smlouvy soud přihlédl i bez návrhu, neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž i do zájmů celé společnosti a narušila tak zjevně veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost viz rozhodnutí NS ČR . Povinnost poskytovatele úvěru prověřit úvěryschopnost zakotvuje směrnice 2008 /48/, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/ (dále jen„ směrnice“). Soudní dvůr Evropské unie (dále jen„ Soudní dvůr“) v rozsudku ze dne 18. 12. 2014 ve věci C -449/13 (právnická osoba v . jméno příjmení a další) vyložil čl. 8 směrnice 2008 /48/, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/ (dále jen„ směrnice“), a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno) posoudit úvěryschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudní dvora zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně. Informace o spotřebiteli by si věřitelé měli ověřovat i za trvání obchodního vztahu. V souladu s evropskou legislativou, která našla odraz v citovaných tuzemských rozhodnutích vyšších soudů je nutno interpretovat znění § 86 zákona o spotřebitelském úvěru tak, že neprověření úvěryschopnosti žalovaného je důvodem absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru, nikoli neplatnost relativní (viz též I US 199/11).

16. Na podkladě uvedených zjištění soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splatit úvěr. Právní jednání, jehož výsledkem byla smlouva o úvěru tak odporuje postupu předepsanému zákonem a je podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné; k této absolutní neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 o. z.). Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení žalovaného vyčíslil soud částkou 4 500 Kč, která představuje rozdíl mezi částkou, kterou právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla (4 500 Kč), a částkou, kterou jí, popř. po postoupení pohledávky žalobkyni žalovaný uhradil (0 Kč). Žalovaná pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 a násl. o. z.

17. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyla platně uzavřena, nemohla být ani platně stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků. Soud proto uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky (4 500 Kč) až od 30. 7. 2020, tj. ode dne podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu.

18. Jelikož, jak výše uvedeno, žalobkyně neprokázala platné uzavření smlouvy o úvěru včetně sjednání v žalobě uplatněné smluvní pokuty, soud žalobu co do částky 949 Kč představující smluvní pokutu, částky kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 538,64 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 4 500 Kč od 28. 11. 2019 do 29. 7. 2020 částečně zamítl.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 970,23 Kč, přičemž tato částka představuje 65,16 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 82,58 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 17,42 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 449 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze 2,5 úkonů uvedených v  a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva, podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 800 Kč ve výši 168 Kč.

20. Z částky 1 368 Kč činí 65,16 % částku 891,38 Kč a tuto je žalovaný povinen zaplatit, jak je uvedeno ve výroku III.

21. Soud postupoval při stanovení náhrady nákladů řízení podle ustanovení § 14b AT, jelikož se v dané věci jedná o tzv. formulářovou žalobu – žalobkyně uplatňuje opakovaně nárok na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobné věci (jenom u zdejšího soudu bylo vedeno řízení o obdobném návrhu žalobkyně z úvěrové smlouvy v nedávné době: viz řízení vedená pod sp. zn. ), jednotlivé žalobkyní vymáhané nároky se přitom liší pouze údaji týkajícími se žalovaných, identifikací smlouvy a vymáhanými částkami.

22. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle Třídenní lhůta ke splnění obou povinností byla stanovena dle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.