Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
130 C 331/2020-47
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl soudkyní Mgr. Michaelou Turčíkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky ve výši 8 888,48 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 888,48 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 10% z částky 8 888,48 Kč za dobu od 24. 6. 2020 do zaplacení.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 888,48 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 10% z částky 8 888,48 Kč za dobu od 24. 6. 2020 do zaplacení.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 8 888,48 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že na ni byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 3. 12. 2018 postoupena pohledávka původní věřitelky právnická osoba ze smlouvy o úvěru číslo. Žalobkyně tvrdila, že na základě uvedené smlouvy poskytla původní věřitelka žalované v hotovosti částku ve výši 6 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s příslušenstvím ve výši 4 906 Kč ve 14 měsíčních splátkách. V částce 4 906 Kč byl zahrnut kapitalizovaný smluvní úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek. Ve sjednané době splatnosti žalovaná uhradila pouze 2 000 Kč, z toho 1 026,66 Kč bylo započteno na jistinu a 973,34 Kč na příslušenství. Po postoupení pohledávky na žalobkyni žalovaná uzavřela dne 15. 1. 2019 s žalobkyní dohodu o uznání dluhu, ve které uznala závazek ve výši 15 388,48 Kč a zavázala se jej uhradit ve 30 splátkách. Žalovaná uhradila pouze 6 500 Kč.
Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci jednal dne 17. 12. 2020 v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků řízení.
Ze smlouvy o úvěru číslo soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi právnická osoba a žalovanou dne 30. 9. 2016 a na jejím základě se původní věřitelka zavázala poskytnout žalované hotovostní úvěr ve výši 6 000 Kč. Oproti tomu se žalovaná zavázala vrátit poskytnutou částku a zaplatit úrok ve výši 578 Kč, úplatu za poskytnutí úvěru ve výši 2 400 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 428 Kč a inkasní poplatek ve výši 1 500 Kč ve 14 měsíčních splátkách.
Ze smlouvy o postoupení pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky s podacím archem soud zjistil, že na základě smlouvy ze dne 3. 12. 2018 byla pohledávka za žalovanou vyplývající ze smlouvy o úvěru číslo uzavřené mezi právnická osoba a žalovanou postoupena na žalobkyni.
Ze splátkové dohody soud zjistil, že tato byla zavřena dne 15. 1. 2019 mezi žalobkyní a žalovanou a žalovaná v ní co do důvodu a výše uznala svůj ze smlouvy číslo uzavřené s právnická osoba ve výši 15 388,48 Kč a zavázala se jej žalobkyni uhradit ve 30 splátkách od 8. 2. 2019 do 8. 7. 2021 pod ztrátou výhody splátek.
Z oznámení o zesplatnění dluhu ze dne 15. 6. 2020 soud zjistil, že žalobkyně dluh zesplatnila, neboť žalovaná se dostala do prodlení se splátkou splatnou 8. 4. 2020. Oznámení bylo žalované odesláno spolu s předžalobní výzvou dne 17. 6. 2020, jak soud zjistil z podacího archu.
Po provedeném dokazování má soud za prokázáno, že na žalobkyni byla v souladu s ust. § 1879 občanského zákoníku postoupena pohledávka původní věřitelky právnická osoba ze smlouvy uzavřené dne 30. 9. 2016 s žalovanou. Na základě této smlouvy původní věřitelka poskytla žalované částku ve výši 6 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatky v celkové výši 4 906 Kč ve sjednaných měsíčních splátkách. Po obsahové stránce soud smlouvu posoudil jako smlouvu o zápůjčce uzavřenou dle ust. § 2390 občanského zákoníku . Vzhledem k tomu, že smlouva byla svou povahou smlouvou spotřebitelskou, aplikoval soud současně ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 25. 2. 2013, podle něhož je věřitel před uzavřením smlouvy povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je – li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Zda a jakým způsobem původní věřitelka posuzovala schopnost žalované zápůjčku splácet nebylo v řízení tvrzeno ani prokázáno. O nutnosti doplnit skutková tvrzení a důkazní návrhy žalobkyně nemohla být soudem poučena dle ust. § 118a odst. 1 ,3 o. s. ř. o. s. ř. , neboť se k jednání nedostavila. Soud proto vycházel ze zjištěného skutkového stavu a smlouvu posoudil jako neplatnou dle citovaného ustanovení spotřebitelského zákona. V řízení bylo prokázáno, že na základě této neplatné smlouvy původní věřitelka vyplatila žalované 6 000 Kč. Oproti tomu žalovaná uhradila původní věřitelce a následně žalobkyni celkem 6 500 Kč. Žalobkyni tak nevznikl ani nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle ust. § číslo odst. 1, 2 a ust. § 2993 občanského zákoníku . Žaloba proto byla v plném rozsahu zamítnuta.
O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalované v tomto řízení dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.