Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

42 C 389/2020-19

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr Věrou Voštovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení 12 486 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba o zaplacení částky 12 486 Kč s příslušenstvím se zamítá co do částky 8 186 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 749,94 Kč od 29. 11. 2018 do zaplacení, co do úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4 300 Kč od 29. 11. 2018 do

28. 2. 2020.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 300 Kč, úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4 300 Kč od 29. 2. 2020 do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 800 Kč splatných vždy do každého 25. dne v kalendářním měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabyde právní moci a to pod ztrátou výhody splátek při neuhrazení jediné ze splátek včas či v řádné výši.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba o zaplacení částky 12 486 Kč s příslušenstvím se zamítá co do částky 8 186 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 749,94 Kč od 29. 11. 2018 do zaplacení, co do úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4 300 Kč od 29. 11. 2018 do 28. 2. 2020. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 300 Kč, úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4 300 Kč od 29. 2. 2020 do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 800 Kč splatných vždy do každého 25. dne v kalendářním měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabyde právní moci a to pod ztrátou výhody splátek při neuhrazení jediné ze splátek včas či v řádné výši. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení 7 220 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, žalovaná coby úvěrovaná uzavřela dne datum se společností právnická osoba, IČO (dále jen„ původní věřitel“) Smlouvu o úvěru číslo na základě které původní věřitel poskytl žalované neúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou, úvěr byl poskytnut po posouzení úvěruschopnosti žalované. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli poskytnutý úvěr zpět spolu s kapitalizovaným úrokem, poplatkem za vyhodnocení úvěru, poplatkem za sjednání úvěru a inkasním poplatkem. tj. v celkové částce 18 186 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit celkovou dlužnou částku ve výši 18 186 Kč ve 14ti splátkách, kdy první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy, přičemž poslední splátka byla splatná dne 28.11.2018. Původní věřitel svůj shora uvedený závazek splnil a sjednaný úvěr úvěrované poskytl dne 28.09.2017, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy.

Žalovaná svůj závazek nesplnila řádně a včas, ocitla se tak v prodlení. Žalovaná částka je tvořena dlužnou jistinou ve výši ve výši 7049,94 Kč, dlužným úrokem ve výši 476,84 Kč, dlužným poplatkem za vyhodnocení úvěru ve výši 496,56 Kč, dlužným poplatkem za sjednání úvěru ve výši 2 746,25 Kč a dlužným inkasním poplatkem ve výši 1 716,41 Kč. Vzhledem k prodlení žalované má žalobkyně krom dlužné jistiny i nárok na zákonný úrok z prodlení z žalované částky od 29.11.2018 do zaplacení

Žalobkyně coby postupník uzavřela dne datum se společností právnická osoba IČO, coby postupitelem, smlouvu o postoupení pohledávky, o čemž byla žalovaná vyrozuměna.

Písemným podáním ze dne 27.11.2020 doplnila žalobkyně skutková tvrzení uvedená v žalobě týkající se posouzení úvěruschopnosti žalované před poskytnutím spotřebitelského úvěru.

2. Žalobkyně skrze svého právního zástupce omluvila svou neúčast při soudním jednání a souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez její účasti. Soud tedy věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s  , , ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ “

3. Žalovaná se k uplatněnému nároku žalobkyně vyjádřila při ústním jednání před soudem, když uvedla, že v době uzavření smlouvy o úvěru byla ve finanční tísni, proto smlouvu podepsala i přes vysoký úrok a poplatky ve smlouvě, které ale považuje za nemravné. Snažila se úvěr splácet, ale dostala se do ještě větší finanční tísně a úvěr se tak stal splatným. Potvrdila, že obdržela od předchůdkyně žalobkyně částku 10 000 Kč, z této částky již před podáním žaloby vrátila částku 5 700 Kč, částku 4 300 Kč se zavázala vrátit žalobkyni spolu se zákonným úrokem z prodlení, požádala o možnost splatit tento dluh ve splátkách po 800 Kč měsíčně, neboť je samoživitelkou, pečuje o 11ti letého syna a její měsíční příjem činí cca 10 000 - 11 000 Kč čistého. Z této částky musí hradit náklady na bydlení, na stravu, na školu nezletilého dítěte, měsíčně jí po uhrazení veškerých pravidelných výdajů zbyde částka cca 1 000 Kč. Ve zbytku navrhla žalobu zamítnout kvůli vysokému úroku a poplatkům.

4. Po provedeném dokazování došel soud z listinných důkazů předložených žalobkyní k následujícím skutkovým zjištěním. Ze smlouvy o úvěru číslo (dále jen„ Smlouva“) vyplývá, že předchůdkyně žalobkyně, obchodní společnost právnická osoba IČO, coby úvěrující a žalovaná coby klient připojily dne datum své podpisy pod Smlouvu, v níž se předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout spotřebitelský úvěr v hotovosti ve výši 10 000 Kč, převzetí částky v hotovosti v den podpisu Smlouvy žalovaná stvrdila svým podpisem Smlouvy. Tuto skutečnost žalovaná před soudem potvrdila. Celkové náklady tohoto spotřebitelského úvěru byly sjednány ve výši 8 186 Kč Smlouvou se žalovaná zavázala uhradit celkovou dlužnou částku ve výši 18 186 Kč, a to ve 14-ti pravidelných rovnoměrných měsíčních splátkách ve výši 1 299 Kč, roční úroková sazba činí 15%, poplatek za poskytnutí úvěru činí 4 000 Kč, poplatek za vyhodnocení úvěru činí 723 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek činí 2 500 Kč, roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru činí 252, 65 % Smlouva byla uzavřena na základě písemné Žádosti žalované o poskytnutí úvěru ze dne 27.9.2017 obsahující podpis žalované, žalovaná zároveň při podpisu Smlouvy podepsala Ujednání o zpracování osobních údajů. Úvěruschopnost žalované byla posuzována v rámci výše uvedené žádosti o poskytnutí úvěru.

Z předžalobní upomínky datované dnem 26.2.2020 a z příslušného podacího archu z téhož dne soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě s tím, že v případě nezaplacení se žalobkyně obrátí na soud. Soudu byly předloženy i další y, jako je Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum včetně seznamu postupovaných pohledávek, na základě které obchodní společnost právnická osoba postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni.

5. Při právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud vyšel z ustanovení a násl. , , ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o.z.“ - Ustanovení ze smluv uzavíraných se spotřebitelem a z ustanovení a násl. o.z. - Smlouva o úvěru. Podle o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Soud je toho názoru, že Smlouva předložená žalobkyní směřovala právě k založení závazku ze smlouvy o úvěru dle , resp. smlouvy o spotřebitelském úvěru dle zákona o spotřebitelském úvěru č. , účinného od 1.12.2016. Soud ovšem dospěl k závěru, že k založení vztahu z výše uvedené Smlouvy mezi účastníky nedošlo, neboť Smlouva je neplatná podle a o.z., a to pro její zjevný rozpor s dobrými mravy, který soud spatřuje v nepřiměřené výši sjednaného finančního protiplnění za poskytnutí úvěru. Poplatky za poskytnutí úvěru navyšují celkovou cenu, kterou je žalovaná kromě úroků povinna zaplatit žalobkyni (či její předchůdkyni) za poskytnutí úvěru, přestože požadovaný úrok se sám o sobě jeví jako přiměřený. Podle ustanovení o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Soud je přitom dle o.z. povinen přihlédnout i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

Posuzovanou Smlouvou se žalovaná zavázala k placení souhrnného poplatku ve výši 8 186 Kč, jež představuje mimo jiné součet kapitalizovaných úroků se sazbou ve výši 15 % ročně a poplatků za vyhodnocení úvěru, za poskytnutí úvěru a za inkaso splátek úvěru. Ujednání o souhrnném poplatku, které soud považuje za cenu za poskytnutí úvěru, je svou výší zjevně nepřiměřené. Poplatky za poskytnutí úvěru navyšují celkovou cenu, kterou je žalovaná povinna nad rámec úroků zaplatit žalobkyni (či její předchůdkyni). I když požadovaný úrok ve výši 15 % ročně sám o sobě zjevně nepřekračuje přiměřenou úrokovou sazbu vyplývající z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, předchůdkyně žalobkyně celkovou cenu spotřebitelského úvěru rozložila do dalších poplatků. Celkový souhrnný poplatek činí cca 82 % z jistiny spotřebitelského úvěru při splatnosti úvěru do 14 měsíců, roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru činí dle této smlouvy 252,65 %. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ze dne 27.2.2007 vyplývá, že za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje dvojnásobné až trojnásobné výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. Z údajů zveřejňovaných anonymizována tři slova na jejích internetových stránkách (příjmení – anonymizována tři slova) vyplývá, že zmíněná roční úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu se splatností od jednoho roku do pěti let se v období měsíce září 2017 pohybovala na úrovni 8,85%, z čehož vyplývá, že cena za poskytnutí spotřebitelského úvěru v podobě souhrnného poplatku uvedeného ve Smlouvě rozhodně převyšuje trojnásobnou výši obvyklého úroku poskytovaného bankami v době uzavření Smlouvy. Z těchto ukazatelů je zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně při sjednávání podmínek Smlouvy nepostupovala v souladu s dobrými mravy a Smlouvu je tedy třeba považovat za neplatné právní ujednání dle § 580 o.z. a 588 o.z. Jednotlivá ujednání Smlouvy jsou provázaná a nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání neúměrně vysokého souhrnného poplatku by předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky žalované neposkytla, tedy neplatná je celá Smlouva.

6. Poskytnutí peněžních prostředků žalované bez existence platné Smlouvy je třeba posoudit jako plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z.:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle § 2991 odst. 2 o. z.:„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Podle § 2993 první věta o. z.:„ Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.“

Z provedeného dokazování přitom vyplývá, že předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalované na základě Smlouvy v hotovosti částku 10 000 Kč a ze žalobních tvrzení lze matematicky dovodit, že žalovaná oproti této částce vrátila před podáním žaloby částku 5 700 Kč, tyto skutečnosti žalovaná před soudem potvrdila. Žalovaná je tedy na úkor žalobkyně bezdůvodně obohacena o částku 4 300 Kč a tuto částku soud uložil žalované uhradit žalobkyni v rámci výroku II. tohoto rozsudku.

Pokud jde o úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení žalované, je potřeba vyjít z § 1958 odst. 2 o. z., podle něhož:„ Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ Žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění prokazatelně v rámci předžalobní výzvy ze dne 26.2.2020, která byla žalované zaslána téhož dne, následujícího dne je možné za běžného chodu věcí předpokládat, že se žalované tato písemnost dostala do dispozice, od 28.2.2020 tak byla žalovaná povinna plnit a ode dne následujícího, tj. od 29.2.2020 má tedy žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., dle něhož:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“

7. V rámci výroku I. tohoto rozsudku pak soud rozhodl o zbývajícím nároku uplatněném v žalobě. Soud žalobu ve zbytku zamítl, neboť se jedná o nároky nad rámec plnění přiznaného soudem žalobkyni v předchozím odstavci odůvodnění tohoto rozsudku, na které žalobkyni nevznikl nárok.

8. Soud dále dospěl k závěru, že shora zmíněná Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum je smlouvou, na základě které došlo ke změně v osobě věřitele pohledávky za žalovanou dle ustanovení § 1879 o.z.. I přes skutečnost, že soud posoudil pohledávku žalobkyně za žalovanou právně odlišně od žalobkyně, svědčí žalobkyni v důsledku výše uvedené Smlouvy o postoupení pohledávek aktivní věcná legitimace v řízení.

9. O nákladech řízení soud rozhodl podle („ Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, příp. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.“) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšným účastníkem řízení byla žalovaná, a proto by měla po žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, podle obsahu spisu jí však žádné prokazatelné náklady v řízení nevznikly, když žádné neuplatnila. Při úvaze o poměru úspěchu ve věci soud vyšel z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. ze dne 11.5.2016, podle kterého soud musí rozhodnout o celém nároku, tedy i o příslušenství žalované pohledávky, přičemž k vyčíslení příslušenství pohledávky je rozhodující stav příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku.

10. O lhůtě k plnění pak rozhodl v souladu , když vyšel z návrhu žalované na plnění ve splátkách po 800 Kč měsíčně, čímž zohlednil nepříznivou sociální a finanční situaci žalované. Tato možnost byla žalované dána tzv. pod ztrátou výhody splátek, což znamená, že prodlení byť s jedinou splátkou má za následek automatický nástup splatnosti celého zbytku dluhu. Je tedy na žalované, aby zodpovědným splácením zabránila nástupu tohoto negativního právního následku.

11. Po vyhlášení rozsudku se žalovaná vzdala odvolacího práva.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Účastníci, kteří se vzdali práva odvolání, nemohou se již účinně odvolat, neboť ve smyslu ustanovení odvolací soud odmítne odvolání, které bylo podáno někým, kdo k odvolání není oprávněn, a to je i ten, který se odvolání výslovně vzdal.

Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté , či exekucí dle příslušných ustanovení , exekučního řádu.