Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
5 C 269/2020-33
Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohumírou Netrvalovou, Ph.D., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka, úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky částka, částka, částka, co do úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do datum, co do úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, co do úroku ve výši 29 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech, doplatek na soudním poplatku ve výši částka do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka], úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do částky [částka], [částka], [částka], co do úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], co do úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, co do úroku ve výši 29 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech, doplatek na soudním poplatku ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen zdejšímu soudu dne datum, se domáhala žalobkyně na žalovaném zaplacení částky částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka z částky částka za období od datum do datum a dále tento požadovala od datum do zaplacení, rovněž se domáhala úhrady kapitalizovaného úroku ve výši částka za období od datum do anonymizováno číslo z jistiny ve výši 29 % ročně a dále tento požadovala od datum z jistiny do zaplacení. Konstatovala, že její právní předchůdce, právnická osoba, uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o zápůjčce číslo na základě které byla žalovanému poskytnuta hotovost ve výši částka v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Za sjednanou dobu poskytnutí úvěru se žalovaný zavázal zaplatit rovněž úrok v pevné výši částka, odměnu za zpracování a doručení ve výši částka, úhradu za administrativní činnosti (komfortní splácení v hotovosti) ve výši částka. Celkovou dlužnou částku částka se žalovaný zavázal hradit v 60 týdenních splátkách po částka, poslední splátka tak měla být uhrazena do datum. Předmětná pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, když o postoupení pohledávky byl žalovaný písemně vyrozuměn. Žalovaný shora uvedené částky neuhradil i přes písemnou upomínku právního zástupce žalobkyně.
2. Soud ve věci nařídil jednání na den datum, k němuž se žalovaný nedostavil, neomluvil, byť žalobu současně s předvoláním měl doručenou dnem datum dle § 49 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. . Žalobkyně se z jednání včas a řádně omluvila. Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. jednal v nepřítomnosti obou účastníků, když zároveň u nich byla zachována 10ti denní lhůta na přípravu dle § 115 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř.
3. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, a dospěl ke kladnému závěru. V této souvislosti vycházel ze smlouvy o postoupení pohledávek, její přílohy, jakož i z oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum. Ze smlouvy o postoupení pohledávek vzal za zjištěné, že právnická osoba uzavřela s žalobkyní dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které pohledávky specifikované v příloze této smlouvy byly postoupeny na žalobkyni. V uvedené příloze pak figuruje pohledávka za žalovaným. právnická osoba dopisem ze dne datum informovala žalovaného o postoupení pohledávky na žalobkyni. Dopis byl dán k poštovní přepravě dne datum, jak doloženo podacím lístkem.
4. Z žalobních tvrzení, která ze strany žalovaného nebyla rozporována, a byla podložena příslušnými listinnými důkazy, soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z předložené smlouvy o zápůjčce číslo vzal za prokázané, že ta byla uzavřena dne datum mezi právním předchůdcem žalobkyně, právnická osoba, a žalovaným, když dne datum byla žalovanému předána hotovost ve výši částka představující zápůjčku, žalovaný stvrdil převzetí této částky podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal částka včetně úroku ve výši částka, úhrady za zpracování zápůjčky ve výši částka, částky ve výši částka za administrativní činnosti uhradit v 60ti týdenních splátkách po částka.
5. Soud po právní stránce dospěl k závěru, že smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobkyně, právnická osoba, a žalovaným dne datum je neplatné právní jednání ve smyslu § 588 o. z. Tato neplatnost je neplatností absolutní, působící od samého počátku a ze zákona. Soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu. V daném případě totiž smlouva mezi jejími účastníky byla uzavřena jako smlouva spotřebitelská ve smyslu § 1810 a následující o. z. Podle § 1813 o. z. jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady číslo a judikatury ESD považovaná za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Podle článku 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě, jak zřejmé z textu předložené smlouvy, tato byla předtištěna, byla napsána předem, pouze se dopisovala půjčená částka, poplatky, splátky a další konkrétní údaje související s osobou žalovaného. Žalovaný tedy samotný text smlouvy v tomto směru těžko mohl ovlivnit. Žalobkyni byla pohledávka za žalovaným postoupena od jejího právního předchůdce. Soudu v těchto případech žalobkyně poskytuje pouze smlouvu o úvěru a o okolnostech sjednání této smlouvy žalobkyně nemá informace, pouze zasílá žalovaným předžalobní upomínky. Okolnosti uzavření smlouvy soud tedy nemohl zjistit, ani v jakém postavení se oba účastníci smlouvy nacházeli, nicméně je zřejmé, že je to právě žalovaný, který je tou slabší stranou v uzavřeném kontraktu, jeho postavení je tedy tímto samo o sobě zhoršeno. Očekává se ale od poskytovatele požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti úvěru odpovídá jeho ekonomickému riziku. Soud nemohl zjistit, v jakém postavení se spotřebitel, tedy žalovaný, nacházel s ohledem na finanční prostředky, které mu byly poskytnuty, právní předchůdce žalobkyně si zřejmě ani nezjišťoval ekonomickou schopnost žalovaného splácet úvěr v dohodnutých částkách a termínech. Soud považuje dané jednání za neplatné pro rozpor s dobrými mravy podle § 580 odst. 1 o. z., také z toho důvodu, že žalobkyně požaduje po žalovaném též úhradu za zpracování, doručení a flexibilní splácení, za administrativní činnosti, aniž by bylo uvedeno, jak tyto poplatky určila, a proč právě v dané výši. Není rovněž patrné, jaký je skutečný zisk věřitele z dané transakce. Uvedené poplatky v součtu činí 70 % z poskytnuté hotovosti, tedy z částky částka, včetně požadovaného úroku pak 87 % poskytnuté částky. Tyto výše odměny vztažmo k půjčené částce soud považuje za odporující dobrým mravům. Soud považuje za zcela nepřiměřené, aby věřitel, byť se jedná o odměnu za zapůjčené peněžní prostředky ve formě úroku víceméně přiměřeného (v daném případě 29 % ročně) navyšoval svoji odměnu za poskytnutí peněžních prostředků prostřednictvím dalších poplatků v takové formě, jak bylo zahrnuto do uvedené smlouvy, kdy celkové částky placené dlužníkem mají fakticky dosáhnout téměř částky zapůjčené. Případné poplatky sjednávané v souvislosti s poskytováním finančních prostředků mohou mít pouze vedlejší charakter, když základní odměnou věřitele za půjčení finančních prostředků má být úrok. Je také obvyklé v bankovní praxi, že případné poplatky, pokud vůbec jsou požadovány, tvoří zcela zanedbatelný podíl z půjčené částky. Sjednáním takto vysokých nepřiměřených poplatků věřitel zcela nepochybně obchází zákon. Takovéto jednání nemůže požívat právní ochrany odkazem na autonomii vůle, neboť autonomie vůle nemůže být bezbřehá. Podstatou podnikání žalobkyně je ve svém důsledku obchod s chudobou. To je doloženo v podstatě i žalovanou částkou. Sjednané vysoké poplatky shora specifikované nelze oddělit od ostatních ujednání ve smlouvě, neboť je zřejmé, že bez tohoto ujednání by věřitel takovouto smlouvu neuzavřel. Ze shora uvedených důvodů byla smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným shledána absolutně neplatnou. V této souvislosti lze rovněž odkázat na rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 1. 2019 č. j. 25 Co 335/2018 -80, který obdobnou věc řešil, navíc v postavení žalobkyně byla rovněž právnická osoba
6. Soud vztah účastníků proto posoudil podle předpisů upravujících tzv. bezdůvodné obohacení, konkrétně dle § 2991 a následující o. z. a přiznal žalobkyni právo na zaplacení částky představující rozdíl mezi částkou poskytnutou, tj. částka, a částkou žalovaným skutečně uhrazenou, tj. částka, jak tvrdila žalobkyně. V této částce bylo žalobě vyhověno, tak jak z výroku rozsudku pod bodem I. je patrno. Vzhledem k tomu, že se jedná o bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně, pak bylo třeba výzvy žalobkyně, případně jejího právního předchůdce k úhradě peněžitého plnění. Výzva k úhradě byla obsažena v oznámení o postoupení pohledávky datovaném datum, jež bylo dáno k poštovní přepravě dne datum, jak doloženo podacím lístkem a ve světle § 573 o. z. se tak dostala do dispoziční sféry adresáta dnem datum. Dle výzvy mělo být plněno do 10 dnů od doručení, tj. do datum, proto dnem datum se ocitl žalovaný v prodlení s úhradou peněžitého plnění dle § 1968 , § 1970 o. z., a je povinen hradit též úrok z prodlení, který odpovídá § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. S ohledem na shora uvedený závěr soud žalobu co do zbývající části předmětu sporu zamítl, tak jak z výroku rozsudku pod bodem II. je patrno.
7. Soud sice k důkazu provedl listin y – informace o zpracování osobních údajů, tabulka umoření, ale nedovodil z nich pro věc žádných zjištění.
8. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , kdy žalovaný měl ve věci převážný úspěch, měl by proto právo na poměrnou část svých účelně vynaložených nákladů. Žalovanému však žádné náklady v souvislosti s řízením nevznikly. V této souvislosti soud uvádí, že při zjišťování převážného úspěchu ve věci vycházel rovněž z kapitalizovaných úroků a úroků z prodlení, jež byly předmětem žaloby, a rovněž z jejich kapitalizací ke dni vyhlášení rozhodnutí, tj. ke dni datum, když v tomto směru vycházel z nálezu Ústavního soudu I. ÚS 2717/08 .
9. Soud v daném případě nevydal k návrhu žalobkyně elektronický platební rozkaz, v řízení pokračoval, proto žalobkyni stíhá povinnost doplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech, poplatek z návrhu dle položky 2 bod 2 Sazebníku soudních poplatků, jako straně ve sporu převážně neúspěšné. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši částka v souladu s položkou 2 bod 1 písm. b) Sazebníku poplatků, podle položky 2 bod 2, položky 1 bod 1 písm. b) sazebníku však soudní poplatek by činil částka, zbývá proto doplatit částka. Soud při svém rozhodování vycházel z § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb. , kdy splatnost poplatku nastává uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé.
10. Soud pro úplnost dodává, že při úvaze o lhůtě splatnosti částky uvedené ve výroku I., IV. rozsudku vycházel z § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř. a určil lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke zdejšímu soudu ve dvojím vyhotovení, o odvolání by rozhodoval Krajský soud v Plzni.
Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, může oprávněná navrhnout soudní výkon rozhodnutí (exekuci).