Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
17 C 27/2020-31
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Fejtovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částka s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 7,05% ročně z částky 14 060 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 7,5% ročně z částky 14 060 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 8% ročně z částky 14 060 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 8,75% ročně z částky 14 060 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 14 060 Kč od datum do datum a s ročním úrokem z prodlení z částky 14 060 Kč od datum do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 7% bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 13 280 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,05% ročně z částky 5 940 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 7,5% ročně z částky 5 940 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 8% ročně z částky 5 940 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 8,75% ročně z částky 5 940 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 5 940 Kč od datum do datum a s ročním úrokem z prodlení z částky 5 940 Kč od datum do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 7% bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 273 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám titul jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 7,05% ročně z částky 14 060 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 7,5% ročně z částky 14 060 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 8% ročně z částky 14 060 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 8,75% ročně z částky 14 060 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 14 060 Kč od [datum] do [datum] a s ročním úrokem z prodlení z částky 14 060 Kč od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 7% bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do částky 13 280 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,05% ročně z částky 5 940 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 7,5% ročně z částky 5 940 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 8% ročně z částky 5 940 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 8,75% ročně z částky 5 940 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 5 940 Kč od [datum] do [datum] a s ročním úrokem z prodlení z částky 5 940 Kč od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 7% bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 273 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [titul] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].
1. Žalobou podanou dne datum se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení a kapitalizovaného úroku ve výši 7 340 Kč. Žalobní nárok odůvodnila tvrzením, že dne datum uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba, se žalovanou smlouvu o půjčce číslo na základě které poskytla žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit celkem částku 33 280 Kč (půjčka ve výši 20 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 13 280 Kč) v 52. týdenních splátkách po 640 Kč, přičemž poslední splátka měla být zaplacena dne datum. Žalovaná řádně a včas své smluvní závazky neplnila, na svůj závazek ze smlouvy zaplatila celkem částku 5 940 Kč, dle smlouvy celkem neuhradila částku 27 340 Kč. Smlouvami o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností ke dni datum a ze dne datum byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne datum a ze dne datum. Ke dni postoupení činila dlužná jistina částku 20 000 Kč a dlužný souhrnný poplatek částku 7 340 Kč, přičemž žalobkyně se dále domáhá úroků z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč od datum (den následující po postoupení pohledávky) do zaplacení. Žalobkyně žalovanou vyzývala k zaplacení dlužné částky, žalovaná na výzvu nereagovala.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
3. Soud ve věci provedl dokazování a z jednotlivých důkazů zjistil, že právnická osoba (dále také jen„ název“) a žalovaná ve formulářové listin ě název ze dne datum, kterou nazvali smlouva o půjčce číslo prohlašují, že právnická osoba poskytla žalované dne datum v hotovosti peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, přičemž žalovaná potvrzuje, že tuto částku v hotovosti převzala a současně se zavazuje půjčenou částku 20 000 Kč se souhrnným poplatkem ve výši 13 280 Kč vrátit v 52. týdenních splátkách po 640 Kč, když první splátku se zavazuje zaplatit 7. den od data uzavření smlouvy. Dále účastníci uvedené smlouvy prohlašují, že nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky (z uvedené listin y – smlouvy o půjčce ze dne datum). Ve formulářové listin ě název označené smluvní podmínky se v článku 8 smluvních podmínek uvádí, že zákazník a název se dohodli, že v případě, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit splátku, má název právo požadovat uhrazení celé zbývající částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky zákazníka. V článku 9 se dále uvádí, že zákazník prohlašuje, že informace, které název před uzavřením smlouvy poskytl, jsou správné, že má plnou způsobilost tuto smlouvu uzavřít a je schopen název splatit celkovou částku v souladu s touto smlouvou (ze smluvních podmínek na samostatném listu uvedené smlouvy o půjčce). V listin ě označené smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum se uvádí, že právnická osoba pohledávku za žalovanou postoupila na právnická osoba anonymizováno a listino u označenou smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni (ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a ze dne datum, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum a ze dne datum, seznamu postoupených pohledávek, z potvrzení o zaplacení úplaty za postoupené pohledávky). V dopise právnická osoba ze dne datum a v dopise právnická osoba anonymizováno se uvedená postoupení pohledávek oznamují žalované (z uvedeného dopisu ze dne datum, z dopisu ze dne datum, z poštovních podacích archů stvrzených Českou poštou s.p. dne datum, datum). Právní zástupce žalobkyně dopisem ze dne datum vyzýval žalovanou k zaplacení celkem částky 27 340 Kč do datum. Dne datum podal právní zástupce žalobkyně listovní zásilku k doručení žalované u České pošty s.p. (z uvedeného dopisu – předžalobní výzvy k zaplacení ze dne datum a z poštovního podacího archu ze dne datum). Z veřejné části obchodního rejstříku Městského soudu v Praze je zjištěno, že právnická osoba měla v období od datum do datum zapsán předmět činnosti poskytování úvěrů a půjček z vlastních zdrojů.
4. Po vyhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k následujícímu rozhodnému závěru o skutkovém stavu věci: podle smlouvy ze dne datum, kterou její účastníci příjmení a žalovaná, označili smlouva o půjčce číslo poskytla právnická osoba dne datum žalované v hotovosti částku 20 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 13 280 Kč, to vše v 52. týdenních splátkách po 640 Kč, přičemž poslední splátku se zavázala zaplatit datum (z uvedené smlouvy o půjčce ze dne datum). Dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a ze dne datum byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni a toto bylo žalované oznámeno dopisy ze dne datum a ze dne datum (z uvedených smluv o postoupení pohledávek ze dne datum a datum, z dopisů ze dne datum a datum, z poštovních podacích archů ze dne datum a datum). Dle tvrzení žalobkyně, které nebylo v řízení žádným důkazem vyvráceno, žalovaná smluvně dohodnuté povinnosti vůči právní předchůdkyni žalobkyně nesplnila řádně a včas. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky (z předžalobní výzvy ze dne datum a poštovního podacího archu ze dne datum). Vzhledem k tomu, že žalovaná se k věci nevyjádřila, soud vychází dále z tvrzení žalobkyně, že žalovaná zaplatila 5 940 Kč, dluh ze smlouvy pak činí celkem 27 340 Kč. Ostatní provedené důkazy a zjištění, zejména samostatné smluvní podmínky, soud nehodnotil, neboť vzhledem k dále uvedeným právním závěrům je již nepovažoval pro posouzení věci za významné.
5. Soud po právní stránce hodnotil prokázaný skutkový stav zejména podle ustanovení právních předpisů účinných v době uzavření obou smluv, tj. zákona č. 40/1964 Sb. , občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.), a z. č. 321/2001 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), a to v souladu s přechodnými ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.), zejména dle § 3028 odst. 3 o. z., podle něhož, není-li stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.
§ 657 obč. zák., smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.
§ 658 odst. 1 obč. zák., při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.
§ 3 odst. 1 obč. zák., výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.
§ 39 obč. zák., neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu, nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.
§ 451 odst. 1 obč. zák., kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.
§ 451 odst. 2 obč. zák., bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.
6. Po právním hodnocení prokázaného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že dne datum uzavřela právnická osoba jako věřitel a žalovaná jako dlužník smlouvu o půjčce dle cit. ust. § 657 obč. zák. a zák. č. 321/2001 Sb. , o spotřebitelském úvěru, na základě které právnická osoba poskytla ve prospěch žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaná se poskytnutou částku 20 000 Kč a dále částku označenou jako souhrnný poplatek ve výši 13 280 Kč zavázala splatit v 52. týdenních splátkách, přičemž poslední splátka byla splatná datum. Ve smlouvě právnická osoba jakožto podnikatelka v oblasti finančních služeb se zavázala poskytnout žalované v postavení spotřebitele peněžní prostředky, přičemž úrok, jakožto cena poskytnutých peněz, sjednán výslovně nebyl. Úrok dle § 121 odst. 3 obč. zák., představuje příslušenství pohledávky a ve své podstatě se jedná o civilní plody peněz, tedy cenu poskytnutých peněz. Naproti tomu poplatek je sjednaným plněním, které nemá povahu příslušenství, jde o samostatnou pohledávku, mající základ ve smluvním ujednání stran. Za situace, kdy mezi smluvními stranami nebyl sjednán úrok za poskytnutí půjčky, jakožto cena peněz, nelze pochybovat o tom, že souhrnné poplatky neměly jinou funkci, než-li funkci sjednané odměny za poskytnutí peněžních prostředků, plnily tedy funkci úroku z předmětné půjčky. Soud proto nárok označený jako souhrnný poplatek posoudil jako úrok z předmětné půjčky. Byť výše úroku při peněžitých půjčkách není právními předpisy limitně stanovena, platí cit. ust. § 3 odst. 1 obč. zák., podle něhož výkon práv a povinností vyplývající z občanskoprávních vztahů nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Judikatura soudů vyšších stupňů a Ústavního soudu ČR se pak opakovaně zabývala otázkou výše úroků z půjček z hlediska dobrých mravů a dospěla k opakujícímu se závěru, že nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce jsou obecně považovány za odporující dobrým mravům, jak má na mysli právě ust. § 3 odst. 1 obč. zák. Dohoda, kterou byly při peněžité půjčce sjednány nepřiměřeně vysoké úroky, je pak neplatná dle § 39 obč. zák., buď pro rozpor se zákonem (naplňuje-li smlouva znaky trestného činu lichvy), anebo pro rozpor s dobrými mravy. U půjčky byl úrok za 52. týdnů sjednán ve výši, která představuje navýšení poskytnuté částky o 13 280 Kč, tedy roční úrok činí 66,4 %. Jak již vyložil Ústavní soud ČR např. ve svých nálezech ze dne datum sp. zn. III. ÚS 4084/12 a ze dne datum sp. zn. I. ÚS 199/11 , jedná se zjevně o úroky, které jsou v rozporu s dobrými mravy. Vzhledem k tomu, že ujednání o úroku z půjčky nelze oddělit od ostatních ujednání smluv o půjčce, jak má na mysli ust. § 41 obč. zák., neboť se jedná o jednu z podstatných náležitostí smlouvy o půjčce, kterou by její účastníci bez dohody o úroku samostatně neuzavřely, zejména pak právní předchůdkyně žalobkyně, která jako podnikatelka poskytuje peněžní prostředky za účelem dosažení zisku a především z úroků generuje svůj zisk; rovněž žalovaná nepochybně mohla rozumně očekávat, že půjčka bude úročena. Soud proto dospěl k závěru, že vzhledem k sjednané nemravné výši úroku, je předmětná smlouva o půjčce ze dne datum neplatným právním úkonem dle § 39 obč. zák., neboť byla sjednána v rozporu s dobrými mravy. Žalobkyni, která platně vstoupila do práv a povinností původního věřitele dle smluv o postoupení pohledávek ze dne datum a ze dne datum uzavřených dle § 1879 a násl. o. z., tak nelze přiznat plnění z neplatné smlouvy, neboť uplatněným nárokům nelze poskytnout soudní ochranu. Při těchto právních závěrech soud vycházel zejména z rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 10. 2017 č. j. 15 Co 285/2017 -52, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 27. 6. 2017 č. j. 14 C 141/2017 -11. V řízení však bylo prokázáno, že žalovaná přijala od právní předchůdkyně žalobkyně dne datum částku 20 000 Kč, na tuto částku bylo dle tvrzení žalobkyně zaplaceno 5 940 Kč. Žalovaná tak z částky 20 000 Kč, kterou obdržela dne datum, uhradila částku 5 940 Kč, nevrátila 14 060 Kč Částku, kterou žalovaná přijala z neplatné smlouvy a nevrátila, je plněním bez právního důvodu ve smyslu cit. ust. § 451 odst. 2 obč. zák. a toto plnění ve výši 14 060 Kč je povinna vydat žalobkyni dle § 451 odst. 1 obč. zák., a to spolu s příslušenstvím, tj. spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 14 060 Kč za uplatněné období od datum do zaplacení, když základ nároku na úrok z prodlení je dán dle ustanovení § 517 odst. 2 obč. zák., a jeho výše dle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. , ve znění účinném ke dni počátku prodlení, kterým je den následující po dni přijetí částek z neplatné smlouvy (tj. u smlouvy z datum k datu datum). Soud proto ve výroku v odstavci I. tohoto rozsudku uložil žalované zaplatit žalobkyni jakožto stávající věřitelce částku 14 060 Kč spolu s úrokem z prodlení plynoucím od data datum z přiznané jistiny ve výši 14 060 Kč až do zaplacení. Třídenní lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “).
7. Vzhledem k právnímu závěru o absolutní neplatnosti předmětné smlouvy o půjčce, soud ve výroku v odstavci II. tohoto rozsudku ostatní uplatněné nároky jako nedůvodné zamítl, neboť uplatněným nárokům z neplatné smlouvy nelze poskytnout soudní ochranu. Tyto nedůvodné nároky v celkové výši 13 280 Kč sestávají z částky 5 940 Kč a z částky 7 340 Kč (tj. z nároku 27 340 Kč přiznáno 14 060 Kč a rozdíl obou částek tak činí 13 280 Kč). Zamítnut ze stejných důvodů byl i úrok z prodlení z částky 5 940 Kč (uplatněn úrok z částky 20 000 Kč a přiznán úrok z prodlení z částky 14 060 Kč, tedy rozdíl činí 5 940 Kč).
8. Při úvaze o nákladech řízení účastníků soud vycházel z ustanovení § 142 odst. 1 a odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , a proto hodnotil poměr úspěchu a neúspěchu ve věci ve vztahu ke každému z účastníků. Při tomto hodnocení vyšel z hodnoty předmětu řízení včetně tzv. dospělých úroků z prodlení od datum do dne vyhlášení rozsudku tj. do datum. Předmět řízení tak k datu datum činil celkem 36 092 Kč (tj. 20 000 Kč + 7 340 Kč + dospělý zákonný úrok z prodlení z částky 20 000 Kč činí 8 752 Kč). Žalobkyně byla úspěšná (včetně dospělých úroků z prodlení) co do částky 20 212 Kč (14 060 Kč + dospělý úrok z prodlení ve výši 6 152 Kč). Tedy žalobkyně byla neúspěšná z 44 %, úspěšná z 56 %, a má tedy nárok na 12 % nákladů řízení (úspěch 56 % mínus neúspěch 44 %), což představuje z částky 2 271 Kč částku 273 Kč. Tuto částku uložil soud žalované žalobkyni zaplatit, když částka 2 271 Kč sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a z nákladů za zastoupení advokátem, a to odměny stanovené podle § 6 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 300 Kč a paušální náhrady výdajů stanovené dle § 14b odst. 5 uvedené vyhlášky v částce 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení nebo obhajoby, písemné podání nebo návrh ve věci samé a jednoduchou výzvu k plnění), přičemž za jednoduchou výzvu k plnění zástupci náleží odměna ve výši jedné poloviny a dále daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovené ze základu ve výši 1 050 Kč částkou 221 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, dvojmo, u podepsaného soudu, ke Krajskému soudu v Ostravě.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 odst. 1 o.s.ř. ).