Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
7 C 218/2020-18
Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudcem Mgr. Alešem Landsmanem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 21 224 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 620 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18 620 Kč od 30. 3. 2020 do zaplacení, dále částku 2 104 Kč a částku 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 302 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 620 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18 620 Kč od 30. 3. 2020 do zaplacení, dále částku 2 104 Kč a částku 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 302 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.</b>
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 20. 7. 2020 domáhala na žalovaném zaplacení částky 19 120 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 2 104 Kč. Žalobní návrh odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru číslo (dále jen„ smlouva“), jejíž součástí byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, a to dne 9. 1. 2019 bankovním převodem na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr spolu se sjednaným úrokem ve výši 36,26 % ročně, tj. částku v celkové výši 29 400 Kč, a to v 30 pravidelných měsíčních splátkách po 980 Kč. Podle čl. VI. odst. 3 smlouvy a čl. V. odst. 3 všeobecných obchodních podmínek, je žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit v případě, že se žalovaný dostal do prodlení se splácením dvou měsíčních splátek současně. Podle čl. VI. odst. 4. smlouvy má žalobkyně právo požadovat po žalovaném rovněž úhradu nákladů vzniklých v důsledku prodlení žalovaného, a to částku ve výši 500 Kč za druhou upomínku k úhradě, zahrnující i oznámení o zesplatnění úvěru. Žalovaný do dne zesplatnění uhradil pouze deset splátek po 980 Kč, poslední splátku uhradil dne 22. 11. 2019. Žádnou další měsíční splátku již neuhradil. V důsledku prodlení žalovaného se splácením úvěru žalobkyně celý úvěr zesplatnila. Z důvodu neplnění splátkové povinnosti byly žalovanému zaslány dvě upomínky. Druhá upomínka ze dne 13. 3. 2020 v sobě obsahovala oznámení o zesplatnění úvěru s uvedením data zesplatnění úvěru, a to ke dni zaslání této upomínky. Žalovaný následně dne 16. 4. 2020 uhradil žalobkyni částku 980 Kč. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení dlužné částky sestávající z dlužné jistiny ve výši 18 620 Kč a poplatku za oznámení o zesplatnění úvěru ve výši 500 Kč, tj. částky v celkové výši 19 120 Kč. Jelikož žalovaný žalobkyni ani po výzvě k zaplacení dlužnou částku v plné výši neuhradil, žalobkyně dále požadovala po žalovaném i smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, tj. z částky 18 620 Kč, a to počínaje uplynutím deseti dnů ode dne doručení oznámení o zesplatnění úvěru, tj. od 30. 3. 2020 do zaplacení, přičemž ke dni podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu tato částka činila 2 104 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky a smluvní pokuty, žalovaný však žalobkyni ničeho neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. se žalovaný nevyjádřil a žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas). Soud proto postupoval podle § 115a o.s.ř. a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.
4. Z důkazů předložených žalobkyní, a to zejména ze smlouvy o úvěru číslo všeobecných obchodních podmínek smlouvy o úvěru, výpisu z účtu žalobkyně, oznámení o zesplatnění úvěru a předžalobní výzvy k plnění ze dne 13. 3. 2020 má soud za zcela prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, a to dne 9. 1. 2019 bankovním převodem na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni částku v celkové výši 29 400 Kč, a to v 30 měsíčních splátkách po 980 Kč. Žalovaný však svoji povinnost nesplnil, když žalobkyni neuhradil na dlužné jistině částku v celkové výši 18 620 Kč. Žalobkyně prostřednictvím výzvy k plnění dlužné částky vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky, žalovaný však svůj dluh žalobkyni v plné výši neuhradil.
5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník občanský zákoník “), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
6. Ve světle citovaných ustanovení soud posoudil po právní stránce žalobu ohledně nároku ze smlouvy o úvěru jako důvodnou. Žalobkyně splnila své povinnosti ze smlouvy o úvěru dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku , jelikož žalovanému poskytla peněžní prostředky. Naopak žalovaný svůj díl závazku řádně nesplnil, jelikož poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátil pouze zčásti. Žalovaný tedy nezaplatil část dluhu ve výši 18 620 Kč, a dostal se tak dle ustanovení § 1968 občanského zákoníku do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, za což je po právu sankcionován úrokem z prodlení a smluvní pokutou v souladu s ustanovením § 2048 občanského zákoníku . Lze přisvědčit, že žalovaný část dohodnuté částky žalobkyni nesplatil a je tedy povinen zaplatit žalobkyni částku celkem ve výši 21 224 Kč představující nesplacenou jistinu ve výši 18 620 Kč, dále poplatek za opakovanou upomínku k úhradě dluhu ve výši 500 Kč a dále smluvní pokutu výši 0,1 % denně z částky 18 620 Kč od 30. 3. 2020 do 20. 7. 2020 ve výši 2 104 Kč. S ohledem na shora uvedené skutečnosti shledal soud žalobu důvodnou a zcela jí vyhověl, a to včetně zákonného úroku z prodlení, jehož výše byla stanovena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
7. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 142a o.s.ř. tak, že právo na jejich náhradu přiznal žalobkyni, která měla ve věci plný procesní úspěch. Náklady řízení ve výši 2 302 Kč představují zaplacený soudní poplatek ve výši 850 Kč a náklady právního zastoupení v celkové částce 1 452 Kč, sestávající z mimosmluvní odměny ve výši 900 Kč podle § 14b odst. 1 bod 2 . vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za tři úkony právní služby à 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka), z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu za tři úkony právní služby à 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka), a z částky 252 Kč jako náhrady daně z přidané hodnoty v souladu s ustanovením § 137 odst. 1 , 3 o.s.ř. Soud posoudil žalobu podanou žalobkyní jakožto návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech tak, jak to předpokládá ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu. Je totiž zřejmé, že žalobkyně podala ke zdejšímu soudu více obdobných žalob, které se liší pouze osobou žalovaného a výší dlužné částky. Nejedná se tedy o skutkově i právně složité věci, které by se vyskytovaly v rámci podnikání žalobkyně výjimečně.
8. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně.
9. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozsudku ke Krajskému soudu v obec prostřednictvím Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.