Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
6 C 153/2020-38
Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Homolovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 5 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 000 Kč od 1. 9. 2016 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 000 Kč od 1. 9. 2016 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu v pl. znění (dále jen„ o. s. ř. ”).
2. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 22. 5. 2020 domáhá po žalovaném zaplacení částky 5 000 Kč s úrokem z prodlení uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně uvedla, že dne 2. 8. 2016 žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, právnická osoba příjmení p.l.c. (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě žalovanému byla poskytnuta zápůjčka ve výši 5 000 Kč, a to na bankovní účet uvedený v žádosti o poskytnutí zápůjčky. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky právnická osoba příjmení p.l.c. účinné od 10. 11. 2014 (dále jen„ VOP“). Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách název internetové stránky (žádosti žalovaného o poskytnutí zápůjčky). Žalovaný se dostal do prodlení s placením zápůjčky, když do dne splatnosti, tj. do 31. 8. 2016, zápůjčku nesplatil, a to ani částečně. Žalovaný nereagoval na výzvy právního předchůdce žalobkyně k zaplacení pohledávky ani na jeho oznámení o postoupení pohledávky. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný na tento dluh žalobkyni nic nezaplatil, přestože byl k tomu žalobkyní vyzván předžalobní upomínkou ze dne 11. 3. 2020.
3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
4. Soud se nejprve zabýval posouzením otázky, zda je příslušný k rozhodnutí tohoto sporu. Podle čl. 18 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech („ Brusel I bis“), smluvní partner může podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudů členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. Na případ soud aplikoval český právní řád s ohledem na čl. 6 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), neboť mezi stranami proběhla volba práva.
5. Soud dospěl k závěru, že v této věci jsou splněny podmínky ust. § 115a o. s. ř. o. s. ř. a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. Skutkový stav tvrzený žalobkyní vzal soud za zjištěný a za prokázaný na základě žádosti žalovaného o poskytnutí zápůjčky ze dne 1. 8. 2016, potvrzení o provedené platbě ze dne 1. 8. 2016, výpisů z účtu, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 9. 2018 a souvisejícího poštovního podacího archu, předžalobní výzvy ze dne 11. 3. 2020 a souvisejícího poštovního archu. Soud má za prokázané, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu, na jejímž, na jejímž základě byla žalovanému vyplacena dne 1. 8. 2016 částka 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku právnímu předchůdci žalobkyně splatit nejpozději do 31. 8. 2016. Žalovaný však právnímu předchůdci žalobkyně ničeho na tento dluh neuhradil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho ani později, přestože byl k tomu žalobkyní vyzván s dostatečným předstihem před podáním žaloby soudu předžalobní výzvou ze dne 11. 3. 2019, která mu byla odeslána na poslední známou adresu i na adresu trvalého pobytu.
6. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Při posouzení otázky jakou smlouvu mezi sebou účastníci uzavřeli, si nelze vystačit s tím, jak je smlouva označena, ale je třeba posoudit její obsah, z něhož je zřejmé, že předmětem smlouvy byl spotřebitelský úvěr. Nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky vyplývá ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterou žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku v pl. znění (dále jen „o. z.“) a zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, účinného do 30. 11. 2016 Vedle žalované jistiny vznikl žalobkyni nárok na zaplacení požadovaného úroku z prodlení, který je v souladu s ust. § 1970 o. z. Výše úroku z prodlení pak vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , když dnem následujícím po splatnosti pohledávky, tj. dnem 1. 9. 2016, se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením žalované částky. Aktivní legitimace žalobkyně v tomto sporu je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
8. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř. o. s. ř. ). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem řádně a včas splněna, lze se jejího plnění domáhat exekučním návrhem nebo návrhem na soudní výkon rozhodnutí.