Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
4 C 262/2020-46
Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Svačinovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 20 360 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 10 360 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 000 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 500 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 947,55 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 447,55 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení v částce 3 252,52 Kč, s úrokem v částce 9 648,14 Kč a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 13 947,55 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 10 360 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 000 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 500 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 947,55 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 447,55 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení v částce 3 252,52 Kč, s úrokem v částce 9 648,14 Kč a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 13 947,55 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 20 360 Kč s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně příjmení jméno příjmení jméno s žalovanou uzavřela smlouvu o půjčce dne datum, na základě které byla žalované poskytnuta částka 6 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaná zavázala zaplatit předchůdkyni poplatek ve výši 4 440 Kč, který představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 840 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek 2 400 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaná zavázala splatit v 58 hotovostních splátkách po 180 Kč do datum. K prověření schopnosti žalované splácet úvěr žalobkyně uvedla, že žalovaná byla před uzavřením smlouvy dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům předloženými žalovanou. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované ze dne datum a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ Ověřené dokumenty“. Současně bylo z insolvenčního rejstříku ověřeno, zda není vůči žalované vedeno insolvenční řízení. Přesto však žalovaná posléze přestala sjednané splátky hradit, poslední splátku uhradila dne datum. Následně byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni ke dni datum. Nyní tak žalovaná dluží na jistině celkem částku ve výši 9 940 Kč s příslušenstvím. Právní předchůdkyně příjmení jméno příjmení jméno s žalovanou dále uzavřela smlouvu o úvěru dne datum, na základě které byla žalované poskytnuta částka 8 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaná zavázala zaplatit předchůdkyni poplatek ve výši 9 920 Kč, který představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 1 120 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek 3 200 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaná zavázala splatit v 58 hotovostních splátkách po 240 Kč do datum. K prověření schopnosti žalované splácet úvěr žalobkyně uvedla, že žalovaná byla před uzavřením smlouvy dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům předloženými žalovanou. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované ze dne datum a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ Ověřené dokumenty“. Současně bylo z insolvenčního rejstříku ověřeno, zda není vůči žalované vedeno insolvenční řízení. Přesto však žalovaná posléze přestala sjednané splátky hradit, poslední splátku uhradila dne datum. Následně byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni ke dni datum. Nyní tak žalovaná dluží na jistině celkem částku ve výši 10 420 Kč s příslušenstvím.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Oba účastníci souhlasili s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”), proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání.
3. Soud na základě předložených listinných důkazů zjistil, že mezi právnická osoba anonymizována tři slova a žalovanou byla uzavřena dne datum smlouva o půjčce. Žalovaná podpisem smlouvy stvrdila, že při jejím uzavření převzala v hotovosti částku ve výši 6 000 Kč. Žalované tak byla poskytnuta půjčka ve výši 6 000 Kč a tato se zavázala uhradit jistinu a dále úrok ve výši 840 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 2 400 Kč. Žalovaná si zvolila hotovostní inkaso splátek (hotovostní) režim, kdy se zavázala dlužnou částku uhradit v 58 týdenních splátkách po 180 Kč v místě svého bydliště. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Dle článku 1 smluvních podmínek byla úroková sazba sjednána ve výši 23,72 % p.a. Dle čl. 8, pokud zákazník včas nesplní povinnost uhradit splátku, má společnost právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky (smlouva o půčce číslo ze dne datum). Ze zákaznické karty ze dne datum soud zjistil, že žalovaná předložila právní předchůdkyni žalobkyně doklady k prověření její úvěruschopnosti, a to nájemní smlouvu, pracovní smlouvu a výplatní pásky. Žalovaná zde dále uvedla, že nemá děti a bydlí v nájmu. Příjem žalované z hlavního pracovního poměru představuje částku 13 000 Kč měsíčně. Běžné měsíční výdaje představují výdaje na domácnost ve výši 4 000 Kč, ostatní ve výši 300 Kč, splátky úvěrů ve výši 1 200 Kč a nájem/inkaso ve výši 3 000 Kč.
4. Mezi právnická osoba anonymizována tři slova a žalovanou byla dále uzavřena dne datum smlouva o půjčce. Žalovaná podpisem smlouvy stvrdila, že při jejím uzavření převzala v hotovosti částku ve výši 8 000 Kč. Žalované tak byla poskytnuta půjčka ve výši 8 000 Kč a tato se zavázala uhradit jistinu a dále úrok ve výši 1 120 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 3 200 Kč. Žalovaná si zvolila hotovostní inkaso splátek (hotovostní) režim, kdy se zavázala dlužnou částku uhradit v 58 týdenních splátkách po 240 Kč v místě svého bydliště. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Dle článku 1 smluvních podmínek byla úroková sazba sjednána ve výši 23,72 % p.a. Dle čl. 8, pokud zákazník včas nesplní povinnost uhradit splátku, má společnost právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky (smlouva o půjčce číslo ze dne datum). Ze zákaznické karty ze dne datum soud zjistil, že žalovaná předložila právní předchůdkyni žalobkyně doklady k prověření její úvěruschopnosti, a to občanský průkaz, výplatní pásky, SIPO a výměr státní podpory. Žalovaná zde dále uvedla, že nemá děti a k bydlení jí slouží nemovitost, jejímž je vlastníkem. Příjem žalované z hlavního pracovního poměru představuje částku 12 000 Kč měsíčně. Běžné měsíční výdaje představují výdaje na domácnost ve výši 4 000 Kč, telefon ve výši 300 Kč a nájem/inkaso ve výši 3 000 Kč.
5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že pohledávky za žalovanou byly postoupeny na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum). V oznámení o postoupení pohledávky byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu ve lhůtě deseti dnů (oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, podací lístek). Předžalobní výzva byla žalované zaslána (předžalobní výzva, podací lístek).
6. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že předchůdkyně žalobkyně sice poskytla žalované shora uvedené částky jako zápůjčky na základě písemných smluv o půjčce, neposoudila však řádně úvěruschopnost žalované, když v řízení nepředložila žádné doklady o posouzení úvěruschopnosti, mimo karty zákazníka. Na základě toho jsou obě smlouvy o zápůčce neplatnými a žalovaná je povinna vrátit žalobkyni bezdůvodné obohacení.
7. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“). Dle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Dle § 2390 přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 lze ujednat úroky.
8. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
9. Soud aplikoval zákon o spotřebitelském úvěru č. 145/2010 Sb. , neboť žalovaná je spotřebitelka, právní předchůdkyně žalobkyně podnikatelka a je tedy nutno smluvní vztah účastníků posoudit jako spotřebitelský úvěr. Pokud jde o zákon č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, je nutné vyjít ze znění účinného do 30. 11. 2016, neboť k uzavření smluv došlo datum a datum.
10. Soud se předně zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně při uzavírání smluv řádně posoudila schopnost žalované splácet úvěr ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a dospěl k závěru, že nikoliv. Byť žalobkyně předložila zákaznické karty, ve které žalovaná uvedla výši svých příjmů a výdajů, žalobkyně nenavrhla a ani nepředložila žádné důkazy k prokázání svých tvrzení týkajících se skutečného ověření žalovanou uvedených tvrzení v zákaznické kartě při uzavření úvěrové smlouvy. Z listin předložených žalobkyní tak nelze učinit závěr, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně posoudila schopnost žalované splácet úvěr ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ověřením skutečné výše příjmů a výdajů žalované z jím předložených listin.
11. Na základě shora uvedených skutečností má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně sice poskytla žalované na základě uzavřených smluv o úvěru částku 6 000 Kč a 8 000 Kč, nicméně již neposoudila řádně schopnost žalované úvěr splatit, neboť nezjišťovala příjmy a výdaje žalované ověřením předložených listin. V důsledku toho jsou smlouvy o úvěru dle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru neplatné. Podle § 588 o. z. se jedná o neplatnost absolutní, neboť smlouvy odporují zákonu a zjevně narušují veřejný pořádek. Účastníkům z tohoto neplatného právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti. Soud si je vědom toho, že zákon nestanoví taxativní výčet postupu, které musí být ze strany věřitele pro jeho naplnění provedeny, stejně tak, že by výklad dané normy neměl vést k nereálným požadavkům kladeným na poskytovatele úvěru a také na žadatele o ně. Pokud však má být zachován smysl a účel dané úpravy a alespoň elementární míra požadovaného odborného posouzení úvěruschopnosti, nelze přehlížet, že toto posouzení není možné bez reálného zjištění nejen příjmu a dosavadního dluhového zatížení klienta, ale také alespoň podstatných, zcela základních, pravidelných a nezbytných výdajů, které lze u každého spotřebitelé rozumně očekávat. Zde soud odkazuje na judikaturu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 cdo 2178/2018 či nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 ).
12. Žalovaná je proto povinna žalobkyni vrátit pouze finanční prostředky, které jí žalobkyně poskytla a o které se tak žalovaná bezdůvodně obohatila na úkor žalobkyně dle § 2993 o. z. včetně zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši 8,05 % ročně dle návrhu žalobkyně. Jedná se o část jistiny ve výši 5 500 Kč (6 000 Kč – 500 Kč) a 4 500 Kč (8 000 Kč – 3 500 Kč). Z hlediska nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení jsou nároky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení splatné dnem následujícím po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění, popřípadě ve lhůtě k plnění stanovené věřitelem. Prodlení žalované tak nastalo na základě zaslané výzvy k úhradě pohledávky ze dne datum (doručené dle § 573 o. z. žalované dnem datum) dnem datum.
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 a § 146 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , tak, že nepřiznal žádnému z účastníků náklady řízení, když převážně úspěšná ve věci byla žalovaná. Ze spisu se však nepodává, že by převážně procesně úspěšné žalované jakékoliv náklady řízení vznikly, když po celou dobu řízení byla nečinná.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně sídlem Velkomoravská 2269/4, 695 46 Hodonín. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.