Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 154/2019-397

Okresní soud v Benešově se sídlem adresa, rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Šturcovou v právní věci:

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

bytem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení

sídlem adresa, část obce

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa žalované

zastoupená advokátem Mgr. Ing. jméno příjmení

sídlem třída Národní svobody číslo, část obce, PSČ obec

o určení vlastnického práva

takto:

I. Žaloba na určení, že je žalobkyně vlastnicí pozemků st.p. číslo p. číslo vše v obci a k.ú. obec, jejichž západní hranice je tvořena průnikem vnější strany zdiva východní obvodové stěny domu adresa, který je součástí pozemku st.p. číslo v obci a k.ú. obec, a dále v prodloužení terénem v severní sporné části těchto pozemků, se zamítá.

II. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit na náhradu nákladů řízení státu částku 5 694Kč na účet Okresního soudu v Benešově do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit na náhradu nákladů řízení státu částku 7 694Kč na účet Okresního soudu v Benešově do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žaloba na určení, že je žalobkyně vlastnicí pozemků st.p. [číslo] p. [číslo] vše v obci a k.ú. [obec], jejichž západní hranice je tvořena průnikem vnější strany zdiva východní obvodové stěny domu [adresa], který je součástí pozemku st.p. [číslo] v obci a k.ú. [obec], a dále v prodloužení terénem v severní sporné části těchto pozemků, se zamítá. II. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává. III. Žalobkyně je povinna zaplatit na náhradu nákladů řízení státu částku 5 694Kč na účet Okresního soudu v Benešově do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV. Žalovaná je povinna zaplatit na náhradu nákladů řízení státu částku 7 694Kč na účet Okresního soudu v Benešově do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Dne 3. 5. 2019 podala žalobkyně ke zdejšímu soudu žalobu proti žalované, ve které se domáhala určení sporné hranice mezi svými pozemky p. číslo st. parcelní číslo a pozemkem ve vlastnictví žalované st.p. číslo vše v obci a k. ú. obec s tím, že hranice správně probíhá východní obvodovou zdí domu adresa, objektu bydlení, který je součástí pozemku st. p. číslo že pásmo o šíři 0,25 m kolem sporné hranice st. parcelní číslo je součástí pozemku st.p. číslo parcelní číslo. V odůvodnění žaloby uvedla, že je vlastnicí pozemku p. číslo zapsaného na list vlastnictví, žalovaná je vlastníkem pozemku st. parcelní číslo, jehož součástí je stavba adresa, zapsaných na list vlastnictví, vše v k. ú. obec. Mezi žalobkyní a žalovanou existuje spor o průběh hranice, přičemž žalobkyně má za to, že hranice historicky probíhala plotem a zdí domu žalované s odkazem na znalecký posudek Doc. Ing. jméno příjmení. Současně uvedla, že nesouhlasí s geodetickou dokumentací vyhotovenou anonymizováno, s.r o., která stanoví hranici ve vzdálenosti 0,25 m od plotu a zdi domu žalované. Má za to, že hranici lze objektivně zjistit, avšak o její průběh existuje spor. Odkázala na zápis v pozemkových knihách. Dále žalobu upřesnila podáním ze dne 20. 1. 2020 tak, aby soud určil, že je vlastníkem parcel st. p. číslo p. číslo jejichž západní hranici (společnou se st. parcelní číslo) tvoří průnik vnější stěny zdiva obvodové stěny domu adresa, který je součástí pozemku st. parcelní číslo s terénem v severním prodloužení k parcelní číslo, vše v obci a k. ú. obec, je žalobkyně. Žalobu pak doplnila tak, že se podanou žalobou domáhá ochrany svého vlastnictví určením společné hranice se sousedící nemovitostí. příjmení činí spornou žalovaná tvrzením, že probíhá ve vzdálenosti 0,25 m od obvodové zdi jejího domu, tedy uvnitř pozemku žalobkyně, a to od října 2012. Žalobkyně a její předci přitom nemovitosti v jí tvrzených hranicích vlastnicky drží od roku 1931. Současně lze hranici, která probíhá po vnější straně kamenného obvodového zdiva domu parcelní číslo, objektivně zjistit, neboť její průběh je dán původní kamennou obvodovou zdí tohoto domu v nadzemní části již odstraněné přístavby. Do roku 2012 tuto hranici respektovali i sousedé a jejich právní předchůdci, kteří právním předchůdcům žalobkyně v roce 1908 nemovitosti prodali. Odkázala na zákres císařských otisků, které byly převzaty do map katastru. Dále odkázala na následné zakreslení přístavby domu adresa ze dne anonymizováno číslo podle ohlášky, která byla zanesena v pozemkovém katastru pod č. d. číslo, ze které je patrné, že přístavba navazuje na stávající obvodové zdivo parcelní číslo a nová hranice přístavby je vedena po obvodovém zdivu. Takto byla nově vzniklá hranice zaměřena a zakreslena do pozemkových map. příjmení tehdy p. číslo sousedící s pozemkem st. parcelní číslo, vlastníci domu rozdělili geometrickým plánem ze dne datum a část pozemku nově pod parcelní číslo trhovou smlouvou ze dne datum prodali vlastníkům domu adresa – právním předchůdcům žalobkyně. Rozdělení zahrady a vklad vlastnictví byl v pozemkové knize proveden pod č. d. číslo k datum a tímto geometrickým plánem byla datum zaměřena nově vzniklá hranice mezi tehdejšími pozemky p. číslo. Předci žalobkyně nebyli vlastnictví k pozemkům nyní pod st. p. číslo st. parcelní číslo v roce rok příklepem a jejich vlastnictví bylo zapsáno do pozemkové knihy dne datum rozhodnutí pod číslo jednací, od této doby nemovitosti vlastnicky drželi a užívali ve stejných hranicích. Na západní straně byla jejich zahrada ohraničena obvodovou zdí sousedního pozemku adresa s přístavbou a navazujícím plotem. Tehdejší vlastnice domu adresa sepsala s právními předchůdci žalobkyně dne datum souhlasné prohlášení, kterým uznala hranici za nespornou, a to v místech určené zdí adresa a navazujícím plotem, která byla zaměřena geometrickým (polohopisným) plánem ze dne datum. Tento byl pod č. d. číslo spolu s prohlášením o knihovním pořádku s nesporností hranice dle geometrického plánu zapsán dne datum v pozemkové knize. Takto byla západní hranice pozemku žalobkyně zaměřena a vyznačena do pozemkových a následně katastrálních map, ze kterých je patrná dodnes. V roce rok provedla právní předchůdkyně žalobkyně na domě adresa nástavbu, zahrnující zvýšení přesahu střechy výšky hřebene, a to bez stavebního povolení. Žalovaná dům nabyla jako nepovolenou stavbu a zajistila si geodetickou dokumentaci skutečného stavu, vypracovanou dne datum Ing. jméno příjmení, podle které byla nově zaměřena hranice 0,25 m od obvodové zdi domu adresa, a to za účelem dodatečného povolení černé stavby. Žalobkyně od roku 2012 zpochybňuje tuto dokumentaci, která nerespektuje vlastnickou hranici, vychází z nesprávných podkladů, a to geometrického plánu na rozdělení st. parcelní číslo, ze dne datum. Tato dokumentace pomíjí původní podklady z roku číslo a rok. Žalobkyně dále odkázala na správný znalecký posudek Doc. Ing. jméno příjmení číslo ze dne datum a jeho vyjádření ze dne datum a na zákres skutečného stavu do mapy operátu katastru nemovitostí ze dne datum. Uvedla, že má dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť postaví na jisto průběh hranice a současně ochrání vlastnictví žalobkyně, které bylo zpochybněno ve správním řízení. Určovací výrok současně vyhoví preventivní funkci žaloby, která směřuje k odstranění nastolené nejistoty a ohrožení vlastnictví žalobkyně.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout jako nedůvodnou. V písemném vyjádření ze dne 26. 6. 2019 uvedla, že ve věci neexistuje konkurence skutečného stavu a stavu katastrálního. Předmětné nemovitosti žalovaná nabyla na počátku roku 2013 a od té doby čelí různým podáním žalobkyně, směřovaným do problematiky občanského a správního práva, čímž žalované bránila dokončení předmětné stavby a neúspěšné nadužívání opravných prostředků mělo charakter šikanózního výkonu práv. Žalobkyně nabyla nemovitosti na základě smlouvy ze dne datum od prodávajícího jméno příjmení. Dle názoru žalované je sporná vlastnická hranice objektivně zjistitelná, a to v distanci 0,25 m od obvodové svislé nosné konstrukce stavby ve vlastnictví žalované. Odkázala na poslední pokojnou držbu a slušné uvážení. Dále odkázala na odborné vyjádření znalce z oboru geodézie a kartografie Ing. jméno příjmení, dle kterého se za hranici považovala rovnoběžka se zdí ve vzdálenosti 20 – 50 cm, aby voda stékající ze střechy padala na vlastní pozemek, přičemž v době nabytí vlastnického práva žalobkyní byla vlastnická hranice v dané prostorové distanci od obvodové zdi stavby vlastníkům známa. Dále dle názoru žalované přistupuje okolnost, že sáhové měřítko nedovolovalo jakékoliv úvahy o přesnosti v rámci centimetrů či jejich desítek, přičemž původní mapování bylo bez jakéhokoliv upřesňování souřadnic lomových bodů v terénu přeneseno do stávající digitalizované mapy. V minulosti neexistovaly žádné připomínky či námitky k průběhu předmětné hranici, která je objektivně zjistitelná. Žalovaná vnímá jednání žalobkyně jako šikanózní, protože se v průběhu správního řízení snažila zamezit rekonstrukci stavby, a rovněž tato žaloba směřuje k vyhrocení situace, v důsledku které by žalobkyně chtěla žádat o další zkrácení převisů střešní konstrukce.

3. Při prvním ústním jednání právní zástupce žalované v rámci procesní obrany uplatnil námitku vydržení částí pozemků p. číslo st.p. číslo to pro případ, pokud by soud dospěl k závěru, že jejich sporná část je ve vlastnictví žalobkyně. V písemném vyjádření ze dne 29. 1. 2020 doplnila, že žalobkyni byla v době nabytí vlastnického práva sporná hranice v prostorové distanci od obvodové zdi stavby známa, proto její šikanózní výkon práv nemá požívat právní ochrany. Žalobkyni nesvědčí právní důvod, na základě kterého by se měla domáhat svých domnělých práv. V písemném vyjádření ze dne 28. 2. 2020 doplnila s odkazem na odborné posouzení znalce příjmení jméno příjmení, že dům žalované je stavbou s vnějšími nosnými svislými konstrukcemi z kamene a jejich základová spára zasahuje mimo půdorys nadzemní části konstrukce zdi. Přes vnější půdorys zdi ve vlastnictví žalované přesahuje nejen střešní konstrukce, ale také základ vnější obvodové kamenné zdi dotčené stavby. Dále s odkazem na aktuální katastrální mapu uvedl, že východní hranice pozemku žalované není znázorněna s odskokem směrem k severní části v úrovni severního ukončení její stavby a současně, že sporný pruh pozemku u její stavby byl ohraničen oplocením, což prokazuje fotodokumentací před zahájením nástavby jejího domu.

4. Žalobkyně se vyjádřila v podání ze dne 28. 2. 2020, ve kterém reagovala na tvrzení žalované tak, že spor o průběh vlastnické hranice mezi nemovitostmi účastnic vznikl jako důsledek řízení, kterým byla dodatečně povolována černá stavba domu adresa na základě žalobkyní doložené geodetické dokumentace o skutečného stavu, ověřené pod číslo jednací Ing. jméno příjmení, ze dne datum ulice úřad odkázal žalobkyni v otázce sporné hranice na soud, proto žalobkyně na svém tvrzení o sporném průběhu vlastnické hranice trvá. Vlastnictví žalobkyně je ohroženo postojem žalované jako souseda, a proto se vlastnickou žalobou domáhá ochrany svého vlastnictví právem. Dle názoru žalobkyně se žalovaná snažila vytvořit předpoklady pro dodatečné povolení černé stavby, která již byla povolena. K projednání určovací žaloby budou postaveny najisto sousedské vztahy účastnic, bude zabráněno případným dalším sporům. Obranu žalované považuje žalobkyně za nesprávnou především s odkazem na geometrický plán z roku rok, kterým byla zaměřena společná hranice sousedních pozemků spolu s prohlášením bývalého vlastníka domu adresa a st. parcelní číslo ze dne datum, a s odkazem na zápis v pozemkové knize pod č. d. číslo. Naopak zpochybnila správnost geometrického plánu z roku rok i geodetickou dokumentaci Ing. anonymizováno, za správný označila geometrický plán z datum. příjmení žalobou se domáhá k deklarování vlastnické a držební hranice žalobkyně, která byla vždy vedena a až do roku 2012 respektována sousedy po obvodové zdi domu parcelní číslo a v jejím prodloužení, přičemž tato vlastnická a držební hranice je patrná i dnes.

5. Žalovaná doplnila skutková tvrzení písemným vyjádřením ze dne 15. 10. 2020, ve kterém uvedla, že v době, kdy nabyla nemovitosti do svého výlučného vlastnictví, byl dotčený sporný pruh užíván jejími právními předchůdci, proto byla vždy přesvědčena, a to vzhledem ke všem okolnostem, že na vlastnické hranici dotčených pozemků byl vystavěn plot, jak byla informována právními předchůdci. Právní předchůdci žalované i sama žalovaná pokládali právní poměry na místě dané geometrickým plánem ze dne datum, s tím, že od této doby rovněž právní předchůdci žalované vykonávali oprávněnou držbu a spornou část pozemků užívali za účelem údržby své budovy, o tyto se starali, přičemž žalovaná ztratila dobrou víru až dne datum v souvislosti s doručením předmětného znaleckého posudku nezávislého soudního znalce celé jméno znalce. V nabývacích titulech jejich právních předchůdců vždy byly nemovité věci nabývány včetně jejich součástí a příslušenství, což se týká i plotu. Svá skutková tvrzení žalovaná pak doplnila při ústním jednání dne 22. 10. 2020 tak, že oprávněnou držbu datuje od okamžiku, kdy uzavřela kupní smlouvu dne datum, předtím navrhuje započtení oprávněné držby svých právních předchůdců, a to od roku rok, kdy nemovitosti nabyl jméno příjmení, konec oprávněné držby datuje do okamžiku seznámením se se znaleckým posudkem dne datum. Sporné části pozemků byly užívány jako obslužné pro údržbu domu. Plot na sporné hranici stál minimálně od roku rok, ale nacházel se zde již v dřívější době. V době nabytí nemovitostí žalovanou z něj zbylo pouze torzo. Jednalo se o drátěný plot s kovovými sloupky zapuštěnými do země po celé délce východní strany, a to od jižní hranice až po severní hranici.

6. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle a zjistil následující skutkový stav: Z listu vlastnictví číslo soud považuje za prokázané, že je žalobkyně vlastníkem pozemku parcelní číslo o výměře 235 m2 a st. p. číslo jehož součástí je stavba rodinného domu adresa, v obci a k. ú. obec, zapsané u stát. instituce, stát. instituce. Z list vlastnictví pak považuje za prokázané, že je žalovaná vlastníkem pozemku st. parcelní číslo, jehož součástí je stavba objektu bydlení adresa, rovněž v obci a k. ú. obec, zapsané u stát. instituce, stát. instituce. Vzhledem k tomu, že hranici mezi těmito pozemky považují žalobkyně i žalovaná za subjektivně spornou a současně ji považují za objektivně zjistitelnou, což doložily rozdílnou geodetickou dokumentací, nechal soud vypracovat nezávislý znalecký posudek z oboru geodézie, znalcem celé jméno znalce, který jej vypracoval pod číslo ze dne datum. Úkolem znalce bylo provést zaměření sporné hranice v souladu s katastrální mapou, které porovná s faktickým stavem a určí průběh hranice mezi pozemky p. číslo st. parcelní číslo ve vlastnictví žalobkyně a pozemkem st. parcelní číslo ve vlastnictví žalované, v obci a k. ú. obec. Znalec ve znaleckém posudku uzavřel, že hranice mezi spornými pozemky je určena spojnicí bodu číslo (původní roh budovy na pozemku st. p číslo před zateplením), body číslo (původní roh budovy na pozemku st. parcelní číslo před zateplením), body číslo (bod na původní zdi budovy na pozemku st. parcelní číslo před zateplením), 4 (nový roh na původní zdi budovy na pozemku budovy adresa před zateplením), číslo (původní roh budovy na pozemku st. parcelní číslo před zateplením) a číslo (stávající roh plotu). Šířka nového zateplení domu činí 0,10 m. Při svém výslechu pak znalec odkázal na závěry svého znaleckého posudku a doplnil, že spornou hranici určil tak, že prochází po rozích svislé konstrukce budovy před zateplením a to na jižní a východní straně, na severní straně končí na rohu stávajícího plotu. Z toho vyplývá, že geometrický plán vypracovaný v roce rok nezohlednil předchozí zaměření a výsledky geodetických měření. Ve svém znaleckém posudku zaměřil hranici tak, že souhlasí s katastrální mapou. Soud provedl důkaz katastrální mapou a pozemkovou mapou sporných pozemků, že sporná hranice prochází východní svislou konstrukcí budovy ve vlastnictví žalované a to na východní straně. Na severní straně končí na rohu stávajícího plotu.

7. Soud provedl důkaz anonymizováno role v řízení anonymizováno map stabilního katastru, anonymizována tři slova st. p. číslo zaměřené dne anonymizováno číslo, č.d. číslo, číslo, trhovou smlouvou ze dne datum s geometrickým plánem zapsaným v knihovní vložce číslo (č. d. číslo), knihovní vložkou číslo (č. d. číslo) a knihovní vložkou číslo (č. d. číslo) pozemkových knih pro k. ú. obec, ze kterých považuje za prokázané, že v roce číslo došlo k rozdělení původního pozemku parcelní číslo na pozemky parcelní číslo (současný pozemek p. číslo část současných pozemků st. parcelní číslo a st. parcelní číslo) a pozemek parcelní číslo. Nově vzniklý pozemek p. číslo pozemek st. parcelní číslo v roce číslo vlastnil jeden vlastník. Dle těchto listinných důkazů byla hranice mezi pozemky st. p. číslo parcelní číslo určena zdmi budovy. Oměrná míra západní strany budovy na st. parcelní číslo činila 18,80 m. V roce rok byl z pozemku parcelní číslo oddělen pozemek p. číslo obec mezi pozemky p. číslo parcelní číslo již neexistuje. ulice hranice pozemku parcelní číslo končila na rohu budovy na pozemku st. parcelní číslo před zateplením. Z výpisu knihovních vložek vyplývají převody vlastnictví právních předchůdců žalobkyně a nově zaměřené hranice byly promítnuty do map, přístavba domu, zaměřená anonymizováno číslo, byla promítnuta do katastrální mapy evidenční obec, což bylo zjištěno i z anonymizována tři slova. Z geometrického plánu č. d. číslo pro rozdělení pozemku č. katastru číslo a z Prohlášení právní předchůdkyně žalované jméno příjmení ze dne datum soud považuje za prokázané, že došlo ke zrušení hranice vzniklé v náčrtu z roku rok a vznikly pozemky parcelní číslo jako díl B, nyní součást pozemku st. parcelní číslo a pozemek parcelní číslo (sloučením dílu A a pozemku parcelní číslo). Geometrický plán hranice dílů barevně zvýraznil a v poznámce geometrického plánu je výslovně uvedeno, že je„ dělící čára vyznačena zdí a plotem zaměřil datum jméno příjmení“. V geometrickém plánu z roku rok je předmětná hranice určena tak, že její body jsou v přímce. Z těchto listin proto soud považuje za prokázané, že právní předchůdci žalobkyně užívali zahradu pod tehdejším č.k. číslo s dílem A, a to od roku rok v hranicích v hranicích v souladu s geometrickým plánem a prohlášením z roku rok. Dále soud z prohlášení ze dne datum považuje za prokázané, že bylo učiněno před ONV v příjmení jméno příjmení, bytem adresa žalobkyně (právní předchůdkyně žalované), jejíž vlastnictví bylo zapsáno v knihovní vložce číslo pozemkové knihy pro k. ú. obec, a která uznala, že manželé jméno a jméno příjmení, bytem adresa žalobkyně, užívají pozemek č. katastru číslo, zahradu v obec, dílec označený v geometrickém plánu anonymizována tři slova v obec, ze dne datum pod písm. anonymizováno ve výměře 137 m2 déle než 30 let, a že knihovní pořádek tohoto dílce zahrady nebyl dosud proveden. obec byla následně dle geometrického plánu z datum v souladu s prohlášením ze dne datum zanesena do mapy dne datum, pod č. d. číslo. Délka společné hranice st. parcelní číslo a parcelní číslo byla změřena kontrolní mírou 22,07 m, a to od jihovýchodního k severovýchodnímu rohu budovy adresa. Dále soud provedl důkaz geometrickým plánem z roku rok, ze kterého je zřejmé, že nerespektuje průběh hranice tak, jak byla zaměřena náčrtem z roku číslo, rok a geometrickým plánem z roku rok, když slučuje do pozemku st. parcelní číslo na jižní straně pruh o šířce 0,45 m a na východní straně slučuje do pozemku st. parcelní číslo a p. číslo pruh o šířce 0,25 m, čímž došlo ke zvětšení pozemku st. parcelní číslo bez toho, aby byla tato skutečnost vyjádřena ve výkazu výměr a byl změněn průběh původní hranice. Soud provedl důkaz mapou katastru nemovitostí, mapou pozemkového katastru a vzal za prokázané, že je předmětná hranice mezi spornými pozemky graficky zobrazena a probíhá východní hranicí domu adresa.

8. Dále soud provedl důkazy listinami, které nechaly vypracovat účastnice, a to znaleckým posudkem Doc. Ing. jméno příjmení, Csc., číslo ze dne datum a jeho vyjádřením ze dne datum, ze kterých vzal za prokázané, že jsou ve shodě se znaleckým posudkem vypracovaným soudem ustanoveným znalcem i s geometrickým plánem číslo deníku číslo ze dne datum a to tak, že průběh sporné hranice evidované v operátu katastru nemovitostí mezi pozemku parcelní číslo a pozemky st. p. číslo parcelní číslo je s ohledem na obsah geometrických plánů veden po východní zdi budovy na st. parcelní číslo a dále do bodu číslo na jižní straně budovy na st. parcelní číslo je hranice mezi pozemky st. parcelní číslo a pozemkem st. parcelní číslo rovněž po její zdi, tedy nikoliv ve vzdálenosti 0,20 m a 0,45 m od zdi budovy. Dále soud provedl důkaz geodetickou dokumentací skutečného stavu vyhotovenou právnická osoba ze dne datum nazvanou„ geodetická dokumentace skutečného stavy stavby na parcelní číslo“, a zjistil, že vychází z geometrického plánu ze dne datum, ve kterém je graficky zobrazen odstup sporné hranice o 0,45 m od jižní stěny domu a o 0,25 m od východní stěny domu na parcelní číslo. Geodet uzavřel, že zaměřený plot je na jižní straně st. parcelní číslo vzdálený od stěny stavby 0,45 m, což odpovídá vzdálenosti uvedené v geometrickém plánu z roku rok a vlastnická hranice je mezi st. parcelní číslo, st. p. číslo parcelní číslo ve vzdálenosti 0,25 m od stěny stavby dle geometrického plánu ze dne datum. Z odborného vyjádření Ing. jméno příjmení, znalce z oboru geodézie a kartografie ze dne datum, k posouzení průběhu sporné vlastnické hranice mezi předmětnými pozemky, bylo zjištěno, že vycházel z měřičských náčrtů a geometrických plánů z roku rok a rok, z geodetické dokumentace anonymizováno ze dne datum a uzavřel, že mapování v 19. století v měřítku 1:2 880 nedovolilo postihnout detaily, jako je okap kolem stavby, což bylo převzato po digitalizaci do katastrální mapy, a proto se v praxi, kdy zeď budovy tvoří vlastnickou hranici, za tuto hranici považovala rovnoběžka se zdí ve vzdálenosti 20 – 50 cm, aby voda stékající ze střechy padala na vlastní pozemek. Proto uzavřel, že za vlastnickou hranici lze považovat přímku ve vzdálenosti přímku 0,45 m od jižní zdi a 0,25 m na východní straně od zdi domu žalované, neboť takto byla definována v roce rok a nebyly známy žádné námitky proti jejímu průběhu.

9. Soud ze správního spisu stát. instituce, anonymizována dvě slova a anonymizováno, sp. zn. spisová značka a rozhodnutími vedenými pod č. j. spisová značka, sp. zn. spisová značka rok a anonymizována dvě slova územní celek pod sp. zn. anonymizováno číslo spisová značka číslo jednací, zjistil, že v roce 2007 požádala jméno příjmení jako tehdejší stavebník o dodatečné povolení nástavby a stavebních úprav stávajícího domu adresa, a to přízemí i podkroví s tím, že žalobkyně podala ve stavebním řízení námitky ohledně přesahu střechy, osazení dvou střešních oken, dvojici oken ve štítě objektu a svodu dešťové vody. Současně se proti rozhodnutí stavebního úřadu o dodatečném povolení stavby podáním ze dne datum odvolala. anonymizována dvě slova územní celek rozhodnutím ze dne datum, zrušil rozhodnutí stát. instituce, odboru anonymizováno o anonymizováno povolení anonymizována dvě slova rodinného domu adresa v k. ú. obec, a to s ohledem na původní přesah střechy na hranici pozemku. Další odvolání podala žalobkyně proti rozhodnutí stát. instituce, anonymizována dvě slova a anonymizováno plánování ze dne datum, a dne datum, na základě kterého Krajský anonymizováno územní celek rozhodnutím ze dne datum zrušil dodatečné povolení nástavby a stavebních úprav předmětného domu a věc vrátil k původnímu projednání stavebnímu úřadu z důvodu, že přesah střechy nad pozemky zasahuje ve vlastnictví žalobkyně, stavebnice nemá vlastnické právo ani smlouvu pro možné povolení výjimky. Právní předchůdkyně žalované byla vyzvána ulice úřadem obec dne datum o doložení souhlasu vlastníka pozemku st. p. číslo parcelní číslo s přesahem střechy a k osazení oken směřující na její pozemek, do té doby bylo stavební řízení přerušeno. Rozhodnutím ze dne datum stát. instituce, odbor anonymizováno a anonymizována dvě slova povolil výjimku a umožnil přesah a osazení nových oken u stávajícího rodinného domu adresa v obec a vydal dodatečné stavební povolení pro nástavbu a stavební úpravy tohoto domu. Současně se vypořádal s námitkami žalobkyně. anonymizována dvě slova územní celek rozhodnutím ze dne datum zrušil rozhodnutí ulice úřadu obec ze dne datum a vrátil věc k novému projednání k odvolání žalobkyně s odkazem na rozhodnutí o udělení výjimky, které nebylo pravomocné v době, kdy došlo k dodatečnému povolení stavebních úprav. Dále odkázal na zákonná ustanovení, podle kterých nesmí stavba nebo její část přesahovat na jiný pozemek. Dále bylo zjištěno z protokolu ulice úřadu obec ze dne datum, že byla provedena kontrola k prošetření povolených stavebních úprav rodinného domu adresa, během kterého žalobkyně nesouhlasila s přesahem střechy na pozemek st. parcelní číslo na východní straně domu k námitce žalobkyně, že hranice pozemku je souběžná s obvodovou zdí domu na východní straně. K řešení této otázky se stavební úřad vyjádřil tak, že není příslušný a odkázal žalobkyni řešit spor občanskoprávní cestou. Oznámením ze dne datum stát. instituce, anonymizována dvě slova a anonymizována dvě slova oznámil zahájení správního řízení k podání žalované, a to ohledně žádosti o vydání opatření na sousedním pozemku s odůvodněním, že povolené stavební práce se týkají mimo jiné východní části předmětné stavby, kde je nutné realizovat zkrácení přesahu střechy a osazení okapů i jejího zateplení. Žalobkyně dne datum podala námitky a vyjádřila se k stavebním úpravám tak, že nesouhlasí se zateplením domu jakýmkoliv materiálem proto, že vlastnická hranice vede přímo po východní zdi budovy na pozemku st. parcelní číslo a zasahovala by do pozemku ve vlastnictví žalobkyně. Odkázala na znalecký posudek Ing. příjmení ohledně správného průběhu hranice. Dne datum vydal stát. instituce, anonymizována dvě slova a anonymizována dvě slova rozhodnutí - opatření na sousedním pozemku, kterým uložil žalobkyni strpět popsané práce na východní stěně předmětného domu. K námitkám žalobkyně ohledně probíhající hranice po východní zdi budovy se vyjádřil tak, že tato otázka nepřísluší příslušnému správnímu orgánu rozhodovat s odkazem na zaměření geodetické kanceláře právnická osoba, podle které se stavba nenachází přímo na hranici pozemku, ale 0,25 m od stěny stavby. ulice úřad vycházel z umístění hranice dle geometrického plánu ze dne datum. Žalobkyně se proti rozhodnutí stát. instituce, Odbor anonymizováno a územního anonymizováno ze dne datum odvolala podáním ze dne datum a Krajský úřad územní celek dne datum vydal rozhodnutí, kterým bylo rozhodnutí ulice úřadu obec ze dne datum zrušeno a věc byla vrácena k projednání. Dále vzal soud za prokázané předloženými listinami, že žalobkyně podala proti žalované u název soudu, pod sp. č. spisová značka žalobu, kterou se domáhala po žalované zdržení se stínění pozemku p. číslo st. parcelní číslo v k. ú. obec, tedy, že přesahem střechy stavby a nástavbou bude nad míru přiměřenou místním poměrům zastíněná nemovitost žalobkyně. Dopisem ze dne datum žalovaná žalobkyni požádal o zpřístupnění pozemku k dokončení nástavby a stavebních úprav. Dále bylo zjištěno, že žalovaná požádala žalobkyni podáním ze dne datum o odstranění větví stromu přesahující na její pozemek st. parcelní číslo k. ú. obec. Soud provedl důkaz fotodokumentací nemovitostí žalované a žalovanou vyslechl jako účastnici řízení. Zjistil, že anonymizováno koupila v roce rok od manželů příjmení. Ti jí řekli, že proužky pozemků kolem domu jsou v jejím vlastnictví. Dál uvedla, že po celé délce domu bylo oplocení – zbytky plotu, přičemž zůstaly zachovány sloupky a místy kusy pletiva. Před rokem nechala zhotovit fasádu a zbytky plotu odstranila, pozemek byl uklizen. Až do vypracování znaleckého posudku znalce celé jméno znalce neměla pochybnosti o vlastnictví sporné části pozemků. V těchto místech se nacházel stavební odpad a hospodářská budova. Dům koupila ve stavu rozestavěnosti. ulice povolení vyřizovali příjmení, řekli jí o nějakých námitkách u stavebního úřadu. Nemovitosti koupila se stavebním povolením. Pokud byla žalovaná dotázána, jak vypadaly zbytky plotu, uvedla, že neví, že za domem byl velký chaos a nepořádek a asi metr od východní stěny domu byly túje po celé východní stěně. Z čestných prohlášení jméno příjmení, jméno příjmení a jméno příjmení bylo zjištěno, že na východní straně od domu žalované se nacházel pletivový plot. jméno příjmení byl přesvědčen, že sporná část pozemků patřila k domu, sloužila k jeho obsluze. jméno příjmení prohlásila, že v době, kdy byla spoluvlastnicí domu v letech rok až rok a kdy jej vlastnil její otec a prarodiče manželé jméno příjmení a jméno příjmení, udržovali předzahrádku na jižní straně a pruh pozemku na východní straně domu. žalobkyně podávala v minulosti neodůvodněné stížnosti, vlastnickiéhranici se nikdy nevěnovala. obec chalupa – soused potvrdil, že na sporné hranici stál plot oddělující pozemek sloužící k údržbě domu. Z rozhodnutí anonymizováno notářství okres ze dne datum bylo zjištěno, že dědictví včetně domu anonymizováno v obec nabyl po zůstavitelce jméno příjmení syn příjmení příjmení a byl zapsán jako vlastník na LV. číslo. Po něm nabyly dům jako dědictví manželka jméno příjmení a dcery jméno příjmení a jméno příjmení (anonymizováno Okresního soudu obec ze dne datum rozhodnutí, č.j. spisová značka a list vlastnictví). adresa s pozemkem st.p. číslo prodaly kupní smlouvou ze dne datum jméno příjmení (list vlastnictví) .Tato po uzavření manželství dne datum s jméno příjmení ohlásila nástavbu a stavební úpravy domu stát. instituce dne datum (ohlášení stavby a oddací list Úřadu městské části obec a číslo). jméno příjmení předmětné nemovitosti prodala žalované kupní smlouvou ze dne datum.

10. V daném případě se žalobkyně domáhá podanou žalobou určení vlastnického práva k vymezenému pozemku, a to ve smyslu , podle kterého se lze anonymizováno domáhat určení, zda tu právní vztah nebo právo je, či není, je-li na tom naléhavý právní zájem. Naléhavý právní zájem na určení vlastnictví k nemovitosti může mít i osoba zapsaná v katastru nemovitostí jako vlastník, je-li její nabyté právo k nemovitosti kvalifikovaně zpochybňováno a není-li přitom dán důvod k žalobě na plnění. Rozhodnutí soudu má plnit preventivní funkci a postavit najisto vzájemný vztah účastnic k sporné části pozemku. V tomto případě se žalobkyně domáhá určení hranice s tím, že je mezi ní a žalovanou subjektivně sporná, ale po provedeném dokazování lze její průběh určit. Ve věci soud uzavřel, že žalobkyně má na podané žalobě dán naléhavý právní zájem a současně, že je žalobkyně ve věci aktivně legitimována jako vlastnice pozemku st. p. číslo p. číslo žalovaná že má dánu pasivní legitimaci jako vlastnice pozemku st. parcelní číslo, vše v obci a k. ú. obec, a to za situace, kdy mezi účastnicemi existuje subjektivní spor a soud může pomocí znaleckého posudku spornou hranici zjistit. Žalobkyně v průběhu soudního řízení tvrdila a listinnými důkazy doložila, kudy sporná hranice vede. Žalovaná pak v rámci procesní obrany namítla vydržení části sousedního pozemku. Předmětem sporu tedy bylo určení, zda je žalobkyně vlastníkem pozemku s hranicí, patrné z připojeného geometrického plánu. Jedná se o deklaratorní soudní rozhodnutí, kterým by soud v nalézacím řízení určil zjistitelnou hranici mezi předmětnými pozemky dle ustanovení z.č. (dále jen ), podle kterého, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby jej vydal.

11. Po provedeném dokazování soud uzavřel, že hranice mezi pozemky ve vlastnictví žalobkyně i žalované vede po východní zdi budovy, která je součástí st. p. číslo dále do severozápadního rohu pozemku p. číslo vše v k. ú. obec, a odpovídá hranici evidované v katastrálním operátu tak, jak ji zobrazuje současně platná katastrální mapa. Sporná hranice je neměnná minimálně od roku 1931 a vlastníkům sousedních pozemků byla rozhodně zřejmá již v roce 1955, kdy tehdejší vlastnice učinila prohlášení a byl vypracován geometrický plán. Průběh vlastnické hranice v současné době byl prokázán zejména znaleckým posudkem, vypracovaným soudem ustanoveným znalcem příjmení celé jméno znalce, který je v souladu s geometrickým plánem z roku rok a zejména s katastrální mapou, zobrazující skutečný stav hranice v terénu. Tento znalecký posudek ve spojení s výslechem znalce soud zhodnotil jako správný. Provedeným dokazováním bylo dále prokázáno, že žalobkyně vlastní předmětné pozemky stále v hranicích tak, jak jsou zapsány v katastru nemovitostí a graficky znázorněny v katastrální mapě. To znamená, že vlastnictví žalobkyně je správně zapsáno v katastru nemovitostí ve vyznačených hranicích, a byť má žalobkyně dán naléhavý právní zájem na určovací žalobě, tak, jak byl formulován žalobní petit, je žaloba nadbytečná a nedůvodná. Po provedeném dokazování a zjištění skutkového stavu se soud ztotožnil s tvrzením žalobkyně, kudy vede sporná hranice, ale její žalobě nebylo možné vyhovět pouze proto, že příslušný stavební úřad zvolil nesprávný postup a odkázal ji na podání určovací žaloby. obec je dle názoru soudu postavena najisto, graficky znázorněná platnou katastrální mapou, která je v souladu s vypracovaným znaleckým posudkem i se znaleckým posudkem z roku rok, odborným posouzením a znaleckým posudkem znalce příjmení, přičemž tyto skutečnosti si měl stavební úřad posoudit sám. Tento typ sporů má být dle názoru soudu řešen buď žalobou na vydržení části pozemku nebo žalobou na vyklizení části pozemku.

12. Pokud jde o obranu žalované spočívající v námitce vydržení, nepodala žalovaná ve věci vzájemnou žalobu na určení sporné části pozemku v důsledku vydržení podle a násl. , nýbrž zvolila pouze formu procesní obrany. Soud se proto možným vydržením sporné části pozemku žalovanou případně jejími právními předchůdci zabýval v souladu s tímto ustanovením, podle kterého, drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabyde věc do vlastnictví. obec víra se musí vztahovat ke všem právním skutečnostem, musí být podložena konkrétními okolnostmi a právní omyl držitele může být omluvitelný pouze v případě, jestliže vynaložil obvyklou opatrnost, kterou po něm lze požadovat. obec víra je psychický stav držitele, který se domnívá, že mu vykonávané právo patří, ač tomu tak není. K vydržení se vyžaduje pravost držby, a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci, nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou ( ). Držitel by měl prokázat objektivně oprávněný důvod, pro který se chopil držby. K vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřeba nepřerušená držba trvající 10 let, a to podle . V případě neprokázání právního anonymizováno je třeba vydržecí doba dvojnásobně dlouhá, je o tzv. mimořádné vydržení podle . To neplatí, pokud se prokáže nepoctivý úmysl. Po celou dobu musí být držitel v dobré víře, že mu věc patří a musí nemovitost fakticky ovládat a nakládat s ní jako s vlastní, tedy obhospodařovat ji. K zániku dobré víry dojde v okamžiku, kdy se držitel seznámil se skutečnostmi, které u něj musely objektivně vyvolat pochybnosti o tom, že mu věc po právu patří. Obecně lze vydržet i část pozemku a do vydržecí doby lze započítat i držbu právních předchůdců. Případně, pokud sám účastník řízení nesplní podmínky pro vydržení, musí se soud zabývat tím, zda podmínky pro vydržení splnili jeho právní předchůdci, a to u každého držitele samostatně. Do doby vydržecí lhůty lze započítat dobu držby i před datum, a to po datum podle z. číslo který měnil a doplňoval z. číslo Sb., s účinností od datum podle z. číslo Sb. konkrétně podle tehdy platného .

13. V daném případě soud zjistil, že žalovaná označila svoji oprávněnou držbu od datum, kdy nemovitosti nabyla na základě uzavřené kupní smlouvy s tím, aby soud započítal oprávněnou držbu i jejích právních předchůdců, a to od roku rok. Dále uvedla, že dobrou víru žalovaná ztratila až doručením a seznámením se se znaleckým posudkem znalce celé jméno znalce dne datum. Dále tvrdila, že se na sporné hranici nacházel plot minimálně od roku rok, který historicky patřil vlastníkům hlavní stavby, jednalo se o drátěný plot s kovovými sloupky, zapuštěnými do země, který rovněž přešel do vlastnictví žalované.

14. K takto koncipované procesní obraně žalované soud uvádí, že podmínkou pro to, aby měla ve věci úspěch, by bylo prokázání všech shora uvedených zákonných podmínek pro vydržení, přičemž základní podmínkou je, že jde o oprávněnou držbu po zákonem stanovenou dobu, po kterou by musela žalovaná případně její právní předchůdci část pozemků nepřetržitě držet a užívat jako oprávnění držitelé objektivně v dobré víře, že jsou vlastníci a museli by se spornou částí pozemků nakládat jako s vlastní věcí. Důsledkem vydržení je, že po uplynutí stanovené doby vydržení nabyde oprávněný držitel vlastnické právo. Ve prospěch oprávněného držitele se do stanovené doby započítává i doba, po kterou měli věc v oprávněné držbě právní předchůdci vydržitele. Předmětem vydržení vlastnického práva pak může být i část pozemku. V daném případě soud uzavřel, že žalovaná nepředložila nabývací titul k sporné části pozemků, proto přichází v úvahu pouze mimořádné vydržení, které by muselo trvat po dobu 20-ti let. Žalovaná pak neprokázala dobrou víru, že s věcí ona, případně její právní předchůdci nakládali jako se svojí, a to s poukazem na písemné anonymizováno právní předchůdkyně z roku rok, ve kterém výslovně uvádí, že hranice mezi pozemky probíhá východní stěnou předmětného domu, a které je doplněno geometrickým plánem ze stejného roku. Předchozí vlastníci přitom byli v rodinně právním vztahu, jednalo se o babičku, otce a jeho manželku s dcerami. Zejména však soud poukazuje na příslušnou část katastrální mapy, ze které by museli mít všichni vlastníci při zachování obvyklé opatrnosti minimálně podezření, že je hranice sporná. Dále soud poukazuje na skutečnost, že již v roce rok sama žalobkyně zpochybňovala průběh hranice, proto ani další právní předchůdci žalované, kteří nemovitost postupně koupili, nemohli být v dobré víře, že jim náleží část sousedních pozemků. Proto ani žalovaná není od počátku v dobré víře, neboť nemovitosti nabyla v roce rok, kdy již delší dobu probíhalo správní řízení o dodatečné povolení stavby, případně sama žalovaná žádala stavební úřad o povolení výjimky a o uložení povinnosti žalobkyni pustit žalovanou na sousední pozemek za účelem dokončení stavebních úprav. Žalovaná pak navíc v průběhu soudního řízení neprokázala, že by od počátku nabytí nemovitostí spornou část pozemku užívala, když ve své účastnické výpovědi sama uvedla, že se jednalo o zanedbaný pruh pozemku podél její stavby, kde rostly túje žalobkyně, a to v bezprostřední blízkosti východní stěny domu. Pokud současně uváděla, že se v těchto místech nacházel pletivový plot, je i technicky nemožné, aby pruh pozemku v šíři 25 cm mezi východní zdí domu a tímto drátěným plotem obhospodařovala. Za této situace soud tvrzení žalované v rámci procesní obrany považuje za neprokázané a uzavřel, že spornou část pozemku žalovaná ani její právní předchůdci nemohli vydržet, a proto byla žalovaná rovněž neúspěšná. Žaloba však byla zamítnuta pro nadbytečnost.

15. S ohledem na povahu podané žaloby i neúspěšnou procesní obranu žalované soud postupoval podle a dospěl k závěru, že jsou dány důvody hodné zvláštního zřetele a žalované nepřiznal náhradu nákladů řízení.

16. V souvislosti s vypracovaným znaleckým posudkem a výslechem znalce vznikly státu náklady řízení za vyplacené znalečné v celkové částce 15 388 Kč. Proto soud uložil žalobkyni i žalované uhradit každé v souladu s ustanovením /1 polovinu těchto nákladů, neboť u nich neshledal předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Vzhledem k tomu, že žalobkyně zaplatila zálohu 2 000 Kč, jde o částku 5 694 Kč, u žalované pak o částku 7 694 Kč, které jsou splatné ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Benešově.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze nám. příjmení 5, obec a číslo, prostřednictvím soudu zdejšího.