Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 C 232/2020-35

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Zdeňkem Piskačem ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 23.900 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba se zamítá

co do částky 11.100 Kč,

dále co do úroků z úvěru ve výši 5.666,92 Kč,

dále co do zákonných úroků z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6.932,21 Kč od datum,

a dále co do celých úroků z úvěru ve výši 23,72 % ročně z částky 13.962,21 Kč od datum;

dále se žaloba zamítá

co do částky 5.180 Kč,

dále co do úroků z úvěru ve výši 2.023,18 Kč,

dále co do zákonných úroků z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3.853,69 Kč od datum,

a dále co do celých úroků z úvěru ve výši 23,72 % ročně z částky 4.443,69 Kč od datum.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci

částku 7.030 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7.030 Kč od datum do zaplacení,

a dále částku 590 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 590 Kč od datum do zaplacení,

to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žaloba se zamítá</b> <b>co do částky 11.100 Kč,</b> <b>dále co do úroků z úvěru ve výši 5.666,92 Kč,</b> <b>dále co do zákonných úroků z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6.932,21 Kč od [datum],</b> <b>a dále co do celých úroků z úvěru ve výši 23,72 % ročně z částky 13.962,21 Kč od [datum];</b> <b>dále se žaloba zamítá</b> <b>co do částky 5.180 Kč,</b> <b>dále co do úroků z úvěru ve výši 2.023,18 Kč,</b> <b>dále co do zákonných úroků z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3.853,69 Kč od [datum],</b> <b>a dále co do celých úroků z úvěru ve výši 23,72 % ročně z částky 4.443,69 Kč od [datum].</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci</b> <b>částku 7.030 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7.030 Kč od [datum] do zaplacení,</b> <b>a dále částku 590 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 590 Kč od [datum] do zaplacení,</b> <b>to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci

a) částku 18.130 Kč spolu s úroky z úvěru ve výši 5.666,90 Kč, dále spolu s úroky z úvěru ve výši 23,72 % ročně z částky 13.962,21 Kč od datum do zaplacení, dále spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 2.007,65 Kč a dále spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 13.962,21 Kč od datum do zaplacení;

b) částku 5.770 Kč spolu s úroky z úvěru ve výši 2.023,18 Kč, dále spolu s úroky z úvěru ve výši 23,72 % ročně z částky 4.443,69 Kč od datum do zaplacení, dále spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 717,66 Kč a dále spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4.443,69 Kč od datum do zaplacení

– to vše ohledně nároku výše označeného písmenem a), tzn. ohledně částky 18.130 Kč s příslušenstvím z titulu„ Smlouvy o spotřebitelském úvěru“ číslo kterou uzavřel právní předchůdce žalobce, tj. příjmení jméno příjmení, anonymizováno, se žalovanou dne datum, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 15.000 Kč. Žalovaná úvěr vyčerpala, avšak řádně a včas jej nesplatila v dohodnutém termínu (žalovaná na pohledávku po dobu trvání smluvního vztahu uhradila dle tvrzení žalobce částku 7.970 Kč), splatnost úvěru nastala ke dni datum, a proto právní předchůdce žalobce vyzval žalovanou k okamžité úhradě. Dlužná částka ve výši 18.130 Kč byla dle žaloby tvořena následujícími položkami: jistinou 13.962,21 Kč, poplatkem za administrativní činnost 0 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek 4.167,79 Kč. Žalobce dále požadoval úroky z úvěru a zákonné úroky z prodlení ve výši, z částek a za období, jak jsou uvedeny ve výroku I. tohoto rozsudku.

– to vše ohledně nároku výše označeného písmenem b), tzn. ohledně částky 5.770 Kč s příslušenstvím z titulu„ Smlouvy o půjčce“ číslo kterou uzavřel právní předchůdce žalobce, tj. příjmení jméno příjmení, anonymizováno, se žalovanou dne datum, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 7.000 Kč. Žalovaná úvěr vyčerpala, avšak řádně a včas jej nesplatila v dohodnutém termínu (žalovaná na pohledávku po dobu trvání smluvního vztahu uhradila dle tvrzení žalobce částku 6.410 Kč), splatnost úvěru nastala ke dni datum, a proto právní předchůdce žalobce vyzval žalovanou k okamžité úhradě. Dlužná částka ve výši 5.770 Kč byla dle žaloby tvořena následujícími položkami: jistinou 4.443,69 Kč, poplatkem za administrativní činnost 0 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek 1.326,31 Kč. Žalobce dále požadoval úroky z úvěru a zákonné úroky z prodlení ve výši, z částek a za období, jak jsou uvedeny ve výroku I. tohoto rozsudku.

2. Podle ustanovení pr. předpisu:„ Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle , :„ Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobce a tím i právní nástupnictví žalobce měl soud za prokázané Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, Seznamem postoupených pohledávek, Oznámením o postoupení pohledávky + Informací o zpracování osobních údajů ze dne datum + Podacím lístkem ze dne datum. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobce – tzn., že žalobci svědčí práva z postoupené pohledávky.

3. Žalovaná se k věci nevyjádřila a k ústnímu jednání soudu se bez omluvy nedostavila.

4. Žalobce přes výzvu soudu nedoplnil posouzení úvěruschopnosti žalované, přičemž na výzvu soudu zástupkyně žalobce při ústním jednání uvedla, že právní předchůdce žalobce při uzavírání smlouvy se žalovanou vycházel při posuzování schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr z tvrzení žalované, která jsou obsažená v anonymizována dvě slova – Žádosti o zápůjčku a žalobce nedisponuje žádnými listinnými důkazními prostředky, z nichž by vyplývalo jiné zjišťování úvěruschopnosti žalované právním předchůdcem žalobce.

5. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými důkazními prostředky. Listinnými důkazy měl soud za prokázaný následující skutkový stav:

ohledně nároku výše označeného písmenem a), tzn. ohledně částky 18.130 Kč s příslušenstvím:

Smlouva o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum měl soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce na základě této smlouvy poskytl žalované spotřebitelský úvěr ve výši 15.000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit 58 týdenními hotovostními splátkami po 450 Kč, přičemž výše roční procentní sazby nákladů (tzv. RPSN) úvěru činila 195 %. Žalovaná měla podle smlouvy splatit celkem 26.100 Kč. Celková výše úroků z úvěru a poplatků tak činila 11.100 Kč, přičemž tato částka je tvořena úroky z úvěru 2.100 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek 6.000 Kč a administrativním poplatkem 3.000 Kč.

anonymizována dvě slova Žádost o zápůjčku ze dne datum měl soud za prokázané, že příjmy a výdaje žalované byly právním předchůdcem žalobce posuzovány na základě tvrzení žalované, kdy zde byl uveden čistý měsíční příjem žalované ve výši 10.086 Kč tvořené pouze státní podporou (přičemž v kolonce zaměstnavatel je uvedeno anonymizováno a pracovní pozice anonymizováno – patrně tak jde o anonymizována dvě slova) a měsíční výdaje žalované v celkové výši 7.100 Kč tvořené výdaji na bydlení (nájem, inkaso, energie) ve výši 1.500 Kč, osobními výdaji (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení) ve výši 4.000 Kč a dále splátkami úvěrů/zápůjček ve výši 1.600 Kč. Další náklady a závazky žalované právním předchůdcem žalobce prověřovány nebyly a žalobce se spokojil s pouhým tvrzením žalované o tom, že její osobní výdaje činí 4.000 Kč měsíčně, výdaje na bydlení činí 1.500 Kč měsíčně (přičemž tento výdaj se dle znalosti soudu jeví jako nepravděpodobný a velmi podhodnocený) a splátky úvěrů/zápůjček činí 1.600 Kč.

ohledně nároku výše označeného písmenem b), tzn. ohledně částky 5.770 Kč s příslušenstvím:

Smlouva o půjčce číslo ze dne datum (přičemž v textu této smlouvy je dále hovořeno o spotřebitelském úvěru) měl soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce na základě této smlouvy poskytl žalované spotřebitelský úvěr ve výši 7.000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit 58 týdenními hotovostními splátkami po 210 Kč, přičemž výše roční procentní sazby nákladů (tzv. RPSN) úvěru zde vůbec nebyla uvedena. Žalovaná měla podle smlouvy splatit celkem 12.180 Kč. Celková výše úroků z úvěru a poplatků tak činila 5.180 Kč, přičemž tato částka je tvořena úroky z úvěru 980 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek 2.800 Kč a administrativním poplatkem 1.400 Kč.

anonymizována dvě slova – hodnocení bonity/žádost o úvěr ze dne datum měl soud za prokázané, že příjmy a výdaje žalované byly právním předchůdcem žalobce posuzovány na základě tvrzení žalované, kdy zde byl uveden čistý měsíční příjem žalované ve výši 8.650 Kč tvořené pouze tzv. dalšími příjmy zákazníka (přičemž není nijak specifikováno o jaké konkrétní„ další“ příjmy se jedná, když žádné předchozí příjmy ani tvrzené nejsou, přičemž v kolonce zaměstnavatel je uvedeno anonymizováno a pracovní pozice anonymizováno – patrně tak jde o anonymizována dvě slova) a měsíční výdaje žalované v celkové výši 6.800 Kč tvořené výdaji na bydlení (nájem, inkaso, energie) ve výši 2.000 Kč, osobními výdaji (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení) ve výši 4.000 Kč a dále splátkami úvěrů/zápůjček ve výši 800 Kč. Další náklady a závazky žalované právním předchůdcem žalobce prověřovány nebyly a žalobce se spokojil s pouhým tvrzením žalované o tom, že její osobní výdaje činí 4.000 Kč měsíčně, výdaje na bydlení činí 2.000 Kč měsíčně (přičemž tento výdaj se dle znalosti soudu jeví jako nepravděpodobný a velmi podhodnocený – o tom, že jde o nepravděpodobnou výši svědčí i to, že u následně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru – zde rozebírané jako nárok a), byl tento údaj pouze ve výši 1.500 Kč, což by znamenalo, že náklady na bydlení žalované v průběhu necelých tří měsíců dokonce o 500 Kč měsíčně klesly, což je obzvláště nepravděpodobné za situace, kdy žalovaná stále měla stejnou adresu bydliště) a splátky úvěrů/zápůjček činí 800 Kč.

Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházejícím žalobě ze dne datum – učiněná zástupcem žalobce + Podací lístek ze dne datum měl soud za prokázané, že žalobce prostřednictvím svého zástupce řádně vyzval žalovanou k dobrovolné úhradě dluhu ještě před podáním žaloby a to do datum.

6. Z uvedeného vyplývá, že žalobce, aniž by současně doložily, z nichž údaje o příjmech a výdajích žalované dovozoval, vycházel z toho, že žalovaná má výše uvedené příjmy a výdaje. Je zřejmé, že zejména výdaje a závazky žalované prověřovány nebyly. Není patrné, proč si za této situace žalobce nevyžádal od žalované výpisy z běžného účtu žalované nebo jiné doklady, které prokazovaly výši příjmů žalované i výši jejích výdajů.

Z výše uvedeného je zřejmé, že žalobce řádně neposoudil úvěruschopnost žalované.

7. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který zcela odpovídá žalobním tvrzením, na která soud v plném rozsahu odkazuje, avšak není nijak prokázáno zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru. Úvěruschopnost byla posouzena pouze z tvrzení žalované.

8. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

9. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne datum ve věci sp. zn. C číslo zaujal stanovisko, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

10. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , ze dne 25. 7. 2018 věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

11. Přestože shora uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu odkazuje na starý zákon o spotřebitelském úvěru, tak soud je toho názoru, že není sebemenší důvod nepostupovat obdobně i podle nového zákona o spotřebitelském úvěru.

12. Podle , platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Podle platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. Rovněž chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Jelikož nebylo prokázáno, že žalobce řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného, neboť toto neprokázal, dospěl soud k závěru, že je smlouva o úvěru neplatná.

16. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

17. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že žalovaná nemusela neplatnost namítat, naopak soud byl povinen k ní přihlédnout z úřední povinnosti. Podstatné je, že úvěruschopnost nebyla žalobcem, resp. právním předchůdcem žalobce, řádně posouzena před poskytnutím obou úvěrů žalované, právní předchůdce žalobce vycházel pouze z tvrzení žalované, což soud nepovažuje za řádné posouzení úvěruschopnosti. Obě smlouvy o úvěru soud vzhledem ke skutečnosti, že právní předchůdce žalobce řádné nezkoumal úvěruschopnost žalované v případě obou smluv o úvěru, posoudil jako neplatnou.

19. Hmotně právní posouzení věci spočívalo v ustanovení až , (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení, kdy podle o. z. platí, že:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“. Podle o. z., platí, že„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“

20. Právní posouzení věci ohledně zákonných úroků z prodlení spočívalo v ust. § 1970, podle kterého platí, že: Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

Ve spojení s  , dle kterého: Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

V této sazbě (dané shora uvedeným prováděcím předpisem) tedy soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci úroky z prodlení.

21. Soud dospěl k závěru, že žalované bylo

ohledně nároku výše označeného písmenem a), tzn. ohledně částky 18.130 Kč s příslušenstvím:

vyplaceno 15.000 Kč v den uzavření smlouvy o úvěru, a že žalovaná uhradila pouze 7.970 Kč, splatnost dlužné částky nastala dne datum a dne datum se tak žalovaná dostala do prodlení. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 7.030 Kč. Soud k přiznané částce 7.030 Kč dospěl tak, že od částky poskytnutého úvěru 15.000 Kč odečetl žalovanou uhrazenou částku 7.970 Kč, přičemž soud považuje za důležité zdůraznit i to, že soud neuznal započítání žalovanou zaplacené částky 7.970 Kč na jednotlivé nároky tak, jak je v žalobě žalobce označil u prvního nároku v části III. žaloby ve druhém odstavci. Zároveň soud uložil žalované uhradit i úroky z prodlení od počátku prokazatelného prodlení dne datum (tak, jak tento den při výpočtu kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení žalobce v žalobě označil) z přiznané části jistiny. Soud ve zbytku ohledně nároku označeného písmenem a) žalobu zamítl, neboť zbylé nároky plynou z neplatné úvěrové smlouvy;

ohledně nároku výše označeného písmenem b), tzn. ohledně částky 5.770 Kč s příslušenstvím

vyplaceno 7.000 Kč v den uzavření smlouvy o úvěru, a že žalovaná uhradila pouze 6.410 Kč, splatnost dlužné částky nastala dne datum a dne datum se tak žalovaná dostala do prodlení. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 590 Kč. Soud k přiznané částce 590 Kč dospěl tak, že od částky poskytnutého úvěru 7.000 Kč odečetl žalovanou uhrazenou částku 6.410 Kč, přičemž soud považuje za důležité zdůraznit i to, že soud neuznal započítání žalovanou zaplacené částky 6.410 Kč na jednotlivé nároky tak, jak je v žalobě žalobce označil u druhého nároku v části III. žaloby ve druhém odstavci. Zároveň soud uložil žalované uhradit i úroky z prodlení od počátku prokazatelného prodlení dne datum (tak, jak tento den při výpočtu kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení žalobce v žalobě označil) z přiznané části jistiny. Soud ve zbytku ohledně nároku označeného písmenem b) žalobu zamítl, neboť zbylé nároky plynou z neplatné úvěrové smlouvy.

22. Shora uvedené právní posouzení je i v souladu s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. -63 ze dne 19. 5. 2020.

23. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

24. O nákladech řízení rozhodl soud podle , podle kterého: Měl-li účastník řízení úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Pro posouzení úspěchu a neúspěchu účastníků řízení soud porovnával předmět řízení – jak byl uveden v žalobě a předmět řízení – který zůstal po částečném zamítnutí žaloby. Přičemž předmětem řízení je vždy souhrn žalovaných částek a příslušenství, tj. zde úroků z prodlení. V daném případě měl žalobce úspěch pouze částečný, a to v rozsahu menším než 50 %, neúspěch žalobce a tudíž úspěch žalované tak činil více než 50 % – byla by to tedy žalovaná, kdo by měl nárok na částečnou náhradu nákladů řízení, žalované však dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly. Vzhledem k výše uvedenému rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím soudu podepsaného.

Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí dle příslušných ustanovení nebo řádu exekučního,