Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
207 C 179/2020-49
Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Jarmilou Tůmovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa, příjmení jméno, Malta
zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení
sídlem adresa, obec
proti
žalované: osobní údaje žalované
trvale bytem adresa, obec
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 8,25 % ročně jdoucím od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do zbytku, tj. ohledně částky částka a zákonného úroku z prodlení z částky částka jdoucího od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 8,25 % ročně jdoucím od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Co do zbytku, tj. ohledně částky [částka] a zákonného úroku z prodlení z částky [částka] jdoucího od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. příjmení žalobou se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení. Nárok odůvodnila tím, že prostřednictvím svého zmocněnce příjmení jméno a právnická osoba uzavřela se žalovanou dohodu o uznání dluhu, jíž žalovaná uznala co do důvodu i výše svůj dluh v částce částka. Žalobkyně odkázala na splátkovou dohodu ze dne datum ve znění Dodatku ze dne datum, z níž vyplývá, že právnická osoba (právní předchůdce žalobkyně, původní věřitel) a žalovaná uzavřeli smlouvu číslo z níž má vyplývat postoupená pohledávka žalobkyně vůči žalované znějící na částku částka. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené mezi původním věřitelem, dalším postupitelem a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni, žalovaná zaplatila od té doby jen částku částka a po uznání dluhu ještě částka. Dodatečně žalobkyně na výzvu soudu doplnila tvrzení, že podle původní smlouvy o úvěru ze dne datum poskytl věřitel žalované částku částka za poplatek částka s povinností vrátit po 53 týdnech celkem částka, tj. týdně splácet po částka.
2. Nejprve se soud zabýval otázkou pravomoci českých soudů rozhodnout spor v dané věci, a to s ohledem na skutečnost, že žalobkyně je právnickou osobou sídlící mimo Českou republiku. Žalovaná je fyzickou osobou s bydlištěm v České republice a žalobkyně právnickou osobou sídlící v Maltské republice - pravomoc českých soudů projednat žalobu se tak odvíjí od čl. 17 odst. 1 Nařízení Rady (příjmení) číslo ze dne datum o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis). Dle tohoto článku může smluvní partner podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudů členského státu, na jehož území má spotřebitel bydliště, tato podmínka je splněna.
3. Ve věci soud postupoval v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř. “), neboť strany s tímto postupem souhlasily nebo nevyjádřily nesouhlas.
4. Soud tak posoudil důkazy k prokázání oprávněnosti celého nároku žalobkyně. Ze znění obchodních podmínek původního věřitele právnická osoba, v návaznosti na znění smlouvy s údaji žalované včetně bydliště a rodného čísla bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli smlouvu o půjčce, na základě které právní předchůdce žalobkyně vyplatil žalované částku částka jako půjčku se splatností 53 týdnů, výplata žalované datum byla prokázána podpisem žalované v prohlášení o převzetí částky v textu smlouvy. Z téhož textu vyplývá sjednání blíže neurčeného„ souhrnného poplatku“ částka a ze znění další strany smlouvy bylo dále zjištěno, že její nedílnou součástí jsou smluvní podmínky smlouvy o půjčce. Z těchto smluvních podmínek bylo zjištěno, že rubová strana smlouvy neobsahuje podpis žalované, uvádí se zde RPSN 206,8 %. Tvrzenou výši splacených a dlužných částek žalovaná nijak nerozporovala, soud tedy vyšel ze žalobního tvrzení, že zaplatila jen rozdíl mezi částka a částka původnímu věřiteli, tomu by odpovídala částka částka, která měla být předmětem splátkové dohody ze dne datum. Dle žalobních tvrzení zaplatila žalovaná poté ještě částka již žalobkyni, z toho vyplývá, že žalobkyně připouští zaplacení částky celkem částka, nikoli více. Postoupení pohledávky žalobkyni je prokazováno smlouvou z datum a oznámením postupitele žalované z datum.
5. Soud postupoval podle předpisů platných a účinných do datum, neboť smluvní vztah vznikl před tímto datem (§ 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. ).
6. Podle § 657 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Po zhodnocení shora provedeného dokazování dospěl soud ze znění smlouvy o půjčce uzavřené mezi původními účastníky k závěru, že tito uzavřeli smlouvu o půjčce, na základě které právní předchůdce žalobkyně žalované půjčil částka, žalovaná se zavázala uhradit půjčku navýšenou o poplatek částka, uvádí se RPSN 206,8 %. Důvod tak vysokého poplatku není zřejmý, představuje 69,6 % jistiny, a pokud by mělo jít o úrok, byl by jako lichevní absolutně neplatný. Plnění žalované ve výši 1 640 + 3 900, tj celkem částka tak není možno zohlednit ani zčásti jako plnění na úrok (poplatek), ale pouze na jistinu. Ta činila částka a před postoupením žalobkyni se snížila o částka, které byly započteny věřitelem na část poplatku, což ale nelze připustit, nebylo tak možno platně uznat dluh ve výši částka zahrnující i neplatně sjednaný poplatek (lichevní úrok – viz výše). Dlužná jistina se ještě po postoupení pohledávky žalobkyni snížila o částka, jak je uvedeno v žalobě. Protože žalovaná netvrdila ani neprokázala, že včas zaplatila celých částka, shledal soud žalobu co do částky (15 000 – 5 540) tj. částka po právu a podle § 657 občanského zákoníku uložil žalované zaplatit ji žalobkyni včetně zákonného úroku z prodlení (§217 odst. 2 občanského zákoníku ) ve výši dané aktuálně podle vládního nařízení číslo Sb. účinného v době prodlení (výrok I.).
7. Dále se soud zaobíral oprávněností nároku žalobkyně na zaplacení poplatku za půjčku ve výši částka z pohledu dobrých mravů. příjmení, která je kalkulována věřitelem jako částka k vrácení, je ve smlouvě navýšena o poplatek, čímž zjevně smlouva cílí na získání především všech sankčních plateb za porušení povinnosti splácet, které lze očekávat při neúměrně častém (týdenním) splácení, tj. předmětem smlouvy je v konečném důsledku plnění několikanásobně vyšší. Poplatek představující úplatu za půjčku nelze žalobkyni přiznat nejenom pro rozpor s dobrými mravy podle § 3 odst. 1 občanského zákoníku , dle něhož výkon práv a povinností vyplývající z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy, ale také podle § 39 občanského zákoníku pro obcházení zákona. K rozporu s dobrými mravy nutno uvést následující: Výše poplatku je dle názoru soudu nepřiměřená s ohledem na výši jistiny a dobu, na niž se půjčka poskytuje, a to i přes to, že právní předchůdce žalobkyně není bankovním subjektem a lze předpokládat možnost, že žalovaná s ohledem na své finanční zázemí by úvěr od bankovního subjektu neobdržela, právní předchůdce žalobkyně tudíž nese vyšší riziko při půjčce, které má být z poplatku také kryto. Podle § 56 odst. 1 občanského zákoníku spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, zde však je smlouva nastavena výrazně v neprospěch spotřebitele. Soud proto žalobkyni výrokem II. poplatek za půjčku ani částku odpovídající plnění žalované nepřiznal a zamítl i úrok z prodlení požadovaný z nepřípustného základu, tj. z již zaplacené částky, nepřípustný tak je úrok z prodlení požadovaný z částky částka.
8. O náhradě nákladů řízení bylo výrokem III. rozhodnuto podle §142 odstavec 2 občanského soudního řádu , kdy žalovaná byla ve věci více úspěšná, ale žádné náklady jí nevznikly, méně úspěšná žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení nemá.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kladně, ve dvou vyhotoveních.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem plněna dobrovolně, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.