Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
16 C 366/2020-11
Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Sobotkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 9.999,17 Kč úvěr
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 9.999,17 Kč:
-) s kapitalizovaným úrokem ve výši 2.151,09 Kč,
-) s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 15. 8. 2017 do zaplacení,
-) s náklady spojeným s uplatněním pohledávky ve výši 500 Kč,
to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 1.489 Kč k rukám zástupce JUDr. jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 9.999,17 Kč:</b> <b>-) s kapitalizovaným úrokem ve výši 2.151,09 Kč,</b> <b>-) s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 15. 8. 2017 do zaplacení,</b> <b>-) s náklady spojeným s uplatněním pohledávky ve výši 500 Kč,</b> <b>to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 1.489 Kč k rukám zástupce JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b>
Odůvodnění rozsudku se řídí ust. § 157 odst. 4 o.s.ř.
Žalobkyně se podaným návrhem domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně příjmení příjmení p.l.c. a žalovaným byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, a to dne 15. 1. 2017 až do výše úvěrového limitu číslo. Žalovaný celkem čerpal částku ve výši 10.761 Kč. Žalovaný neuhradil jistinu ve výši 9.999,17 Kč ke dni splatnosti 15. 8. 2017. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou ze dne 18. 12. 2019 postoupena právnická osoba a smlouvou ze dne 19. 12. 2019 pak žalobkyni.
Oba účastníci na základě výzvy soudu projevili souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání.
Soud rozhodl ve věci rozsudkem ve smyslu § 115a o. s. ř. o. s. ř. , podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
Soud provedl ve věci řadu listinných důkazů, a to smlouvu o revolvingovém úvěru, smlouvy o postoupení pohledávek, výzvy k úhradě, obchodní podmínky, předžalobní upomínku.
Z těchto důkazů soud po skutkové stránce zjistil, že dne 15. 1.2 017 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému tento úvěr ve výši limitu 35.000 Kč. Žalovaný z jistiny nezaplatil částku ve výši 9.999,17 Kč, i když byl opakovaně upomínán.
Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku , výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.
Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku , neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
Podle § 2395 občanského zákoníku , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Podle § 2993 občanského zákoníku , plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
Podle § 1970 občanského zákoníku , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Zákonný úrok z prodlení náleží žalobkyni podle § 517 odst. 1 občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 ve spojení s nařízením vlády ČR č. 351/2013 Sb. , a to od 15. 8. 2017.
O nákladech řízení pak rozhodoval soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. , když žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Soud jí tedy přiznal náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, 3 úkony právní pomoci po 200 Kč, tedy 600 Kč podle § 14b ) vyhl. č. 177/96 Sb. v platném znění, 3 režijní paušály po 100 Kč, tedy 300 Kč podle téže vyhlášky, DPH ve výši 189 Kč, tedy celkem 1.489 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.