Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 40/2020-22

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Vladimírem Doležalem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

zastoupené titul jméno příjmení, IČO

advokátkou sídlem tamtéž

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Soud zamítá žalobu na zaplacení částky částka.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Soud zamítá žalobu na zaplacení částky [částka]. <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty částka anonymizována dvě slova, uplatněný formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, podaného ke zdejšímu soudu dne datum. K odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že právnická osoba anonymizována dvě slova (dále jen„ postupitelka“) a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací číslo jejíž nedílnou součástí byly všeobecné podmínky poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací právnická osoba pro domácnosti (dále jen„ VOP“) a ceník postupitelky. V rámci smlouvy byl sjednán rovněž pronájem přijímacího zařízení typ zařízení anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova (anonymizováno: číslo anonymizováno), jehož převzetí stvrdil žalovaný podpisem na zakázkovém listě. Žalovaný smlouvu vypověděl dne datum a pop uplynutí výpovědní doby tak byla ukončena dne datum. V souladu s ustanovením čl. 7 VOP byl žalovaný povinen vrátit nepoškozené a funkční uvedené zařízení do 14 dnů od ukončení smlouvy. Pro případ porušení této smluvní povinnosti si v rámci smlouvy sjednala postupitelka s žalovaným povinnost žalovaného uhradit smluvní pokutu dle ceníku ve výši částka. Žalovaný zařízení postupitelce nevrátil a nezaplatil ani smluvní pokutu, přestože k tomu byl postupitelkou opakovaně vyzýván. Uvedená pohledávka byla smlouvou ze dne datum postoupeny žalobkyni, což měla žalobkyně písemně oznámit žalovanému.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání, nařízenému k projednání věci na den datum anonymizována dvě slova, se nedostavil žádný z účastníků, ani zástupkyně žalobkyně, přičemž pouze žalobkyně svou neúčast předem omluvila.

3. Ze smlouvy postupitelky, jejíž součástí byly obchodní podmínky a ceník a ze zakázkového listu soud zjistil, že žalovaný se zavázal zaplatit smluvní pokutu, pokud nevrátí zapůjčené, resp. zřejmě najaté zařízení ve lhůtě sedmi dnů od ukončení smlouvy.

4. Ze zakázkového listu je zřejmé, že žalovaný zřejmě převzal od postupitelky nějaké technické zařízení. V této písemnosti, potvrzované podpisem žalovaného, se totiž objevuje údaj o pronájmu typ zařízení anonymizována dvě slova. Byť jde o jiné označení zařízení, než jaké uváděla žalobkyně, lze z toho dovodit, že zařízení obdobného označení, zjevně potřebné k příjmu poskytovaných služeb elektronických komunikací žalovaný od postupitelky obdržel.

5. Z výpovědi (smlouvy) žalovaného je také zřejmé, že k ukončení předmětné smlouvy došlo dne datum. Soud dále vycházel z tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný jakékoli zařízení (ať již označeno podle žalobkyně, nebo podle zakázkového listu) právní předchůdkyni žalobkyně nevrátil. Jde totiž o tvrzení o negativní skutečnosti, ohledně nějž (resp. ohledně tvrzení opaku) z podstaty věci tíží ve smyslu , , (dále jen„ OSŘ“) žalovaného, nikoli žalobkyni.

6. Je tedy zjevné, že žalovaného tížila povinnost nejen zapůjčené či najaté zařízení vrátit, ale při nesplnění této povinnosti také další povinnost, zaplatit smluvní pokutu. Zřejmé je ovšem také to, že smluvní pokuta byla sice sjednána podle tvrzení žalobkyně, avšak postupitelce svědčilo podle smlouvy jen právo na její naúčtování (čl. 7 VOP). K tomu, aby právo na zaplacení smluvní pokuty dospělo do nároku, bylo tedy nezbytné, aby postupitelka vyzvala žalovaného k jejímu zaplacení.

7. Toho si zřejmě byla vědoma i žalobkyně, když tvrdila, že postupitelka vyzvala žalovaného nejen k vrácení zařízení, ale také k placení smluvní pokuty. Soud však takové jednání nezjistil. Z výzvy ze dne datum se sice podávalo, že obsahuje uplatnění předmětného práva, avšak dále již není zřejmé nejen to, zda byl dopis s výzvou žalovanému doručen, resp. zda se dostal do sféry jeho dispozice, ale ani to, zda jej vůbec činila postupitelka. Dopis totiž sepsal advokát titul jméno příjmení jako zástupce postupitelky, aniž by bylo toto zastoupení jakkoli dokládáno. Naopak dopis ze dne datum, který za žalobkyni sepsala její procesní zástupkyně, již doklad o předání k poštovní přepravě dne datum doprovází. Soud také z žalobkyní předložené plné moci ze dne datum zjistil, že tato zástupkyně žalobkyně byla oprávněna jejím jménem činit i hmotněprávní jednání. Dopis ze dne datum však již uplatnění nároku na smluvní pokutu neobsahuje, když je jen jakousi formulářovou výzvou k placení částky částka za blíže nespecifikované, jen obecně vymezené a od sebe nerozlišené pohledávky žalobkyně. Nelze proto hodnotit, že žalovaný byl právní předchůdkyní, nebo žalobkyní vyzván k zaplacení žalované smluvní pokuty, za porušení konkrétní smluvní povinnosti, když i veškeré písemnosti v tomto řízení byly žalovanému doručeny pouze procesně (uložením v provozovně poskytovatelky poštovní služeb podle po pokusu o doručení na evidenční adresu podle ), bez potvrzení hmotněprávního doručení.

8. Právní jednání spočívající ve výzvě k placení, jež je činěno vůči nepřítomné osobě, což je zjevně posuzovaný případ, musí být prezentováno žalovanému ve smyslu , tj. musí se dostat do její dispoziční sféry, aby s ním mohly být pro žalovaného spojeny jakékoli právní následky. Protože skutečnosti umožňující takové právní hodnocení zjištěny nebyly, nemohl soud hodnotit, že právo postupitelky na zaplacení smluvní pokuty dospělo do nároku, který lze uplatnit před soudem.

9. Byť tedy z písemného oznámení postupitelky ze dne datum, nikoli však již ze samotné smlouvy o postoupení ze dne datum, neboť soudu nebyla zjevně předložena její skutečná příloha číslo obsahující seznam postupovaných pohledávek, vyplývalo ujednání o postoupení pohledávek ze smlouvy postupitelky a žalovaného žalobkyni, nezjistil soud, že by takové postupované pohledávky, resp. nároky vůči žalované vůbec vznikly. Postoupit jistě lze i pohledávky dosud nesplatné. Avšak samotné postoupení na jejich splatnosti nic měnit nemůže.

10. Soud proto žalobu pro neunesení důkazního břemene ( ) výrokem I. zamítl, když na jednání nepřítomné žalobkyni nebylo možné vyzvat ve smyslu k označení dalších důkazů, potřebných k prokázání jejích tvrzení.

11. Jen s ohledem na závěry, vyjádřené v usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 13. září 2018, čj.  – 152, jakožto soudu odvolacího ve věci vedené před zdejším soudem pod spisovou značkou , podle nichž by se měl nalézací soud vypořádat s žádostmi žalobce o odročení jednání pro případ jakékoli možnosti jeho procesního neúspěchu, nalézací soud doplňuje, že s ohledem na , nemohl soud přihlédnout k podmíněné žádosti žalobkyně o odročení jednání v případě, že soud shledá, že žalobcem tvrzené skutečnosti či navržené důkazy potřebné k prokázání všech sporných tvrzení nejsou dostatečné pro to, aby bylo žalobnímu návrhu vyhověno, či pro případ, že se v řízení objeví nové skutečnosti, k jejichž ozřejmění bude zapotřebí vyjádření či jiný úkon žalobce. Vzhledem k zákonné koncentraci pro uplatnění skutkových tvrzení a označování důkazů stanovené navíc nebylo možné ani odročením jednání očekávat zlepšení procesní situace žalobkyně. Sankci neúčasti žalobce na jednání také výstižně charakterizoval Ústavní soud České republiky například v usnesení ze dne 5. ledna 2016, sp. zn. , ve věci ústavní stížnosti proti rozsudku zdejšího soudu ze dne 4. září 2015, čj. -37 (nález zveřejněn na webových stránkách Ústavního soudu http://nalus.usoud.cz/ Search/Search).

12. Výrokem II. pak soud rozhodl o náhradě nákladů řízení v souladu s  , podle kritéria procesního úspěchu ve věci. V daném případě byl zcela procesně úspěšný žalovaný. Žalovanému tedy svědčilo právo na náhradu nákladů řízení, vynaložených k účelnému bránění jeho práva před soudem. Protože však soud na straně žalovaného žádné náklady nezjistil, nepřiznal právo na jejich náhradu žádnému z účastníků.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ), neboť celý předmět řízení nepřesahoval částku 10 tis. Kč.